Nedráždi Hyuugy bosou nohou

"Tohle mi vysvětlíš, Uzumaki Naruto!" ozval se hromový hlas. Narutovi se orosilo čelo a po čtyřech se odplazil do kouta. Tyčila se nad ním dívčí postava a vypadala hrozivě. Vlasy jí vlály, jak hromadila chakru, kterou se mu zřejmě chystala něco ošklivého provést.

Okolnosti, které k tomu vedly, se staly stoprocentně Narutovou vinou. Tedy, téměř stoprocentně. Bylo krásné slunečné ráno a Hinata, Narutova mírumilovná, hodná a roztomilá přítelkyně, odjížděla na misi se svým týmem.
"Ahoj, Naruto-kun," vlepila mu pusu na tvář.
"Ahoj, lásko. A neztrať se a vrať se mi živá."
Hinata už měla delší dobu podezření, a tak se s ním svěřila Kurenai, která jim hned přidělila fiktivní misi a slíbila, že jí s plánem pomůže. Proto se tmavovláska otočila, jakmile byla na dohled jeho blankytných očí, které tak zbožňovala. Vždy byly plné pravdy, upřímnosti, lásky a něhy. Poslední dobou měla ale pocit, že ta pravda a upřímnost se z nich vytratily a nahradila je lež, tajnůstkářství a ostražitost. Naruto jí něco tajil.
Byla teď na cestě do vesnice. Měla strachem zpocené dlaně. Co když zjistí, že ji opravdu podvádí? Co bude dělat pak? Bála se toho jako ničeho na světě. Byla si jistá, že ji to zlomí. Že už nikdy nebude schopná nikomu věřit, že se zase uzavře do sebe, že už nebude chtít dál žít. Naruto byl její splněný dětský sen, její první a jediná pravá láska, smysl jejího života. Když stála před branami Listové, začala si nevědomky pohrávat s ukazováky. Nedokázala se donutit použít Byakugan. Bála se. Ne, nebála, byla k smrti vyděšená. Kousla se do spodního rtu a donutila se vyslovit slovo, které možná změní celý její osud. Dřív jí ze rtů splývalo tak snadno, byla hrdá na to, že ho může vyslovit. Dělalo z ní člena klanu Hyuuga. Něco víc. Něco, díky čemu byla jedinečná. V tenhle moment, v tuhle chvíli, před branami rodné vesnice, se pomyšlení, že svou oční techniku použije, děsila. Znamenalo to, že bude špehovat Naruta. Že mu zasáhne do soukromí. Připadala si jako ta nejubožejší Hyuuga na světě, když to slovo konečně vypustila z úst.
"Byakugan," hlesla a svět změnil barvy.
Našla známou blonďatou kštici a strnula. V těle neproudila žádná chakra! Krve by se v ní nedořezal. Pak se praštila do čela a zjistila, že celou dobu sleduje slaměnou tréninkovou figurínu. Zaměřila bílé oči na jejich společný byt a zaregistrovala dvě postavy. Naruto a Sakura stáli uprostřed bytu a jazykem si navzájem prozkoumávali ústa. Potom ho Sakura svalila na postel, na jejich postel, a Hinata zaťala ruce v pěsti, když z ní Naruto stáhl chuuninskou vestu a poté i červené triko bez rukávů. Měla krajkovou podprsenku. Hyuuga odtrhla od scény oči a žilky kolem nich jí zmizely. Svezla se na kolena a slzy se jí spustily proudem.
...
"To bylo skvělé. Jako vždycky," usmíval se spokojeně Naruto a hladil Sakuru po tváři. Oba byli zpocení a leželi vedle sebe. Sakura se probírala jeho blond vlasy. Ne nadarmo se říká, že stará láska nerezaví, Naruta agresivní slečna s růžovými vlasy nikdy nepřestala přitahovat. Sakura se konečně smířila s tím, že Sasukeho mít prostě nebude, a tak našla své útočiště v Uzumakiho náručí jako jeho milenka. Hinata byla hodná. Byla to ta nejlepší přítelkyně, jakou si kdo mohl přát, a ta její hruď. Ale Narutovi to nestačilo. Chtěl něco víc. Nechtěl jen romantickou lásku, chtěl i špetku divoké vášně a té se Hinatě rozhodně nedostávalo. Bylo to jako chilli con carne bez chilli a své pálivé koření našel právě v Sakuře. Mohl teď s jistotou říct, že s ní nepotřebuje chodit, že v tom nejsou city, že ji má jen na menší okořenění svého milostného života, protože po téhle stránce se toho o Hinatě mnoho říct nedalo.
