SasuSaku *Když Láska Neumírá*/díl 3. - Cesta

„Tak tady se usadíme přes noc,“ zastavil se Kakashi-sensei uprostřed louky, poblíž lesa a řeky.
„OK!“ zavolal Naruto a začal vytahovat stan.
„Do stanů se rozdělíme následovně: Naruto, Sai, Tokaruisha-sama a já se Sakurou,“ řekl mistr Kakashi. Začervenala jsem se. Naruto hodil nechápavý pohled.
„Heey Kakashi-sensei, já chtěl být se Sakurou-chaaan,“ udělal Naruto psí oči. Zasmála jsem se.
„Nezlob se Naruto, už to mám promyšlený,“ podrbal se Kakashi na temeni.
„Grr, se Saiem, to není ani trochu sexy představa…“ mrmlal Naruto a začal stavit stan.
„Pojď, Sakuro, pomůžeš mi,“ pohodil Kakashi hlavou k místu, kde jsme začali stan stavět.
„Hai!“

„Neber si to osobně, že s tebou budu ve stanu. Jen jsem chtěl, abys měla stoprocentní ochranu před tím Tokaruishou, je to sice jen neškodný, nadržený pako, ale i tak,“ vysvětloval Kakashi-sensei. Uchechtla jsem se.
„Heey, sensei, takhle byste o klientovi mluvit neměl!“
„Mno to máš pravdu,“ uznal. Tak jsme si tam v průběhu stavění stanu příjemně popovídali. Dokonce mi řekl, že mu nejde ani tak o to, mě ochránit, že ví, že už jsem soběstačná, že prý jen nechce, aby z klienta byl mrzák, tak že kdyby byl nějaký problém, vyřeší ho on. Neměla jsem na výběr než souhlasit. Koneckonců jsem proti tomu nic neměla. Dokonce jsme si povykládali i o Deidarovi-kun a Sasukem-kun. Už nějakou dobu jsem Kakashiho-sensei brala spíše jako přítele a to i on mě… Jako kamarádku samozřejmě. Ten rozdíl – učitel student se tak vzdálil… Jak povahově (už nejsem přeci jenom dítě), tak i silou, vzhledem a prostě vším… Myslím, že bychom klidně spolu mohli i něco mít a jako že Kakashi-sensei se vždy chová tak jakože „jo“, ale mé srdce touží pouze po jediném.

