Láska, smrt a nenávist 11. Srdci neporučíš

Na druhý den ráno když se Naruto probral ho už Kyuubi čekal.
„No tak pojďme nesmíme ztrácet ani minutu.“
„Dobrá tak už jdu ale musím se nejdříve nasnídat,“ řekl ospale Naruto.
„Tak to bude při tréninku s tím se nezatěžuj a pojď,“ odbil ho Kyuubi a pomalu se vydali na cestu.
Když přišli oba k řece, Kyuubi si sednul a řekl.
„Tak a teď si nejprve ulov několik ryb ke snídani bez použití jakéhokoli jutsu, jestli se budeš chtít nasnídat budeš potřebovat kopec trpělivosti, to je tvůj trénink na teď.“
Naruto se na Kyuubiho podíval až nakonec řekl: „No dobrá tak já jdu.“
Jakmile skočil do vody a ulovil si první rybu tak mu jí Kyuubi uchmatnul chvostem a snědl ji.
Naruto se na něj vražedně podíval.
„No tak říkal sem ulov si rybu aby ses nasnídal.“
Teď už ji mněl a Kyuubi mu ji znovu snědl.
Takhle se to zopakovalo asi tak pětkrát až nakonec to Naruta dožralo.
„Ty sv**ě zatracená nenažraná, proč mi říkáš abych si ulovil rybu když pak mi ji vezmeš a sníš.“
„To je tvůj trénink musíš se naučit být trpělivý a pak uvidíš výsledek.“ Naruto se zamyslel že co tím mohl myslet ale moc mu to nešlo protože v břiše mu škrčelo jako o závod.
Pak mu to docvaklo, vždyť on má dvě možnosti jak to udělat.
První že zabrání všem jeho ocasům a taky jeho tlamě aby rybu chytil a nebo uloví tolik ryb až bude nacpaný na prasknutí, což by mu asi zabralo celý den. „Tak dobrá už vím jak si to myslel,“ odpověděl Naruto s úsměvem.
Kyuubi byl překvapen co ho napadlo tak ho radši pozorně sledoval.
„Tak a jdeme na to.“
Pomyslel si Naruto a vrhnul se na jednu rybu, jak se jeden z Kyuubiho ocasů natahoval aby mu ji sebral, Naruto se mu vyhnul a pak druhému taky ale šestým chvostem mu ji sebral a snědl.

Mezitím v Konoze.
„Nazdárek Tsunade jak se máš?“
„Já dobře a ty Jirajo?“
„Ne moc dobře právě jsem slyšel jednu znepokojující správu.“
„Jakou?“ „V jedné vesnici pár dnu cesty od Konohy došlo k podivné věci, byl tam zabyt jeden z členů Akatsuki, přesněji jde o jednoho se jménem Zetsu.“
„A kdo ho mohl zabýt?“
„Vesničané tvrdí že to byl nějaký ninja v modrém plášti s rudě třpytivými lemy a obrázkem Kyuubiho a znakem klanu Uzumaki spolu se znakem Yondaimeho na něm. Prý mněl blond vlasy, rudé oči a mněl u sebe katanu a wakazashi. Taky s ním prý bylo nějaké zvíře které vypadalo jako malý Kyuubi.“
„Cože!“ Vykřikla znepokojeně Tsunade.
„Já vím, napadlo mně to taky, co když je to Naruto nebo někdo kdo má něco s Kyuubim v plánu a taky musí vědět co s ním udělal.“
„A jestli ne, tak abychom zjistily co chce, protože byl prej moc silný, nesmíme si tady nechat někoho takového pobíhat po okolí. Už vůbec ne nějakého toulavého ninju.“
„Tak to jo, to s tebou souhlasím pošlu nekolik týmu aby ho našly.“
„Já půjdu taky.“
„Dobrá ale dej si na sebe pozor víš že jsi jediný kdo mi zůstal, půjdeš ho hledat s několika Narutovimi přáteli.“
„Neboj se o mně tolik dokážu se o sebe postarat. Když se chceš ujistit o tom že se vrátím zpátky tak využij svůj hráčský talent a vsaď všechno co máš na to že se nevrátím. Vždyť pokaždé co si vsadíš pak prohraješ.“
„Já to myslím vážně, ale jestli chceš abych se o něco vsadila tak se vsadím. Když to bude Naruto nebo se Kyuubimu povede Naruta oživit tak si tě vezmu za manžela.“
„To myslíš vážně nebo si ze mě děláš legraci?“
„Dělala jsem si někdy ze stávky, mimo to nemám co ztratit jenom získat a tys byl vždy do mě zakoukaný a mě si taky trochu přitahoval.“
„Tak na to si plácneme tahle stávka platí.“
„Mimochodem jak se má náš malý Hinaru?“
„Ale má se celkem dobře teď už je geninem včera udělal zkoušky na akademii. Shikamaru se stal jeho který chce dohlížet taky na svého syna.“
„Hehe aspoň že ho učí někdo kdo zná jeho otce a ví co dělat kdyby mu něco nešlo. Jak jsem si všimnul Narutova tvář už bude skoro vytesána vedle tvojí.“ „To ano chci aby ho všichni znali jako Hokage protože toho dokázal více než jiní Hokágové, taky je to přeci Minatúv syn tak má na to plné právo být jmenován.“
Jiraja jenom spokojeně, ale taky smutně díval na Narutovu nedokončenou podobiznu a přemýšlel o starých časech kdy ho trénoval.

