NejiTen 03-Poslední z NTA

Ráno se jako první probudil Neji. Potichu vylezl ze stanu ven, aby Tenten nevzbudil a šel k jezírku doplnit zásoby vody na cestu. Když se vrátil zpátky Tenten ještě spala.
Asi se jí něco pěkného zdá, když se tak krásně usmívá. Pomyslel si Neji, když se na ni díval. Potichu se k ní naklonil, políbil jí na tvář a něžně jí zašeptal do ucha: „Tenten. Už musíme jít.”
Tenten se neochotně posadila, promnula si oči a řekla: „Tak dobře.” Hodně nahlas zívla.
Neji se jen trochu pousmál a jemně jí políbil na rty. Ona mu polibek oplatila a oba vylezli ze stanu ven. Začal balit stan a Tenten ostatní věci. Během pěti minut měli vše hotové a byli připraveni na cestu.
„Můžeme vyrazit. Cesta do trávnaté vesnice už trvá jen pět hodin cesty a z toho tři hodiny lesem.” Řekl Neji, vyskočil na nejbližší větev a Tenten za ním.

Netrvalo dlouho a cesta lesem trvala už jen půl hodiny. Po půl hodině les skončil a šli pěšky po zemi. Po dvaceti minutách došli k malé hospůdce nedaleko trávnaté vesnice.
„Najíme se tady.” Řekl Neji.
Tenten jen kývla a šla za ním. Sedli k prvnímu stolu, který uviděli a hned k nim přišla servírka a zeptala se jich, co si dají.
„Dám si rýžové knedlíky.” Ozval se Neji.
„A já si dám sezamové knedlíčky.” Řekla Tenten.
Servírka si objednávku zapamatovala a během pěti minut jim ji donesla.

Mezitím, co Neji s Tenten jedli, slyšeli rozvor dvou mužů u baru.
„Hele. Slyšels ty klepy, co se říkaj vo Trávnaté vesnici?” Ptal se jeden chlap druhého.
„Ne, neslyšel. Jaký klepy?” Obrátil se ten na neho.
„Říká se, že před čtyřmi dny vtrhli do Trávnaté vesnice skupinka ninju zvaná NTA a chtěli veliteli ANBU jednotky ukrást nějaké dva svitky s jakýmisi informacemi. Velitel ty svitky neměl a tak mu dali týden na vydání, jinak prý vesnice shoří v plamenech.“ Odpověděl první.
Tenten a Neji na sebe jen zírali. Snědli si své jídlo, Neji zaplatil a hned vyrazili.

Za pár chvil už byli v Trávnaté vesnici a rozhlíželi se kolem sebe, kde by asi mohlo být velitelství ANBU. Vůbec neměli tušení, kde by to mohlo být. Všechny budovy vypadaly skoro stejně. Nakonec se zeptali jednoho zdejšího shinobiho.
„Zdravím. Prosím vás, nevíte, kde by jsme našli velitelství ANBU?” Zeptala se Tenten.
„Běžte až nakonec této ulice, pak zabočte doprava a potom do leva.” Odpověděl shinobi.
„Arigato.” Poděkovala a spolu s Nejim šli k velitelství.

Po chvilce stáli před velkou zelenou budovou. Zaklepali na dveře a otevřel jim vysoký černovlasý muž.
„Dobrý den. Přejete si?” Zeptal se jich.
„Dobrý den. Hledáme jistého pana Shoroie. Jsme ninjové z vesnice Skryté v listí. Máme panu Shoroiovi něco předat od Hokage-sama.” Odpověděl Neji.
„Výborně. Já jsem Shoroi-san. Už na vás čekám. Pojďte prosím dál.” Řekl Shoroi a pozval Tenten a Nejiho dovnitř.

