Sama proti všem 09: Tvrdé ledy roztály

Dala si do vlasů květ od Hinaty, nadýchala se čerstvého vzduchu a vydala se zpátky do vesnice.

Byl opět nádherný den a Yoshino s Narutem seděli u Ichiraku Ramen a povídali si. Dneska musela mít Yoshino dobrou náladu, protože se každých 5 minut smála. Zase se ozval zvonivý smích. To zrovna Naruto vyprávěl, jak jednou omylem políbil Sasukeho. Yoshino začaly chytat křeče a měla co dělat, aby se nerozbrečela. Když dojedli, zeptal se Naruto, jestli by s ním náhodou nechtěla trénovat. Ona souhlasila a tak se vydali na cvičiště.
Když dorazili na místo, postavili se do bojových pozic. Naruto se ušklíbl a řekl:
"Neboj, budu tě šetřit." Yoshino pevně sevřela rty, aby nevyprskla smíchy.
"Vsadim se s tebou o co chceš, že tě porazim s rukama za zády a se zavřenýma očima." Narutovi málem vypadly oči z hlavy.
"Platí! A o co se vsadíme?" Yoshino chvilku přemýšlela. Donutit ho, aby týden nesáhl na Ramen, by bylo příliš kruté.
"Jestli prohraju, tak se mě ty a všichni tví kámoši můžete zeptat na co budete chtít. Ale jestli vyhraju..." udělala dramatickou pauzu. "tak..."
"Tak co?" zeptal se s obavami Naruto.
"Tak půjdeš za Hinatou a zeptáš se jí, jestli by ti nechtěla něco říct." řekla nakonec. Tohle Naruta překvapilo.
"A proč?" zeptal se nechápavě.
"To se dozvíš potom. Tak co, bereš?"
"Beru!" vykřikl a už se hnal proti černovlasé dívce. Ta schovala ruce za zády a zavřela oči. Všechny její ostatní smysly pracovaly na maximální výkon. Slyšela Narutův divoký tep, dunění země po které běžel a svištění vzduchu kolem něj. Už byl od ní jen 5 metrů, 4, 3, 2, 1...Naruto se napřáhl, ale Yoshino těsně před dopadem uhla.
"Co to...?!" nechápavě se otočil a vzápětí dostal tvrdý kopanec do břicha. Dopadl 7 metrů od místa kde právě stál. Zvedl se a znovu se rozeběhl směrem k ní. Ta byla k němu otočená zády. Blond'ák tasil svůj kunai, ale promáchl jen vzduch. Yoshino se zase objevila před ním a tentokrát mu uštědřila kop do obličeje. Naruto bolestivě zaskučel.
'Krucinál! Proč jen musí mít boty s kovovou špičkou?' pomyslel si, zase se zvedl a použil Kage Bushin no Jutsu (Technika stínových klonů). Všechny klony se na ni rozběhly, ale ona je v pohodě zničila. Takhle to pokračovalo asi 15 minut a nakonec Yoshino seděla na zaneřáděném Narutovi, který to pořád ještě nechápal.
"Tak jo, půjdu za Hinatou." řekl po chvilce a zvedl se. Yoshino jen přikývla.
"A nezapomeň jí dát ňákou hezkou kytku."

Hinata pobíhala bosá po trávě a zpívala si, když uviděla zamyšleného Naruta, jak se k ní blíží. Jen co ji uviděl, rozzářeně se na ni usmál. Hinata zčervenala.
"Nazdar Hinato."
"A-ahoj N-Naruto. Co tady děláš?" vykoktala ze sebe.
"No, vlastně jdu za tebou." Hinata myslela, že dostane infarkt.
"A-a-a proč?" zeptala se nesměle. Na tohle neměl Naruto co říct. Nemohl jí prozradit, že ho poslala Yoshino. Pak si ale vzpomněl na květinu, kterou celou tu dobu držel v ruce.
