Legenda draků 5. Loučení

„No tak miláčku kam mě to vedeš, je to ještě daleko?“ vyptávala se po cestě.
„Ne už ne, počkej musím ti zavázat oči,“ řekl Naruto a zavázal jí oči šátkem.
„Proč tolik tajností? Děsíš mě, doufám že nedostanu infarkt.“
„Neboj nedostaneš, ale slib mi že se nelekneš a nezačneš křičet.“
„Dobrá slibuji ti že nebudu křičet ani se moc neleknu,“ odbila ho hned Hinata a Naruto jí už rozvazoval šátek.
Když jí ho sundal nemohla uvěřit očím, byla úplně ztuhlá strachem z toho co na ní koukalo. Veliké žluté oči se dívali přímo na ní a proměřovali si jí odshora dolů. Tlak strachu v ní narůstal a jak se chystala křičet, tak jí Naruto v poslední chvíli chytnul za ústa se slovy.
„Věděl jsem že takhle zareaguješ proto jsem ti to říkal.“
„Tak tohle je ta tvoje společnice? Bože můj ta je hysterická ale hezká, hodíte se k sobě.
Mimochodem jmenuji je Argeto a jsem přátelský dokud mě nenaštveš, tím myslím dokud nezačneš ječet nebo tak něco.“
Hinata to chvilku rozdýchávala ale pak se mu taky představila.
„Já jsem Hinata Hyuuga a nejsem hysterická, každému člověku by rupli nervy kdyby viděli přerostlého ještěra který plive oheň a dívá se mu přímo do očí,“ namítala rozčíleně.
„Ta je boží já jí říkám komplimenty a ona mně jenom uráží,“ postěžoval si Argeto.
„A to není všechno navíc jsi dost nevychovaný proč se chováš tak arogantně, neučil tě nikdo jak se máš chovat?“
„Tohle mi už leze krkem, Naruto zapchej jí něčím tu koláčovou dírku nebo ti jí sežeru,“ přecedil Argeto mezi zuby.
„Hinato co to do tebe vjelo nepoznávám tě vůbec.“
Hinata se zhluboka nadechla, vydechla a s úsměvem řekla.
„To víš, Ino mě trochu učila jak být asertivní a jak nebýt tolik ostýchavá, asi jsem to trochu přehnala hehe.“
„Dobrá tak Argeto přijel jsem ti jí ukázat a taky ti říct že zítra ráno vyrážíme dnes se ještě sbalíme tak buď u brány.“
„Můžeš se na mě spolehnout budu tam jdu se ještě proletět abych se nenudil do té doby.“
Jak se rozešli Naruto s Hinatou si to směrovali k restauraci na nějaké to svoje první společné jídlo, jedna věc jim však zkřížila plány. Po cestě potkali Tsunade jak jde s nějakými knihami které je nesla Sakura kterou za nimi nebilo ani vidět.
„Tebe hledám Hinato musím ti něco říct jenom mezi čtyřma očima,“ řekla jí a odvedla si jí pár metrů bokem zatím se Naruto se Sakurou pustili do řeči.
„Víš Hinato, tvůj otec ti to ještě nechce říct ale budeš se brzo vdávat a on ti vybral manžela.“
„Cože? To není možné právě teď?“ jak tohle dopověděla omdlela.
Tsunade se na ní dívala, Narutovu a Sakurinu pozornost to přitáhlo taky.
„Naruto postarej se o ní já už musím jít,“ řekla a šla se Sakurou dál.
„Bože můj co teď,“ pomyslel si Naruto zvednul jí a odnesl na nejbližší lavičku.
Pak když jí posadil a oprášil tak se po chvilce probrala.
„Lásko co se stalo, přišlo ti nevolno, nebo ti něco babča řekla?“ byla první otázka kterou uslyšela od něj.
Hinata se zamyslela ale pak se na něj jenom usmála a řekla: „Nedělej si s tím hlavu pojďme se radši najíst.“
Celou cestou se tvářila dost vážně, pak se tím přestala zatěžovat když viděla jak se na ní Naruto s obavami dívá.
Když se najedli šli se projít a někam si sednout kde by byli sami dva.