Políbil dívku vedle sebe na ústa a pokračoval níž.
"Repete?" zavrněla Sakura. "Tak se mi to líbí."
"Repete," přikývl Naruto.
...
Hinata cítila, že se uvnitř v její duši něco zlomilo. Potlačovaný vztek, který dlouhé roky nijak neventilovala, se nahromadil. Uslzené Byakugany se jí divoce zableskly. Z těla jí začala unikat chakra, kterou vztekem nedokázala uhlídat. Byakuganem zjistila, že ti dva na to jdou znovu, a rozběhla se k Narutově bytu.
"Uhněte mi všichni, do p*dele!" rozkřikla se na skupinku ustrašených malých geninů. Připomněli jí slib, který si dali. Až bude Naruto Hokage, bude se Hinata starat nejen o jejich děti, ale dostane na starost tým děcek z Akademie. Znovu se jí zaleskly slzy v očích. Její obočí se svraštilo, ještě víc se k nim přiblížilo a už nevypadaly stydlivě ani unaveně, ale čišel z nich vztek a touha po pomstě. Hinata proběhla kolem Shikamara, Choujiho, Kiby a Ino, kteří na ni nechápavě hleděli.
"Co se jí stalo?" chtěl vědět zvědavý Kiba. Akamaru štěkl a dal tak najevo, že chce taky vědět.
"Nevím," zabručel Shikamaru. "Zkoumat holčičí mozky je děsná otrava. Temari aspoň vždycky řekne, co chce."
"Ještě nikdy jsem ji neviděl rozzlobenou," podotkl Kiba, kterému to pořád nešlo do hlavy.
"Vypadala jako sériový vrah," přitakal Chouji.
"Snad se nedozvěděla..." zalapala po dechu Ino, které Sakura samozřejmě všechno řekla.
"Co?" vypálili na ni hned ostatní. Když říkám "ostatní", samozřejmě tím nemyslím Shikamara, který je nad něco jako holčičí mozky povznesený.
"Nic. To je mezi mnou a Sakurou," odsekla blondýnka.
"Nech mě hádat," ozval se strategický génius. "Sakura spí s Narutem a Hinata na to přišla. Tobě to Sakura samozřejmě řekla. Nemám pravdu?"
Ino ztuhla a vytřeštila oči v úžasu nad mozkem svého kamaráda.
"Jak jsi na to přišel?!"
"Dedukce. A taky to, že mi Naruto jednou zapomněl říct, že mu nemám nosit poštu."
...
Na dveře se ozvalo zabušení. Zrovna skončili, Sakura se svalila na Hinatinu polovinu postele a ztěžka oddychovala, obnažený hrudník se jí zvedal a zase klesal.
"Momentík, hned tam budu," zavolal Naruto. Hinata rozrazila dveře rukou plnou chakry a nevinný kus dřeva se rozletěl na čtyři kusy.
"Už jsem tady. Nezapírej, viděla jsem vás Byakuganem."
"H-h-h-h-h-h..." koktal Naruto. Sakura radši zůstala nehybně sedět a zakryla své nahé tělo Narutovou oranžovou dekou.
"Tohle mi vysvětlíš, Uzumaki Naruto!" zahřímala Hinata. Narutovi se orosilo čelo a po čtyřech se odplazil do kouta. Tyčila se nad ním a vypadala hrozivě. Vlasy jí vlály, jak hromadila chakru, kterou se mu zřejmě chystala něco ošklivého provést. Sklouzl mu pohled na její výstavní hruď a ucítil, jak se známý tlak v oblasti třísel vrací. Okamžitě toho zalitoval.
"Tak ty mi tady teď budeš koukat na prsa, jo? Proč si radši neprohlídneš ty její?!" ukázala na Sakuru.
"H-hinato, j-j-á jsem n-nechtěl," koktal blonďák, kterého ta nová, agresivní Hinata děsila.
"No jasně, že jsi nechtěl. Ty myslíš jenom na to jedno, úchyle jeden zas*anej!"
"Na rámen?" nadhodil žertem, aby odlehčil atmosféru. Takové narážky Hině vždycky zlepšily náladu. Teď tím ale jen přilil benzín do ohně. Na čele jí naběhla žíla a za ní následovaly další kolem očí.