"To je pro tebe." v tu chvíli Hinata zrudla do stejné barvy jako měla květina. Naruto ji dal Hinatě do vlasů. Vypadala nádherně. Ještě nikdy neviděl krásnější stvoření. Usmál se na ni. Hinata zase začala padat do mdlob, ale Naruto ji rychle chytil. Pomalu si sedl, s Hinatou v náručí. Když se zase probrala, díval se na ni. Teprve ted' si Naruto uvědomil, jaké má přenádherné oči. Co v tuhle chvíli znamenala slova? Naruto se k ní sklonil a něžně ji políbil na rty. Ta nejdřív celá zkoprnělá nebyla schopna žádných reakcí, ale pak ho odstrčila. Naruto se na ni koukal jako mozkožrout na vydlabanou dýni. Pak si ale Hinata vzpomněla, co jí řekla Yoshino: "Hinato, Naruto si tě nevšimne když ho budeš z povzdálí obdivovat." Yoshino měla úplnou pravdu. Vtom udělala Hinata něco nečekaného...objala Naruta kolem krku a jemně ho políbila. Ten byl nejdřív stejně překvapený, tak jako ona sama, ale pak ji chytil za štíhlý pas a užíval si svoji první pusu (třetí, ještě ta nehoda se Sasukem a to před chvílí ) plnými doušky. Když se oba od sebe odtáhli, aby nabrali dech, měla Hinata co dělat, aby se nerozbrečela štěstím.
"Miluju tě Naruto." zašeptala.
"Já tebe taky." řekl jí. Pevně ji chytil, zvedl do vzduchu a párkrát se s ní zatočil. Hinata se rozesmála. Když ji zase položil na zem, pevně se objali a šli se projít.

Yoshino ležela u stromu a relaxovala. Najednou uviděla přešt'astnou Hinatu, jak k ní běží. Jen co k ní dorazila, klekla si a pevně Yoshino objala. Ta samým překvapením jen koukala do blba a poslouchala Hinatu, která byla štěstím bez sebe.
"Moc ti děkuju Yoshino, ani nevím, jak ti mám poděkovat." Yoshino ze sebe Hinatu sundala a znovu se jí zeptala.
"A za co?" zeptala se nechápavě.
"No, jak jsi mi říkala, že musím sebrat odvahu a vyznat Narutovi lásku." Yoshino ted' svitlo.
"A zeptal se tě Naruto na něco?" otázala se nenápadně.
"Ne. Prostě ke mně přišel, dal mi nádhernou květinu do vlasů a pak..." Hinata se zasnila. Yoshino se šibalsky usmála.
"Vy ste se líbali?" zeptala se, i když znala odpověd'. Hinata vzdychla.
"ANO! Na tohle jsem čekala 4 roky. Vždycky jsem o tom jen snila a ted' tomu nemůžu uvěřit! A Naruto se mě zeptal, jestli s ním nechci chodit!"
"A cos mu odpověděla?" (pozn. autora: taková debilní otázka!)
"Že ano." zajásala Hinata.
"Tak to je skvělý! Blahopřeju." Yoshino byla opravdu ráda, že je Hinata tak št'astná.
"Ale to jenom díky tobě. Bez tebe bych nikdy nenašla odvahu říct Narutovi, že ho miluju. Mockrát ti děkuju Yoshino." řekla Hinata a ještě jednou dívku objala. Hinata velmi zesílila, takže měla Yoshino co dělat, aby nabrala dech. Nakonec se jí nějakým záhadným způsobem podařilo se z Hinatina vděčného sevření vyprostit, když v tom přišli Kiba a Akamaru.
"Ahoj Yoshino. Ahoj Hinato." pozdravil je vysoký chlapec.
"Ahoj Kibo." pozdravily ho obě dívky současně.
"Tak já už asi půjdu." řekla Hinata a mrkla na ni. Ta se jen usmála. Kiba počkal až Hinata odejde.
"Můžu si přisednout?" zeptal se opatrně.
