Legenda draků 6. Blesky, zlatý drak a oči pro pláč

Naruto šel s Hinatou na ramen zatímco si Argeto hověl, díval se na oblaky a počítal krávy na louce. Po několika hodinách za ním došly a přidali se k němu.
„Poslouchej Naruto, není ti divný že lidi v této vesnici se mně nebojí?“ zeptal se najednou Argeto.
„Když to tak říkáš i mně je to divný že se tě ani nelekli, jako kdyby byli na draky zvyklí,“ odpověděl mu Naruto s obavami v hlase.
„Nic to, nedělejte si s tím hlavu za pár hodin se dozvíme nejspíš proč,“ řekla jim Hinata a už to přestali rozebírat.
Po několika hodinách se už blížila půlnoc a v tom se začalo celé město hýbat víc než přes den. Každý vyšel ven se židlí v ruce a Naruto s Hinatou a Argetem to pozorně sledovali. Všichni vesničané se usadili jako v kině a dívali se směrem k jednomu kopci nad kterým se začínalo zatahovat.
„Pojďme blíže ať vidíme na co se to tam koukají,“ řekl Naruto a všichni tři přišli blíž.
Jak se přiblížili se to začalo, kolem jednoho místa začaly metat blesky a v jejich stínu bylo vidět něco asi tak pul metra vysokého stát. Pak se ozval ohlušující zvuk kytary, blesky ustal a ozval se pronikavý až komický hlas.
„Nazdar lidičky máte dneska chuť na pořádnou zábavu?“
„Ano,“ zakřičeli vesničané.
„Bože můj to jsme ze tři jsme museli narazit právě na něj, ten idiot mi fakt leze na nervy,“ povzdechl si Argeto.
„Co se děje? Který z tvých bratrů to je?“ zeptali se Naruto s Hinatou součastně.
„Ach, je to Shatotu a jenom se dívejte,“ odpověděl jim Argeto a si zakrýval oči.
Bylo to dost směšné, stál tam malý dráček zlaté barvy s mikrofonem na půlmetrovém podstavci a plácal tam všemožné vtipy. Naruto s Hinatou se na to dívali s vypulenýma očima a otevřenými ústy.
„Tak tohohle draka mám zabít?“ zeptal se Naruto.
„Jo, zabij ho, zabij ho hned,“ řekl mu Argeto.
Půl hodinku tam říkal vtipy a pak řekl.
„No moje oblíbené obecenstvo, musíme se na dnes rozloučit dnešní vystoupení se končí,“ řekl malý dráček a se pustil ohňostroj. Zatímco byli všichni upoutaní nádhernými barvami na noční obloze se stalo něco co je upoutalo ještě víc. Byl to ten malý dráček který tam začal pobíhat mezi raketami a jako splašený křičel.
„Pomoc, zachraňte mně, hoří mi ocas, pomoc.“
Takhle tam křičel a pobíhal několik minut a zatímco na tom vesničané smáli jak mu hoří ocas.
Když už padnul na zem únavou zhasl plamínek na jeho ocase a vesničané se pobrali domů spát. Naruto Hinata a Argeto se pomalinku pobrali směrem za ním, ten se však už probral a odcházel s vozíkem na kolečkách plným všelijakých krámů. Všichni tři šly jeho směrem až došli do jedné jeskyně do které pak vešli.
„Haló je tady někdo?“ zakřičel Naruto a šli dál.
Po chvilce pomalé chůze slyšeli nějaké mrmlání a viděli malé světýlko v dálce. Došli tam a viděli obrovskou halu kde byla spousta věcí, malý dráček tam seděl za stolem, něco si říkal a taky tam něco opravoval.
„Nazdárek Shatotu jak se ti vede,“ ozval se Argeto.
Dráček se otočil i se židlí, podíval se pozorněji a pak zakřičel.
„Nazdar brácho,“jak to řekl se rozběhl za ním a vrhnul se mu kolem krku, jelikož byl moc malý tak ho neobjal.
„Jak se ti vede ty velká zelená ještěrka dlouho jsem tě neviděl a koho mi to tady vedeš, nějaké moje fanoušky? Jinak mě se vede přímo úžasně, všichni tihle lidi mě mají rádi a zbožňují moje vtipy.“
„Hou, hou zpomal brácho jak to že ty neděláš to co ti ten páprda přikázal?“ zrazil ho Argeto.
