Proměna 18 díl
Uvnitř Naruta vřel Kyuubi. Teď už věděl, že ti dva pochází z vesnice, která věznila Aneko.
„Kyuubi trochu se uklidni.“ Promlouval Naruto devítiocasému do duše.
„Ts-s! Jakoby to šlo, ty snad nejsi naštvaný za to, co udělali Hinatě?“
„Ani ne.“ Pronesl bezstarostně.
„Cože!“ zarazil se nevěřícně Kyuubi.
„Nechal jsem tam klon. Ten je odveze za Tsunade.“
„Že by jsi konečně začal přemýšlet?“
„Si piš!“
„Už zmizeli.“ Řekl si Kuramův klon. Přišel k dívkám a prohlížel si popíchané končetiny. Neváhal už ani vteřinku. Zvětšil se a Hinatu se Sakurou si dal na záda. Náhle uviděl, jak se po straně jeskyně co si zablýsklo. Přišel blíž a objevil skleněné lahvičky, ve kterých byla protilátka. Rychle si je zastrčil do kapsy a upaloval pouští.
Pomocí kyuubiho čakry byl extrémně rychlý a písčitou krajinu překonával závratnou rychlostí. Bylo až k neuvěření, že vzdálenost mezi Konohou a Sunou překonávali tři dny.
Uběhlo sotva sedm minut, když zavítal do hustého lesa a Slunce bylo stále ukryto za horizontem. Les proběh a našel brány své rodné vesnice. Bez sebemenších potíží přeskočil bránu, kterou hlídali nebo spíš nehlídali Kotetsu s Izumou.
Dvěma obrovskými skoky zamířil na střechu hokage, kde v osvětlené kanceláři podřimovala Tsunade. Naruto bez váhání zabušil na sklo, až hokage málem spadla ze židle. Naštvaně se otočila na toho, kdo jí vyrušil ze zaslouženého spánku. Ovšem, když zahlédla za oknem třikrát větší lišku než minule s vypláznutým jazykem a dívkami na zádech. Rychle otevřela okno a vyčerpaný Kurama neohrabaně skočil dovnitř, kde si opatrně lehl na podlahu s děvčaty na zádech.
„Co se stalo?“ zeptala se Tsunade a šla sundat Sakuru a Hinatu z Naruta. Naruto mezi nádechy a výdechy stručně převyprávěl jak je přepadli. Pak si vzpomněl na lahvičku a podal je Tsunade, která ze šuplíku vyndala dvě lahvičky purpurové barvy. Tsunade odložila prázdné lahvičky na stůl a purpurové nalila dívkám do úst.
„Co je to?“ zeptal se unaveně Naruto a hlava mu padala na stranu.
„Látka, která zpomalí krevní oběh, takže máme chvíli čas zjistit zda to byla protilátka, či nikoliv.“ Řekla a dál si prohlížela zranění na rukou a nohou. „Každopádně, vypadá to, že to byl doopravdy protijed, takže by měli být v pořádku.“ Naruto si oddechl a upadl do hlubokého spánku.
Tsunade si nechala zavolat čtyři zdravotníky s nosítky a Shizune. Sakura a Hinata byli převezeny do bezpečí nemocnice.
„Vypadá to, že ta látka byla protijed, ale stejně nechte udělat další testy.“ Rozkazovala Tsunade Shizune, „přesto budu klidnější, když zůstaneš u dívek a budeš dohlížet na jejich stav.“ Shizune přikývla. Pohledem sklouzla na obrovskou spící lišku, která ležela uprostřed místnosti.
„A co uděláme s ním?“ Tsunade si všimla kam se dívá a tak si jen tiše povzdechla. Sáhla do šuplíku a vyndala zelenou přikrývku. Položila jí vedle svého stolu na zem.
„Chytni ho za nohy, nějak ho přeneseme.“ Shizune udělala, jak tsunade chtěla. Ona sama Naruta chytla za přední packy a společnými silami byl za chvíli na přikrývce.
„Už můžeš jít já už taky půjdu, ještě něco zařídím.“ Shizuna popřála pěkné sny a už běžela do nemocnice. Tsunade si dlouze zívla. Přešla ke stolu, odkud vytáhla další deku a přikryla s ní Naruta. Ještě jednou sáhla do šuplíku a vytáhla lahvičku se saké. Lokla si a kráčela i s lahvičkou ke dveřím. Zhasla světlo a než dveře úplně zavřela, naposledy se podívala na chrápající lištičku.
„Dobrou noc, Naruto.“
Běželi celou noc a Naruto byl unavený. Už mu nezbývalo moc energie. Zatracený železo. Pohlcuje veškerou mou sílu. Už chápu, jak musela Aneko trpět. Říkal si v duchu. První paprsky slunce konečně vysvitly a světlo rozlily po celé poušti. Hotaka utvořil všelijaké pečetě a jen pár metrů před nimi se utvořila menší propast. Hotaka s Ryoutou skočili a Naruto chtě nechtě letěl za nimi. Železný postroj ho táhl do propasti rychleji a rychleji. Kde je ko-. A než stačil dokončit myšlenku praštil sebou o zem, až to zadunělo. Zakňučel a bezmocně ležel. Za chvíli se vedle něj lehce snesli jeho věznitelé.
