Campana del escritor
Mladý muž šel tichým krokem po měsíčním světlem zalité cestě. Bylo po půlnoci, svítilo se jen v nejposlednějším domě. Chlapec mířil tam. Jeho výraz byl skryt za kamennou tváří ANBU masky. Byla to smutná, poslední cesta z mise. Zítra nepůjde domů jako bratr a syn – zítra domov opustí jako zrádce a vrah, i když ve jménu politiky…
Posuvné dveře se hladce otevřely, odhalujíc černovlasého človíčka. Byl schoulený naproti dvěřím a tiše oddychoval. Itachi se teskně usmál, odložil masku a opatrně vzal bratra do náruče. Přenesl jej do postele. Když už chtěl odejít, Sasuke ho chytil za rukáv.
„Vítej doma, Itachi-niisan.“
Byl obyčejný den pro všechny obyvatele Konohy kromě Naruta. Bylo totiž výročí otevření Ichiraku, a tak vyhlásili soutěž o ramen na měsíc zdarma. Stačilo sníst patnáct misek této pochoutky, což byla téměř Narutova běžná porce, před vypršením časového limitu. Háček byl v tom, že zúčastnit se mohl pouze do pěti odpoledne a Sakuře slíbil pomoci s nácvikem nové techniky – jak by mohl prosbu své platonické lásky odmítnout? Ve finále tréninku měl Naruto napadnout Sakuru v přesile. Puf, objevilo se náhle šest blonďáků. Sakura úspěšně sejmula prvního, druhého, čtvrtého, až se nakonec rozplynul i poslední. Kam se ten pravý jen poděl?
Ten den magickým se zdá,
ten den neblahý,
oba to mrzí, však žádný nechce vzdát
boj za svůj sen prchavý.
Dva přátelé utkali se v boji,
neb svět malý nestačí pro oba,
přes skrývanou lítost svoji,
bojovat nutí je zlá doba.
A kdesi v dáli, mlze budoucnosti
rýsují se dva osudy:
slávy a uznání v jednom dosti,
však druhá cesta vede jinudy.
Rána za ranou blíží se k cíli
a krátí se jejich čas společný,
rána za ranou, až v jednu chvíli,
k zemi jde ten méně statečný.
„Sasuke, cesty zpět již není,“
řekl plavovlasý smutně,
„Tohle je poslední rozloučení.“
V Konoze zavládlo ticho. Ticho velmi netypické. A důvod? Jednoduchý – našeho Naruta zmohla choroba. Ležel s horečkou v posteli, tiše doufaje v návštěvu někoho z přátel… A návštěva dorazila – v jedné ruce taška s drůbežím ramenem z Ichiraku, v druhé několik různých druhů léků.
Kdo že o něj má takovou péči? Jistě, kdo jiný, než Hinata. Nikdo jiný by mu v tu chvíli ani neudělal větší radost , i když za to trochu může onen ramen. Taková chřipka je vlastně docela užitečná věc – no řekněte, jak často na vás zazvoní hezká holka s vaším oblíbeným jídlem, ochotna splnit každé vaše přání?
Nejnáročnější mise, co jsem zatím dělala, snad umím počítat 
... Jinak doufám, že veršovaná povídka nevadí 
...
Mise L3: Na to, že jsi drabble psala poprvé, je to dobré. Drabble je samo o sobě neskutečně těžká forma psaní, kde na velmi omezeném prostoru člověk očekává pointu. První drabble bylo moc, moc fajn.
V druhém jsi nám pointu vyzradila už na začátku, tak to trochu postrádalo šmrnc. Třetí veršované drabble pro mě byla docela novinka a pojala jsi to kreativně. No a čtvrté je takové krásně miloučké. 
♪ Současná hudební inspirace: Why Should I Worry, Sandcastle Kingdoms, Night in the Woods, Cuphead the Musical, Attention
Kočičí škrábanice
A nějaké nové FF? YES! ^^ => Tanec iluzí 20 - S hlavou vztyčenu udělej krok vpřed, Tanec iluzí 19 - Lepší zítřky v nedohlednu, Není se čeho bát, Tanec iluzí 18 - Na tenkém ledě
Do té povídky bylo zainteresováno více žánrů, což se mi líbí, ten poslední považuji za nej, jinak je to celé opravdu hezké
Asi se může zdát, že na Naruťáka tak trochu nadávám. Ale to spíš na ten konec mangy. To na začátku a to uprostřed si stále nosím v srdci.
Jo, a můžete mrknout i sem, občas tu něco o Naruťákovi i písnu: http://naoki-keiko.blog.cz/
Hrozne som sa potešila tej prvej časti, konečne niečo iné (po prečítaní ostatných) než Tsunade a Konoha, tá sa ti fakt vydarila
Hinata nesklamala a hádam si už uvedomil, že aj ona je pekná 
Síce to dohromady nejak nesúvisí, ale aj tak pekné drabble ^w^
"Its not like the walls were built to protect people from titans. But to protect titans from Levi."
Levi. Humanity's strongest soldier < 3
Môj FC | NaruHina FF „Jeden z tých momentov“ | Kakashi FA
Děkuju za kritiku, drabble píšu vskutku poprvé (vlastně jsem o tom dřív ani neslyšela), byla to výzva
... Každá rada dobrá 
.
Já miluju ten název.
Připomíná mi Eca.
každopádně je to celkově zatím lepší, než jsem čekala..
Nejvíc se mi líbí první, z těch ostatních mám dost nejasný pocit. Asi souhlasím s Tallem, nebo tak něco, zatraceně, bolí mě hlava a nemůžu se soustředit
Pamatuj, tenhle svět není jen pro silný, stvořen byl pro všechny ztracený duše
a počítá se, jestli tě tvá cesta posilní, a ne to, jak rychle jsi ji ušel
~ Radůza
Drabble to jsou, tedy po čistě technické stránce. Psala jsi je ale poprvé a je to vidět. Kouzlo tohodle žánru je v sevřenosti a pointě (tedy většinou) a tobě se hlavně ta sevřenost nedaří. Tvoje drabble působí mírně natahovaným dojmem, což to docela kazí. Jinak pointa u prvního je dobrá a u čtvrtého taky. U druhého je ten problém, že vyústění člověk čeká od první věty, takže zytek textu je tam jaksi navíc.
A pak neumíš používat trojtečky, ale to je tady časté.
Na to, abys poznal že svíčková je připálená, jí nemusíš umět vařit.
Po dlouhé době nová FF - Opakování.