Sama proti všem 10: Št'astná a zamilovaná

Objala ho kolem krku, on ji uchopil za boky a dlouze se políbili.

Čerstvě zamilovaný páreček se procházel po lese. Povídali si a dívce bylo úplně jedno, že bude muset celý svůj životopis vyprávět znovu. Zastavili se. Pohlédli si do očí a chlapec řekl:
"Miluju tě Yoshino." dívka se usmála a políbila ho. Bylo jí jedno, jestli tím ohrozí svoji misi. Poprvé poznala ten nádherný pocit zamilovanosti a nechtěla o něj zase přijít. S ním se cítila jako v sedmém nebi. Odtáhla se.
"Taky tě miluju Gaaro." jen co to dořekla, ji chlapec vzal do náručí a zatočil se s ní. Lesem se ozýval zamilovaný smích dvou št'astných teenagerů.

V poledne šla Yoshino zase za Sakurou do nemocnice. No, šla, vlastně tam přihopkala. Sakura se docela bavila při pohledu, jak ošetřuje těžce zraněné a přitom si píská.
"Tak vyklop to, co je s tebou?" zeptala se jí Sakura. Yoshino se na ni podívala.
"Co by se mnou mělo bejt?" Sakura se šibalsky ušklíbla.
"Nelítaj ti náhodou motýlci v břiše?" Yoshino si ohmatala břicho.
"Ne. Žádný potvory mi tam nelítaj, jenom začínám mít hlad." Sakura se rozesmála.
"Ale ne, vážně. Že ty jseš zamilovaná?" Yoshino se snažila ze sebe dělat totálního blba (a šlo jí to).
"Co to je?" Sakura začala být trochu nervní.
"Tak kdo to je ksakru?!" začala nekontrolovaně řvát. Yoshino zůstala úplně v klidu.
"Tak jo, tak jo...je to Gaara." Sakuře spadla čelist. Myslela, že má zánět střeního ucha. Yoshino se při pohledu na ni rozesmála.
"Ty si ze mě střílíš že jo?" zeptala se podezíravě. Yoshino se přestala smát, ale pořád jí cukalo v koutcích.
"Ne, nedělám." Sakura se na Yoshino vrhla a pevně ji objala.
"Tak to blahopřeju!" Yoshino se začala dusit. Všemožně se snažila ze sebe Sakuru sundat, ale nešlo to. Nakonec ji od sebe odhodila a prudce oddechovala.
"Nic nevíš, je ti to jasný?!" poručila jí. Sakura nakrčila obočí.
"Ale proč ne?" zeptala se zklamaně.
"Prostě ne, tečka!" řekla rázně Yoshino. Sakura pokorně sklopila hlavu a tak pokračovaly v léčení.

Naruto poslední dobou trávil čas jen a jen s Hinatou. Právě dojedli v Ichiraku Ramen a tak se šli projít. Zrovna ted' spolu leželi v objetí uprostřed paloučku a spali. Hinatě na tváři přistálo chmíří a to ji probudilo. Zato Naruto spal tak tvrdě, že by ho určitě neprobudil ani výbuch jaderné elektrárny. Hinata ho zamilovaně pozorovala. Vypadal tak roztomile když spal (i když mu z koutku úst tekla slina). Pořád ještě nemohla uvěřit, že chodí s hrdinou jejího srdce. Opatrně se vymanila z jeho objetí. Ještě chvilku ho pozorovala, pak ho políbila na čelo, vstala a odešla.
Naruto se probudil asi o hodinu později se slovy: "Miluju tě Hinato." Nad ním stál Gaara a pobaveně ho sledoval. Ale už se neudržel a vybuchl smíchy když Naruto začal líbat svou levou paži v domnění, že je to Hinata. Gaara měl tak nekontrolovatelné záchvaty smíchu, že to Naruta probudilo (to teda musel bejt smích!). Zmateně se posadil a nechápavě koukal na Gaaru, který se svíral na zemi v křečích.
"Kde je Hinata?" zeptal se Gaary. Ten pořád brečel a chvilku nebyl schopen slov. Po chvíli se ale uklidnil.
"To nevím-hehe. Když jsem-hehe-sem přišel-hehehe-byl jsi tu sám." řekl mu namáhavě mezi smíchem. Naruto rozmrzele zabručel a pak se podíval na Gaaru, kterému tekly slzy a neustále se smál.
"Ty voe, ty seš vytlemenej jak ženská!" popíchl ho Naruto. Gaarovi se nějakým zvláštním způsobem podařilo přestat. Otřel si slzy a lehl si.
"Já za to nemůžu, poslední dobou se směju pořád. Divný co?" Naruto zas nasadil ten svůj výraz chytrolína.
"U tebe určitě! Nejseš ty náhodou do někoho zabouchlej?" zeptal se šibalsky Naruto.
"A víš že jo?" řekl mu Gaara. Kdyby ted' Naruto seděl na židli, tak určitě spadne, ale on neseděl (pozn. autora: a máme po žížalkách), takže jen vykulil oči a spadla mu čelist.
"Cooožeee???" vykřikl Naruto. Gaara se na něj podíval jak na debila (což neni nic novýho).
"Máš s tim snad nějakej problém?" zeptal se ho unuděně.
"No to si piš že mám! TY se přece nezamilováváš každej den! Tak dělej kdo je to?" Gaara pobaveně pokrčil rameny.
"Hádej." Naruto se podrbal na hlavě.
"Sakura?"
"Ne."
"Ino?"
"Ne."
"TenTen?" Gaara zavrtěl hlavou.
'Hinata to neni, ta chodí se mnou. Temari taky ne, ta je s Shikamarem a navíc je to jeho ségra.' dumal Naruto. Vypadal u toho fakt legračně (jako vždycky když se snažil myslet).
"Tak to mě už nikdo nenapadá...leda že by...tak to jedině..." Naruto myslel, že ho klepne pepka.
"To si ze mě děláš srandu?!" vykřikl, když mu zbývala už jen jedna jediná kandidátka. Gaara jen přikývl a ušklíbl se. Náramně se bavil při pohledu, jak se o Naruta pokouší srdeční záchvat zvaný infarkt. Když už tu informaci dostatečně vstřebal, nevěřícně se na Gaaru podíval.
"To jako myslíš vážně?" zeptal se ho ještě jednou, aby se ujistil, že slyšel správně. Jeho kamarád zase přikývl. Najednou dostal nekontrolovatelný záchvat smíchu Naruto. Gaara se na něj překvapeně podíval.
"Čemu se sakra směješ?" Naruto se válel po zemi sem a tam a smál se jako idiot. Pak se posadil a podíval se na Gaaru.
"Tak to se divim, že ještě žiješ kamaráde." smál se blond'ák. Gaara se ušklíbl.
"Víš že já taky? Tahle holka je fakt něco." Naruto se zase rozesmál.
"Kámo, ta z tebe nadělá fašírku to mi věř."
"Taky že se to už párkrát málem stalo." zasmál se Gaara.
"Když jsem ji políbil poprvý, tak mi plivla do ksichtu." Naruto propadl dalšímu záchvatu. Nevěděl, jestli se má smát tomu, že se Gaarovi podařilo Yoshino políbit nebo jestli tomu, že mu plivla do tváře.
"Ale ty taky nejseš žádnej svatouš. Co ty a Hinata?" zeptal se po chvíli Gaara. Naruto se přestal smát.
"Jak to víš?" jeho kamarád se jen tak tak udržel, aby se zase nerozesmál.
"Říkal jsi ze spaní její jméno." Naruto překvapeně zvedl obočí. Byl docela rád, že se mu o jeho holce zdálo.
"Tak to vypadá, že jsme oba zadaný co?" opáčil pobaveně Naruto.
"Asi tak nějak." přitakal Gaara.
"Nepůjdem na Ramen?" zeptal se Naruto. Gaara přikývl a tak se se smíchem vydali do vesnice.

Byla noc. Yoshino s Gaarou leželi na jejich oblíbeném místě a pozorovali měsíc. Yoshino měla hlavu na Gaarově hrudi, takže jí mohl projíždět vlasy, což se oběma velmi zamlouvalo. Povídali si, smáli se a někdy i mlčeli, ale vůbec jim to nevadilo. Najednou Yoshino dlouze vydechla. Gaara se na ni tázavě podíval.
"Děje se snad něco?" zeptal se starostlivě. Yoshino se posadila a Gaara následoval jejího příkladu.
"Já jen..." odmlčela se. Najednou nemohla najít ta správná slova. Gaara ji něžně pohladil.
"Jen co?" Yoshino se smutně podívala na měsíc a pak jemu do očí.
"Co až odsud odejdu?" Gaara se na ni nechápavě podíval.
"Proč bys měla odcházet? Copak tu nejsi št'astná?" Yoshino zase zavzdychala.
"Jsem a dokonce jako nikdy předtím." řekla smutně.
"Ale?..." nedokončil záměrně.
"Ale dřív nebo později se zase budu muset vrátit do Království Stínů. Napořád tu být nemůžu." odpověděla.
"Ale proč ne?" správná otázka. Proč vlastně ne? Přece je svobodný člověk s lidskými právy. A ona má právo zůstat ve své rodné vesnici. Problém byl to s tou svobodou. Tu jí bohužel může dát jen její pán. A byla si jistá, že by jí tu radost neudělal.
"Někdy si řikám, že to byla chyba." Yoshino smutně sklopila hlavu, ale Gaara ji chytil za bradu a podíval se na ni.
"Takhle nesmíš myslet. Ty víš, že tě miluju a ty mě taky. A žádný Království Stínů nám v naší lásce nezabrání." zašeptal Gaara a jemně ji políbil na rty.
'Kdyby to tak byla pravda.' pomyslela si Yoshino a jeho polibek opětovala.
"Ty si myslíš, že je to tak lehký? Ne, Gaaro, to opravdu neni." tohle Gaaru ranilo. Smutně se na Yoshino podíval a pak vzhlédl k měsíci.
"Já nedovolím, aby mi tě někdo vzal. A už vůbec ne nějakej blbej vládce." Yoshino překvapeně zvedla hlavu. Po chvilce se na ni Gaara podíval a na tváři měl rozzářený úsměv.
"Já tě ochráním klidně před celým světem. Nenechám si tě tak snadno vzít, když už jsem tě konečně našel." řekl jí zamilovaně. Yoshino se usmála a políbila ho.
"Miluju tě." zašeptala mu do ucha.
"Já tebe taky." odpověděl jí a znovu ji políbil. Opravdu ji miloval, jako ještě nikoho před ní. Miloval její hluboké oči, ve kterých by se nejraději utopil. Miloval ty krásné vlasy, které tak rád hladil. Miloval její rudé rty, které by chtěl líbat klidně až do skonání světa. Miloval tu její povahu, která byla každý den jiná a někdy i pěkně nebezpečná, ale přesto ji miloval nade všechno na světě. Yoshino na tom nebyla jinak. Ještě nikdy nikoho nemilovala tak jako Gaaru. Dokonce ani svou rodinu ne. Gaara byl pro ni vším a nemohla by si představit život bez něj. Cítila se s ním dobře. Byl jí podporou, klukem, kamarádem a někdy i boxovacím pytlem . Jeho doteky ji uklidňovaly, jeho pohledy ji nabíjely novou energií a jeho polibky ji přiváděli do jakéhosi Genjutsu. Konečně oba poznali ten nádherný pocit zamilovanosti, na který předtím neměli ani pomyšlení. A ted' se v něm společně topí. Gaara Yoshino jemně položil na skálu a dál ji vášnivě a přitom něžně líbal. Yoshino ještě nikdy nebyla s nikým tak št'astná. Poprvé byla skutečně št'astná a beznadějně zamilovaná.