„Miláčku nevíš jak dlouho nám bude tahle mise trvat?“ zeptala se ho při tom jak se dívala na oblohu.
„Nevím několik týdnů nebo měsíc přinejhorším se mi tak zdá, proč se ptáš?“
„Jenom kvůli tomu že jak dlouho budeme spolu sami dva.“
„Neboj budeme spolu tak dlouho jak jenom budeš chtít,“ dodal Naruto a vášnivě jí políbil.
Zůstali se tam dívat na oblohu dlouho do noci, pak se šly vyspat a sbalit.
Druhý den ráno se všichni setkali u brány.
„Vypadá to tak že už můžeme jít,“ poznamenal Argeto, oba mu nasedli na hřbet a letěly vstříc svému osudu.
„Sbohem má vesnice doufám že se vrátíme v pořádku a vše se povede,“ pomyslel si Naruto jak se díval na Konohu z výšky.
„Víte mí bratři mohou být kdekoli ani sám pořádně nevím kde mohou být, jedině vím že jeden je na severu, druhý na jihu a třetí někde na západě. Kam tedy půjdeme, rozhodněte se.“
„Tak pojďme na jih,“ křikl Naruto s obrovským úsměvem.
„Chtěla bych se tě zeptat, jaký jsou tvoji bratři?“
„Není to téma kterou bych rád rozebíral ale řeknu ti aspoň něco. Jmenují se Tuara, Mirego a Shatotu. Každý z nich je jiný ale to zjistíte když je poznáte osobně, já jsem lenivý a trochu arogantní oproti nim hotový anděl.“
„Tak to je chci vidět co nejrychleji pokud ty jsi anděl tipuji že vím co můžeme čekat od nich,“ poznamenal Naruto otráveně.
Letěly několik hodin a pak se utábořili když se stmívalo.
Naruto s Hinatou si rozložili spacáky a šly spát, Argeto byl ještě dlouho vzhůru ale pak usnul taky. Hinata ale nespala, jenom čekala až oba usnou a šla se projít.
„Co udělám, jak to Narutovi řeknu, zblázní se když mu to řeknu jen tak,“ přemýšlela po cestě a pak si sedla na pařez.
„Jak mu to řeknu, určitě by šel něco udělat mému otci a to taky nechci. Mohla bych to nechat tak dokud se nebudeme vracet,“ řekla si Hinata a pomalu šla zpátky do táboru.
Ráno se po snídani znovu sbalili a letěly dál na jih hledat druhého draka.
Letěli několik dní až došli do jedné vesnice kde se rozhodli poptat na něco neobvyklého a taky nabrat nové zásoby. Ku podivu nikdo z vesničanů se ani nelekl Argeta.
„Zastavíme se v hospodě tam bychom se mohli něco dozvědět,“ řekl Naruto a nabral směr nejbližší hospoda.
„Počkej, proč do hospody?“ zeptala se ho Hinata.
„Erosenin mě naučil kde všude se dají shánět informace které je třeba a hospoda je důl na to.“
Když vešel dovnitř hned si to zamířil k hospodskému.
„Nazdárek pane mohl bych se vás na několik věcí poptat?“ hned ze sebe vyhrknul Naruto.
„No mohl ale budete si muset několikrát objednat,“ odbil ho hospodský.
„Tak proto byl Erosenin pořád opilí,“ proběhlo Narutovi hlavou a překulil očima.
Když si obědval něco k jídlu a k pití začal se ptát.
„Nevíte o něčem neobvyklém co se děje v okolí?“
„No dějí se tu v okolí jisté šílenosti a výtržnosti, někteří říkají že to dělá drak.“
„Jaké šílenosti a výtržnosti máte na mysli?“ zaktivněl hned Naruto.
„No když vydržíte do půlnoci tak to sami zjistíte je to něco jako představení,“ odpověděl mu hospodský.
„Co teď budeme dělat do půlnoci, máme ještě několik hodin,“ řekl znuděně Naruto.
„Ty naděláš pojďme se někam vyvalit a dát si šlofík,“ navrhnul Argeto.
Jeho návrh byl kladně přijat tak se všichni tři šly poflakovat.