Kruťásek 02. část

Omlouvám se za delší pauzičku, ale já musela nutně dokoukat jedno anime xD (Yamato nadeshiko shichi henge JOO xD)...no doufám, že se bude líbit xD

Zrůda versus zrůda - kdo z koho!

,,Rychle! Za pět minut vyrážíme na cestu, tak buďte připraveni!‘ velel Pein. ,,Tobi nech toho! To platí i pro tebe!‘‘ křikl ještě, když viděl, že muž s maskou na obličeji jen sedí v rohu. Možná spal, kdo ví...
,,Tentokrát Uzumakiho dostaneme! Kyuubi bude náš!‘‘ prohlásila Konan a zatnula pěsti.
Jinchuuriki...
,,Tobi! No tak Tobi!‘‘
Jak rád bych ho dostal na stůl...zdokonalil bych ho! Udělal bych z něj vraždící monstrum, které by poslouchalo jen mě!
,,Deidaro seber ho a jdeme!‘‘ vydechl zničeně Pein, jmenovaný přešel k Tobimu, který stále nevnímal a popadl ho za loket.
,,Tak pojď!‘‘
A nebo z někoho z těchle? Všichni jsou přece silní.....kdyby mi někdo z nich sloužil....
,,Však už jdu....‘‘ zamumlal Tobi, pomalu se zvedl a vyrazil za ostatními.
Možná jednou...

Nessie zvědavě čuchala kolem něj a občas tlumeně zavrčela. Od tlamy jí stále ukapávaly krvavé sliny, na plecích měla krvavé stříkance a mezi drápy na tlapách jí ulpěly kousky masa. Kousky lidského masa.
Roe 10...
Jen nečinně seděl na zemi a pozoroval tu obludu, jak slídí kolem. Před chvílí sežrala člověka....Mladou dívku. Bylo to strašné. Křičela, když jí Nessie tlapami rvala kusy masa z těla, bránila se, když pila její krev, ale pak...Pak už Nessie jen ohlodávala bezvládnou mrtvolu, dokud z ní nezbylo pár zkrvavených kostí, které nechala provokativně ležet uprostřed místnosti.
A on nic neudělal. Neměl taky proč. Bylo mu to jedno...Nebo že by?...
S heknutím vstal a narovnal se. Nessie se přikrčila, naježila srst na hřbetě a začala hlasitě vrčet. Ten zvuk se rozléhal po celém sklepení, všichni zavření v kobkách se ustrašeně třásli a tiskli se do těch nejtmavějších koutů svého vězení, jen aby mu unikli, ale marně.
Roe se rozhlédl kolem sebe, jako by se právě probudil z hlubokého snu a pak zavrávoral směrem ke dveřím. Nessie se z hrdla vydralo další zavrčení a několika skoky se přemístila před něj.
Musím.....zabít.....zabít...
Myšlenky v jeho hlavě se objevovaly a hned zase mizeli, ale intervaly mezi nimi byly stále kratší a kratší...
Chtěl ji obejít, aby se dostal k východu. To však obludka nemohla dovolit. Skočila po něm a zuřivě se mu zakousla do předloktí. Roe nejprve vůbec nevnímal bolest, ale když si uvědomil, že mu po tvářích stéká jeho vlastní krev, zarazil se.
Zabít!
Vydal ze sebe nelidský řev, při kterém tuhle krev v žilách. Nessie zatřásla hlavou ve snaze mu ruku utrhnout, ale nepovedlo se. Roemu se podlily oči krví, drápy na rukou i na nohou jako by se prodloužily a on se nepřirozeně zkroutil. Vytrhl se z Nessiina sevření a postavil se na všechny čtyři. Znovu zařval a přitom odhalil řadu špičatých žlutých zubů. A vrhl se na ni.
Okamžitě se mu povedlo zakousnout se jí do krku. Do úst mu stříkla její teplá krev a on polkl. Cítil tu kovovou příchuť, chutnala mu. Nessie ovšem nezůstala pozadu. Zatímco jí visel na krku, drápy mu rozervala bok od slabin až k podpaždí. Přidušeně zaskučel a snažil se ji povalit.
Zatímco bojovali, krvavá louže pod nimi se stále zvětšovala, ale nešlo určit, čí ta krev je.
Konečně se Roemu povedlo Nessie povalit, zabořil jí drápy do slabin až po klouby prstů a trhl. Zavyla bolestí a cvakla zuby. Z podbřišku se jí vyvalila neidentifikovatelná krvavá hmota a s nechutným plesknutím se rozprostřela po podlaze.
Nessie se přestala bránit. Jen ležela v krvavé louži, co chvíli s sebou trhla v předsmrtných bolestech a pak její tělo ochablo.
Roe zrychleně dýchal, pozoroval Nessiino tělo a pak přistoupil blíže. V hromádce orgánů rozeznal smyčky střev a strnul. Něco mu říkalo, že to se nemá, ale nakonec vyhrál jeho nový zvířecí pud. Sklonil se a začal žrát.
Náhle za sebou zaslechl zvuky znějící jako..dávení? Prudce se otočil a zahlédl v jedné cele malé dítě, polomrtvé strachy, jak se krčí v rohu a zvrací. Několika skoky se přemístil k mříži a snažil se překousnout jednu z tyčí. Ozval se odporný zvuk skřípění zubů po kovu a dítě, malý chlapec, strachy vykřikl. V tom se ze stínu vyřítil malý, vyhublý psík, zřejmě chlapcův společník a začal na Roeho zuřivě štěkat. Roe se narovnal a překvapeně zvíře pozoroval. Zničehonic se otočil a pomalu přešel k dřevěným dveřím, které vedly z tohohle hnusného místa. Vyrval je z pantů, naposled se rozhlédl po tom ‘‘hrobě‘‘ a zmizel v lese, který ho obklopoval.

