Ona...je pes!! 3. díl

Zastavil se a zlostně zaskřípal zuby. Jeho starý a neodstranitelný zlozvyk. Nesnášel se za něj, ale v tuhle chvíli mu to bylo jedno.
A pak se ozval zvonek.
Kiba seběhl dolů a opatrně vyhlédl oknem z předsíně, ale neviděl nikoho. Otevřel tedy a oči se mu rozšířili zděšením.
,,Né!‘‘

,,Berušký neee!‘‘ volal Kiba žalostně, zatímco se snažil utéct před nasupeným Shinem, kterému z rukávu lítala všelijaká hmyzí havěť. ,,Já to věděl!‘‘
,,Cos věděl?‘‘ zarazil se náhle Shino a vytřepal z ucha veš. Kiba přeletěl jídelní stůl a vytvořil si z židlí barikádu.
,,Že mě budeš chtít zaberuškovat!‘‘ vypálil obviňujícím hlasem a Shino pohnul hlavou, zřejmě proto, aby se mu efektně zableskly brýle.
,,Čekal jsem tam dvě hodiny. Měl jsem chuť vás oba zabít. Kde je vůbec Hinata, neříkej mi, že ještě spí.‘‘ opáčil nevzrušeně a Kiba vykulil oči.
,,Ehm...víš...ona...‘‘
,,Co je s ní Kibo?‘‘
,,Já jsem tady Shino.‘‘ ozvalo se od schodiště. Oba chlapci se otočili a Shino předvedl záblesk brýlí číslo dvě.
,,Dobré ráno.‘‘ pípla Hin nesměle a zrudla. Shino neodpověděl, jen pokývnul hlavou a otočil se.
,,Dobrá..pro dnešek vás nezabiju, jen vymyslím ně-....Eh?!!‘‘ nedopověděl a otočil se zpět tak prudce, div mu brýle nesklouzly z nosu. Napřáhl ruku a ukázal kamsi za Hinatu.
,,Kdo je to?!‘‘ vyhrkl nepřirozeně vysokým hlasem a všechny mušky mu splašeně zaletěly pod kapucu. Kiba leknutím nadskočil a narazil do dřevěného parapetu, na němž stála malá vázička se skomírající květinou (Hanabina práce). Váza náraz samozřejmě neustála a zřítila se k zemi, kde se rozbila na tisíc kousků.
,,Sakra....‘‘ ucedil Kiba, ale nikdo ho nevnímal. Hinata s naprosto zrudlými tvářemi klopila oči k zemi a Shino jen ztuhle stál a zíral na bělovlasou dívku, stojící za Hinatou a nechápavě se rozhlížející kolem sebe. Vlasy měla zkráceně k lopatkám a na sobě Hinatiny černé tříčtvrťáky a sněhově bílé tílko. Hinata ji obula do černých nízkých sandálů a na předloktí jí natáhla bílé návleky s černými okraji.
,,Kdo je to?‘‘ opakoval.
,,To je Aki.‘‘ hlesla Hinata. ,,Moje...kamarádka.‘‘
,,Ze Suny. Kamarádka.‘‘ dodal Kiba a Shino zamručel.
,,Kamarádka..‘‘
,,Ze Suny.‘‘ opakoval Kiba.
,,Moje.‘‘ přidala se Hinata.
,,Ze Suny...‘‘ pokýval hlavou Shino. ,,Kibo?‘‘ zavolal na kamaráda, aniž by spustil oči z dívky. Hnědovlásek odhodil poslední židli ze své bývalé barikády a zvědavě se na Shina zadíval.
,,Co je?‘‘
,,Kde je Akamaru?‘‘ vypálil Shino a naprosto tím Kibovi vyrazil dech. Hinata prudce zvedla hlavu a přeskakovala vyděšeným pohledem z jednoho na druhého.
,,Eeeh...‘‘ ujelo Kibovi, ale Shino to ignoroval.
,,No?‘‘
,,No...on mi říkal, že dnes půjde na lov....včera tu prý zahlédl někde v okolí jelena...‘‘
,,Jo tak jelena...‘‘
,,Moc velkýho jelena. Asi ho bude lovit fakt dlouho.‘‘ přesvědčoval ho horlivě Kiba, ale Shino ho neposlouchal. Zalovil rukou v kapse kabátu a vytáhl hnědou kuličku. Položil si ji na dlaň a natáhl před sebe.
,,Akamaru! Chytej!‘‘ vykřikl vyhodil kuličku do vzduchu. Aki okamžitě zpozorněla, soustředěně vyplázla jazyk a skočila po letící kuličce. Už ve vzduchu ji zhltla a s dutou ránou dopadla na zem. Okamžitě se však posadila a dychtivě zírala na Shina, zřejmě očekávajíc další pamlsek.
,,Ježiši...‘‘ chytil se za hlavu Kiba a Hinata vypadala, že se každou chvíli rozbrečí.
,,Takže kamarádka ze Suny. A Akamaru loví. To jste si vážně mysleli, že vám na tohle skočím?!‘‘
Kiba si povzdechl.
,,Po pravdě...jo. Fakt jsme si to mysleli.‘‘
,,A jak se to vůbec stalo?‘‘ zajímalo Shina a Kiba ukázal na Hinatu.
,,To ať ti poví ona....Ona za to může!‘‘ obvinil ji a Hinata už opravdu neměla daleko k úplnému kolapsu.
,,Ale já....já tohle nechtěla....já-‘‘ začala koktat, ale Shino ji zarazil.
,,Tak povídej.‘‘ řekl prostě a Hinata vydechla.
,,Tak dobře. Pamatuješ, jak jste byli všichni v těch lázních...