"Ale jasně." Kiba si sedl. Akamaru si sedl taky, ale dívce do klína . Ta měla co dělat, aby nabrala dech. Kiba chvilku pozoroval smějící se Yoshino, pak se nadechl a spustil:
"Víš Yoshino..." začal. Ta odpoutala pozornost od psa (což se nestává často) a podívala se na něj svýma uhlovýma očima. Kiba se snažil zůstat v klidu.
"Víš...já jsem se ti chtěl omluvit." řekl se sklopenou hlavou. Yoshino se na něj nechápavě podívala.
"A proč?" zeptala se. Kiba vydechl.
"Protože jsem se choval jako sobec a totální debil. Já tě nechci do ničeho nutit a věř mi, já tě chápu, že potřebuješ čas. Jen se prostě cítím děsně." Yoshino se usmála a pak řekla:
"To je dobrý. Spíš já bych se ti měla omluvit, že sem byla tak protivná." dívka k němu natáhla ruku.
"Přátelé?" Kiba se na ruku nedůvěřivě podíval.
'Tak ted' to bude bolet.' pomyslel si.
"Přátelé." Kiba ruku stiskl. Překvapilo ho, že vůbec nic necítí. Yoshino se rozesmála, když viděla jeho nechápavý obličej.
"Naučila sem se víc kontrolovat svou sílu. Abych vás náhodou nezmrzačila." rýpla si. Kiba se jen ušklíbl a pak se všichni tři šli proběhnout.
Odpoledne se Yoshino rozhodla, že půjde pomoct Sakuře do nemocnice. Když tam byla naposledy, bylo všechno vzhůru nohama. Sakura byla ve vstupní hale a Yoshino měla pravdu. Vypadala strašně vyřízeně ale jen co ji uviděla rozzářila se na celé kolo.
"Yoshino, díky bohu! Tebe snad posílá samo nebe (přišla dobrovolně ale to neřešte)." vyhrkla Sakura. Yoshino se usmála a vydala se za Sakurou.
Za několik hodin byla půlka pacientů fit. Sakura s Yoshino šli tedy ven. Jednak, protože bylo krásně a jednak se Sakura chtěla něco dozvědět o Yoshinině způsobu léčení a její síle. Tak tam takhle drbaly, až z toho Yoshino bolela pusa, tohle bylo úplně poprvé, co toho tolik namluvila. Nikdo neví, jak k tomu došlo, ale přešly na téma "Sasuke". Sakura nejdřív váhala, jestli má cenu to rozmazávat, ale už se potřebovala někomu svěřit. Tak se Yoshino dozvěděla spoustu věcí, např., že Sakura Sasukeho milovala a pořád miluje, že Naruto ho hledá už 4 roky a že ted' slouží Orochimarovi. V Yoshino hrklo. Jestli se to tomu slizounovi povede (dobýt Konohu), budou muset proti tomu Sasukemu bojovat a ona věděla, že to bude bud' Sakura nebo Naruto, ale nedala na sobě nic znát a dál Sakuru poslouchala. Tak si pokecaly, poradily, nasmály se a pak se rozloučily. Sakura byla moc ráda, že už zase může někomu věřit a Yoshino byla ráda za tu informaci o Sasukem. To se tak procházela, když v dálce uviděla Gaaru.
"Zatraceně, zase von!" zašeptala a otočila se, že půjde jinudy. To se ovšem nepovedlo, protože Gaara ted' stál přímo před ní. Překvapeně, ale i obdivně nadzvedla obočí.
"Hledáš někoho?" zeptal se.
"Rozhodně nikoho koho bys znal." odsekla. Gaara se ušklíbl.
"Co ty víš, možná že ho znám." Yoshino se na něj podezíravě podívala.
'Von si ze mě snad dělá šprt'ouchlata bo co?' pomyslela si.
"Ne, určitě ho neznáš. Toho zná málo lidí."
"Tím pádem ho musím znát. Já totiž znám hodně neznámých lidí."
