Svatba podle Yoshiny
Jsem se před Vánoci trochu nudila, takže mě napadlo sepsat jakou kratší povídku. A tady jí máte. Jedná se o tragické čtení o tom, jak se Yoshina rozhodla, že Shikamarovi a Temari zorganizuje život, respektive svatbu.
„Kde je Shikamaru?“
„Tady ne.“
„Tady taky ne.“
„Ani tady.“
„A neviděl někdo Temari?“
„Taky ne.“
„Kde ty dva sakra jsou?“
„Nemám tušení.“
„A jak to má vůbec proběhnout, když se ty dva vypaří?“
„Co já vím, ale Yoshina bude zuřit, připravovala to už pěkně dlouho.“
„Vyšleme pátrací tým?“
„Nemáme jinou možnost. Zavolejte Gaaru a Naruta!“
Mezitím někde v okolních lesích se prodírají dvě postavy podrostem a je vidět, že mají značně na spěch. Jedna mužská je oblečená v černém obleku s bílou růží na klopě a druhá ženská v dlouhých úzkých splývavých šatech, které umožňují dělat jen milimetrové krůčky. Asi po další půlhodině se obě postavy zastaví a zhroutí se na zem. Temari skopne z nohou bílé lodičky na deset centimetrovém jehlovém podpatku a z vlasů vytrhne síťkový závoj. Potom poněkud nešetrně odtrhne sukni, takže má teď šaty jen těsně nad kolena, ale zato se může volně pohybovat. Jako další letí na zem bíle dlouhé rukavičky. Konečně se zdá, že je Temari spokojená se svým zevnějškem. Mezitím si Shikamaru sundal sako a zbyla mu jen bílá košile. Z krku odstranil jedním plavným pohybem kravatu a vytáhl z kalhot ozdobný pásek se zlatou sponou. A jako poslední si gumičkou, kterou měl schovanou v kapse, svázal vlasy do tradičního culíku. Potom se na sebe oba uprchlíci podívali.
„Já tu matku zabiju.“ ozval se najednou Shikamaru a natáhl se do trávy.
„Myslím, že ti s tím ochotně pomůžu.“ přitakala Temari a opřela se o kmen stromu.
Chvilku takhle oba dva přemítali nad tím co se všechno se mohlo stát a co se stalo. Najednou se, ale Shikamaru zdvihl na loktech a podíval se na Temari.
„Pošlou někoho, aby nás našel. Máti to takhle nenechá. Znám jí, udělá všechno jen, aby nakonec vyhrála. Ale stejně pořád nechápu, proč zrovna já a ty? Co se jí na tý kombinaci proboha líbí?“
„Co já vím. Já jí viděla všehovšudy až tehdy, kdy mi poslala oznámení, že by byla ráda, kdybych u vás strávila nějaký čas. Prý v zájmu vztahů mezi vesnicemi. Gaara, kterého to nadchlo mě sem samo sebou hned poslal. A po dvou dnech mi Yoshina oznámila, že by si přála, abych se za tebe vdala, a že prý zítra je svatba. Já myslela, že mě šlehne. Si kámoš, dobrej kámoš, ale manžel? Dovedeš si tu hrůzu představit? Myslim, že po týdnu by nás z toho oba kleplo.“ odpověděla Temari a na konci se zasmála.
„Jo máš pravdu, je to celý ujetý. Ale to stále neřeší náš problém s tím, že nás budou chtít dostat zpátky. Můžou tu být už za pět minut. S rychlostí jakou jsme se pohybovali a tímhle odpočinkem. Měli by jsme připravit plán obrany. Já se tam totiž nevrátím, dokud mi matinka neodpřisáhne, že ze svatby sešlo.“ nedá se Shikamaru odradit od svých skeptických závěrů.
„To je sice hezký, ale vějíř mi Yoshina zabavila, že se prý na svatbu nehodí a dala mi místo něj tohle.“ řekne pochmurně Temari a vytáhne odkud si bílí vějíř se zlatými pruhy v normální velikosti.
„To je smůla. Ale i tak mi přijde horší, že po mě chtěla, abych šel bez culíku s rozpuštěnýma vlasama. Táta a kluci by si ze mě pořádně utahovali. To by byl trapas. Štěstí, že mě skoro nikdo neviděl.“ zoufá si i Shikamaru.
