Nový život - 6

Tak tady je 6 díl jak jsem slíbila!!! x) Jinak se sváma na týden loučím, jedu totiž ze třídou prič! A ještě kdyby jste mi chtěli nechat nějakej odkaz nebo prostě jen tak tak se mrkněte na můj blog. Všechny povídky co jsou tady a možná ještě nějaký na víc tam mám daný!! www.hin-chan.blog.cz
No doufám, že těm nahoře nevadí když jsem dám svůj odkaz na blog .... no když tak to přepíšu!!

Sakura šla brzo spát stejně jako Naruto s Hinatou. Nastavila si budík a lehla si do postele. Na spaní ale neměla ani pomyšlení. Stále musela myslet na něj. Na její životní lásku! Ani po těch letech co byl pryč ho nepřestala milovat. Právě naopak, její láska k němu se stále prohlubovala. Ale bála se co se stane až se znovu potkají, jak bude Sasuke reagovat, jak bude reagovat ona a Naruto? Na tyhle otázky neznala odpověď a dokonce se jí i trochu bála.
"Sasuke." zašeptala do ticha Sakura a po tváři jí sjela slza. Zavřela oči a usnula neklidným spánkem.

......

Když se ráno Sakura probudila zjistila, že má být za pět minut u brány. Zděsila se a vylétla z postele jako blesk. Rychle se umyla, převlíkla a snídaní ještě dojídala po cestě. Sprintem se rozběhla k bráně. Zbývali ji ještě dvě minuty.
"Musím to stihnout! Nová mise po delší době a já zaspím!" nadávala si Sakura při běhu. K bráně doběhla přesně na čas. Hinata a Naruto se na ni tázavě podívali.
"Sakuro. Ty jsi zaspala?" zeptala se ji překvapeně Hinata. Sakura se omluvně usmála.
"Jo, ale teď už můžeme vyrazit!" řekla Sakura a vydala se z vesnice. Naruto a Hinata ji po chvilce následovali. Všichni tři mlčky běželi po úzké pěšině napříč lesem k Orochimarově sídlu. Měli za úkol přivést Sasukeho zpět do Konohy a podle možnosti zabít Orochimara. Naruto trochu zpomalil.
"Sakuro .... Hin ... já, mám na vás prosbu!" řekl Naruto a zastavil se úplně. Hinata a Sakura se zastavily vedle něj a překvapeně se na něj podívali.
"Jakou?" zeptala se ho Hinata. Naruto se na obě zahleděl.
"Že až najdeme Sasukeho a narazíme u toho na Orochimara přenecháte mi ho a obě odejdete se Sasukem." řekl Naruto vážně. Sakura se na něj zděšeně podívala.
"Ale Naruto -" začala Sakura protestovat ale Naruto ji spražil pohledem, že radši zmlkla. Nakonec kývla a odvrátila se od něj. Naruto se přetočil na Hinatu, která se na něj po celý čas dívala a nepromluvila.
"Hin-" začal tentokrát Naruto, ale Hinata se na něj zamračila.
"Na to hezky rychle zapomeň, Naruto-kun! To co chceš nikdy neudělám ať se ti to líbí nebo ne! Jednou už tě miluji a tohle po mě fakt nežádej!" řekla tvrdě Hinata a než stačil Naruto cokoliv říct otočila se a znovu se rozběhla. Naruto a Sakura na ni zírali jak na zjevení. Takovou Hinatu vůbec neznali. Tak rozhodnou a neústupnou, tvrdohlavou a ráznou!
"Hin ... právě, protože tě miluji, tak tě chci ochránit!" pomyslel si Naruto smutně a se Sakurou mlčky Hinatu doběhli.