Zavedl je do své kanceláře, kde se posadili a Neji řekl: „Tak, Shoroi-san. Mám pro vás ty svitky, ale než vám je dám, musím se vás na něco zeptat.” Shoroi jen přikývl a Neji pokračoval: „Než jsme sem dorazili, zastavili jsme se v malé hospůdce nedaleko od vesnice na oběd a slyšeli jsme dva neznámé muže, kteří povídali nějaké věci o této vesnici. Prý jakási skupinka ninjů, zvaná NTA, po vás chce dva svitky. Je to pravda?”
Shoroi se smutným výrazem na tváři sklopil hlavu. „Ano. Je to tak jak jste řekl. NTA je zkratka. Jsou to nukeninové Třídy A. Vyhrožovali mi, že pokud jim do týdne nevydám ty svitky, tak tuto vesnici zničí. Naše vesnice je malá a nemáme tu mnoho shinobi. Doslova by se řeklo, že jsou jenom jeden tří členný tým. A i když to jsou ninjové třídy A, jsou silnější, než by kdo řekl.” Pověděl smutně Shoroi.
„Hm. Dva už jsme zlikvidovali, takže už zbývá jen jeden.” Řekl Neji. „Co se v těch svitcích píše?” Zeptal se ještě.
„Píše se tam že…” Shoroi to nedopověděl, protože v tu chvíli oknem proletěl kunai s výbušným lístkem, který při dopadu začal hořet.

Všichni utíkali ven z budovy. Nakonec jen ven dostala tlaková vlna po výbuchu lístku. Neji s Tenten proletěli okny a Shoroi na půl otevřenými dveřmi.
„Jste někdo zraněný?” Zeptal se hned Neji.
„Ne.“ Odpověděl Shoroi.
„J-jsem v po-řádku.” Ozvala se Tenten, ale v noze měla hluboko zabodnutý střep.
„Tenten!” Zakřičel Neji, když viděl, jak sedí na zemi, drží si nohu na zraněném místě a dlaň už má skoro celou od krve.
„T-to je dobrý Neji. Můžu bojovat.” Řekla mu slabě.
„Ne! Drž se stranou! Já to tu vyřídím.” Pověděl jí výrazným tónem.
Sundal si batoh a vytáhl z něj obvaz. Hodil ho Shoroiovy, který už stál na nohou a poprosil ho o ošetření Tenten.
Otočil se směrem k útočníkovi. Před ním stál vysoký muž v černém plášti. Měl krvavě rudé oči, zjizvenou tvář a na čele měl uvázanou čelenku s přeškrtnutým znakem Skryté trávnaté.
„Vydej mi ty svitky a nikomu se nic nestane.” Řekl chladným hlasem neznámý ninja.
„Jirashi. Nech nás být!” Zakřičel na muže Shoroi.
„Shoroi-san, vy ho znáte?” Zeptala se Tenten.
„Ano. Pochází z této vesnice a byl to můj týmový partner. Je to nukenin třídy A-S. Jirashi Hozuneto.” Odpověděl Shoroi.
„Tak. Když už víš moje jméno, tak se mi taky představ kluku. Jak se jmenuješ?” Řekl Jirashi.
Neji se na něj podíval vražedným pohledem. „To tě nemusí zajímat. Bud odsud zmizíš po dobrém nebo po zlém.” Aktivoval svůj byakugan a postavil se do bojovné pozice.
„Á, byakugan. Takže ty budeš Hyuuga. Hm. Vydej mi ty svitky, nebo tě zabiju.” Řekl zlověstně Jirashi. Neji se ale ani nepohnul.
„Vypadá to, že jsem zvolil špatný tlakový bod.” Řekl Jirashi.
Trochu se vzdálil od Nejiho a podíval se na Tenten. Zavřel na vteřinu oči a pak je zase otevřel. Soustředil se jen na Tenten, složil pár pečetí a pak vykřikl: „Raiton: Kaminari Shibari!” Tenten zasáhl prudký zásah raitonového jutsu a ona vykřikla bolestí.
„Tenten! To ne, bleskové spoutání.” Vykřikl Neji a vrhl se na Jirashiho.
Ten ho zastavil dřív, než mohl cokoliv udělat a chladným hlasem řekl: „Vydej mi ty svitky a nechám jí být.”
„Tak dobře, ale pusť ji.” Řekl Neji a vytáhl z kapsy dva svitky.
Jirashi uvolnil své jutsu a Tenten upadla do bezvědomí. jak se natahoval pro svitky, najednou uslyšel Nejiho hlas za svými zády.
„Víš, měl by sis dávat větší pozor.” Řekl mu ten.
„Kage bunshin? Ale kdy?” Zeptal se v šoku Jirashi.
„Když si uvolňoval své jutsu, které poutalo Tenten, tak si mě úplně vypustil. Díval ses jen na ni a soustředil ses na to uvolnění. I když to byla jen chvilička, stačilo to, abych tě oklamal, a teď je konec.” Vysvětlil Neji.
„Juuken!” Vykřikl a zasáhl ho plnou silou přímo do srdce a Jirashiho tělo padlo bezvládně na zem.
„Tak. A máme je z krku.” Oddechl si a bežel za Tenten a Shoroiem.
„Moc vám děkuju, Shoroi-san, za první pomoc pro Tenten. Teď už se o ní postará doktor. Kde je tady nemocnice?” Zeptal se Neji.
„Tady hned za rohem. Moc vám děkuju za pomoc.” Řekl Shoroi.
„A já vám děkuju, i za Tenten. Tady máte ty svitky.” Podal mu svitky Neji.
„Děkuju. Hned je odnesu do trezoru. Takže tímto je vaše mise splněna. Pozdravujte ode mne Hokage-sama.” Poděkoval Shoroi.
„Vyřídím. Sayonara Shori-san.” Rozloučil se, vzal Tenten opatrně do náruče a běžel s ní do nemocnice.