"Věřila jsem ti! Věřila jsem ti, byl jsi pro mě všechno, dělala jsem pro tebe první poslední, a takhle ses mi odvděčil?! Haj*le! Ču*áku! Za*raný nadržený ho*ado! Abys věděl, co s tebou teď udělám, tak poslouchej, protože opakovat se nebudu. Teď ti nakopu zadek tak, že si dva týdny nesedneš, uřežu ti tu tvoji mrňavou zkroucenou žížaličku a narvu ti ji do krku i s koulema, pak mi vysvětlíš, proč chrápeš s tou růžovovlasou děvkou, a pak tě zmlátím tak, že skoro pojdeš, ale nechám tě naživu, abys trpěl!" Rozehnala se pěstí a bylo vidět, že své výhrůžky splní a ani si na ono vysvětlení nepočká. "Hakke Rokujuuyonshou!" Narutovi došlo, že pokud se hned nevzpamatuje, odbije jeho poslední hodinka.
"Rasengan!"
"Shannaro!"
Do boje se přidala i Sakura. Hinata se ve svém vzteku rozhodla, že ty dva pořádně ztrapní, a tak bojující dvojici pomalu, ale jistě vytlačila z bytu na hlavní náměstí.
"Pojďte se všichni podívat, jak dopadne ten, kdo se opováží podvádět Hyuuga Hinatu!" ječela zvráceně. "Co k tomu řekneš, Naruto-kun? Nahý před celou vesnicí? Měl sis to pořádně rozmyslet! Dva údery! Čtyři! Osm! Šestnáct! Pojďte jsem, než ho úplně vyřídím, ať se máte na co dívat! Třicet dva!"
Výjev byl opravdu zajímavý. Pohled na vzteky doběla rozpálenou Hyuugu, jak bojuje se dvěma naháči, byl zároveň děsivý a směšný.
"Šedesát čtyři!" zvolala Hinata a zasadila Narutovi poslední úder. Pak se její ruce rozsvítily chakrou a šla bezvládného soupeře vyřídit. Co ale nečekala, byla Sakura, která jí zasadila mocný úder a srazila ji na zem, čímž ji omráčila. Vzala do náruče Narutovo vysílené tělo a odběhla někam pryč, aby ho mohla vyléčit. Hinata zůstala uprostřed náměstí obklopená ostatními Konožany a bublal v ní vztek. Seděla tam a uvědomila si, že už nemá nic, že ztratila Naruta a s ním i část sebe. Najednou ucítila, jak jí čísi páchnoucí uslintaný jazyk olízl obličej, a došlo jí, že si pro ni přišli Kiba a Akamaru. Kiba. Kiba s tesáky na tvářích a širokým úsměvem. Kiba, který tu pro ni vždy byl, ať už jako kamarád nebo člen týmu.
"Rozejděte se, neshlukujte se, tady není nic k vidění! Teď už ne!" volal Inuzuka na ostatní a podepřel neprotestující Hinatu. Vztek vyprchával a ona se cítila hůř a hůř. Když byli z dohledu zvědavých očí, propukla v pláč.
"Co jsem to udělala? Kibo, co jsem to udělala? Co to udělal Naruto-kun? Proč?" vzlykala v jeho náručí.
"Nevím," přiznal Kiba. "Vážně nevím. A musím říct, že když se naštveš, stojí to za to, Hinato." Usmála se přes závoj slz a přitiskla se k němu blíž.
"Já vím. Bouchly mi saze. Dlouho nejsem agresivní ani konfliktní, ale pak se to všechno nastřádá a já ztratím kontrolu nad tím, co dělám."
"Máme nové přísloví. Nedráždi Hyuugy bosou nohou," zazubil se na ni Kiba. Hinatě to najednou připadalo jako ten nejlepší vtip na světě a hystericky se rozesmála.
...
"Víš... už nějakou dobu ti chci něco říct. Já vím, že je to narychlo, že jsou to od toho dne, o kterém se nemluví, teprve čtyři měsíce, ale musím to ze sebe dostat. Teď nebo nikdy... Miluju tě, Hinato," přiznal se. Klepaly se mu strachy ruce a i Akamaru byl nervózní, protože s touhle samičkou pes nikdy neví.
"Kibo," vydechla překvapeně, nevěděla, co má říct. Má se přiznat? Má hrát nedostupnou? Nakonec to vyřešila tak, že se rozbrečela a padla mu do náručí.
"Já tebe taky," vydechla.