manga_preview
Boruto 63

Nejlepší oslavou je práce

Konoha se opět probouzela do dalšího dne, který bude stejný jako předešlý. Ovšem jen jeden shinobi vstal dříve, byl jako na jehlách. Nechtěl si připustit, že je zase o rok starší, proto již kolem páté hodiny ranní bylo možno vidět Ibikiho jdoucího do práce. V posteli opravdu nemohl vydržet a tato procházka skoro ještě noční Konohou mu přinesla klid do rozjařeného srdce, toužíc po nějaké pozornosti. Tyhle city si přísně zakázal. Ovšem na tenhle den mu nějak nešly potlačit. Stával se člověkem, což se mu nezamlouvalo. Ještě, že ho dneska čekalo pár výslechů. Musel si zachovat svou tvář.
Měl jistotu, že ho určitě rozptýlí na nějaký čas. Pak už to snad půjde samo. S takovým přesvědčením vcházel o půl šesté do kanceláře…

O pár hodin později

Bylo sotva deset dopoledne a zrovna Ibiki dokončil desátý výslech, který byl na tento den naplánován. Čistá práce. Jako by omládl.
Když vycházel z místnosti, poupravil si kabát s rukavicemi a se spokojeným výrazem se vydal do své kanceláře, aby zapsal a zaevidoval vše, co se dnes dozvěděl.
„Je tvůj,“ prohodil k Aobovi, který měl vězně na starosti. Ten jen kývl a dál se nezajímal. Jen tam tak stál. Čekajíc na…
Hokage si potrpěl na jeho preciznost a včasně vyplněné papíry. Bylo to také deset let, co vykonával tuto práci, na kterou byl náležitě pyšně hrdý. Dovedl výslechy dotáhnout na ještě lepší stupeň. Holt, kdo umí, umí.
Nebýt jeho pověsti zadumaného a věčně zamračeného shinobi, co nedává city jen tak najevo, musel by se smát jako sluníčko. Spokojenost však nedokázal potlačit ani on.
Někdy litoval, že má kancelář daleko od podzemních místností pro výslech, aby řev ‚mučených‘ nerušil ostatní od práce.
Shodou okolností měl kancelář číslo deset ve třetím patře.
Ihned si všiml, že je něco jinak. Dveře byly malinko pootevřené. Nacvičeným pohybem, který znal nazpaměť, vytáhl kunai. Připravený ho kdykoli použít.
Nemusel. Nikdo tam nebyl, ale něco přece. Na velmi uklizeném stole, kde všechno mělo svůj řád a místo, se nacházelo něco, co tam rozhodně nemělo patřit. Schoval kunai do pouzdra a přistoupil k oněm věcem.
Posadil se na židli a zkoumavě se na ty tři předměty zadíval. Jako by samotný pohled donutil, aby ty věci promluvily a přiznaly se ke všemu, co ani nespáchaly, jen aby se na ně nedíval jako žralok, který si našel kořist.
Tyto věci nebyly ničím jiným, než narozeninovým dortem, přáním a dárkem. Nejdříve si rozpečetil svitek, kde úhledným ženským rukopisem bylo napsáno:

Drahý Ibiki,
vím, jak nesnášíš blahopřání na veřejnosti a tak. Proto jsem se letos rozhodla ti popřát tímto způsobem, který pro oba bude jistě daleko lepší. Musíme taky dodržovat a dbát na naši image drsňáků, no nemám pravdu?
Dort jsem nepekla, protože to neumím, ale dárek jsem vybírala sama, taky mě přišel na celý majlant a neptej se mě, jak jsem ho získala. Doufám, že se ti bude hodit a přeji všechno nejlepší k tvým narozeninám, ať se ti v práci daří a vyjde ti všechno tak, jak chceš. Navíc moc dobře víš, že mě tyhle emociální výlevy moc nejdou. K tomu jsem zjistila, žes schválně všem zatajil, kdy máš narozeniny, aby ses vyhnul těmhle trapnejm situacím. Neboj, nikomu to neřeknu. Čestný kolegiální!!

