Odemčené pouto
Vložil Mish, Čt, 2015-05-28 21:35 | Ninja už: 5317 dní, Příspěvků: 617
I.
Poznal jsem krásu čirých hvězd,
našel útěchu v objetí samoty
a pod ochranou démona
odhalil hrot, láska je jen zvěst.
Důvěra, ten hedvábný plášť slepoty,
opadla jako opona.
našel útěchu v objetí samoty
a pod ochranou démona
odhalil hrot, láska je jen zvěst.
Důvěra, ten hedvábný plášť slepoty,
opadla jako opona.
Slova proměnila se v chlácholivý hukot,
hustí k rohu svahu,
ochutnej hudbu lsti.
Ukolébavka - sivý sykot,
rozdrásá iluzi stehu.
Zvrácení, smršť, strasti.
hustí k rohu svahu,
ochutnej hudbu lsti.
Ukolébavka - sivý sykot,
rozdrásá iluzi stehu.
Zvrácení, smršť, strasti.
Mluvil o poznání lásky,
ve stínech brousil ostří,
strach.
Krátká chvíle na otázky,
démon bystří,
prach.
…
ve stínech brousil ostří,
strach.
Krátká chvíle na otázky,
démon bystří,
prach.
…
II.
Struny výčitek se pnou,
přimotávají ke dnu,
nestačím ocenit malátný tep,
není se mnou.
Démoní hlas ztrácí se v prázdnu.
Na řasách usadil se lep.
přimotávají ke dnu,
nestačím ocenit malátný tep,
není se mnou.
Démoní hlas ztrácí se v prázdnu.
Na řasách usadil se lep.
Výkřik stal se slepého zaostření,
na vahách zastoupen matnou vzpomínkou,
balancuje ji kapka, vidíš tu páru?
Zebrovaná stužka blíží se skřípnutí,
obarví ji pomněnkou,
přežije v alter egu.
na vahách zastoupen matnou vzpomínkou,
balancuje ji kapka, vidíš tu páru?
Zebrovaná stužka blíží se skřípnutí,
obarví ji pomněnkou,
přežije v alter egu.
Do temene kope, spánky drtí,
do hrdla zamkl led,
tak vleče se odchod par.
Oči zahořklé krví
rozezní spokojený před,
vidíš tu supů pár?
do hrdla zamkl led,
tak vleče se odchod par.
Oči zahořklé krví
rozezní spokojený před,
vidíš tu supů pár?
Poznámky:
V I. části jsem chtěla popsat Gaarovy myšlenky při „stržení masky“ jeho strýce, který mu celý život byl oporou, ale vlastně nikdy ničím takovým doopravdy nebyl. A pak v II. části Gaarovy pocity při vynětí démona a následnou (v manze dočasnou)… Smrt. Eh. ^^“ Viděl to v tom někdo? 
Jestli ne, tak to nevadí, tyhle lehce zašifrované texty mají výhodu v tom, že nejsou čistě jen a pouze o jediné věci. Tak snad si v tom někdo to své najde… nebo vlastně vzhledem k tématu snad spíše ne. 
(6 hlasů)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
mise P: Nejsem žádný přeborník na básničky a nemám na ně ani cit, takže slovo ode mě moc neznamená... přesto myslím, žes to vystihla dobře. Na první přečtení to působilo obecně jako "popis" pocitů samoty, beznaděje, strachu ze smrti. Když jsem si přečetla o čem to má být, tak jsem to tam logicky začala hledat (tím myslím nevědomě...) a celý mi to přišlo hned logičtější
myslím, žes ty Gaarovy pocity a myšlenky vyjádřila dobře, a to vysvětlení toho, co báseň obnáší, k tomu podle mě patří... moc hezky se mi to četlo, takže za mě velký palec hore 
Klidně bych se nebála většího popuštění hranic co se týče řádků. Tohle už není klasická básnička, i když se hodně snažíš rýmovat.
Načíst si jejich další literaturu není na škodu, však se učíme odkoukáváním od ostatních; ale drž se svého. Určitě budeš schopná pořád vymyslet něco originálního.