„Nevzpomínej mi už toho idiota, hajzla, ****, ****, ****. Víš vůbec co mi chtěl udělat když zjistil že se mi nechce zabíjet lidi a ničit vesnice?“
„Ne nevím, řekni co ti chtěl udělat?“
„Ten sviňák se mě pokoušel zabít a ještě že jsem tak inteligentní jinak by už bylo po mě. Ale já jsem mu utekl vypadá to tak že se na mě vykašlal a kdo jsou tihle dva co jsou tady s tebou?“
„To je Naruto Uzumaki a Hinata Hyuuga, Naruto je vyvolený který má nás zabít jinak bude svět odsouzen zlu.“
„Tak proč si s ním když nás má zabít?“ zeptal se Shatotu a schoval se v sekundě za křeslo.
„Neboj, mně mohl zabít a neudělal to, jdu s ním kvůli dračímu kodexu.“
„Bože můj kodex tak pitomá věc to je já se jí nedržím a ani nikdy nebudu. No nic, sednete si a udělejte si pohodlí já vám donesu něco k pití,“ řekl Shatotu a odběhl do rohu k lednici.
„Víte je nejinteligentnější z nás bratrů ale je taky nejotravnější, hyperaktivní a naprosto šílený jinak je to dobrák od srdce,“ řekl Argeto a v už tam byl Shatotu s pitím.
Jak podál pití Narutovi vrhnul se k Hinatě.
„Dobrý den slečinko jste opravdu nádherná nechtěly by jste se mnou někam někdy vyrazit jenom mi dva?“ jak to řekl Naruto vyprskl pití.
„Brácho dej si pohov to je tady Narutova holka,“ uzemnil ho Argeto.
„Já jenom tak jestli by se tady dáma nechtěla jít se mnou někdy zabavit.“
„Promiň jsi moc milý ale ne,“ odbila ho taky Hinata.
„No fajn tak co tedy chcete oděně když jste za mnou přišli?“ zeptal se jich vážné a sednul si do velikého křesla.
„Chceme abys šel s námi zbavit se dračího pána.“
Shatotu vyprsknul čaj který pil a vykřikl: „Co jste se pomátli? Nechci zhebnout při takové blbosti jako je ho zabít nato jestli mě uvidí Tuara nebo Mirego určitě si mě dají k snídani jestli jsem nebo nejsem jejich brat.“
„No tak Shatotu nedělej kráviny a pojď budeme tě potřebovat, hlavně tvou inteligenci,“ řekl Naruto.
„Ne a to je moje poslední slovo nenechám se zabít když tady můžu spokojeně žít.“
„Tak dobře nechte toho blba na pokoji a pojďme dál,“ řekl Argeto a všichni tři pomalu odcházeli.
„Mohl jsem si myslet že se na nás vykašle vždy byl jako ustrašená slepice,“ nadával Argeto.
„Mám jednu otázku, co byli ty podivné věci které tam všude měl poházené?“ zeptal se Naruto.
„Ale to byli jeho vynálezy, jeho koníčkem je vynalézat věci hlavně a aby jimi nahradil svůj nedostatek síly nebo výšky. Hodilo by se nám kdyby šel s námi měly bychom to taky o moc lehčí.“
Jak spolu mluvili a šly dál se za nimi ozval hukot něčeho co se k nim blížilo.
„Co to ke všem čertům může být.“
„Nazdárek šneci jdeme nebo ne?“
Byl to Shatotu na jakémsi vznášedle na kterém měl naloženou kopu věcí.
„Ty jdeš s námi, kdy jsi změnil názor?“ zeptal se ho Argeto.
„Jak vám to říct, asi tak že bez mé inteligence a mích vynálezů byste to nezvládli, krom toho ve štychu vás jen tak nenechám. Půjdeme tedy nebo tady chcete kecat ještě dlouho?“
Řekl a teď už čtyřčlenná parta našich hrdinů se vydala na cestu zachránit svět a najít další dva draky které buď budou muset zabít nebo se k nim taky přidají. Jejich další směr byl západ kde nevěděli co na ně čeká.