„Konečně jste tady.“ Ozval se ženský hlas.
„Ano má paní.“ Odpověděli Hotaka s Ryotou sborově.
„Máte meč?“ Ryota odhrnul plášť. Vytáhl svitek a rychle běžel k osobě stojící ve stínu.
„Výborně,“ Neznáma vyšla ze stínu.
Byla to sice žena, ale né lidská, nýbrž to byl fenek asi tak šestkrát větší než princezna Naoky. „Dej ho do sochy.! Ryota přkývl a odspěchal vysokou uličkou pryč.
„A toto je co?“ paní tajemná přišla blíž k polomrtvému Narutovi.
„To je jinchuriky devítiocasého.“ Neznámá se podívala vražedným pohledem na Hotaku, ten ustoupil o metr zpátky a celý se roztřásl.
„N-nevím jak to, a-ale ostatní bijuu ne něj reagovaly.“
„Aha, sundej mu ten postroj. Vypadá to, že už ho nebude potřebovat.“ Hotaka bleskově přiskočil k narutovi. Neohrabanýma a roztřesenýma rukama otevíral železné okovy, které požíraly čakru. Konečně byl osvobozen a jemu se začaly vracet síly. Hluboký nádech a výdech.
„To je lepší viď? Jmenuji se Sumiko, první dcera Aneko. Obdařena Kyuubiho nesmrtelností a silou.“ Naruto se pomalu nadzvedl.
„Proč mi to říkáš?“ řekl, postavil se na všechny čtyři a klidným pohledem Sumiko sledoval.
„Je přece slušnost představit se ne?“ Sumiko se škodolibě usmála a dívala se na něj pěkně z výšky, „ obzvlášť, když za chvíli zemřeš.“
„Jestli je to tak, tak mé jméno je Uzumaki Naruto, kyuubiho jinchuriky.“ Sumiko se pohrdavě zasmála.
„Tak ty mi vyhrožuješ, zvlášť, když jsi v takovém stavu? A navíc, odkdy se ocasí démoni pečetí do zvířat?“
„Nepečetí, jen jsem se před pár dny změnil na lišku kvůli nějaké... nějaké výjimečnosti, no já sám to nechápu, tak to nemá cenu vysvětlovat.“ Naruto pomalu, ale jistě sbíral sílu, avšak Kyuubi v jeho nitru vřel vzteky a nedočkavostí. Jeho nedočkavost byla nakažlivá a Naruto se jenom třásl touhou po ní skočit, ale netušil proč. Přesto se udržel a vykřikl: „A teď se zeptám já. Proč sbíráš čakru ocasých démonů?“ Sumiko hodila škodolibý pohled a koutky jejich úst cukaly smíchem. Začala pochodovat kolem něj a divoce mrskala ocasem.
„Moje sestra Naomy se narodila až po mě. Po pár letech jsme všichni, včetně mě, našli partnery a spolu žily v podzemním království. Uběhlo několik měsíců a zjistilo se, že Naomy nemůže mít potomky, proto byla vybrána jako následnice trůnu. Uběhlo dalšch pár měsíců a já měla rodit.“ Sumiko zrychlila krok a ocasem švihla ještě rychleji. „Jako naschvál se má mláďata narodila mrtvá. Odešla jsem pryč a mé nohy mě zavedly do jedné vesnice, kde jsem objevila své nadání. Ochočila jsem si její obyvatele a ti pro mě donedávna pracovali.
Nashromáždím ocasé démony. Pak se s nimi spojím a stanu se silnějším než ty! Kyuubi! A pak všechny a všechno zničím!“ Sumiko se zasmála, až z toho běhal mráz po zádech.
díl číslo 18 je tu. Užijte si to, protože nevím zda to někdy dopíšu velký nezájem mi velmi zklamal.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Kyuubiho prvorozená je pěkná potvora.
Pomsta je nehezké uvolnění něčí frustrace. Naomy nemůže mít caparty a chce snad kvůli tomu zničit svět? Tak se narodili mrtvé, no bože. Zkuste to s partnerem znovu! Nenašel jsem na tvé straně mnoho snahy pořešit svou krizi mírumilovnou cestou. Kdyby každé matce kvůli tomuhle přeskočilo, my chlapi bychom už dávno vymřeli (možná proto dříve nebyli žádní generálové ženského pohlaví).
Takže... velké finále? Obdařená liška proti svému otci v jeho zajatecké podobě. Chtělo by to virbl!
Jak pak tohle asi dopadne?
Left-handers will rule the world!
Povídky od pomateného leváka
ahoj neber si to tak, nejspíš je to kvůli dlouhým pomlkám mezi díly, mě samotné se to líbilo a myslím, že by to stálo za pokračování