Všichni čtyři šli po ulici a místo toho, aby si užíval slunečného dne, přemýšleli nad momentální situací. Kiba držel Aki za ruku, jelikož když ji nechali volně pobíhat, nedopadlo to moc dobře. Po několika minutách ji totiž lovili z popelnice, kam pronásledovala myš.
Všichni se po nich ohlíželi, bílé vlasy ve vesnici kromě Jirayi nikdo neměl a tak Akiina hlava přímo zářila a poutala pozornost ostatních. Ostatně...vidět Kibu bez Akamara byla rarita sama o sobě. Někteří zlí jazykové si už dokonce šeptali, že mladý Inuzuka je sukničkář a podvádí chudinku Hanabi s neznámou kunoichi, zatímco jeho pes trpí v útulku.
Měli namířeno ven, z vesnice. Doufali totiž, že jim stará Chikako pomůže napravit škody. Jenže...Hinata naprosto nechápala, proč má špatné tušení, že to všechno nebude tak lehké...

U brány měli menší problémy s Izumem a Kotetsuem, jelikož milí strážní si nejdřív museli Aki důkladně prohlédnout, ale poté, co se jim pokusila sežrat svačiny, je nechali projít.
Za bránou Kiba dívku pustil a nechal ji, ať běhá kolem nich. Vážně mu připomínala Akamara...Aby taky ne, když ona byla Akamaru.
Ale stejně...všechno je to podivný. Nikdy bych si nebyl pomyslel, že řeknu - ona je můj pes.
Hah...stejně mam Akamara v psí podobně radši...alespoň mě může vozit. Takhle je to vopruz, pořád jen chodit pěšky...
Hinata a Shino šli mlčky vedle něj. Ticho, které mezi nimi panovalo, nebylo to tíživé a dusivé. Bylo to takové to příjemné ticho, které by slova jen rušila a tak jen přemýšlíte o vlastních věcech. Takové ticho panovalo i mezi členy teamu 8.
Hinata co chvíli utrhla nějakou květinu, planě rostoucí u kraje cesty a Shino jako obvykle vedl fascinující dialog s Ferdou mravencem. Ale všichni se zájmem pozorovali dívku, pobíhající kolem nich...
Jak se honila za poletujícími motýli...Prohlížela si každého broučka na cesta...Jak se snažila čůrat keřík u cesty-
,,Ježiši Aki!‘‘ vykřikli zděšeně Kiba i Hinata zároveň a vrhli se k dívce, aby zažehnali blížící se katastrofu.
,,Uf...stihli jsme to.‘‘ oddechl si Kiba a Hinata si otřela čelo. Aki na oba vykuleně zírala a nechápala, proč by nemohla vykonat potřebu tak jako vždycky. Shino k nim pomalu doplul a zaťukal Hinatě na rameno.
,,Hinato?‘‘
,,Ano?‘‘ otočila se k němu, v očích očekávání toho nejhoršího.
,,Myslím, že jsi tady jediná holka poblíž a tak-‘‘
,,Né vážně?! Ty máš vážně úžasný postřehy Shino!‘‘ vyjel na něj Kiba, ale Shino ho zpražil odleskem brýlí a mladému Inuzukovi nezbylo nic než mlčet.
,,Měla bys ji naučit....ehm...‘‘ Shino se odmlčel.
,,Tak to řekni ty broučkaři chytrej!‘‘ osopil se na něj Kiba, ale Hinata ho umlčela.
,,Chápu.‘‘ kývla, ale vzápětí si uvědomila o čem se tu baví a zrudla jako rajče. ,,Ale...Chikako má chatrč skoro za rohem. Je to opravdu nutný?‘‘ dodala. ,,Chci říct...nevydrží to. Za chvíli už z Aki bude zase Akamaru, tak jsem myslela-‘‘
