Naruto - Nové dobrodružství začíná část 5.

A máme tu 5.část mé povídky Bavte se!!!

Díl 5. - Ztráta paměti

---Co jsem mohl udělat špatně--- opakoval si pro sebe pořád Shikamaru.
„Už vím!!!Zajdu za Ino.Ta mi určitě vysvětlí co se tam stalo“ vykřikl Shikamaru a vydal se k Ino domů.Zaťukal,ale nikdo mu neotevíral.
„Kde může být?“ divil se.
„No jasně!Květinářství!“ zakřičel a rozeběhl se k obchodu Yamanaka.
„Ino?!Ino?!Jsi tu?“ ptal se Shikamaru,ale odpovědi se nedočkal.Potom jenom smutně odešel na své oblíbené místo.Na rozkvetlou louku kousek za vesnicí.No a koho tam nepotkal.
„Ino?Jsi to ty?“ ptal se zvědavě Shikamaru.Ino se na něj otočila a Shikamaru se lekl.
„Páni,Ino.Ty brečíš?Ale proč?“ zeptal se Shikamaru.
„Brečím kvůli tomu všemu,co se dneska stalo!“ smutněla Ino.
„Ty myslíš tu událost ve vesnici?“
„Ano“
„No a co se tam vlastně stalo?“ vyzvídal Shikamaru.
„To je na dlouho“ odvětila Ino.
„Já mám času dost.Povídej!“ vybízel jí Shikamaru.
„Dobře,ale prosím tě,slib mi,že na mě nebudeš naštvaný,když ti řeknu celou pravdu“ ujišťovala se Ino.Shikamaru se jen udiveně podíval a souhlasil.
„Začalo to tím,že jsem na diskotéce potkala tebe a Temari.Začala jsem se do vás navážet a vy do mě potom také.Naštvala jsem se a urazila jsem Gaaru.Temari se naštvala a zřejmě žalovala.Gaara se potom dostavil osobně ke mně domů.Začal se mnou bojovat a já věděla,že proti němu nemám šanci.Pak sem si ale všimla tebe jak stojíš opodál.Ještě než mě stačil podruhé uhodit,přenesla jsem svou duši do tvého těla,abych si pomohla.Jenomže sem byla trošku tvrdší a řvala sem na všechny.I na Temari.Ta se naštvala a já jsem tě uvolnila.Temari,Gaara a Kankuro potom odešli z vesnice.Je mi to moc líto,ale já neměla jinou možnost!“ dopověděla Ino a začala hystericky brečet.
„Prosím Shikamaru…promineš mi to?“ Když se ale Ino otočila,Shikamaru už tam nebyl.Byl právě na cestě do písečné.

MEZITÍM V KANCELÁŘI TSUNADE:

Ťuk,ťuk!
„Dále!“
„Dobrý den Tsunade“ pozdravila zdvořile Nanami.
„Ahoj,Nanami.Stalo se něco?“
„Né nic.Jenom jsem vás přišla vyzvednout.“
„Vyzvednout?“
„Ano.Přece kvůli těm Narutovým výsledkům.“
„Áááá ano,málem bych zapomněla.Tak jdeme!“
„Počkejte,musíme ještě dojít pro Kakashiho.“
„Dobře!“ zavelela Tsunade a vydali se hledat Kakashiho.Našli ho v lese,kde trénoval Sasukeho.
„Tsunade?Nanami?Co tady děláte?“ zeptal se Kakashi.
„Copak jste zapomněl sensei?Jdeme pro vás kvůli těm Narutovým výsledkům.“
„Aha,dobrá!“ řekl Kakashi a přidal se k nim.Sasuke nelenivěl a rozeběhl se za nimi.
„A neměli bychom dojít i pro Sakuru?“ ozval se Kakashi.
„To potrvá celou věčnost,než jí najdeme“ namítala Nanami.
„Ne,když se rozdělíme.Nanami,ty půjdeš za ní domů.Sasuke,ty se podívej na most a potom do akademie.Kakashi,ty prohledáš ulice Konohy a já se podívám do lesa.Tady máte vysílačky pro případ,abychom se spojili“ zavelela Tsunade a všichni se na její pokyn rozdělili.Kakashi hledal jak nejlépe uměl,ale Sakuru nenašel.Ani Sasuke si nevedl úspěšně na místech,které mu Tsunade zadala.Tsunade se po lesíčku spíš procházela než hledala a Nanami právě dorazila k jejímu domu.Slušně zaklepala,a otevřela jí Sakuřina matka.
„Dobrý den.Je doma Sakura?“ zeptala se.
„Samozřejmě.Vydrž,zavolám ti jí“ odpověděla.
„Děkuju!“
„Sakuro!!Máš tu návštěvu!“
„Už běžím!!!“
„Jééé,ahoj Nanami.Co tady děláš?“
„Přišla jsem pro tebe.Já,Kakashi,Tsunade a Sasuke jdeme pro Narutovi výsledky“
„Jaký výsledky?Co se stalo?“
„Řeknu ti to cestou,teď pojď!“ řekla Nanami a vedla jí do nemocnice.
„Haló?Tady Nanami,už jsem jí našla,sejdeme se před Nemocnicí!“ ohlásila Nanami a spolu se Sakurou čekali na ostatní.Sasuke tam dorazil jako první a Sakura se hnedka začal červenat.Sasuke si toho všimnul a usmál se na ní.Po chvilce dorazil i Kakashi.
„Tsunade jde pozdě!“ okomentovala to Nanami.
„Hmm,novinka!“ dodal Sasuke a ironicky se podíval na Kakashiho,který je známý tím,že většinou chodí pozdě on.Kakashi to samozřejmě pochopil a hodil po Sasukem vražedný pohled.
„Už jsem tady!“ zakřičela najednou z dálky Tsunade.
„No konečně,kde jste byla?!“ ptala se naštvaná Nanami.
„Omlouvám se.Přes cestu mi přeběhla černá kočka,tak sem musela jít jinudy!“ vymlouvala se Tsunade a v tu chvíli se všichni vražedně podívali na Kakashiho a společně řekli:
„„Jó,to známe!!!““ Kakashi se začal červenat a drbal se na hlavě.
„Tak jdeme!“ zavelela Nanami.

„Dobrý den pane doktore.Tak my si jdeme pro ty výsledky!“ oznámila slušně Nanami
„Páni vás tady je!A čí výsledky?“ zeptal se doktor.
„Jeho jméno je Naruto Uzumaki“ odpověděla Nanami.
„Naruto Uzumaki…hmm…Naruto Uzumaki…aha,tady ho máme.Výsledky Naruta jsou jednoduché.Váš kamarád trpí ztrátou paměti!“
Tahle zpráva všechny naprosto zarazila.Stály tam jak solné sloupy nejmíň 5 minut.
„Cože?To znamená,že Naruto ztratil paměť?“ Nanami byla v šoku a okamžitě se rozbrečela,jelikož si uvědomila,že si jí Naruto nepamatuje a jejich vztah tím pádem skončil.Všichni ostatní jí utěšovali.
„A dá se to nějak léčit?“ zeptala se Tsunade.
„Dá,ale je to pouze na vás.Musíte se snažit a připomínat mu všechno co se stalo a když těch vzpomínek potom bude mít hodně,je tu možnost,že se mu paměť vrátí!“ odpověděl doktor.
„Aha,dobrá,děkuji!“ poděkovala Tsunade a vyvedla všechny ven.
„Tak to je teda fakt super!“ poznamenal Sasuke.Nanami celá zničená se nakonec odhodlala něco říct.
„Slyšeli jste doktora ne?Musíme Narutovi neustále něco připomínat.To je přeci jednoduché.Dnes si odpočineme a zítra zahájíme operaci „Návrat paměti“ zavelela Nanami a pozvala všechny na dobrou večeři.Po dobré večeři se všichni rozešli do svých domovů.Byla už noc,v celé Konoze bylo nádherné ticho,všichni spali,ale jediná Nanami nemohla usnout.Musela pořád přemýšlet o tom,co se stalo.Otočila se směrem k oknu ze kterého měla krásný výhled na měsíc.
„Naruto…Naruto…Naruto…Naruto“ opakovala si stále až nakonec usla.

