Byl to jen můj sen 11-Pozor, cesta je nebezpečná

Sakura se znovu ukládala k spánku, i Sasuke udivilo, že nemá žádné protesty. Možná si konečně uvědomila, že to jsou jen sny. Ale nebylo tomu tak. Sakura vzala vážně poslední Narutova slovo „dávej pozor kam šlápneš,‘‘ možná se tentokrát stane něco zajímavého. Zabalila se tedy do peřiny, ještě než usnula dala Sasukemu pusu na tvář, a pak se jen utápěla v temnotě.
Znovu nemocnice, tentokrát už věděla kudy jít, ale šlápla na jeden schodek a ten se propadl někam do temnoty, naštěstí se zachytila zábradlí. Pohlédla dolů do temnoty, nic neviděla.
Teď už pochopila jak to myslel, ale co nečekala zábradlí se urvalo. Zaječela a zachytila se výklenku chodu, který se zbil po propadlém schodu. Tělem se ocitla v černé díře. Začala panikařit, výklenek se začal rozpadat. Stačilo jen pár minut a spadla by dolů. V poslední chvíli se vyšplhala na nahoru.
Před každým krokem si pečlivě zkontrolovala zem, aby se náhodou nepropadla. Žádná past už v nemocnici nebyla. Tak otevřela dveře od nemocnice, ale tak nebylo nic jen temnota, hned je zavřela, strachem zacouvala zpět. Ale propadla se zem, tentokrát se, ale ničeho zachytila, padala dolů a dolů už měla pocit, že je bezedná, ale dno se začala rýsovat.
Dopadla na zem, bolest avšak neucítila, jen se před ní začala rýsovat ložnice. Zprudka se posadila, Sasuke ještě spal Tentokrát nekřičela ze spaní, tentokrát ne.
Promnula si oči, celá byla zpocená . Zhluboka se nadechla, už bylo ráno, čas stávat.
Ale proč by, zatulila se zpět k Sasukemu do peřiny.

„Hmmmm….. .dneska to bylo nic moc.‘‘ Zaburácel Kyuuubi, když mu slíbil pomoc, tak si myslel, že to bude alespoň něco. Myslel si, že ji bude pořádně mučit, ale nic. Změkl, tentokrát musí víc přitlačit.
„Ale neboj, to je zahřívačka.‘‘ Omlouval se Naruto. Liška měla pravdu, změkl, ale bylo to jen kvůli tomu, že spadla moc brzo. Není to jeho vina.
Dál už se s ním Kyuubi nebavil, Ale Naruto přemýšlel stále nad dalším jejích snem. Co by ji mohlo vystrašit.

Hmmm.. jak ses dneska vyspala ani si sebou necukala,‘‘ zeptal se Sasuke Sakuru u snídaně, tvářila se spokojeně, tak se asi nic nestalo. Potěšilo ho to, možná měl pravdu, ty sny nic neznamenají.
„Necukala jsem sebou, protože jsem našla spojitost mezi těmi sny,‘‘ odpověděla mu a dala před něj talíř se snídaní. On se zhluboka nadechl.
„Nezačínej s tím.‘‘ Ŕekl, už ho s tím otravovala, myslel, že ji to začalo lézt na mozek.
Zhluboka se nadechl a dal se raději věnoval snídani. Sakura si však stála za svým, určitě z tom má Naruto prsy, jen ho musí přimáčknout. Vrátila se zpět do kanceláře, aby vyřídila nějaké papíry. Pořád ale myslela na ty sny a na Naruta. Proč by to dělal, nemá k tomu důvod.
Ani schopnosti, na tohle je potřeba znalost genjustu, ale tu on přece nemá nebo ano. Ale nemá důvod ani motiv, tak co by ho k tomu vedlo.
Raději si to ověří. Vydala se tedy k němu, snad bude doma, no kde jinde by mohl být.

„Naruto si doma.‘‘ Klepala na dveře, jako předtím nikdo neotvíral. Dveře už vyrazit nechtěla, jednou to stačilo. Ale jiná možnost nebyla, uchopila kliku. Bylo však odemčeno. Jako včera zas ta tma a nevydýchaný vzduch. To se o sebe neumí postarat. Jen doufala, že tu zas neběhá bez oblečení. Znovu chtěla nahmatat vypínač, ale někdo ji uchopil zezadu. Polekala se, snažila se tomu neznámému vyprostit z sevření. Bylo však moc pevné.
„Hmm… já věděl, že přijdeš.‘‘ Uslyšela hlas u svého ucha, Poznala podle něj Naruta, jako předtím na sobě nic neměl. Sevření povolil a přitiskl ji ke zdi.
„Proč si mi neřekla, že jsi těhotná.‘‘ Pošeptal ji znovu do ucha. Zarazila se jak jen to mohl zjistit. Vše to bylo divné, ty sny jako by je ovládal, a teď i její myšlenky. Co se to tu děje?!
Nastotalo dlouhé ticho, Naruto poznal, že ji teď dostal. Jak poznal tak i Sasuke to nevěděl, to by to věděli všichni.
„Víš co pěkně si to spolu užijeme.‘‘ Šeptl a rukou ji zajel pod sukni. Zoufala, teď ji měl z pasti. Zkoušela se mu vyprostit ze sevření, ale měl moc velkou sílu.
„Minule jsme si to pěkně užili, tak proč si to nezopakovat.‘‘ Ŕekl a zatlačil ji do ložnice na postel.
V domě byla tma, ale on se v ní perfektně orientoval. Po cestě přišla o svou sukni. Bránila se zuřivě ,ale on se ji jen vysmál, dál jí svlékal až byla úplně nahá. Obdivoval její tělo, hrál s z jejími ňadry, líbal ji po krku a prstem ji dráždil tam dole. I když nechtěla začala sténat, jen čekala kdy to přijde.
Pak se od ní odtrhl a svázal ji ruce nad hlavu k posteli. Škubla s nimi, pokusila se je přetrhnout, ale spoutal ji moc pevně.
"Tak teď si spolu pěkně užijem.'' Zasmál se a pohladil ji po tváři, neviděla ho, ale dokázala si představit jeho blažený úsměv. Znovu se pokusila přetrhnout pouta, ale znovu se ji to nepovedlo. Zazoufala. Teď je na vše konec, moc se v něm zmýlila. Naposledy ji pohladil po rtech a pak ji násilím roztáhl nohy. A pak vše začalo. Do tváři ji vhrkly slzy v bolesti, snažila se ubránit výkřikům. Ale ani to nepomohlo, pak zrychlil tempo, čímž ji přinutil vykřiknout.

„Kde je Sakura?‘‘ Ptal se Sasuke Shizune. Sakuru nikdo nemohl od oběda najít. Začal z toho panikařit, nemohl tomu uvěřit, kam by jinam šla. Vrátil se tedy domu, nechtěl se nijak znervózňovat. Třeba jen zaskočila k Saovi, určitě se brzy vrátí. Snad.
Po další hodině čekání vyrazil za Saiem, ale u něj taky nebyla. Co teď ke komu by mohla ještě jít.
„Naruto!‘‘ Šeptl.