Halloweenský speciál!

Tááákže…
Včera mě a kámošku Hinatu napadla taková kravinka. Samozřejmě bych to nebyla já, kdybych to neztvárnila do povídky. Tenhle speciál navazuje na Hinatiny povídky „Střední škola skončila aneb konečně na vysoké!“…

Bylo krásné říjnové poledne.
Celou školou se ozýval hlasitý smích.
Profesor Kakashi chtěl žákům ukázat prezentaci na téma, které zrovna probírali.
To však znamenalo dát dohromady počítač.
Kakashi vzal do ruky kabel od monitoru a v podřepu si prohlížel zadek počítače.
„Pane profesore? Nepotřebujete pomoct?“ přihlásil se se smíchem Naruto, když viděl, jak Kakashi rve kabel od monitoru do zásuvky od klávesnice.
„Nedělejte chytrého pane Uzumaki!“ odpověděl mu Kakashi neslušně a z krabice, ve které přinesl počítač, vytáhl bílou knížečku.
„Ten trotl vytahuje návod?!“ praštil hlavou o lavici Sasuke.
„Umí tady někdo anglicky?“ zvedl Kakashi hlavu od knížečky a pohlédl do třídy.
Ozvala se rána.
Kibu, který se zrovna pohupoval na židli, to dostalo a teď ležel na zemi.
„Já se na to nemůžu dívat!“ vystartoval na Kakashiho Naruto a ujal se vedení.
Po pár vteřinách byl počítač na světě.

Vyučování se krapet protáhlo.
Prezentace sice měla trvat jen pár minut, ale počítač byl jaksi takový stařík, že to několikrát celý spadlo.
Všichni přítomní dávno spali.
Někdo by si myslel, že je teď už nic neprobudí, ale byla tu pořád jedna možnost.
Tu náš milý profesor nevědomky využil.
„Ehh… Jak se ta věc vypíná?“ pronesl nevině.

„Omg… ten děda je ale tupej…“ vzdychla Hinata, když šla s kamarády domů.
Sakura jen přikývla.
„Počítač se vypíná tip čudlem, velkým jako je jeho mozek…“ řekl se smíchem Naruto.

„Dneska je Halloween… budem chodit po domech?“ nabídla Sakura.
„No… já slyšela, že se tu letos otevírá strašidelný zámek…“ řekla tajemně Hin.
„Já spíš myslel, že by sme to oslavili o půl noci na hřbitově…“ přidal se do hovoru Sasuke.
„Jasně! A rovnou tam zůstali!“ rozklepali se Narutovi kolena. „A co třeba zůstat doma?“ navrhl a chytnul Hin za ruku.
„A co bys jako chtěl dělat?“ pohlédla Hinata Narutovi šibalsky do očí.
„Ehm.“ přerušil je Sasuke. „Kam teda pudem?“
„Hlavně né na hřbi…“
„Na hřbitov!“ přerušily dívky Naruta.
„Fajn… sejdeme se v 10:00 u brány“ rozhodl Sasuke a čtyřka se rozešla domu.

Hinata rozrazila dveře od domu.
Vystartovala rovnou po schodech nahoru do svého pokoje a začala se strojit.

„To je teprve 9:00?“ zděsila se při pohledu na hodinky, když už byla hotová.
Hin, ale najednou zjistila, že je dost unavená.
Lehla na postel a ve vteřině usla.

Po chvíli jí probudilo ťukání na okno.
Hinata pomalu vstala a okno otevřela.
Pod oknem stál Naruto, který jí do něj házel kamínky.
„Nazdar Hinato! Už si zjistila kolik je?“ ptal se jí.
„Ježiš?! To už je tolik?!“ vyjekla Hin a otevřela šatník. „Vydrž! Za chvilku jsem dole!“

„Tak copak se ti zdálo?“ zeptal se Naruto mile.
Byli už skoro u hřbitova.
„Nic zvláštního…“ usmála se Hin a zadívala se na svůj stín.
Najednou sebou trhla.
„N-naruto-kun? Kde máš stín?“ zeptala se vyděšeně.
„Stín? Dyť tady nejsou světla…“ usmál se Naruto.
„Jenom posedlí duchem nemají stín!“ vzpomněla si Hin na pořekadlo při vyvolávání duchů.
„Neboj se Hinato…“ napřahoval po ní ruku Naruto a měl čím dál víc strašidelnější výraz.
Hinata zaječela a kopla Naruta do slabých míst.
Přízrak se svalil na zem.

