Stav beztíže

Mno... tak jsem se nudila mno... tak jsem napsala báseň xDD... je o Sakuře a Sasukem a je naprosto hrozná xPP.... jo a možná jí nepochopíte ^_^ a jen aby jste byli v obraze... stav bez tíže mám jako smrt ^_^ mam takovou vražednou náladu....xPP řekněme že Sasuke zabije Orochimara a dá se dohromady se Sakurou...

Na světě jsou jen potíže....
Já musím, chci létat ve stavu beztíže...

Byl jsi to jediné, co jsem chtěla,
to jediné, co jsem měla !
Tichounce si pomyslela.

Šla přes les, šla přes řeku.
Z celého jejího života bylo jí do breku.

Otec, matka... Nikoho neměla,
ale ona nikoho, než jeho, nechtěla.

Milovala ho už od mala.
Tak ráda za ním běhala.

Tak ráda mu říkala: "Sasuke miluji tě..."
Říkala to vroucně, tak barevně a sytě...

Na vysoké skále teď stojí.
Byl jsi lásko útrapou mojí !

Slíbil jsi, že přijdeš zpět...
Ale řekni, kde jsi teď ??

Mstíš se někde tvojí kořisti
Jak říkal jsi dávno.

Ale zapoměls na noci plné neřesti,
na sladké "Dobré ráno!"

Utekl jsi jednou k osobě, co ti dala sílu.
Ty jsi nechtěl zahálet a chtěl jsi se dát k dílu.

Nevěděl jsi, co se má dít,
že ta osoba život ti chce vzít.

Zjistil jsi to v poslední chvíli,
ještě že jsi měl tolik síly !

Zabil jsi ho a já byla hrdá.
Nevěděla jsem, že nová událost bude tak tvrdá...

Byli jsme spolu tolik nocí
a já byla plná krásných emocí.

Říkal jsi, že jsi mě vždycky miloval...
Sakra proč jsi mi tolik lhal ??

Bylo nám tak hezky, tak krásně...
a já z toho ze všeho chtěla skládat básně....

Bohužel jsi jiný cíl měl.
Zabít Itachiho, to jediné jsi v životě chtěl...

Jedné noci prostě utek si...
Jediné.... Dopis na rozloučenou nechal jsi.

Já jak malá holka bulela
a se všemi pocity se mučila.

V dopise psal jsi, že vrátíš se,
ale co jsem měla dělat já? Zbláznit se ??

Proto jsem se uchýlila k tomuhle činu...
Skočit a očistit tak svou vinu.

Vinu za to, co jsem řekla a udělala...
Kdybych mohla, teď bych to předělala....

Naslouchá teď zpěv větru svým malým uchem...
O tom že její věrná láska stala se hříchem..

Už jen krok jí od smrti dělí.
Jaké to asi bude bez živého dění ??

Tyto myšlenky víří jí v hlavě...
Jaké asi bude ležet v té trávě ??

Ležet mrtvá a bez známek života ??
A co když místo vysvobození přijde jen nicota ??

Ještě chvíli stojí a uvažuje.
Tohle to stoprocentně nepřežije...

"Už není proč žít na zemi...
Už nemám nic, ani naději..."

Pak se odhodlá a skáče...
Letí tiše a lehce jako malé ptáče...

Gravitace jí přitahuje
Život se rapidně zkracuje...

"Proč jsi to Sasuke provedl ?
A mě tím tak podvedl ??

Proč jsi to Sasuke udělal ??
Mohl jsi žít se mnou, ale tys to tak nedělal..."

Pronesla tiše, tichounce k sobě...
"Chtěla jsem všechno dát jenom tobě...!!!"

Už brzy nebudou potíže...
Teď letí vstříc, vstříc stavu bez tíže...

Oči zavřené, semknuté k sobě...
"Lásko, můj život patřil tobě !"

Myšlenky víří, létají hlavou....
Vítr jí stahuje jak ohavný pavouk.

Ucítila bolest, bolest a náraz....
Na tváři však měla blažený výraz...

Už nejsou a nebudou potíže...
Navždy teď poletí ve stavu beztíže...

Ve sněhu teď leží zaváté tělo,
které kdysi vesele bdělo.

Tělo růžovovlasé dívenky,
která žila jen a jen domněnky...

Domněnky, že on ji miloval,
přitom jí jen hrubě zrazoval...

Dopadlo to velmi temně....
Kapky krve už se vsákly do země...

Jaro už dávno vysřídalo chlad
a odkrylo tak vražedný zvrat.

Dívenčino tělo však stále hezké je....
Ve stavu beztíže stále přemýšlí, jestli jí miluje...

Chlapec přišel k tělu teď...
"Sakuro... Miluji tě. Vrať se mi zpět...."

hrůůůza xPP