„Tak milí diváci už jsme zpátky s naší pravidelní speciální epizodou a dalším hostem. Dneska tady v našem studiu přivítáme Saie, nazdar slyšel jsem že byl menší problém s tvou pozvánkou jak je to možné?“
„Nazdar vespolek, problém byl v tom že já pracoval na mém mistrovském díle.“
„To je fajn ale v čem byl ten háček?“
„Moje mistrovské dílo je velice tajné a dělal jsem na něm spolu s jednou kunoichi kterou nebudu jmenovat.“
„Hehe vypadá že jsi dělal na aktu a zdá se mi že ona byla tvůj model.“
„Přesněji ona mi jenom pomáhala v jeho vypilování protože já měl jiný objekt.“
„No tak dobře ukaž mi to tvoje mistrovské dílo.“
„Dej mi sekundu hned jsem tady s ním.“
Za dvě minuty.
„No tak to je fajn, ale nějak mi to jako akt nepřipadá, ve skutečnosti ani nevím co to je a jaké jméno jsi mu dal?“
„Narutovo sebevědomí a máš ho obráceně, jinak ve skutečnosti tam jsou jiné barvy ale více mi tam seděly tyhle.“
„Cože o čem to ……, co do ******************, kdo ti s tímhle pomáhal neříkej mi že tu osobu znám.“
„Ale jo znáš, byla to Hinata.“
Prásk.
„Vypadá to tak že ne každý chápe umění aktů, tak naschle já odcházím a váš moderátor který je teď v bezvědomí se k vám vrátí za chvilku.“

Byli ne cestě několik týdnu a pořád ani stopy po dalším z draků. Tak se rozhodli si dát dva dny pauzu a odpočinout si. Každý si našel svoje místečko kam si rozloží svoje věci. Shatotu si rozložil doslova velikou dílnu do které hned vběhnul a ozývali se odtud všelijaké zvuky svářečky, frézy a podobně. Argeto si jenom lehl na zem a spal, bylo mu asi zatěžko něco jiného dělat. Naruto s Hinatou si samozřejmě rozložili společné místečko.
„Kde do pekla může jenom být už několik týdnů ho hledáme a nikde nic jako kdyby se po něm slehla zem,“ stěžoval si Naruto.
„Možná bychom mohli jít pěšky a našly bychom ho možná,“ navrhla Hinata.
„Nic to, já se jdu podívat co to tam Shatotu vyrábí za věc,“ řekl Naruto a šel do jeho automatické dílny.
Hinata se rozhodla že udělá něco k jídlu a pustila se do vaření.
„Co udělám, měla bych to Narutovi říct jenom doufám že se s tím vyrovná,“ přemýšlela Hinata a přitom jak krájela zeleninu.
Argeto se měl skoro úplně bezstarostně, jenom ležel, nic si nevšímal sem tam se převalil a nebo změnil polohu.
„Hele Shatotu co to tady vyrábíš?“ zeptal se nesměle Naruto.
„Něco co by mi pomohlo k tomu abych se mohl zapojit do boje, pracuji na tom už několik let a ještě nějaké úpravy na tom udělám a bude všechno ok,“ odpověděl mu a najednou mi něco vybouchlo do tváře.
„Hahaha tohle bylo dobrý hahaha,“ smál se na něm Naruto když se díval na Shatotuho.
„Hehe tohle nebylo vůbec ale vůbec směšné,“ poznamenal naštvaně a v očích měl výraz vypadni, vyrušuješ.
„No dobrá já už jdu pryč nebudu tě rušit,“ řekl Naruto a šel pryč.
Pak ho napadlo že by mohl jít trénovat s Argetem.
„Probuď se kůže líná jdeme trénovat.“
„Ty jsi ale otravný ani vyspat se nemůžu,“ nadával Argeto když ho Naruto probudil.
„Hlavně pojďme někam jinam abychom to tady nezbořili,“ řekl Naruto a odebrali se někam dál.
„Víšci mně se nechce nic moc dělat tak ti ukážu nějakou dračí techniku a ty se jí budeš učit, ale budeš mi muset říct jaký máš typ chakry,“ řekl najednou Argeto.
„Tak to by bylo super, já mám větrnou chakru,“ odpověděl mu nadšený Naruto.
„Hm, tak nech mně popřemýšlet které techniky tě mohu naučit.“
„No dobře ale ať ti to moc netrvá.“
„Už to mám je jich jenom pár a jsou vcelku jednoduché.“
„Mám nejdříve jednu otázku na tebe.“
„A jakou řekni.“
„Jak to že vy draci ovládáte ninjutsu techniky?“
„Ale to je nejspíš tím že je pro lidi vytvořili draci, jsou to vlastně techniky které jsou pro nás samozřejmostí jako technika dračího ohně je napodobenina dračího dechu. Vy lidi je můžete dělat jenom když máte dostatek chakry a přes ruční pečete, samozřejmě je to jenom úprava vašich technik na dračí úroveň síly,“ vysvětloval mu Argeto.
