Skryté má zůstat skryté a nebo ne? 026: Mise? Možná smrt.

Reina rozhodně nakráčela k Peinovi do kanceláře s úmyslem pohovořit si s ním o misi, kterou chtěla podniknout ještě před tím než porodí.
„O čem si chceš promluvit?“ usmál se na ní Pein a slušně se jí zeptal i když věděl přesně co chce.
„O misi.“ Odvětila a lehce se usmála. Pein nakrabatil čelo a zamyslel se.
„Proč chceš misi?“ zeptal se jí. „Nudíš se snad?“
„No nudím..a chci být aspoň teď ještě chvíli použitelná..“ zamyslela se.
„Jakou misi bys chtěla?“ podíval se jí do očí.
„Nějakou výzvědnou.“ Pokrčila rameny. Pein se rozhlédl okolo, jako by se bál, že tam někdo přijde a podal Reině obálku. Ta kývla hlavou a zmizela z pokoje.
„Itachi mě zabije.“ Zamumlal a ponořil se zpátky do hory papírů. „Inu co, když ne on tak Konan.“

Reina se urychleně sbalila a vypálila z úkrytu tak, že jí nikdo neviděl. Později se po ní sháněli ostatní, ale ne jí najít a proto se rozhodlo jít za Peinem.
„Kde je Reina?“ zeptala se Konan, která jim stála v čele.
„No..uhm..“ poškrábal se Pein na hlavě. „Jak bych to řekl..“
„Vyklop to.“ Naléhala na něj.
„No uhm..Reina je na misi.“ Zamumlal. Všichni se na něj udiveně podívali.
„Na misi?“ ujistila se Konan.
„No ano..“ ujistil jí.
„No to si snad děláš legraci ne?“ podívala se na něj zamračeně.
„Ne..“ zavrtěl hlavou. „Ona chtěla, tak jsem jí nemohl bránit.“
„Ty si říkáš šéf? Když si ostatní říkají co, kdy budou dělat?“ nevěřila svým uším Konan.
„Ano říkám a tohle byla výjimka!“ kývl hlavou.
„Co když se jí něco stane? A co když se to dozví Itachi? Co s tím uděláš?“ podívala se na něj zkoumavě.
„Vyřídím si to s ním..“ odvětil.
„S kým si co vyřídíš?“ Do místností vešel Itachi.
„No…uhm..ee..“ Konan se na něj pobaveně dívala.
„On ti chce říct, že je Reina na misi.“ Práskla ho Konan.
„Cože?“ Itachi nechtěl věřit vlastním uším.
„No..uhm dneska za mnou přišla.. a chtěla misi a tak jsem jí jednu dal.“ Pokrčil rameny. „Nenutil jsem jí. Chtěla jít sama od sebe.“ Bránil se.
„Já vím, že chtěla misi, ale takhle? Proč jsi jí nebránil?“ zeptal se ho Itachi zničeně.
„No já nevím..měl jsem to v úmyslu jenže já nemohl jsem jí říct, že prostě ne.“ Pokýval Pein hlavou.
„Pokud se jí něco stane..schytáš to ty.“ Zasyčel Itachi na Peina a zmizel ze dveří. Pein se udiveně díval za Itachim.
„Nesmíš mu to mít za zlé. Má ji rád..“ usmála se na něj chlácholivě Konan.
„Nemám mu to za zlé. Pro mě je to jako dcera.“ Usmál se. „Ale už jí je dvacet má vlastní hlavu.“
„Já to vím Peine..já vím.“ Zavrtěla hlavou, naposledy se na něj usmála a vypochodovala z místnosti.

Vešla do prostorné jídelně, kde čekali ostatní na to až se dozví, kde je Reina.
„Tak kde je?“ zeptal se Konan Hidan.
„Na misi.“ Broukla.
„Na misi? Vždyť ona má mise zakázaný kvůli těhotenství!“ podíval se na ní udiveně Hidan.
„Jo na misi..Pein jí jednu poslední dovolil.“ Pokrčila rameny.
„A Itachi už to ví?“ zeptal se Kisame.
„Jo už jo…Je naštvaný a nadával Peinovi.“ Povzdechla si.
„Taky bych mu nadával.“ Zamumlal Deidara.
„Ale ona má vlastní hlavu..Nevím co jí k tomu vedlo.“ Pokrčila rameny.
„Asi si přišla neužitečná..“ navrhl Kakuzu.
„Jo taky bych řekl, že je to tak.“ Přidal se Sasori.
„Chtěla jsem se vás zeptat jestli nevíte, co se stalo Reině?“ podívala se po přítomných.
„Co se jí stalo?“ zeptal se Hidan.
„Myslíš tu červenou tvář?“ zeptal se Sasori.
„Jo to myslím.“ Kývla hlavou. „To ty?“ podívala se na něj přísně.
„No..uhm..jo.“ kousl se do rtu.
„Já ti dám mlátit jí!“ rozkřikla se Konan.
„Kdo koho?“ zeptal se Hidan.
„Sasori dal facku Reině.“ Pošeptal mu Deidara.
„Cože?“ vykřikl dopáleně.
„Neřešte to! Už jsem se jí omluvil.“ Bránil se. A byla to pravda omluvil se jí, když se vrátila z vycházky.
„Dobře, ale co budeme řešit teď?“ podívala se po nich.
„No..já nevím..“ zamumlal Deidara a díval se po ostatních…