,,Deidara-senpai, proč jsme se rozdělili?‘‘ zeptal se hloupě Tobi a Deidara si zlostně odfrkl.
,,Už jsem ti to říkal! Na toho Jinchuurikiho stačí jen dvoučlenné týmy, tak proč bychom se měli tahat s ostatními?! Příště poslouchej ušima a ne kolenem!‘‘ rozječel se Deidara, ale hned na to zmlkl a podezřívavě se rozhlédl kolem.
,,Ale Deidara-senpai, je to přece Kyuubiho Jinchuuriki. Je silný!‘‘
,,No a? Kazekageho jsem zvládl úplně sám. A toho dalšího Bijuu taky. Tvoje pomoc je většinou úplně na nic.‘‘ Deidara vypadal už vážně nervózně.
To je divný pocit....jako by nás někdo sledoval....
,,Ale Deidara-senpai-‘‘
,,Ticho Tobi!‘‘
,,ale Dei-‘‘
,,Řekl jsem ti-..Ááá!‘‘ zaječel Deidara. Tobi uskočil, ale Deidara to už nestihl. Z křoví vedle nich se vyřítila jakási kreatura, která možná dříve snad vypadala jako člověk, ale nyní měla s člověkem jen málo společného. Mělo to lidský hrudník, ale ošklivě zjizvený a zakrvácený, přední končetiny vypadaly, jako by byly ukradeny nějaké kočkovité šelmě a zadní připomínaly nohy ještěra. Hlavu to mělo stále lidskou, nicméně kůže byl vrásčitá a též zjizvená, z úst mu čouhaly dlouhé žluté špičáky a oči byly podlité krví.
A tahle příšera se právě zakousla Deidarovi přímo do obličeje. Tobi slyšel jen Deidarovo bolestné vřískání, blonďák kolem sebe zuřivě mlátil rukama, ale marně. Obluda ho nepustila a dál drtila jeho obličej svými zuby.
Tobi tomu všemu jen konsternovaně přihlížel.
On...utekl! On utekl!! Jak je to možné? Vždyť....Nessie! Ne!
,,Ne! Roe dost!‘‘ vykřikl Tobi nahlas a Roe zvedl hlavu. Z úst mu stékala krev a to, co teď leželo pod ním, už ani trochu nepřipomínalo bývalého člena Akatsuki. Místo obličeje a krku měl jen krvavou kaši a blonďaté vlasy byly zbrocené krví.
Roe zavrčel. Tobi ucouvl o pár kroků, když po něm Roe skočil. Avšak zuby cvakly naprázdno. Po Tobim zbyl jen obláček dýmu a oranžová maska.