„To máš pravdu vypadal jsi jako naprostej idiot.“ souhlasí Temari a při vzpomínce, jak Shikamaru vypadal jí přepadne záchvat hysterického smíchu.
Shikamaru jí chvíli nasupeně pozoruje, ale potom se rozřechtá taky. Nějakou chvilku jim trvá než se uklidní, a když se jim to konečně povede, tak se na sebe podívaj znova a novej záchvat je tady. Ten přeruší až příchod očekávaných i neočekávaných hostů.
„Co to tady vy dva proboha děláte?! Yoshina se málem zbláznila. Godaime se sotva drží, aby jí jednu nevrazila, respektive drží jí Shizune a Sakura, i když Sakura z toho taky začíná šílet. Většina hostů už usnula a Izuma s Kotetsem se snaží nějak udržet situaci a všem nakecávaj, že je to součástí programu. A vy si tady mezitím jen taky ležíte, sedíte a smějete se nějakejm pitomostem. Tak sakra zvedněte ty svoje zadky a naklušte tam!“ opře se do nich zostra Gaara a Naruto po nich jen šibalsky pokukuje, zvláště po Temari.
„Vrátit se tam? Nikdy!“ ozvou se unisono Temari a Shikamaru. „Dokud se ta svatba nezruší.“ dodá ještě Shikamaru.
„Tak to vás tam budeme muset dovést násilím.“ nedá se Gaara a z rukávů jeho smokingu se začne po proudech valit písek.
„Nezakázala ti náhodou Yoshina tahat ten písek na svatbu?“ ozve se nevině Temari a ušklíbne se Shikamara.
„No ono….se to nějak… no prostě …“ zakoktá se Gaara a pokrčí rameny.
„Já bych řek, že je to jedno. Prostě vás máme přivést zpátky a to taky hodláme udělat.“ zachraňuje situaci Naruto a vytvoří pár klonů, takže Temari a Shikamaru jsou teď obklíčení.
„Ach jo. Temari ty mi asi nepomůžeš, takže můj vyhlášený mozek bude muset kalkulovat s tím, že se budu bránit jenom já.“ řekne pochmurně Shikamaru a spojí ruce do kolečka.
„Tak hele, zas tak moc neschopná nejsem. Taková ta blbost… jak jen se to jmenuje… Aha! Kawarimi to ještě zvládnu. A navíc když se to tak vezme, tak vějíř jako vějíř. Nemám pravdu.“ prohlásí Temari a mávne s ním směrem ke třem narutovým klonům. Ty v krásné piruetce odletí, a když dopadnou na zem, tak zmizí. „Má to jen pár nevýhod. Na tomhle asi lítat moct nebudu a jako obranná zeď mi to bude taky houby platný.“
„Vy dva se přestaňte vykecávat a poslouchejte. Teď máte poslední možnost dobrovolně se vzdát. Pokud naší velkorysé nabídky nevyužijete, tak půjdete taky, ale násilím.“ vloží se do toho Gaara, kterého to už začíná nudit a Naruto významně přikývne.
„Hele Naruto! Támhle je Sasuke!“ vykřikne najednou Shikamaru a Naruto zmizí v prachu. Hned nato Gaara odletí několik metrů daleko a tam ho spoutají stíny.
„Co s ním uděláme? Nechat ho tu nemůžeme, protože kdyby jsi se vzdálil, tak se ta technika zruší.“ řekne Temari, zatímco si oprašuje sedací část šatů od hlíny, jak předtím seděla.
„Neboj. Použiju stínový shuriken. Zdědil jsem po Asumovi ty jeho boxery.“ a s těmito slovy zapíchne do gaarova stínu jeden z boxerů.
„To vám nedaruju vy jedni hajzlíci!“ volá Gaara, ale to už jsou oba dva daleko.
„Asi bychom se měli vrátit.“ řekne najednou Temari, zatímco spolu se Shikamarem skáče po větvích.
„Taky mě to už napadlo.“ přisvědčí Shikamaru „Takhle o nás budou mít jen strach a máti bude ještě víc šílet. Když se vrátíme a vysvětlíme jí to, možná trochu hrubou silou, tak to bude pro všechny mnohem lepší.“
„Tak tak, takže vzhůru do Konohy.“
O pár minut později (asi čtyřicet) se oba dva objeví ve dveřích svatební síně. Izuma, který je spatří jako první zaječí, až příliš vysokým hlasem, cosi čemu nikdo nerozumí, ale zato to všechny probere. Yoshina se otočí a jakmile spatří svou ratolest s jeho nastávající, tak jí po tváři začnou téct slzy.