„Aha takže vy jste vytvořili ty silné techniky jestli tomu chápu,“ jak to Naruto řekl tak se Argeto chytal za hlavu.
„Ne ty idiote, vůbec jsi mě neposlouchal, mi draci jsme jenom upravili ty vaše techniky.“
„To je jedno prostě diky vám drakům existují a pusťme se do toho.“
„No dobrá první z těch technik je dračí vítr, je vcelku jednoduchá a nepotřebuješ k ní dělat žádné pečetě, já ti ji hned předvedu.“
Argeto se napřáhnul svými křídly a jednou s nimi silně mávnul, strhnul si směrem od něj obrovský vítr který všechny stromy a skály do několika kilometrů rozsekal.
„To je síla to jsem nevěděl že dokážeš,“ řekl obdivně Naruto.
„Nic to nebylo, ještě jsem se ani nesoustředil, kdybych se soustředil na jeden cíl tak by se okolí nic nestalo ale bylo by to všechno soustředěno do jednoho bodu. Nesoustředil jsem se abys viděl co schytá tvůj protivník když to na něj použiješ a tahle technika je při soustředění natolik ostrá že přejde dračí kůží jako nic.“
„Ukaž mi tedy jak to mám dělat.“
„Dobrá nejdřív se pořádně soustřeď, nashromáždi chakru a pak ji všechnu vyšly tvou rukou kterou mávneš směrem kudy má letět.“
Naruto se začal pekelně soustřeďovat a pak mávnul rukou, výsledek byl dosti chabý ba až komický. Chakra která trefila strom ho jenom škrábla aspoň to tak vypadalo, když se však Naruto otočil k Argetovi strom který zasáhl padnul rovnou na chudáka Naruta.
„Bože můj zvedni se, vždyť to je jenom jeden strom a krom toho se ti to povedlo některým lidem se nepovede ani tohle na první pokus.“
„To jo ale já už něco podobného vyděl, jeden můj známí jmenuje se Sora a je z kláštera u nás v zemi ohně používá podobnou techniku ale ne tak silnou.“
„Hele nesrovnávej nějakou obyčejnou techniku s dračím větrem, to co on nejspíš používá je divoký vítr to je jenom malý zlomek síly dračího větru. Teď trénuj bez soustředění na jedno místo a já si jdu pospat,“ řekl mu Argeto, lehl si a v sekundě zaspal.
Naruto se pustil do tréninku ale moc mu to nešlo pak zkoušel speciální tréninkovou metodu kterou mu ukázal Kakashi když pracoval na futon rassenshurikenu. Jedinou věc na kterou skoro zapomněl bylo to že nebyl s ním Yamato tak trénoval jenom s dvaceti klony. Trénoval celý den až do noci a nedal si vůbec pauzu ani na vteřinu. Když se Argeto pomalu probouzel měl kolem sebe plno pokácených stromů.
„No dobrá Naruto zkusíme jak jsi pokročil v tvém tréninku,“ řekl Argeto a šel s Narutem ke skále.
„Tak se ukaž co dokážeš vidíš tamhlety skály? Tak se nesoustřeď na bod a pokus se je všechny přetnout,“ řekl Argeto a ukázal na kopu skal které vypadaly spíš jako sloupy.
Naruto se pořádně soustředil a zahnal se oběma rukama najednou. Tentokrát už byl výsledek o dost lepší, skoro všechny ty skály ten vítr rozsekal.
„He jak vidím tvrdě si trénoval a už to tak z větší půlky ovládáš ale teď se skus soustředit na jeden bod támhleté obrovské skály,“ řekl a tentokrát ukázal na jednu velikou skálu.
Naruto přikývnul a tentokrát se soustředil na jedno místo. Soustředil všechnu chakru a pak jí najednou vypustil mávnutím oběma rukama. Skála tam stála jakoby se vůbec nic nestalo.
„Tak asi to budu muset trénovat ještě déle tohle se mi nepovedlo,“ řekl sklesle Naruto.
„Neříkej, tak sleduj cos s ní udělal, za sekundu to uvidíš,“ řekl mu Argeto s úsměvem.
