**Nový pohled na svět 1**

Nikdy jsem netušil, že přejít na jinou školu udělá takový zlom v mém životě. Nic už není, jak bývalo dřív. Má to ale jednu výhodu...dívku mých snů, která konečně začala tušit, že existuji. Asi bych měl ale začít od začátku...

_____________o tři měsíce dřív___________
,,Sasuke, koukej už vylézt z postele. Za chvíli musíš do školy.“ zavolal na mě bratr. Bydlím už jen s ním, protože když zemřela matka a otec se znovu oženil, oba jsme odmítli bydlet s nimi a sledovat, jak naše nová ,,matka“ vysává z našeho otce peníze. On jí věřil. Slepě a bezmezně. Hodněkrát jsme se kvůli tomu hádali. Nakonec rezignoval a koupil nám byt daleko od toho jejich... Musel jsem změnit školu a můj bratr práci. Budu chodit na Konožskou střední a Itachi si našel práci u policie. Dnes je to první den, co nastupuji na novou školu.
,,No jo, už se hrabu...“ protáhl jsem nenadšeně.
,,Hodím tě ke škole, mám to při cestě.“ řekl mi Itachi. Kývl jsem. Na novou školu se mi nechtělo. Na té staré jsem měl kamarády...tady nikoho znát nebudu.
,,Bude to fajn, uvidíš.“ odtušil mé pocity bratr a usmál se na mě.
,,Jo, já vim.“ odpověděl jsem mu, s trochu větším klidem.
,,Tak pojď, nechci přijít pozdě do práce.“ pobídl mě. Cesta do školy proběhla takovou rychlostí, že jsem to ani nepostřehl a byl jsem tam.
,,Tak se měj.“ řekl jsem bratrovi a vystoupil jsem. Sevřel se mi žaludek. Nikdo si mě nevšímal, až na hlouček holek tak z nejnižší třídy, které mě sjížděly uznalým pohledem. Pak jsem uviděl partu kluků, kteří se něčemu smáli. Šel jsem k nim.
,,Ahoj. Nemohl bys mi říct, kde je ředitelna?“ zeptal jsem se vysokého blonďáka.
,,Co je, máš nějakej průser? Ne že bych o tom něco věděl...“ prohodil jen tak.
,,Co to meleš? V ředitelně jsi každou chvíli.“ zasmál se kluk vedle něj s vlasy staženými do culíku.
,,To doufám že ne. Jsem tu první den, takže...“ odpověděl jsem mu.
,,Ty jsi určitě ten novej kluk, co jde k nám do třídy, že jo?“ nenechal mě domluvit blonďák.
,,No jestli chodíte do třetí A tak jo...“ prohodil jsem.
,,Super. Pojď za mnou, ukážu ti, kde je ředitelna. Tam znám cestu i poslepu.“ usmál se na mě a táhl mě pryč.
Po krátké návštěvě ředitelny, kde jsem dostal rozvrh jsme se vydali do třídy. Naruto, tak se mi ten blonďák představil, mi ukazoval, kde se jaký předmět učí, když jsem ji uviděl. Byla tak krásná, až oči přecházely, její dlouhé hnědé vlasy se jí stáčely okolo obličeje ve velkých loknách a její čokoládově hnědé oči znuděně bloudily po chodbě. Šla po chodbě s dvěma dalšíma holkama, jedna měla oči zelené a vlasy růžové a druhá je měla černé s modrými odlesky a její oči byly světle modré. Naprosto mě okouzlila, když očima zabloudila ke mně, zastavila se na mě pohledem a důkladně si mě prohlédla. Rozbušilo se mi srdce, ona se jen usmála, otočila se a něco řekla ostatním dvěma, ale nespouštěla ze mě oči. Ostatní dívky se na mě podívaly, sjely mě stejným pohledem, zachichotaly se a šly dál.
,,Kdo je to?“ zeptal jsem se Naruta. Ten se podíval, kam míří můj pohled a ušklíbl se.
,,Tohle? To je Maiya. Je to předsedkyně jednoho dívčího spolku. Pěkná co? Ale nezkoušej ji pozvat na rande...Ona s klukama jako jsme my nemluví.“ upozornil mě.
,,Ne že bys o tom něco věděl, viď?“ zasmál se kluk, kterého jsem ráno viděl před školou.
,,Hm...“ protáhl Naruto.
,,Mimochodem, já jsem Shikamaru.“ podal mi ruku.
,,Sasuke...“ chytil jsem ho za nabízenou ruku.
,,Jdem do třídy, ne?“ zeptal se Naruto. Nebyl jsem tu ještě ani půl hodiny, ale už jsem nabyl dojmu,že to tu přece nebude tak špatné. Po celý den se mi ale nepovedlo zahnat myšlenku na tu dívku, která ač jsem si to nechtěl přiznat způsobila z velké části to, že se můj názor změnil.