RÁNO:

Nanami probouzí ranní sluneční paprsky.Najednou ty paprsky přeruší jakési tělo neznámého člověka,které se objevilo v okně.
„Ahoj!“ řekne neznámý hlas.
„Kdo jsi?!“ lekla se Nanami.
„Neboj se,to jsem já!“ řekl a přistoupil k ní blíž.Teprve teď začala Nanami poznávat ty známé obrysy člověka,kterého tak miluje.
„Naruto?“
„Ano,jsem to já!“
„Co tady děláš?“
„Přišel jsem tě navštívit“
„Teďka?Jestli sis nevšiml,jsem pořád ještě v pyžamu.A vůbec,víš,kolik je hodin?“ řvala na něj rozzlobená Nanami.
„Vím,je půl desáté!“
„Jo správně---Cože????To už je tolik??Sakra,před půl hodinou jsme měli být na cvičišti!“ křičela Nanami,když se bleskurychle oblékala.
„Tak na co ještě čekáš?Na pozvánku?!Jestli nepohneme kostrou,Kakashi nám jí celou rozláme na padrť!“ zuřila Nanami.
„No jo,no jo,jenom klid,vždyť už jdu!“ řekl otráveně Naruto a následoval Nanami.Na cvičiště dorazili jako poslední ( není divu…)
„Áááá,naše hrdličky konečně dorazili!“ sykl arogantně Sasuke.Naruto se na něj udiveně podíval a potom na Nanami,která se začala červenat.Přišla k Sasukemu a dala mu facku.
„Au.Co to bylo?!“ divil se Sasuke.
„To máš za tu drzou poznámku!“ odsekla Nanami.
„Hele neříkala si,že dneska začneme s programem „Návrat paměti“?“
„To sice jo,ale nemusíš do toho zatahovat osobní věci!“
„A co máš za problém?Stejně o tom,že jste spolu chodili nemá ani páru!“ Tohle Nanami zarazilo a nenápadně jí začala stékat slza.Pomalu se otočila a odešla pryč.V tu ránu přiletěla Sasukemu druhá facka tentokrát od Sakury.
„Ty idiotskej blbe!Nemůžeš protentokrát držet jazyk za zuby?!Do všeho strkáš svůj namyšlenej a dlouhej nos!Udělej nám všem laskavost a už radši mlč!“ rozčilovala se Sakura a šla utěšit Nanami.Naruto byl naprosto zmaten.Jediného člověka,kterého znal byla Nanami.Absolutně nevěděl,kdo je ten divnej chlap v masce ani kdo je ten arogantní fracek.Dívka s růžovými vlasy mu připadala milá.Narutovi připadalo,že je tam nepotřebný a tak se šel najíst.

MEZITÍM NĚKDE V LESÍCH:

Mladík s hnědými vlasy svázanými v culíku skákal ze stromu na strom a pospíchal do Vesnice ukryté v Písku.Pospíchal za svou milovanou.Najednou v dálce zahlédl oheň.Do hustého lesa moc slunečních paprsků nepronikalo.Když se Shikamaru přiblížil,poznal svou milovanou i její sourozence.Počkal si,až Kankuro s Gaarou půjdou spát,a pak se potají přiblížil k Temari.Ta už byla v polospánku a tak si Shikamara ani nevšimla.Shikamaru jí chtěl překvapit a tak se k ní potichu přiblížil a něžně jí políbil.Temari se lekla,ale Shikamaru jí utišil a znovu políbil.Když se od sebe „konečně“ oddělili,začala mít Temari znovu strach.
„Shikamaru,co tady děláš?Jestli tě Gaara nebo Kankuro uvidí,je po tobě!“ strachovala se Temari.
„Neboj se,budu si dávat pozor“ uklidňoval jí Shikamaru.
„A co tady vůbec děláš?“
„Přišel jsem se ti omluvit!“ vysvětloval Shikamaru.
„Omluvit?A za co?“
„Za to co se stalo ve vesnici a kvůli čemu jste také museli utéct“ smutněl Shikamaru.
„Nic si z toho nedělej Shikamaru.V podstatě si měl pravdu!“ utěšovala ho Temari,ale v duchu se na něj pořád zlobila.
„Jenže to jsem nebyl já!“ vysvětloval „Ino mi to všechno řekla.Celou pravdu!Říkala,že použila své jutsu a přenesla svou duši do mojí,aby se zachránila.Aby měla jistotu,že už jí necháte být,začala na vás řvát.Je mi to moc líto,ale nemohl jsem nic dělat!“ omlouval se Shikamaru.
„Počkat,když nad tím tak přemýšlím,všechno to do sebe zapadá.Bylo mi divné,že se Ino po jednom úderu od Gaary takhle zhroutila.A potom ten tvůj pád na zem s bolestmi hlavy.Ach,Shikamaru!!“ zakřičela Temari „Jsem tak ráda,že se to všechno vysvětlilo!Bez tebe bych to nevydržela!“ pokračovala.Křikem,kterým to tak silně zařvala probudila Gaaru a Kankura.
„Temari?Co se to tady----Cože,ty???Co tady děláš??Okamžitě odstup od Temari!“ bránil jí Kankuro.
„Kankuro klid!On není náš nepřítel!“ bránila Temari Shikamara.
„A to mu mám jako věřit po tom,co udělal?Vyhnal nás z vesnice!Za to zaplatí!“ rozčílil se Kankuro a okamžitě vytáhl Vránu.
„TAK DOST KANKURO!!!“ zakřičela Temari,až jí vytryskly slzy.
„Už bylo dost těch bojů!Už bylo dost té krve všude kolem!Copak si neuvědomujete,že násilím nikdy nic nevyřešíte?Hrubá síla není vždy to správné řešení.Aspoň ne v tomto případě!“ zlobila se Temari!Kankuro s Gaarou tam stáli jak hřebíky a vůbec nevěděli co říct.Nakonec se ale Kankuro odhodlal.
„Temari,tenhle kluk---„Tenhle kluk…je ten…koho skutečně…miluji!!!“ řekla Temari a z posledních sil Shikamara před očima svých bratrů políbila.Kankuro spadl na zadek a Gaara jenom vyděšeně koukal.Shikamaru nevěřil svým očím.
„Je tak odvážná…“ řekl si potichu pro sebe Shikamaru.
„…a taky zamilovaná“ dodala Temari,jelikož Shikamara slyšela.
„Tohle nechápu!Co se to teda v Konoze stalo?“ divil se Gaara.
„Vysvětlím vám to cestou.Teď se pojďme vrátit zpátky do vesnice“ vyzýval je Shikamaru a oni bez váhání souhlasili.
Když dorazili do vesnice,vypadalo to tam jako po výbuchu atomovky.
„Co se to tady stalo?V takovém hrozném stavu to tady nevypadalo,když jsme odcházeli“ divila se Temari.
„Máš pravdu.Musíme se někoho zeptat“ souhlasil Shikamaru.
„Halóóó,je tu někdo?“
„T-tad-d-dy“ ozýval se z dálky slabý,chraptivý hlas.
„Kotetsu!Co se tady stalo?“ ptal se Shikamaru.
„To ON.Vrátil se!Itachi Uchiha se vrátil!“ vykoktal ze sebe Kotetsu.
„Cože??A kde jsou ostatní?Naruto,Sakura,Sasuke,Nanami…“
„Všichni vaši přátelé se schovali do kanceláře Tsunade.Musíte si pospíšit…“ řekl z posledních sil Kotetsu a zemřel.
„Pane bože!“ vyděsila se Temari.
„Shikamaru?Jsi v pořádku?“ bála se Temari.
„Ty…ty…Uchiho!JÁ TĚ ZABIJU ITACHI UCHIHO!!!!!!!!!!!!!!“