Z té skály spadl nejdřív jeden kamínek a pak se celá rozpadla na kolu malých kamenů.
„To je boží já to dokázal už mi to jde,“ začal jásat Naruto.
„Máš pravdu už ti to de ale budeš muset ještě dost trénovat abys to věděl používat na sto procent je to dobrá technika na velikou vzdálenost. Pokud máš svůj cíl na dohled tak ho tím zasáhneš, jenom musíš trénovat protože když to budeš ovládat takhle tak to má dosah asi tak sto nebo dvě stě metrů. Krom toho každým metrem a překážkou je účinek slabší, pak až to budeš ovládat perfektně tak to slábnout nebude s dosahem až kilometr.“
„To je boží, to budu fakt silný a budu schopen přivést zpátky Sasukeho,“ ale jak to Naruto dořekl odpadl od vyčerpání.
„Hehe promiň zapomněl jsem ti říct že tahle technika spotřebovává hodně chakry,“ pomyslel si Argeto, popadnul spícího Naruta a odnesl ho do tábořiště.
Když tam došly Hinata celá vylekaná doběhla k nim a zeptala se.
„Co se mu stalo, nic mu není?“
„Ale ne, je v pohodě jenom moc trénoval teď si musí oddechnout,“ uklidňoval jí Argeto.
Asi tak po půl hodině se Naruto probudil s velikým hladem.
„Bože můj já mám obrovský hlad,“ zabručel Naruto.
„Tady máš něco k jídlu co jsem uvařila,“ řekla Hinata a podávala mu talíř plný jídla.
„Díky miláčku jsi moc hodná,“ řekl Naruto a dal jí pusu na líce.
„To nic, já to pro tebe ráda udělala a nechtěl by ses po jídle projít?“ navrhla mu trochu zrudlá Hinata.
„Jasně dobrý nápad,“ odpověděl Naruto polykající maso.
Když už Naruto dojedl šel s Hinatou na procházku pod noční oblohou.
„Naruto, chtěla bych se tě na něco zeptat,“ vymáčknula ze sebe po chvilce Hinata.
„Jasné ptej se co jenom chceš.“
„Chtěl bys, chtěl bys,“ koktala pomalu Hinata.
„Nekoktej mi tu prosím, já asi vím co se chceš zeptat.“
„Ano? Ty to už výš?“
„Ano chci s tebou zůstat po celý zbytek života a už to nebudu odkládat,“ řekl Naruto a klekl si před ní na kolena.
Hinata celá zrudla, začala se chvět a dívala se mu přímo do očí.
„Víš už moc dlouho se mi líbíš, to že k sobě cítíme stejné city mi pomohlo se rozhodnout.
Hinato Hyuugo chtěla by jsi si mně vzít?“
Hinata neměla slov jenom se mu dívala do očí. Naruto v jejích očích viděl radost ale taky smutek, nevěděl proč no pak to pochopil.
Hinatě začali ztékat slzy po obličeji a pak mu řekla.
„Promiň, promiň mi to Naruto-kun ale nemůžeme se vzít. Láme mi srdce ti říkat ale nejde to abychom se vzali,“ řekla Hinata a běžela pryč, hluboko do lesa.
Naruto tam klečel na kolenou beze slov a se smutkem v očích. Pak se vydal zpátky do tábořiště.

„Výš brácho, pořád mně zajímalo jak to že tebe složil člověk, nikdy tě nikdo nesložil ani Tuarovi s Miregem se to nepovedlo vždy když jste se prali,“ zeptal se Shatotu Argeta.
„Ani sám to nevím, v něm je něco skryté co neumím popsat, má obrovskou sílu kterou nikdo jen tak nezlomí. Jeho vůle je nejsilnější kterou jsem v celém svém životě viděl, žene ho kupředu i když už by byl každý jiný po smrti. Nejspíš to bude tím že je v něm zapečetěn Kyuubi a jeho neustálými pokusy osvobodit se ho asi zocelili ještě víc.“
„Počkej, jak to s tím myslíš?“
„Kyuubiho drží uvnitř v Narutovi pečeť jako každého Bijuu ale Kyuubi je ze všech nejsilnější a ten se přes pečeť dostane pokud ho nedrží i něco víc. To co ho tam taky drží je Narutova vůle, proto je schopen udržet Kyuubiho na uzdě.“
„Aha, tohle jsem nevěděl že Jinchuriky a Bijuu pořád bojují mezi sebou silou vůle.“
„To si na omylu je to jenom u Kyuubiho a Naruta, ostatní Jinchuriky jsou na tom jinak.“
„Dobrá, dobrá, výš předci že se v tomhle moc nevyznám ale dobře, jinak už jsem hotový se svým novým vynálezem díky kterému budu moct bojovat s vámi proti dračímu pánovi.“
„Tak mi to předveď jak to vypadá a funguje, hned to otestujeme.“
„Jasný jenom mě nech pro to doběhnout.“
Ale Shatotu se nestihl ani rozběhnout a stál na místě. Viděli jak došel Naruto celý smutný a bez Hinaty.