Hinata pohlédla směrem ke hřbitovu a tam viděla několik hrobů otevřených.
Z jednoho zrovna vylézal další přízrak a podíval se Hinatiným směrem.
Hinata se rychle schovala za bránu, kde nebyla vidět.
„Hinato?“ položil jí někdo ruku na rameno.
Ta leknutím nadskočila a bleskově se otočila.
Ulevila si teprve když zjistila, že jsou to její kamarádi, kteří mají stíny.
Z dálky se ozval jekot.
Dva zombie táhli směrem k hřbitovu nějakého člověka.
Byl to člověk, kterého znali.
Byl to profesor Kakashi.
Dotáhli ho k nějaké jámě a tam ho hodili.
„Profesore Kakashi!“ rozběhl se Naruto k jámě a ve vteřině do ní zahučel.
„Naruto-kun!“ zaječela Hinata.
„Půjdeme za ním?“ ptala se hloupě Sakura, jako by nevěděla co je čeká.
„Máme na výběr?“ položil protiotázku Sasuke.
Trojka se rozeběhla a skočila do jámy.

Sasuke přistál jako první.
Na něj spadla Sakura.
„Hahá! Hladké přistání!“ zajásala.
Na to na ní spadla Hin.

„Tak… kudy?“ zeptala se nevině Hinata, když se postavila.
Odpověď se jí dostavila velice rychle.
Sice to bylo jednohlasně, ale každá odpověď byla jiná: Sakura: do leva!!, Sasuke: do prava!!!
„Tak se rozdělíme!“ bliklo Hinatě.
„Ne! V hororech se nikdy nerozdělujou!“ zaječela Sakura.
„Myslim, že stejně budem muset jít do prava…“ řekl Sasuke a naznačil, aby zmlkli.

Z chodby vlevo se ozval rachot.
Trojka se rozběhla v pravo.
Když zabočili za roh, zjistili, že ztratili Hinatu.
Skupinka přízraků se ale rychle blížila, a tak museli utíkat dál.
Sakura a Sasuke zaběhli za stěnu a skupinka je přešla.
„Tak sme jim zdrhli, co Sakuro?“ utřel si pot z čela Sasuke, ale nikdo se mu neozýval.
„Sakuro?!“ začal se rozhlížet.
„Co blbneš? Tady sem!“ objevila se vedle Sasukeho Sakura a šla dál.

Po pěti minutách došli k rozcestí.
„Musíme do prava.“ řekla rozhodně Sakura a táhla s sebou Sasukeho.
„A-ale dveře sou támhle!“ bránil se Sasuke.
„Ale mi musíme jít tudy.“ nedala se Sakura.
Sasuke se ale zastavil a naštvaně Sakuru popostrčil samotnou do chodby.
Sakura zaječela a ztratila se v nějaké díře.
Sasuke se jen usmál a šel dál. „Neměla si stín! Nejsem blbej, ne?“
Na tato slova se pod ním ztratila zem a Sasuke zahučel do jámy.

Přistál v jakési cele.
„Nazdar Sasuke!“ ozvalo se za ním.
Sasuke se pomalu otočil.
„Jé… nazdar Sakuro…“ odpověděl hloupě.
„To ti to trvalo…“ podíval se na něj naštvaně Naruto.

Dveře cely se rozrazily.
Stálo v nich pět přízraků.
Jeden z nich vytáhl svitek a začal číst: „Vy všichni máte tu čest být obětí při letošním rituálu našeho mistra!“
Hinata na tato slova omdlela.
„Hinato! Prober se!“ volal na ni Naruto.

„Hinato! Prober se!“ volal na ni známý hlas.
„Co? Kde? Jak? Proč?“ vyskočila Hinata.
Ke svému údivu zjistila, že je ve třídě.
„Potřebujete něco slečno Hyuuga?“ zeptal se jí profesor Kakashi.
„Chcete snad být zkoušena?“ dodal výhružně.
Hinata si sedla.

„Co se stalo? My nebudem obětovaný?“ ptala se Naruta, který seděl vedle ní.
„Obětovaný? něco se ti muselo zdát…“ pokrčil rameny Naruto.
Kakashi Naruta přerušil: „A nezapomeňte! To co bylo dnes v té prezentaci, bude i v zítřejší písemné práci!“
„CO?!“