Když se začalo stmívat utábořili se dál od cesty blízko malého potůčku co tady tekl. Naruto došel pro dřevo a Hin se Sakurou mezitím ulovili většího králíka. Naruto rozložil dřevo a pomocí ohnivé techniky ho podpálil. Sakura pak nad něj položila Králíka a začala ho opékat.
"Tak můžeme jíst." řekl Naruto po nějaké době a podal každé kousek. Sám si také vzal a dal se do jídla. Stejně jako cesta i po dobu jídla nikdo nepromluvil. Každý byl ponořen do vlastních myšlenek. Naruto dojedl a vstal.
"Jdu se trochu opláchnout do potoku." oznámil Naruto a odešel pryč. Hinata se zarazila a dívala se za ním jak odchází. Měla o něj hrozný strach. Ani nevěděla proč, ale do očí se ji drali slzy. Sakura to sponzorovala a položila ji ruku na rameno.
"Hin..." řekla Sakura a objala ji.
"To bude v pořádku! Uvidíš, všichni čtyři se vrátíme v pořádku domů!" zašeptala Sakura a snažila se zahnat vlastní obavy. Hinata kývla a odtáhla se od ní.
"Máš pravdu Sakuro! Nemá cenu tady brečet! Ještě nám zbývají dva dny cesty." přikývla vážně Hinata a trochu se usmála. Došla k batohu co měla a vytáhla z něj katanu.
"Sakuro ... Naučíš mě pořádně bojovat s katanou?!" zeptala se ji Hinata. Sakura se zamyslela, ale kývla a mírně se i usmála. Došla k Hinatě a chtěla si od ní katanu vzít, ale asi deset centimetrů od ní se zarazila.
"Hin? P-Proč se ji nemůžu dotknout?" zeptala se ji zmateně Sakura. Hinata se na ni omluvně usmála.
"Promin. Já ti zapomněla říct, že kromě mě a Naruta se jí nemůže nikdo dotknout." řekla omluvně Hinata a Sakura na ni vykulila oči.
"Páni. No to nevadí použiji něco jiného." pokrčila rameny Sakura a ohnula se pro klacek zhruba stejně velký jako normální katana. Stoupla si naproti Hinatě a stoupla si do útočné pozice.
"Takže, Hin. Teďka mě napodob. A já se pak na tebe rozběhnu a zaútočím. Ty se mě pokusíš zablokovat." nakázala ji Sakura a Hinata udělala přesně co jí řekla. Sakura se podívala jak to zvládla.
"Úžasné! Až na pár chyb mě napodobila! Myslím, že toto půjde rychle." pomyslela si Sakura a mírně se usmála. Hinata ji pečlivě sledovala a čekala na útok. Sakura se proti ní rozběhla a sekla dřevem. Hinata mu do cesty postavila svou katanu a dřevo se do ní zaseklo.
"Skvěle si to vykryla, ale příště to skus rychleji. Přesto, že držíš katanu poprvé v ruce, tak ti to jde mimořádně dobře!" pochválila ji Sakura a zase o krok ustoupila.
"Teď budeme trochu bojovat." oznámila Sakura a rozběhla se na Hinatu. To svou katanou odrážela všechny útoky, co na ni Sakura zkusila. Asi po hodině byli obě vyčerpané. Sedli si znovu k ohni a napili se z láhve.
"Jde ti to fakt skvěle!" řekla Sakura. Hinata se zamyslela.
"Já no myslím si, že částečně za to může ta katana. Připadá mi jako by mi ve všem pomáhala a dala mi i trochu talentu." vysvětlila Hinata. Sakura se zadívala do ohně.
"Ano možná máš pravdu." připustila Sakura. Hinata se kolem sebe rozhlédla.
"A kde je vlastně Naruto?" zeptala se zmateně Hinata. Sakura zvedla hlavu a také se rozhlédla.
"Nevím. Neviděla jsem ho od té doby co řekl že jde k potoku." řekla Sakura. Hinata se zvedla.
"Půjdu se za ním podívat." navrhla Hinata a odešla stejným směrem jako Naruto. Sakura se za ní smutně dívala.
"Sasuke! Tolik mi chybíš! Proč jsi musel odejít!" zašeptala smutně Sakura a po tvářích se jí skutálelo pár slz. Lehla si k ohni a snažila se z hlavy vyhnat všechny ty negativní vzpomínky. Ani si nevšimla, že ji někdo pozoruje.
"Sakuro ... ani nevíš jak moc rád bych se vrátil." pomyslel si a zmizel ve stínech lesa.