„Kámo co se ti stalo a kde je tvoje holka?“ zeptal se hned Shatotu.
Naruto neodpověděl jak procházel kolem nich směrem k svým věcem si Argeto všimnul jeho oči. Neměl v nich už tu jiskru do života jako před tím, vypadalo jako kdyby se něco v něm zlomilo.
„Nech ho teď nepokoji nevidíš jeho oči?“
„Sorry já nevěděl radši jí půjdu najít, neboj nic jí neudělám,“ řekl Shatotu a běžel do lesa hledat Hinatu.
Argeto se zatím díval na Naruta jak si bere věci a dává si je o několik metrů dál od Hinatiných.
Jak Shatotu běžel lesem zaslechl pláč, přiběhl jeho směrem a uviděl jak to brečí Hinata na zemi. Došel k ní blíže a zeptal se jí.
„Co se mezi vámi dvěma stalo když jste oba tak uplakaní a nejste spolu?“
„Naruto mé požádal o ruku,“ odpověděla mu Hinata přes své slzy.
„To je ten důvod? Měla bys být spíš ráda a teď tu skákat radostí.“
„Ale já si ho nemohu vzít prostě nemohu z jednoho důvodu.“
„Tak mi aspoň řekni proč a taky jemu zaslouží si to vědět.“
„Nemůžu si ho vzít protože můj otec mi už vybral někoho jiného za manžela.“
„To je ale sv**ě on ti bude taky vybírat manžela.“
„Hlavně to neříkej Narutovi, on se to doví až pak.“
„No fajn číčo ale už mi tu nebul a pojď se vyspat.“
Hinata se zvedla, oprášila a pomalu s Shatotem šla do tábora.
Když se vrátili tak si Hinata šla hned lehnout a spát. Naruto si jí nevšímal a pořád se koukal do ohně.
„No řekni mi co se to mezi nimi stalo,“ zeptal se hned Argeto.
Shatotu ukázal Argetovi aby se k němu sehnul a pak mu to zašeptal.
„Aha tak to je, nerozuměl jsem tomu ale teď mi to je jasný.“
Pak už šly všichni spát.
Druhý den všechno probíhalo dost blbě, Naruto nepromluvil ani slovo jenom odešel trénovat a Argeto ho šel sledovat. Hinata byla taky moc smutná a šla stejně tak trénovat.
Po druhém dni oddechu se znovu vydali na cestu pěšky ale i mlčky, jediný kdo sem tam promluvil byl Shatotu ale byly to spíš nadávky protože se mu kazilo vznášedlo.

„Dobrý den vám znovu přeji, musím se hned omluvit za to co se před chvilkou stalo ale nějak se to nedalo ovlivnit. Hlavu vzhůru máme tady dalšího hosta a tím je Tsunade-hime.“
„Dobrý de vespolek.“
„Hele tady se nemusíte chovat jako Hokage takže v pohodě se uvolněte.“
„Já jsem uvolněná.“
„Tak to vyzkouším jednou otázkou můžu?“
„No jasně na co čekáš.“
„Zašly by jste se mnou na večeři krásná dámo?“
„Si děláš legraci nebo to myslíš vážně, to je jedno uviděla bych kam bys mě chtěl pozvat.“
„To je fajn tak dnes večer, přicházím k otázce pro vás. Co je mezi vámi a Jirajou, nikomu není jasné jestli jste dobří přátelé nebo se navzájem milujete.“
„Nemyslíš že to je až moc osobní otázka a nečum mi pořád na prsa?“
„Podle mě ne……boom bang….“
„Ta večeře doufám pořád platí.“
„Ano platí au, tak musíme se znovu rozloučit milí diváci.“