„Tak vy jste se vrátili a spolu. Ach jak dojemné. Nikdy jsem netušila, že jste oba dva takový romantici. Hudba! Všichni na svá místa! Můj syn se žení s dívkou jež upřímně miluje. Ale kde jsou svědci? No to je jedno místo Naruto, bude Choji, který se už stihl vrátit z mise a místo Gaary vezmeme Kankura. Tak honem honem a začínáme.“
Během následující čtvrt hodiny se odehrálo cosi na co si všichni vzpomínali jen matně. Ovšem podstatné je, že na konci tohohle divadla Shikamaru a Temari zjistili, že jsou … SVOJI. Shikamaru se okamžitě odpravil na pánské záchody, které si v tom spěchu omylem spletl s dámskými, na nichž narazil na plačící Ino, která tam oplakávala, že její vysněný kluk se oženil. Když to Shikamaru zjistil, tak to s ním seklo rovnou na dlažbu o niž si prorazil lebku, kdyby tam nebyla Ino, tak by pravděpodobně podlehl na místě zranění. Mezitím Temari z šoku tak opařená, že vytáhla vějíř a chtěla se s ním ovívat. Bohužel do toho dala kapánek chakry, takže odlétla stropem ven, kde ji našli s polámanými žebry.
Svatební noc, ale proběhla stejně. Oba dva novomanželé dostali stejný nemocniční pokoj, kde se srazili dvě postele k sobě. Když se tam ráno přišla podívat sestra, tak našla postele asi pět metrů od sebe a po novomanželích ani stopy. Když se pak Shikamaru druhý den objevil sám na prahu domu bez prstýnku, tak už všem došlo která bije. Yoshinu přepadla srdeční slabost a Shikamaru slavil. Tak nějak to vypadalo i v Písečné, jen s tím rozdílem, že slavila Temari a infarkt dostal Gaara. Jen škoda těch peněz co se za tu svatbu vyhodili a těch prstýnků, které skončili na stole u rozvodového právníka.
Naprosto super....úžasně sem se nasmála
Opravdu hezký nápad Nechápu ale, jak jsi jim to mohla provést.. Teda respektive, jak si to mohla provést mě al ne, je to moc hezká jednorázovka, ale zajímalo by mě, jak se z toho dostali Gaara s Narutem
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
Jo tak to taky nevím. Jestli tě něco napadne, tak se mi ozvy.
Jsem jen prach ve větru... Moje existence je bez významu... Zmizím na věčnost... A přesto... Možná si jednou někdo vzpomene... Doufám... Nevěřím... Zůstávám... Jsem jen prach... Prach ve větru... Vítr mi dal křídla... Nemám víc co si přát... Doufám... Nevěřím... Jsem jen člověk... I kdybych chtěla víc... Nesmířím se tím... Protože jsem jen člověk... A člověk je prach ve větru...
lol... tak tahle část mě pobavila XD:
Shikamaru se okamžitě odpravil na pánské záchody, které si v tom spěchu omylem spletl s dámskými, na nichž narazil na plačící Ino, která tam oplakávala, že její vysněný kluk se oženil. Když to Shikamaru zjistil, tak to s ním seklo rovnou na dlažbu o niž si prorazil lebku, kdyby tam nebyla Ino, tak by pravděpodobně podlehl na místě zranění. Mezitím Temari z šoku tak opařená, že vytáhla vějíř a chtěla se s ním ovívat. Bohužel do toho dala kapánek chakry, takže odlétla stropem ven, kde ji našli s polámanými žebry.
Jsi fakticky skvělá...
xD tak to je pěkná povídka xD
Napadlo mě to na chalupě, když jsem se hrozně nudila. Tak jsem vzala laptop a sesmolila to.
Jsem jen prach ve větru... Moje existence je bez významu... Zmizím na věčnost... A přesto... Možná si jednou někdo vzpomene... Doufám... Nevěřím... Zůstávám... Jsem jen prach... Prach ve větru... Vítr mi dal křídla... Nemám víc co si přát... Doufám... Nevěřím... Jsem jen člověk... I kdybych chtěla víc... Nesmířím se tím... Protože jsem jen člověk... A člověk je prach ve větru...
Zajímavý nápad a skvělé provedení