Jak jsem se dozvěděla celou pravdu aneb: Ať žije Konoha! 007.

V jeskyni nás přivítal dost divnej zrzavej chlápek s piercingama snad i na sedací části těla. Pak mi došlo, že to nejspíš bude Pein.
"Takže tu jí máme, krasotinku."
"Neříkej mi krasotinko, obludo!" ohradila jsem se.
"Správně Caro, jen tak dál, jen tak dál." pochvaloval si Gobi.
"Hidane, zavři jí. Budeš jí hlídat, dokud nezačneme s vyjímáním." naštval se Pein.
"Proč já?! Já ji sem přived, ať si jí hlídá někdo jinej!"
"Dobře, na stráži se budete střídat. Ale první jdeš ty!"
"Jashine, za co mě trestáš." mumlal si pro sebe Hidan a odnesl Caro do takové...no, kobky. Zamkl, rozvázal Caro pouta a pak si sedl před dveře.
Caro nevěděla, jak dlouho tam naproti sobě seděli, když cvakl zámek a dveře se pootevřely. Dál se nemohly přes Hidana dostat.
"Uhni, mám tě vystřídat."
"Vždyť už jdu, Itachi." řekl nesmrtelný, zvedl se a odešel. Itachi položil před Caro misku s nějakým jídlem. Nevonělo moc vábně.
"Děsně to smrdí." stěžoval si Gobi.
"Gobi sklapni. Nemám náladu poslouchat ty tvoje bl*ý kecy."
Itachi se na dívku podíval. Caro si všimla, že si ji Itachi prohlíží, a i když věděla, že by ho neměla provokovat, nemohla si to odpustit. Aktivovala sharingan.
"Moc se nechlub tim že jsi přežila. Dlouho to trvat nebude, a půjdeš za ostatními."
"Tak jako Sasuke?" ušklíbla se Caro. Itachi vyrazil, chytil dívku pod krkem a přimáčkl ji ke zdi. Další případ velké rychlosti. Ach jo.
"Dávej si na mě bacha holčičko." pošeptal jí do ucha.
"Itachi? Máš jít za...hej! Ta holka má ještě nějakou dobu přežít!" objevil se ve dveřích Deidara. Itachi ji pustil a bez jediného slova opustil místnost.
"Cos mu provedla?" zajímalo umělce. Caro blýskla sharinganem.
"Jo ták. Neměla bys ho provokovat, chudák, nemá to lehký."
"Ty, jak se jmenuješ?" zeptala se ho Caro.
"Jsem Deidara."
"Hm...já jsem Caro." řekla a jakoby nic nevěděla mu podala ruku. Deidara se na ni překvapeně podíval.
"To bych nedoporučoval." řekl.
"Proč ne?" Ukázal jí svoje držtičky na dlaních.
"E? Co to je?"
"Ríkám jim umělecký pusinky." Podle Cařina výrazu mu bylo jasné, že nechápe.
"Tak koukej." řekl a držtičky začaly žvýkat jíl. Pak z něj vymodelovaly ptáčka a Deidara ho vyhodil do vzduchu. Ptáček chvilku poletoval a pak vybouchl.
"Páni, to je bezvadný! Ukázal bys mi to ještě jednou?" zaprosila Caro a snažila se všemožně vymyslet, jak blonďáčka přelstít.

"Tsunade-sama, Tsunade-sama!" řval Kiba jak na lesy a řítil se do kanceláře Hokage.
"Tsunade-sama, unesli Caro! Oni ji unesli!" mlel když tam přiběhl.
"Uklidni se Kibo! Kdo ji unesl a jak to víš?"
"Šla trénovat do lesa, asi za půl hodiny jsem šel za ní, ale viděl jsem jen někoho z Akatsuki, jak ji odnáší pryč! A na jednom stromě jsem našel tohle." řekl o něco klidněji a ukázal Tsunade kus černé látky s červeným růžkem.
"Budeš je moct vystopovat?" zeptala se Pátá. Kiba jen přikývl.
Tsunade si nechala zavolat Kakasiho, Kurenai, Asumu a Gaie. Vysvětlila jim situaci a vyslala je s jejich týmy po stopách Akatsuki.
"Snad není příliš pozdě." zadoufala, když z okna sledovala jak týmy mizí.

Caro pořád dokola obdivovala Deidarovy výtvory a ten se na jejím obdivu hřál jako na sluníčku. V tu chvíli se ozvaly rány a křik. Přišla pomoc!
Deidara se otočil ke dveřím a to se mu stalo osudným. Caro ho vzala po hlavě prvním, co jí padlo pod ruku (tedy nic, vzala ho jenom pěstí) a umělec se odporoučel. Nemilosrdně mu vrazila jeho vlastní kunai do srdce a pak mu sebrala klíč.
"Hezky si ho odkrouhla, móc hezky." pochválil ji Gobi.
Caro si odemkla dveře a nakoukla do chodby. Proti ní se řítil...