Arigatou 03 - Co je s Hinatou?

Když se Naruto další den probudil, zjistil, že Shino už ve stanu není. Rychle se oblékl a vyšel ven. Ulevilo se mu, když ho uviděl i s Hinatou venku, jak nad ohněm ohřívají snídani. Když vyšel, jako první ho zaregistrovala Hinata.
„Naruto-kun,“ oslovila ho.
„Hinato? Proč jste mě nevzbudili?“ zajímal se Naruto. Při té otázce se podíval na Shina. Ten mu však jen řekl: „Já sám jsem se probudil teprve před půl hodinou a to už byla Hinata vzhůru a chystala tohle všechno.“
Naruto se podíval zpět na Hinatu, která jakmile si toho všimla, odvrátila pohled a začervenala se.
„Takže já nemusím nic dělat?“ liboval si Naruto v duchu.
„Skvělý nápad, Hinato,“ řekl potom nahlas, načež se na něj Hinata překvapeně podívala a začervenala se ještě víc.
Když si Naruto sedl k ohni, znovu na něj promluvila: „N-Naruto-kun, tady… tady jsem ti opekla snídani,“ řekla, sundala z větve nad ohněm kousky jídla a jeden podala Narutovi.
„Díky, Hinato,“ zazubil se a vzal si od ní jídlo.
„Dnešek začíná vážně skvěle,“ říkal si Naruto v duchu, přičemž jedl a usmíval se.
„Naruto-kun,“ červenala se Hinata a pozorovala Naruta při jídle. Pak se jen usmála a pustila se do své porce.
Když dojedli a vše po sobě uklidili, vydali se znovu na cestu. Jelikož už dorazili na okraj pouště, přes den tady začínalo být nesnesitelné vedro, což si vybralo svou daň. Všem třem cestovatelům se po pár hodinách cesty začínalo dělat nevolno a museli výrazně zpomalit.
Hinata se začínala dost potit, čehož si Naruto hned všiml a se starostlivým hlasem k ní promluvil: „Hinato, jsi v pořádku?“
Hinata se na něj podívala a začala se potit ještě víc.
„Jsem,“ odpověděla.
„Je ti vedro, co?“ pokračoval Naruto, „mě taky. Ale v noci to bude ještě horší. Špatně se mi usíná, když je takovéhle vedro.“
Po jeho posledních slovech se na něj Hinata tázavě podívala. To už se do rozhovoru vmísil i Shino: „Naruto, v noci je na poušti teplota pod nulou.“
Naruto sklopil hlavu a řekl si šeptem sám pro sebe: „To jsem věděl…“
Dál pokračovali téměř beze slova. Když se blížilo poledne, Shino rozhodl: „Musíme si dát pauzu. Rozděláme stany a ukryjeme se v nich před sluncem. Znovu vyrazíme tak ve dvě hodiny.“
A jak Shino řekl, tak se taky stalo. Ani ne za deset minut uprostřed pouště stáli dva stany. Naruto, u kterého se odpolední cesta pouští už také začínala projevovat, si jen svlékl oblečení a už ležel ve stanu. I přes to, že ve stanu byl stín a Shino dbal na to, aby byl kvůli teplu z venku zavřený, bylo v něm za chvíli téměř stejné vedro jako všude jinde v poušti.
Ve stanech měli odpočívat přibližně tři a půl hodiny, Naruto však neprospal ani půl hodinu. Jak už říkal, když je kolem moc vedro, nedokáže usnout, a tak se stalo, že usínal málem tři hodiny. Nakonec se sám od sebe probudil, vyšel ze stanu a zjistil, že Shino už je venku.
„Tak jsi vstal,“ poznamenal, aniž by se na Naruta podíval.
„Jo,“ přitakal Naruto.
„Hinata ještě spí?“ zeptal se.
„Ano,“ řekl Shino, „vlastně bychom jí měli jít už vzbudit.“
„Udělám to,“ nabídl se Naruto a vykročil k Hinatině stanu.