'Ty voe von si fakt nedá pokoj!' Yoshino začínala být tak trochu dost nesvá.
"Krucinál nikoho nehledám a proč mě ksakru špehuješ?!" začala se parádně rozjíždět. Měla chut' někomu rozbít ciferník a Gaara byl žhavý kandidát na první místo. Ten, jako by se na něco rozpomněl, řekl:
"Vlastně jsem ti chtěl něco dát." hned na to popadl Yoshino za boky a vtiskl jí žhavý polibek. Trval asi 3 vteřiny, než Yoshino Gaarovi takovou nabombila, že by se za ni nemusel stydět ani Chuck Norris. Gaara se zvedl a držel se za nateklou tvář.
"Tak za tohle bys správně měla dostat ještě jednu." řekl a zase se k ní přiblížil. Yoshino se zamračila.
"To si zkus!" znělo to, nebo spíš mělo znít, jako výhružka, ale Gaarovi to bylo zřejmě jedno, protože se k Yoshino zase naklonil a vzápětí dostal další ránu z druhé strany. Když se zase postavil, musela se Yoshino rozesmát. Gaarova hlava totiž vypadala úplně přesně jako ta jeho tykev na zádech. Toho Gaara využil a spoutal dívku svým pískem. Doslova poulel bulvy, když se písek zase začal rozpínat a užuž to vypadalo, že bude Yoshino volná, když v tom Gaara pustil do písku svou chakru. Ten ztvrdnul na beton a chvilku měla Yoshino utrum. Ale ne nadlouho. Černovláska napnula všechny svaly v těle a klidně by mohla Gaarovo Jutsu přemoct, kdyby ji ovšem chlapec nechytil za bradu a znovu nepolíbil. Nejradši by mu pořádně nakopala zadek, ale vlastně se jí to docela líbilo. Když se Gaara odtáhl, brnělo Yoshino až v konečcích prstů.
"Ty dutohlavče vykutálenej! Já ti tu tvou pitomou tykev rozbiju vo hlavu!!!" prskala Yoshino na všechny strany. Gaara vypadal očividně spokojeně. Znovu se k ní naklonil (ten snad nikdy nemá dost!).
"Tak to se opovaž! Počkej až se mi dostaneš pod ruku!" řvala černovláska. Gaara se ušklíbl.
"A co když ne? Co když se z toho beze mě nedostaneš?" Yoshino chvilku přemýšlela.
"Pak bych udělala tohle..." jen co to dořekla, plivla Gaarovi do obličeje. Ten byl z "útoku" tak překvapen, že povolil chakru a to byla chyba. Yoshino napnula svaly a vzápětí byla volná. Gaara pozoroval, jak se k němu pomalu blíží. V hlavě si už přehrával svůj vlatní pohřeb. Když byla Yoshino těsně u něj, poprvé stekl Gaarovi po čele pot. Yoshino k němu natáhla ruku a...políbila ho. Gaara byl nejdřív úplně vedle, ale pak se chopil iniciativy a popadl ji za štíhlý pas. Když se od sebe odtáhli, vzrušeně oddychovali.
"Proč mě nezabiješ?" zeptal se jí Gaara. Yoshino se ušklíbla.
"Protože velmi dobře líbáš." Gaara se pobaveně usmál.
"Mám to brát jako kompliment?" Yoshino pokrčila rameny.
"Ber si to jak chceš, mě je to úplně šumák." Gaara se rozesmál. Zase se k ní sklonil, ale Yoshino ho odstrčila.
"No no, nejsem přece sámoška!" Gaara na ni udělal štěněcí oči.
"Prosííím! Ještě jednu!" Yoshino se na něj chvilku koukala a pak se rozesmála. Těmhle očím nešlo odolat. (pozn. autora: bože...to si tak dokážu živě představit! )
"Tak dobře, ale fakt poslední!" objala ho kolem krku, on ji uchopil za boky a dlouze se políbili.