,,Úúú!‘‘ zaúpěl Kiba a popadl Aki za ruku. ,,Tak na co ještě čekáme?!‘‘ vyjekl a už si to rázoval po cestě dál. Shino a Hinata měli co dělat, aby mu stačili. Ale ani jeden nereptali...Jeden to neměl ve zvyku a druhý byl až moc stydlivý..
,,Tamhle to je!‘‘ upozornila oba Hinata, když zahlédla dřevěnou chajdu mezi skupinkou stromů. Všichni čtyři k ní okamžitě zamířili, Kiba samozřejmě s kilometrovým náskokem. Aki za ním jen bezmocně vlála, ale ani slůvkem si nestěžovala. Vlastně...jen se bláznivě smála. To Shino moc nechápal, nikdy si nevšiml, že by Akamaru byl blázen.
Konečně Kiba dorazil k chatrči, ani se nevydýchal, nezaklepal a vrazil do dveří. Ty s lupnutím vypadly z pantů a z chajdy se vyvalil odporný puch. Něco mezi spáleným masem a shnilou trávou.
,,No fuj! Sakra, co je to za smrad?!‘‘ zanadával a okamžitě vyběhl z chajdy, aby se nadýchal čerstvého vzduchu. Hinata a Shino pomalu došli k chatrči a Hin nahlédla dovnitř.
,,Zeptej se tý babky, proč jí to tam tak smrdí!‘‘ zaječel Kiba, ale Hin byla ticho.
,,Hinato?‘‘ zeptal se Shino a modrovláska se k nim otočila, ve tváři výraz zděšení.
,,Kluci...asi...je to špatný.‘‘ pípla a nervózně ťukala prsty o sebe. Kiba se zamračil.
,,Neříkej mi, že se ta rašple urazila! Já jí dam!‘‘ zahřměl a chystal se vejít dovnitř, ale Shino ho zarazil.
,,Myslím, že je to horší, než kdyby se urazila Kibo.‘‘ zahuhlal a Kiba pochopil.
,,Neřikejte mi, že je pryč!‘‘ vyjekl a chytil se za hlavu. Shino jen kývnul a Hinata sklopila oči k zemi.
,,Sakra!‘‘ dupl si naštvaně a zaskřípal zuby. ,,Sakra sakra sakra!‘‘
,,Kiba!‘‘ křikla najednou Aki a skočila mu kolem krku. Oba se svalili na zem, ale zatímco dívka se radostně smála, Kiba jen nevrle vrčel.
,,Ona i mluví?‘‘ podivil se Shino a Hinata kývla.
,,Sice je to teprve podruhé, ale mluví...Nevím, ale jestli umí i víc. Zatím volala jen Kibovo jméno.‘‘
,,Co teď budeme dělat?‘‘ zeptal se Kiba bezradně. Shino pokrčil rameny, ale Hinatu něco napadlo.
,,Zajdeme za Ayame! Ta mi o Chikako řekla, určitě o ní bude vědět víc.‘‘
,,Fajn...‘‘ zamručel Kiba a chystal se vstát, jenže v tu chvíli ho Aki znovu povalila a snažila se mu se smíchem olíznout tvář. Shino si povzdechl.
,,Ach jo holka...s tebou budou ještě problémy...‘‘

Poznámky: 

žvásty žvást

Já vím, že to trvalo strašně dlouho, ale čas je u mě nedostatkové zboží Vlastně...tenhle díl jsem psala místo toho, abych se učila matiku, tak si toho važte. Stejně je radioaktivní, nemám z něj dobrej pocit.
Ale celkově se mi tahle FF píše dobře. Nemám moc ráda popisování bojů, tudíž je pro mě to pravý. Oddechový, myslím a doufám, že i celkem zajímavý
No a asi to bude vážně romantika...taková ta ošklivá romantika xD chápete? xD
Btw. Já vím, že Aki ještě neměla moc prostoru, aby se nějak víc projevila, ale to přijde...teď to teprve začne (tedy...mělo by to začít xD)