Těsně předtím, než dorazili na pohotovost, se Tenten probrala z bezvědomí.
„N-Neji? Kam mě to vedeš? Kde to jsme?” Ptala se ho zmateně.
„Teď jsme v nemocnici. Musí se ti ošetřit ta noha.” Odpověděl jí.
Tenten jen kývla a položila hlavu zpět na jeho hrudník. Neji se s ní posadil do čekárny a čekal. Po chvilce se otevřely dveře a vyšla sestřička. Podívala se na Tenteninu nohu a když viděla, jak je obvaz už skoro celý prosáklý od krve, hned je poslala dovnitř.
Doktor Tenten ošetřil a pak šel k Nejimu. „Ta rána je hluboká, ale ne moc. Asi pět až sedm dní nebude moct na ni došlápnout. Podle vaší čelenky vidím, že nejste zdejší. Doporučuji vám se zde ubytovat v nějakém místním hotelu. Jeden hotel, který se jmenuje U bílé Lilie, je moc pěkný. Vaší kamarádku si tady necháme přes noc a zítra ve dvě hodiny odpoledne si pro ni můžete přijít. Ale nesmí se moc namáhat.” Upozornil doktor.
Neji mu poděkoval a rozloučil se. Vyšel ven z nemocnice a šel hledat ten hotel, o kterém mu doktor řekl.

Po pár odbočkách jej našel a ubytoval se. Apartmá bylo nádherné. Malá kuchyňka, obývák a koupelna byla krásná. Ale nejhezčí byla ložnice s pohovkou se stolečkem a velkou manželskou postelí s nebesy a balkón. Neji vybalil svoje a Tenteniny věci a uložil je do skříně. Narychlo se osprchoval a šel se ven podívat po nějaké restauraci. Kousek od hotelu jednu pěknou našel, ale dostal chuť na rámen a šel jinam.
Po jídle poslal zprávu Tsunade, že je mise splněna a musí se zde zdržet asi týden, kvůli zranění Tenten.
Bylo už devět večer a Neji si řekl, že už pro dnešek má dost. Sundal si oblečení a šel spát...