Prokletí básníci jsou fajn, Baudelaire je moje láska. Jenže oni se dokáží udržet obrazu, který popisují - i když je to obsáhlé či kratší, neztrácí se z něho. Ty trochu lítáš jako bys nevěděla, čeho si všímat dřív. Proto tvoje Zebrovaná stužka blíží se skřípnutí, obarví ji pomněnkou, přežije v alter egu. je trochu výkřikem mimo. Nebo mi to alespoň tak připadá.
Naopak literární impresionismus, jak uvádíš, se celkem povedl, to ano, i když by mi stačilo zůstat jen u "hu" a pak teprve přikročit k s/r. A to je druhé; na mě to spíš syčelo - ano, drásání jako takové si člověk uvědomí a ještě zvuk uslyší, ale pak už mi to zase jen syčelo sss.
Koukala jsem, že máš ještě další dvě poezie v profilu. Na začátek je to moc dobré, jen se mi zdá takové roztěkané. Ale ty si sama přijdeš na to, co ti vyhovuje, když s tím budeš pokračovat.
Neber to špatně, jsou to jen rady. Mně se to vlastně jako celek líbí, jen vidím i ty drobné chyby. Zvláštní je, že poslední strofy obou částí jsou prostě nejlepší xD A Gaaru poznávám, to bezesporu.
A hlavně se nedej odradit od psaní
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
^^ Cítím se poctěna, vyjádření od básnířky jako jsi ty... Páni!
Ohledně řádků, já vlastně bych i chtěla psát delší, jen jsem si pak už říkala: "Nepřeháněj to!" Ale je fakt, že už jsem viděla i poezie s mnohem delšími řádky, tak se asi přestanu omezovat.
Ten úryvek, co jsi napsala je ve skutečnosti to úplně první, co mi v hlavě naskočilo. Bylo to vlastně semínko pro tuhle básničku a asi to pak trochu hraničí s avantgardou? Nevím, neumím to zařadit, něco mezi tím už hodně abstraktním symbolismem a asociativní avantgardou. Každopádně to tam nepasuje, to uznávám, hlavně zvoleným přirovnáním.
A jsem ráda, že se impresionismus alespoň trochu vydařil. ^^" Poprvé jsem něco takového zkoušela, a tak jsem ráda, že to alespoň není úplné fiasko. xD
Máš pravdu i v tom, že je to takové roztěkané, ale myslím, že k básničkám tohohle nádechu to trochu patří, zase to pak na člověka působí jinak, než když je to úplně uhlazené. Jen se to musím naučit používat tak, aby to plnilo svůj účel.
Neboj, vůbec to neberu špatně, jsem hrozně ráda za tohle tvé vyjádření. Určitě je to lepší než jen říct: "Pěkné!". Cením si toho, doufám, že mě to posune dál.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)
Je škoda, že to nedovedu ocenit z toho profesionálního hlediska, dovedu ze sebe sice vysypat infantilní rýmovačky, ale básník ze mě nebude.
A obzvlášť mě zaujala ta poslední sloka v první části, až z ní člověka mrazí.
Navzdory mé neznalosti doufám, že bude stačit jen to, že se mi to moc líbilo, dekadenci mám ráda.
Aktivní FF:
NABÍDKA, KTERÁ SE NEODMÍTÁ
- Sasoriho příběh: cesta od osamělého zběhlého ninji k zločinci plně oddanému své organizaci
Profesionálním hlediskem bych nenazývala ani svou schovanou poznámku, já mám takový jemný přehled z literatury ve škole, ale to je vše.
Dekadence je skvělá, zatím jsem toho raději moc nečetla, (jelikož se bojím, že by mě to ovlivnilo a psala bych přesně jako oni, chtěla bych něco svého), ale podle její obecné charakteristiky mě zaujala.
Jinak já opravdu "z duše" psala snad jen druhou sloku v II. části, asi to jde i vidět, tam jsem o slovech nepřemýšlela, prostě se mi to tak zrodilo v mysli a pak jsem k ní připisovala další sloky.
Takže moc děkuji za názor, cením si ho.
We live alone, we die alone. Everything else is just an illusion. (Orson Welles)