Elitní Ninja I - "To" jutsu![16]

Hinata nechala zmizet svou katanu.
„Dobře Naruto... Jak si přeješ. Poskočíme o pár úrovní výš. Ukážu ti mé nejsilnější jutsu.“ řekla Hinata a zastrčila si vlasy za ucho. Naruto jí s napětím sledoval.
„Víš Naruto, po té co si odešel, o tobě začala celá vesnice mluvit jako o jednom z nejnadanějším shinobim. Někdo dokonce říkal, že v tvém věku nebyl ani tak silný Yondaime.“ Hinatě se na tváři objevil smutný výraz.
„Zkrátka, jsem se zajímala o tvé techniky a zaujala mne jedna. Zaujal mne tvůj sage-mode. Spočívá se splynutí s přírodou, že? Chtěla jsem získat podobnou techniku, ovšem zjistila jsem, že to pro mne není možné. Proto jsem se snažila vytvořit něco co by mu konkurovalo nebo dokonce překonalo. Celých pět let jsem se s tím zabývala a nakonec jsem to dokázala. Tuto techniku jsem pojmenovala Tenshi-Niru. A teď ti ukážu jeho sílu! Byakugan!“ Hinata aktivovala své doujutsu a shromažďovala svou veškerou zbylou chakru. Ve chvíli kdy celá doslova zářila chakrou, jí všechnu vypustila na povrch.
„Tenshi-Niru!“ pronesla a celá se začala obalovat bílou chakrou.
„Úžasné...“ hlesl Naruto. Ozvala se rána a všechny od Hinaty se začalo odpuzovat. Naruto si musel před obličej vložit ruce.
Úžasný tlak... Ale co to je?! Připomíná mi to Kyuubiho chakru! myslel si Naruto a udělal krok vzad. Kousl se do prstu, až z něj vystříkla krev a položil je na zem.
„Kuchiyose no Jutsu!“ Kolem Naruta se objevilo sedm žab.
„Co se děje?!“ pronesla jedna z nich.
„Pozor!“ upozornila druhá. Byla však pozdě. Jako blesk Hinata nalítla do jedné z žab. Ta okamžitě spadla na zem v bezvědomí. Než si ostatní žáby čehokoliv všimli, Hinata se proplétala mezi nimi obrovskou rychlostí a mířila přímo na Naruta. Chtěla mu zasadit finální úder, ale když udeřila, její pěst netrefila nic než vzduch. V tu chvíli ji někdo chytil ze zadu a ke krku jí přiložil kunai, který pulsoval větrnou chakrou.
„Vždy si hlídej své záda...“ pronesl Naruto. Hinata se podívala na čepel. Tolik přírodní rekombinace v tak malém bodě. To by nepřežila.
„Shunshin no jutsu... Úžasné... jsi dokonce rychlejší než já... Takže ty žáby...“
„Byli pouze, abych zjistil, jak to jutsu pracuje. Všiml jsem si pouze rychlosti, vysoké rychlosti. Ale stále jsi pomalejší, než já. Je mi líto Hin... Ale ty nejsi ninja, který by se se mnou mohl měřit.“ řekl a žáby zmizeli.
Hinata se ušklíbla.
„Myslíš, že rychlost je všechno co zvládnu? To se ale pleteš...“ řekla. Naruto jí stále svíral nůž u krku, ale začal cítit, že z něj Hinata vysává přírodní chakru. Rychle od ní odskočil.
„Takže...? Vysáváš chakru z okolí?“ zeptal se jí.
„Přesně tak, a to není vše... čím dýl tady takhle kecáme, tím víc chakry získávam. Takže bys to neměl moc protahovat.“ Naruto protáhl obličej.
„Nechci tenhle souboj ukončovat rychle... Ale, když mi nedáváš na výběr... Tak ti také ukážu nějaké speciální jutsu...“ řekl a vytvořil jednoho klona. Ten mu okamžitě na ruce začal roztáčet Rasen-shuriken. Jakmile byl hotový Naruto ho hodil proti Hinatě. Hinata se připravovala na úhybný manévr. Naruto však opět začal dělat pečetě.
„Rasen-shuriken bunshin no jutsu!“ Najednou na Hinatu letělo pět rasen-shurikenů.
„Cože?!“ nechápala a skrčila se, aby nedostala smrtící zásah. Jutsu však ve vzduchu explodovalo a Hinata dostala zásah chakrových jehlic.
„Áááá!“ zaječela a spadla k zemi. Naruto byl hned u ní.
Nééé! To jsem neměl dělat! Do háje... strachoval se.
„Hinato! Jsi v pořádku?!“ Hinata měla zavřené oči a neodpovídala.
„Sakra!“ zaklel, vzal Hinatu do náruče a běžel s ní k Sakuře. Při tom se Hinata probrala.
„N-Naruto... Nic mi není...“ zašeptala tak, že ji sotva slyšel. Naruto se zastavil a položil ji na zem. Držel ji za ruku, která byla chabá.
„Jsi si jistá?“
„Ano,“ řekla pomalu, „tvůj útok jsem vstřebala jako chakru, ale bylo jí příliš mnoho a výsledek byl totální vysílení...“ řekla pomalu a znova zavřela oči.
„Nemám dojít pro Sakuru?“ zajímal se.
„Ne, prosím... Zůstaň tu se mnou...“ Hinatu upustila poslední síla a omdlela vyčerpáním. Naruto nevěděl co dělat. Pořád držel Hinatu za ruku. Měla tak něžnou pokožku a byla tak strašně silná.
Tolik se změnila za ty roky... A to vše kvůli mě. Nakonec se rozhodl, že jí přeci jen odvede k Sakuře.

