Proměna 19 díl

Naruto, připrav se. Nedopustím, aby moje dcera zničila Anečin odkaz.
„To je mi jasný. Nedopustím, aby zničila svět.“ Vyměňme se.
„Co chceš dělat?“ Uvidíš.
„Poslyš Sumiko,“ promlouval devítiocasý, „to vážně chceš zničit celý svět, jen kvůli tomu, že jsi se nestala následovnicí trůnu?“ Sumiko sklonila hlavu a vyčítavě se na něj dívala.
„Takže, tohle je ten Kyuubi no juko, o kterém jsem slýchávala tolik legend, pověstí a pohádek? Já nepatřila mezi mé slabé a přecitlivělé sourozence. Po mém odchodu jsem byla neustále pronásledována a mnohdy vážně zraněna. Teď jim však vrátím veškeré mé utrpení.“ Ďábelsky se zasmála a divoce škubala ocasem.
„Nezdědila jsi jen mou sílu a nesmrtelnost, ale i mou povahu. Poslyš, pokud se nevzdáš a neodejdeš zpět do Kitsooky budu tě muset zapečetit.“ No počkej, kam jí chceš jako zapečetit?
„Neboj se, jelikož je to moje dcera, po zapečetění do mně se stane mou součástí… vlastně zemře.“ Kyuubi, ačkoli to dobře zakrýval, byl smutný. Smutný, protože bude muset vzít život své a Anečiny dceři. „Co se dá dělat.“ Zamumlal a vedení přenechal Narutovi. Ten vyskočil a utvořil pečeť. Náhle se jeskyně zaplnila šedivým oblakem kouře a z něj vyskočil Naruto v kyuubiho podobě, stejně velký jako Sumiko.
„Teď se ptám já! Vrátíš se nebo budeš bojovat!?“
„Neřekla jsem to dost jasně!? Zničím celý zatracený svět shinoby!“ a vrhla se na Naruta. Uskočil a skončil pod otvorem, odkud spadl.
„Na to zapomeň!“ vykřikla a poslala ohnivou kouli k východu. Koule narazila a strop začal padat. Znova uskočil do strany, avšak kamení zavalilo chudáka Hotaku. Sumiko se rozběhla a sekla po Narutovi. Minula, Naruto jí vrátil úder. Zásah! Na její levé přední noze začala téct horká krev.
„Tak co? Vzdáš se?“
„Jako bych to měla v plánu!“
„Jak chceš.“ Naruto se rozběhl proti ní. Sumiko se taky rozběhla. Divoce cvakali zuby, jak se snažili do sebe zakousnout. Obrovské šavlovité drápy se míhaly vzduchem a snažily se rozervat svého nepřítele. Jejich srst byla zježená a slepena čerstvou krví.
Po pár minutách divokého boje se Sumiko a Naruto od sebe odtrhli a prudce oddechovali v nastávající pauze. Sumiko kulhala na levou přední a Naruto měl zlomenou pravou zadní nohu.
„Tss, nedal jsi mi na výběr!“ zařvala Sumiko. Odrazila se a jedním plavým skokem přeskočila Naruta a pelášila chodbou.
„A sakra, Kyuubi, nemáš v záloze nějakou léčivou techniku?“ ptal se Naruto Kyuubiho, zatímco kulhal chodbou. Jo mám, ale zastav se na chvíli. Ač nerad, zastavil se a Kyuubi začal léčit. Cítil, jak kost srůstá a neodbytné svědění ho přivádělo k šílenství. Vůbec se mu to nelíbilo, ale palčivá bolest začala ustupovat. Hotovo. Naruto opatrně došlápl a po ujištění, že noha je opět v pořádku, pádil tryskem klikatící se chodbou za Sumiko.
„Díky. Teď už to zvládnu.“ Musíš ji zabránit, aby vstřebala sílu ostatních bijuu. Stačí, abys jí udržel v klidu pomocí ocasů. Pak jí zapečetím. Naruto si přebral kyuubiho plán a dál pádil chodbou.
Konečně byl na konci a také spatřil Sumiko, která kulhala k soše desetiocasého. Ze zad sochy se tyčil černý meč. Naruto neváhal už ani chvilku. Odrazil se a přistál na překvapenou Sumiko. Ta bolestně zaskučela a svalila se spolu s Narutem k zemi před sochu.Upřela na něj oči plné nenávisti.
„Stejně mě nikdy nedokážeš zapečetit, ty jedna slabá, blbá liško!“ Naruto se samolibě usmál. Ocasy omotal kolem jejího těla. Utvořil několik krkolomných pečetí a pravou packu namířil k ní. Po tváři se mu rozlil samolibý úsměv a medovým hláskem zašeptal.: „Ale no tak, přeci jenom trošku úcty mladá slečno.Nějaké poslední přání, moje malá dceruško?“ jeho ruka začala slabě svítit a v tu chvíli začala zářit i zlatá liška.
Sumiko rezignovaně položila hlavu na zem a z očí se jí začaly řinout slzy.
„Znič svět.“ Devítiocasý se smutně usmál a očima plnými soucitu a pochopení na ní hleděl.
„Promiň, ale to nemohu splnit. