ŠvP 2 - Volná zábava

Tohle je přímo o všem a přitom o ničem

A ty oči na mě čučely docela rozčileně, hlavně to modrý. Už jsem se připravovala na smrt, když v tom se stalo to, co jsem si nepředstavovala ani v těch nejdivočejších snech. Itachi zavřel očička, a tak jsem se připravovala na hezké mučení a neustále jsem na něj zírala, ikdyž jsme předtím spolužáky varovala. Jenže… Itachimu se zpod víčka skutálela slza, pak další a nakonec se mi vyplakal na rameni jako jeho bratr. Deidara a jeho krásné modré očíčko se se zhnuseným výrazem odvrátil a mumlal něco v tom smyslu, že měl vědět, že to nedokáže. Povzbudivě jsem Itaho plácala po zádech a on se mi svěřil s tím, že „jsem ošklivější než můj, bééé, bratříček a všichni ho, bééé, mají, bééé, rádi, bééé!“.
Když už měl Itachi dost, radši jsem se vypařila, si vyměnit tričko.

Hodiny plynuly, pokoje už byli rozebraný a tak začala volná zábava. Stala jsem se rozhodčím ve hře „Odpalte Naruta a Tobiho!“. Vítězem se stali Deidara (Tobi) a Sakura (Naruto) – jak jinak. Nejiho očíčka nás neustále rentgenovali a spolu s Kůčou se smáli jak vyšinutí. Nejdřív jsem přemýšlela, že bych tam poslala Sakuru, aby je buď spacifikovala, nebo případně léčila z následků, ale nakonec jsem se spokojila se zařváním slov: „Zlatý Ramene, naser mi do ruky, ať je mám čím praštit!“ což u nich vyvolalo další salvu smíchu. Nakonec jsem opět stahovala fotky, neustále přerušovaná Deidarovým vřískotem: „Tobi ty blbče! Už mlč, už mlč! Zlatý Sasori, ten byl aspoň inteligentní, jenže ty si akorát hovado!“
„Ale Deidaráááá-senpááááááíííííí!“ Divila jsem se tomu, že Madara ze sebe dělá pořád ještě takovýho blbce. Já být na jeho místě, tak si sundám hlavně tu příšernou masku, udělám na Deidaru BAF! a pak sleduju jeho obličej, když si pere spodky. No koho by nepoznamenalo, kdyby na něj vybaflo takový emo jako je Madara? No to je jedno… Když už mi pořádně lezli s tím jekotem na nervy, zaječela jsem na ně: „Vy dva jste ještě horší než ten virus Kurniková!“ páč právě tenhle virus se rozhodl, že mi sežere všechny soubory v počítači. Zoufale jsem bušila do kláves, všechno mi houkalo a vyskokovala všemožná okna. Od prvního záchvatu mě vysvobodil Tobi/Madara, když zmáčknul mezitím enter. To celej počítač udělal tudududum a vypnul se. Chytila jsem se za hlavu a vymáčkla ze sebe takový nadávky, že Hidan hned přikvačil a psal si je přes modlitbu k Jashinovi. „Já se na to rovnou můžu vyto!“ zaječela jsem pak vytočeně a popadla notebook. Krásně jsem se napřáhla, s úmyslem rozdrtit Tobimu lebku. Ten to naneštěstí prohlédl a rychle se sklonil. Deidara v pudu obličejezáchovy taktéž. Takže jsem to mým drahým počítačem napálila rovnou do Gaarova ksichtu, který se právě pokoušel Deidarovi opět urvat ruce. Když se mu začal rozpadat, v duchu jsem si blahopřála, poněvadž když nefungoval Písečný štít, tak tu naštěstí bylo ještě Písečné brnění. Jenže, jakmile jsem viděla jeho krvelačný výraz, došel mi význam rčení „neříkej hop dokud jsi nepřeskočil“. „To jsem chtěl udělat já, ty krávo!“ vyjeknul Deidara a začal si okusovat lak. „Mým osudem není být kráva!“ odsekla jsem mu na to, popadla počítaček a utekla radši pryč.
Využila jsem ‚nezaplacených‘ služeb a pro změnu jsem bulela já. Nejdřív jsem mokřila Itachiho pláštík, jenže když mi, po mém určení důvodů proč řvu, řekl: „Však já mu ty ruce za to utrhnu.“ jsem statečně zdrhla za Sasanem, který byl rád, že jsem ho osvobodila od tradičního chumlu a naštěstí nic neříkal (To je jeho jediná výhoda oproti Itachínkovi). Po tomhle mi došlo, že asi ty ‚kontakty‘ moc nenavážu, tak jsem se spojila se svým počítačem a pokusila se zdolat virus, který mi sežral všechny fotky, co jsem tu nafotila.
Mezitím se rozproudila ta ‚zábava‘ pořádně. Do debatního kroužku o psech se připojilo ještě pár lidí a pojídali se tam psí suchary, petice za ‚Záchranu ryb‘ už byla vyrobená a teď kolovala kvůli podpisům. Jenže jim to zatrhl ó mocný umělec (slyšíte/vidíte tu ironii? XD) Deidara, který ten papír sprostě nechal vybouchnout, protože prý ‚ryby jsou tu na sushi‘, přičemž dostal od pana žraloka pěknou ránu, do ksichtu, Samehadou. Za chvíli tu lítali hlinění, vybuchující ptáčci od Deidary, který soustavně ječel: „Katsuuuuuu! Katsuuuuuuu na tebeeeee!“ a Kisameho Samehada, kterou statečně odrážel výbuchy. Všichni ječeli a kryli se, dokud na scénu nevstoupil Pein, který byl ještě před chvílí zašitý s Konan na chatě (a vyráběli děti, mwuhahahaha XD). Oba chytnul za límec, vytahal za ucho a dal jim pěknou facku vodním proudem. Jejich ksichty byli opravdu pohled pro bohy, taky jsem si je rychle vyfotila a pak nad nimi umírala smíchy. Pein se pak ještě omluvil našemu třídnímu, kterýmu díky tomu vybouchl počítač. Opět na scénu nastoupila zábava. Pein se zašil s Konan do jejich chatky, Hidan se tam schoval ve skříni a pak se hihňal jako malý děcko. Naruto a Hinata se zavřeli na záchody, Kakuzu žudlal na Kankurovi, aby mu mohl opravit loutky, Gaara si slepoval obličej, Sakura smutně pozorovala opětný chumel okolo Sasánka, protože už ji Fíša neměl čím omslňovat, jelikož mu někdo přes noc ostříhal vlasy (Naruto! Přiznej se! XD). Debata o psech se rozrůstala a rozrůstala, Kakashi tam poslal své pejsky a sám se zavřel do té skříně s Hidanem a ještě Ero-senninem, Viola na mě žudlala informace o tom „loutkáři, co už tu není“, teda Sasorim, což nepřeslechl Deidara a přisomroval k nám, před Itachiho se přesunula malá skupinka dívek, kteří u Sasua definitivně neuspěly, Kůča a Neji škytali smíchy na zemi, Chouji se cpal, Orochimaru se pokoušel chytit Vildomce svým jazykem a Kabuto mu při tom úspěšně pomáhal, Shikamaru hrál shougi s Bárou, naší třídní šprt… premiantkou… Prostě každý dělal něco… a někteří velice neslušné věci XD

https://konoha.cz/?q=node/25912