Když k nim dorazil. První kdo k němu přiběhl byl Zek.
„Jste v pořádku mistře?!“ strachoval se.
„Naprosto, ale ona je na tom hůř.“ řekl mu. Teprve teď se Zek podíval na Hinatu.
„Kdo to vůbec je?“ zajímal se.
„O tom ti povím později. Teď se musíme postarat o její zdraví.“ řekl a položil Hinatu opatrně na zem. Sakura byla hned u ní a začala jí zkoumat tep. Byla hodně naštvaná.
„Zbláznil ses?! Použil si na ní rasen-shuriken?! Vždyť si jí mohl i zabít! Máš štěstí, že reagovala, jak nejlépe mohla.“ probodávalo ho zlostnými pohledy. Naruto sklopil hlavu a řekl:
„Vím, že jsem udělal chybu. Nevím, co to do mě vjelo. Už se to nestane. Přísahám!“
„Máš štěstí, že je vážně jenom vyčerpaná...“ řekla a už na Naruta nemluvila. Naruto se vzdálil od ostatních a začal se koncentrovat. Potřeboval si vyčistit hlavu. Zek chtěl za ním jít, ale Shikimaru ho zastavil se slovy:
„Nech ho být, je to ho na něj teďka moc.“
„Ale jak to? Vždyť přece vyhrál!“ nechápal. Shikimaru se pořádně vydechl.
„To je pravda, ale málem ji připravil o život. Musíš pochopit, kdy ti stojí za to zvítězit. A zapříčinit smrt svého blízkého není to nejlepší.“ řekl mu.
„Chápu...“ řekl po chvilce.
„Ale, co když ten koho budu považovat za přítele, se mne bude snažit zabít? Jak pak poznám co za co stojí?“ ptal se.
„To nevím... Jediné co ti můžu poradit je, abys měl oči na stopkách a dával pozor, komu věříš a komu ne. Ale neboj se... Věřím že, brzy přijdeš na to komu věřit. Stejně tak věřím, že se jednou staneš silným ninjou, stejně jako tvůj otec.“ když řekl poslední slovo, Zek zbystřil.
„Můj otec? Co o něm víš Shikimaru?“ zajímal se.
„Tvůj otec? Byl to můj sensei. Bohužel byl zavražděn, když se snažil bránit mír.“
„Zavražděn?! Kdo ho zabil?“ zajímal se Zek a zaťal pěst.
„Byl zavražděn Akatsuki. Organizace, která existuje do dnes a musí být zničena!“ řekl a na poslední slovo dal největší důraz.
„Víš, Naruto o tom nemluvil. Ale je mi jasné, že doufá, že mu se zničením Akatsuki pomůžeš.“
„Já?! Ale co já zvládnu?! Sem jenom malý kluk.“
„Drž se Naruta a věř mu. On z tebe udělá ninju, který předčí tvého otce. Tomu já věřím.“
„Ale abych ho předčil, musím tvrdě trénovat!“
„Chceš trénink? Fajn. Řekl bych, že než se věci urovnají, uplynu dost času. Běž za Leem. Prahne nedočkavostí, tě učit.“ oznámil mu Shikimaru.
„Vážně?!“ rozzářil se Zek, „Tak já se ho zeptám!“ řekl a rozeběhl se za ním. Shikimaru ho sledoval a na tváři mu hrál úsměv.
„Jen běž Zeku. Ty to dokážeš. Zdědil si Ohnivou vůli. Vím to.“ říkal si sám pro sebe.

celá má fanfiction