S úctou a s přátelským pozdravem
Anko

P.S. Dort je od Shizune. Ať chutná.
P.P.S. Uvidíme se na zkouškách. To máš radost, že? Já taky.

„Ta jedna malá prohnaná…“ nedokončil, protože byl tuze zvědavý na dárek, který se mu podle Anko bude hodit. Což, jak ji znal, bude něco extra.
Také, že bylo. Takový dárek rozhodně nečekal. Byl to desátý díl série „Historie mučení aneb Zlepšováky se hodí vždycky“.
Vždyť měl vyjít až za deset dní. Nad tímto se musel chtě nechtě pousmát. Aniž se dotkl dortu, začal si číst v knize. Pravé syrové. Tak to měl rád. Jenže než se stačil pořádně začíst, někdo zaklepal na dveře.
„Co zas?“ řekl docela naštvaně.
„Nerad ruším, ale je potřeba podepsat nějaké dokumenty.“
„Nemůže to počkat?“ opravdu neměl náladu, když dostal tak suprový dárek.
„Ne, Hokage-sama je chce mít podepsány již dnes, aby se zkoušky konaly přesně na termín.“
„Dobře, chviličku.“ Ibiki narychlo schoval do šuplete knihu a přání. Jenže s dortem to bylo těžší. Sfoukl skoro dohořelé svíčky a jal se ho uklidit do skříně, v tu chvíli škobrtl o nohu židle a jen taktak stačil vybalancovat jistý pád. Měl kliku, že ve skříni toho moc nemíval. Šoupl ho tam, zavřel skříň a s velikým oddechem pronesl: „Můžeš.“
Ibiki si sedal na židli, sotva byl pohodlně usazen, myslíc, že vše je v pořádku. Nebylo. Všiml si skvrny od šlehačky, kteráž ho označila, když se snažil nespadnout. Zákeřná to šlehačka! Bylo pozdě ji setřít, Genma vcházel s náručí plnou dokumentů. Ibiki se tvářil jako bručoun a Genma položil papíry na stůl, ruce se mu nepatrně třásly, se slovy: „Prý je chce mít hotové, nejlépe hned.“
„Bude je mít,“ Ibiki se snažil nedávat najevo, že na jeho kabátě je nějaká proklatá skvrna.
„Fajn, já jdu. A úspěšné zkoušky, ať tě provází štěstěna na účastníky.“
„Dyť mě znáš.“ Nasadil opravdu upřímný náznak úsměvu. Genma se nemohl divit víc. Tušil, že za tím něco je, ale co? Bude nad tím přemýšlet…
Dveře se nestačily zavřít a už si šlehačku utíral. Byla opravdu lahodná. Dostal chuť na dort. Sundal si kabát s tím, že později si ho lépe vyčistí.
Otevřel skříň, vytáhl dort a jen tak kunaiem si ho nakrájel. Z dalšího šuplete vytáhl konvici na čaj, uvařil si vodu, dal si nohy na stůl a během četby si s chutí dal dort a zapíjel ho jasmínovým čajem.
„Anko, děkuji ti,“ zašeptal, byl jí neskonale vděčný, že to dopadlo takhle.
Lepší narozeniny si nemohl přát…

O tři hodiny později

S novými poznatky ze své bible a mnohem lepšími pocity vcházel do budovy Akademie, kde za deset minut měla začít další zkouška, věnoval se jim také bez mála deset let. Nikdy ho neomrzel pohled na ty vyděšené dětičky, jak skoro žebrají o milost. Zamnul si rukama a blížil se do třídy, kde se ona zkouška měla uskutečnit. Pro sebe se usmál velice děsivým úsměvem, nevěstícím nic dobrého.
Zase jsou nažhavení se předvést, uvidíme jak dlouho jim to vydrží, pomyslel si zákeřně Ibiki. Vstoupil do jámy lvové…

Poznámky: 