Reina pomalu běžela lesem, skákala z větve na větev. Cesta pod ní rychle ubíhala. Zahlédla pár shinobi kterým se vyhnula. Měla tajný úkol. Donést zpátky zprávu od jejich špeha. Doběhla k místu, kde se měli sejít a čekala tam.
„Čekal jsem, že přijde Pein sám a ne, že pošle nějakou malou holčičku.“ Reina se k muži obrátila čelem.
„Říkal jsi něco?“ zeptala se ho odměřeně.
„N-ne.. Kdo jsi?“ podivil se. „Všechny jeho hlavní podřízené já znám.“
„Jsem Reina.“ Kývla hlavou. „Jedna z Akatsuki.“
„Žena a Akatsuki? Jediná dívka u Akatsuki je Konan a tu já znám.“ Pokýval hlavou.
„Potřebuji ty papíry.“ Kývla na něj.
„Ale jistě.“ Zapískal a kolem nich se objevili čtyři muži. „Chopte se jí.“ Kývl k dívce.
„Proč jsi nás zradil?“ podívala se mu do očí.
„Ty se ptáš proč? Pein mě nikdy neuznal za tu práci kterou pro něj dělám.“ Odfrkl si. „Moje oběť měl být právě Pein a né ty.“
„Tohle není důvod zradit Akatsuki.“ Měřila si ho odměřeným pohledem.
„Pro tebe ne, ale pro mě ano. Pokud se ti povede přemoct mé muže budeš moct jít.“ Odvětil a zmizel.
„Naráz?“ zeptala se jen tak mimochodem. Muž kývl hlavou. Sama pro sebe se usmála. Muži začali útočit.
„Živel země: Kobka nicoty.“ Zahřměla a celou silou flákla do země.
„Ohnivý živel: Technika obří dračí hlavy.“ Proti Reině se vyvalila obři koule ohně. Jen taktak stihla uhnout.
„Živel voda: Technika žraločí střely.“ Z druhé strany se na ní vyvalila koule vody. Té se stěží vyhnula.

Itachi ležel na posteli a pohrával si se svým řetízkem. Zapnul si ho kolem krku. V tu chvíly ho začal pálit. Poznal proč pálí. Ona je v nebezpečí. Neváhal a vyběhl za Peinem.
„Kde má misi?“ vypálil na něj.
„U Kamenné.“ Odvětil Pein. „Proč?“
„To je teď jedno..Je v nebezpečí.“ vyhrkl a zmizel mu z očí

Běžel stejnou cestou jako Reina. Snažil se tam být co nejrychleji aby nebylo pozdě. Když doběhl na mýtinku kde byla Reina strnul.
„Mangekyou Sharingan.“ Zašeptal a seskočil k nim. Muži se na něj nechápavě podívala. A Reina si oddechla. Byli na ní přesila. Dva už leželi na zemi mrtvý, ale osm jich ještě žilo.
„Zůstaň tam, kde jsi.“ Zakřičel na ní. Ona kývla hlavou.
„Uchiha?“ vyděsil se jeden.
„To je ten z toho legendárního klanu z Listové?“ zeptal se ten co stál nejblíže Reiny. „Přišel zachránit tu holku.“ Odfrkl si.
„Měl hrdost přijít až sem! Jeho klan vyvraždil náš.“ Rozkřikl se černovlasý.
„Nechte toho. Proti němu nemáme šanci. Jdeme!“ ozvalo se za Reinou. Ta se vyděšeně otočila a spatřila ženu v kápy.
„Chikako! Nerozkazuješ nám!“ okřikli ji, ale okamžitě ji následovali když zmizela.
„Reino!“ rozkřikl se Itachi a vrhl se k Reině.
„Itachi..“ zašeptala plačtivě. „Promiň.. já se bála.“ Šeptla.
„Neomlouvej se…nemáš proč.“ Zašeptal.
„Děkuji..“ usmála se.
„Proč děkuješ?“ podivil se.
„Protože jsi mi..nám zachránil život.“ Usmála se a položila si krvavou ruku na vystouplé břicho.