Byl už skoro u něj a zrovna natahoval ruku, aby ho otevřel, když v tom ho Hinata otevřela zevnitř. Celá červená vytřeštila oči na Naruta a vypravila ze sebe: „Naruto-kun?“
„Takže už jsi vzhůru,“ konstatoval s úsměvem Naruto a poodešel od stanu, aby mohla Hinata vyjít ven. Ta zrovna začínala svůj stan skládat, když se chytila volnou rukou za čelo, jakoby jí rozbolela hlava.
„Hinato?“ zeptal se starostlivým hlasem Naruto, načež se k nim obrátil i Shino. Hinata se jen křečovitě usmála a řekla: „Jsem v pořádku.“
Když to však dořekla, znovu se chytila za čelo a začala padat k zemi.
„Hinato!“ vykřikl Naruto a rozeběhl se k ní. Naštěstí ji stihl zachytit, než dopadla na zem. To už ale byla v bezvědomí.
Naruto se na ní jen díval a uvažoval, co s ní je. Ale teď, když jí držel v náručí, ho poprvé v životě napadlo, že „je docela hezká…“
„Naruto!“ probral ho ze zamyšlení Shino, „Musíme jí co nejrychleji dopravit do Skryté Písečné!“
Naruto s bojovnou tváří přikývl a připravil se k odchodu. Shino rychle sbalil oba stany, načež oba vyrazili.
Ani teď už docela silná nevolnost ze slunce jim nestála v cestě. Pokračovali dál bez přestávek co nejrychleji ke Skryté Písečné a Hinata se za celou dobu ani nepohnula. Naruto, který ji nesl v náručí, jen cítil, jak dýchá.
Pokračovali dál několik hodin, během kterých se dostali téměř dvakrát dál, než za celý půlden předtím. Shino dokonce ani netrval na tom, aby šli znovu spát se západem slunce, který se rychle blížil.
Když už se rudý kotouč slunce málem celý schoval za horizont, Naruto poznal, že měl Shino o nočních teplotách na poušti pravdu. Začínala mu být pořádná zima.
„Shino!“ zavolal Naruto, když už tu zimu nemohl snést.
„Co je?“ zeptal se Shino.
„Chvíli počkej, potřebuju si vzít něco teplejšího na sebe,“ odvětil Naruto, položil opatrně Hinatu na zem a začal se prohrabovat ve svých věcech. Shino přešel až k němu.
„Dnes končíme,“ prohlásil.
Naruto se na něho jen vyjeveně díval. Po chvíli řekl: „Jak to myslíš, dnes končíme?“
„Tak, jak jsem to řekl,“ odvětil prostě Shino.
„Ale Hinata je…“
„A my jsme hrozně vysílení a promrzlí,“ přerušil Narutovy námitky Shino, načež pokračoval: „Takhle bychom Hinatě moc nepomohly. Nejspíš bychom za chvíli dopadly stejně jako ona.“
Naruto se zadíval do země a pohled mu sklouzl na ležící Hinatu.
„Hinato…“
Z Narutova mlčení Shino usoudil, že s ním konečně souhlasí a začal znovu stavět stany.
Když byly postavené, Naruto jeden otevřel, rozložil v něm spací pytel a uložil do něj Hinatu. Chvíli přemýšlel, jestli to má udělat, nakonec se však rozhodl.
Venku se zrovna na okamžik zvedl ledový poryv větru, po kterém se Naruto oklepal zimou. Potom si svlékl svetr a oblékl ho spící Hinatě. Než z jejího stanu vyšel, ještě se na ní naposledy podíval.
„Uložil si jí pořádně?“ zeptal se Shino, když viděl, že Naruto odchází z jejího stanu.
„Jo,“ odvětil Naruto sklesle a vydal se k jeho a Shinově stanu.
Jelikož už neměl svetr, chvěl se Naruto celou noc zimou. Shino vedle něj už byl dávno v říši snů, Naruto však dál ne a ne usnout. V duchu mu běhali splašené myšlenky sem a tam a nešlo na ně teď přestat myslet.
„Co je Hinatě?“ „Bude v pořádku?“ „Je jí teplo?“
Nakonec si Naruto jen povzdechl: „Gaaro… jak ještě daleko je ta tvoje vesnice?“
Pak se přetočil na bok.
„Den začal tak pěkně a teď končí takhle?!“
Pak se přetočil na druhý bok a konečně usnul. A tím taky skončil druhý den jejich mise.
Konec třetí části.