Ahojte,
když má Konoha ty narozeniny, tak i já přidávám oslavnou povídku, možná není nic moc, ale mě se líbí. Eye-wink Takhle si ty Ibikiho narozky prostě představuju.
Možná je to i nějaká symbolika, když tuto narozeninovou povídku vkládám při svém 3010. dni na Konoze, když má deset let. Smiling
Ještě jednou: Otanjobi omedeto Konoha! Smiling

5
Průměr: 5 (3 hlasů)

Kategorie:

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Ivanitko
Vložil Ivanitko, Čt, 2016-12-01 17:31 | Ninja už: 3301 dní, Příspěvků: 2031 | Autor je: Editor všeho, Manga tým, Sannin

Suprový nápad oslavit narozeniny zrovna Ibikiho Kakashi YES Mám toho bručouna ráda, je to takový zajímavý charakter.

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, Čt, 2016-12-01 18:10 | Ninja už: 4800 dní, Příspěvků: 7806 | Autor je: Moderátor, Ochranka Hokage

Ivanitko: To já taky. Smiling Navíc mě ho bylo líto, že o něm povídky skoro nejsou a nedávno jsem se koukala na Chuuninské zkoušky, přečetla jistou povídku a nápad byl tady. Smiling Děkuji za přečtení a milý komentář.

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Akumakirei
Vložil Akumakirei, Út, 2016-11-29 22:49 | Ninja už: 4734 dní, Příspěvků: 2308 | Autor je: Editor všeho, Editor FF, Prostý občan

Chudáci Genma a hlavně dítka, ta ještě nic netuší. Myslím, že i když člověk o svých narozeninách nerad mluví a nerad na ně upozorňuje, ať už se skromnosti, nechuti k oslavám a jiných důvodů, malá nepřehnaná pozornost ho potěší. I tvrďáka Ibikiho, který se ukázal býti na sladké xD Koneckonců on není až tak úplně z ocele.
Dobrá postava na připomenutí ^^

.Seznam FF, Poslední FF: Na kočku a na myš | Rozkaz zněl jasně | Bohům padají z talířů drobky
. • V noci jsou všechny kočky černé.
.Some days, some nights..

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, St, 2016-11-30 08:01 | Ninja už: 4800 dní, Příspěvků: 7806 | Autor je: Moderátor, Ochranka Hokage

Akumakirei: Tak Genma by na jeho chování měl být zvyklý... Laughing out loud a dítka? Tak mělo se jednat o Narutovu zkoušku. Takže si to dovedeš představit. Smiling
Vím, že má city, ale prostě se i tak snaží dělat svou práci a nutit ostatní, aby se vyvarovali jeho chyb a byli silnější. Holt, každý motivuje jinak.
Děkuji za přečtení a milý komentář. Smiling

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska

Obrázek uživatele Kakari
Vložil Kakari, Út, 2016-11-29 21:07 | Ninja už: 4416 dní, Příspěvků: 2061 | Autor je: Ošetřovatelka Kakashiho smečky - specialistka na Pakkuna

Nedivím se, Ibiki mi přijde jako typ, který neroztrubuje, že má narozeniny. Ale i přesto věřím, že ho pozornost Anko potěšila. Jestlipak jí ji někdy oplatí... Eye-wink
Mise splněna Smiling

Život je legrace! Pokud ovšem sdílíte jeho smysl pro humor.
FF

Obrázek uživatele Yuki Kaze-san
Vložil Yuki Kaze-san, St, 2016-11-30 07:56 | Ninja už: 4800 dní, Příspěvků: 7806 | Autor je: Moderátor, Ochranka Hokage

Kakari: Tak takhle si prostě představuju jak on slaví. Jen on sám a jeho svět. Smiling
Určitě, ale to bude jiný příběh, který budu vyprávět později. Eye-wink
Děkuji za milý komentář.

„Nepodceňujte sílu četnáře.“ Matthew Reilly
FF stránka moje a Nildona!!!
FC pro mě od nellynuska