Když byl stan postavený, lehla jsem si do trávy a přemítala nad dnešním dnem. Celá odpolední cesta ubíhala v klidu. Skoro nikdy nikdo nic neřekl, ale občas se i pár slov prohodilo ale nic zvláštního, jen nějaký samozřejmosti o misi. Po chvíli pro mě přišel Naruto, a tak jsem s ním šla posbírat dřevo na oheň, a Sai šel zatím s Kakashim pochytat nějaké ryby do řeky, což s Kakashiho sharinganem byla otázka pár minut. Naruto zase použil kage bunshin, takže dřeva bylo za chviličku na celou noc. Rozdělali jsme oheň a opekli ryby. Samozřejmě si ke mně z jedné strany sedl Tokaruisha, ale z druhé Kakashi-sensei, takže to mě nějak uklidňovalo od nepříjemných pohledů Tokaruishi. Už nebylo tak ticho. Vykládali jsme si o Tokaruishově rodině. Čekali jsme, že jako u většiny klientů to bude samá vražda a samé neštěstí, ale tenhle namachrovaný týpek stále jen vykládal, jak si jeho matka a otec koupili na stará kolena dům v hlavním městě Měsíční, kam se přestěhovali, a jak on a jeho bratr teď drží vysoce prosperující firmu a že před pár dny koupil několik hektarů hospodářské půdy i v Ohnivé zemi. Skoro všichni jsme u jeho povídání usnuli. Když pak venku začalo hřmít. Radši jsme honem zalezli do stanů. Řekla jsem Kakashimu-san, že se ještě rychle půjdu opláchnout do řeky, než začne pršet. Vzala jsem si své noční kimono a obi a rozešla se k řece. Vysvlékla jsem se do naha a skočila do řeky. Trochu jsem si v měsíčním světle zaplavala. Když jsem pak vycházela z řeky a začala si zavazovat kimono, uslyšela jsem za sebou něčí hlas
„Jsi opravdu krásná, jako tvoje jméno.“ V ten moment jsem zrudla, ale spíš nenávistí než studem, koneckonců, za co bych se měla stydět? Vítr zafoukal a opět zahřmělo. V klidu jsem si uvázala obi a pak jsem se otočila směrem kde stál ten muž, co na mě promluvil. Nečekaně to byl Tokaruisha. Usmál se na mě svou slizkou tváří. Přišla jsem k němu a chytla ho za bradu, div jsem mu nerozdrtila kost. Vykřikl bolestí.
„Tak poslouchej ty ubožáku, jestli s těma všema prachama co máš, nejseš schopnej zaplatit si holku a nedokážeš ani nějakou naučit aby tě milovala, tak je to tvůj problém, takže jestli můžu radit, tak nešpehuj, alespoň ne mě,“ nakloním se co nejblíže k jeho krku, „jde vidět, že jsi asi ještě nepoznal, jakou sílu může mít kunoichi... A pokud to nechceš poznat, což bych ti radila, tak si radši příště moc dobře rozmysli, jestli přeci jen nepůjdeš spát v čas s ostatními.“ Odtáhla jsem se a narovnala se. Pomalu jsem odcházela. Když tu jsem za sebou uslyšela, jak se někdo uchechtl. Otočila jsem se a prudce jsem mu jednu vrazila. Ale byla to pouze jemná facka, mírně. Asi jsem si neuvědomila, kolikrát mám sílu větší než normální člověk a tak ho i z mého pohledu naprosto slabá rána odhodila asi dva metry od toho kamene, na kterém seděl. Zařval, sedl si a chytil se za tvář.
„Jestli mě ještě jednou budeš špehovat, nebo se mi zkusíš jen pousmát, tak ti jednu vrazím a tentokrát to už bude pořádně,“ napřímím se z pozice, ve které jsem zůstala po té, co jsem mu vrazila.
„Koneckonců, Konoze jsi už zaplatil. A naší misí je dovést tě do hlavního města Měsíční země, a po cestě tě chránit od nepřátel... Ale my bychom měli být tví přátelé. Takže pokud dojdeš domů zmrzačenej, ale živej bude se to brát za úspěšně splněnou misi, chápeš? Nakloním se k němu a podívám se na něj rozčileným pohledem.
„A-ano“ vykoktá ze sebe.
„Fajn,“ otočím se a vydávám se do tábora. Cestou pozorně poslouchám, zdali nebude mít náladu se mi ještě smát, ale opravdu jsem už nic neslyšela.

Přijdu do stanu. Kakashi-sensei vypadá, že už spí, ale když si začnu lehat do svého spacáku, aniž by otevřel oči jen se zeptá: „Sakura, hm?“
„Hai,“ odpovím tiše. Kakashi jenom kývne. Lehnu si na spacák vedle něj. V tu chvíli se venku rozprší. Aaa jestli si tam zůstal feudální páníček ještě chvíli sedět na p***li tak teď už bude nejspíš promoklý až na kost, chudák… říkala jsem si v duchu a škodolibě se usmála. Sasuke… jdu za tebou…

Poznámky: 

(Slovíčko Závěrem)
Mno tak další díl je venku :c)) Moc děkuji těm co, mou FFku čtou a opravdu se omlouvám, že tenhle díl vyšel se spožděním, ale to víte, nemám čas jen sedět u pc a škrábat FFky :c)). Poslední dobou jsem přemýšlela a tak mě napadlo, že bych možná chtěla poprosit příznivce dvojicí NaruSaku apod. aby nedávali hodnocení 1 povídkám, které jsou na téma SasuSaku, aniž by si je četli a otestovali jejich kvalitu (jak jsem tak pročítala některé FFky, zdálo se mi totiž, že jejich obsahy jsou celkem kvalitní, ale i přes to mají nízké hodnocení), dík :c)). A závěrem... Kdy že vyjde další díl? Mnoo... Teďka to bude dvojdíl, ale máte štěstí, že už ho mám napsaný, takže mi nic nebrání vydat ho už za týden 2.5.2009 :c)). Už se na Vás moc těším,

S pozdravem, Vaše Shiori Uchiha :c**