Zpátky v lese u řeky.
Po pár hodinách se to Narutovy povedlo, bylo už na čase protože mněl pořádný hlad.
„No co budeme dělat teď?“
„No já nevím podle mně by ti to zatím stačilo a mohli bychom jít pomaly dál. Ale nech mně ještě vytrávit ty ryby, prosím tě bylo jich tolik že jsem přecpaný,“ zakňučel a Naruto se z chuti na něm smál.
„Hehehe tak dobrá jak jen chceš byl to tvůj nápad, já se jdu na chvilku projít.“
Naruto šel po lese a přemýšlel nad tím jak mu chybí Hinata s Hinarim a všichni jeho přátelé.
Vyšel na jednu skálu sedl si a díval se do dálky směrem na Konohu.
„Ach Hinari, chtěl bych teď vidět jak silný shinobi z tebe roste,“ povzdechl si a na jednou se rozplakal.
„Lásko kdybys aspoň ty byla teď se mnou by to možná bylo snesitelnější.
Chtěl bych teď hladit tvojí hedvábnou pleť, líbat tě na tvoje jemné rty a láskat tě ve svém náručí.“
Jak říkal tyhle slova stékaly mu potoky slz po tváři.
Kyuubi kterému už bylo lépe hledal Naruta a když ho našel jenom plakat na skále tak si k němu přisedl.
„Výš tak moc mi chybí všechno že nevím co dělat se sebou,“ řekl mu potichu Naruto.
„Já vím jak se cítíš, nezapomínej že jsme spolu propojeni myslemi.“ „Co?“ „Srdci totiž nikdy neporučíš, chybí ti domov, tvoje nejmilší s tvým synem a tvoji přátelé.“
„No to já vím a co s tím?“
„Jednoduše potřebuješ nejspíš novou motivaci, protože tím tě poháněli tvoji nebližší pořád.“
„Pořád ti nerozumím,“ poznamenal nechápavě a už trochu klidněji Naruto.
„Tak ti to vysvětlím jednodušeji, jak ti bude chutnat ramen bez nudlí?“
„No nebude protože to nebude ramen.“
„Přesně my musíme najít jakoby nudle ke zbytku aby si se dokázal aspoň trochu ovládat a aby tě to tolik nebolelo u srdce.“
„Aha už ti rozumím, takže to co mi chybí je to že nemám pořádný cíl abych nebyl takhle na dně.“
„Přesně a to je slabina na kterou ti útočí nenávist, prostě a jednoduše ti to strká pod nos to co ti chybí, nebo nejhorší fakta a vysvětlení.“
„No tak fajn už víme proč a jak, teď už tomu jenom třeba zabránit vždy když se něco takového stane aby mně neovládla.“
„To jo tak co kdyby tě motivovalo to že když tohle všechno co máme udělat spolu, tak uvidíš jak vyrostl tvůj syn a když budeš znovu s Hinatou se kterou si vynahradíte ten čas od sebe. Pak se možná dovíme více od Akatsuki jak najít Sasukeho Ucihu.“
Naruto najednou ožil, utřel si slzy a vykřiknul.
„Tak na co čekáme pojďme už ať to odsýpá.“
„Nespěchej, co sem tě učil?“
„Být víc trpělivý, a že trpělivost ti ukáže lepší řešení.“
„Správně tak teď už bychom mohly trochu přidat.“
Ale vůbec nevěděli že jim je na stopě ne jenom Akatsuki ale taky Narutovy přátelé. Hledaly je totiž Neji, Lee, Tenten, Sakura, Kakashy, Sai, Kiba, Shino, Chouji, Ino a Jiraja. Ti všichni to chtěli vědět že jestli jde o Naruta nebo někoho jiného. A krom toho někdo jiný si je všimnul jak spolu jdou, spíše to byla skupinka.
Byl to Sasuke a jeho tým který pracoval pro Akatsuki na sbíraní všech Bijuu, Naruto a Kyuubi cítili že je někdo sleduje tak se chystali na útok.

„Sasuke co budeme dělat tamhleten chlápek jde s Kyuubim jako kdyby byly nejlepší přátelé,“ ptala se Karin Sasukeho.
„Co bys asi chtěla dělat ty náno pudem zabít toho chlápka a Kyuubiho přineseme Akatsuki,“ řekl ji Suigetsu.
„Zmlknete oba dva, je vám to jasné?“ řekl naštvaně Sasuke.
„Půjdeme jak říkal je to dobrý plán jenom ho řekla špatná osoba.“
Sasuke a jeho tým se zahalily pláštěm a zaútočily. Jak se na Naruta vrhly tak Suigetsu hned padl k zemi ve vodní verzi, samozřejmě na místě mrtvý. Všichni jenom sledovaly jak se tak rychle mohl pohnout. Jugo se po něm rozběhnul Naruto už však měl jiný cíl než byl on a to byla Karin. Ta se už ale nepohnula ani nic neřekla, Naruto stál už za ní a po pár sekundách jí jenom spadla hlava a zbytek těla s ní.
„Kdo jste a co od nás chcete, máte pláště jako Akatsuki ale nejste jejich členy tak kdo jste?“ křikl na ně Naruto.
„A kdo jsi ty?“ zeptal se Sasuke a odhalil svou tvář.
„Sasuke!“ přeběhlo jenom Narutovi myslí.
„Tak to tě prozatím nemusí zaujímat,“ řekl po chvilce Naruto.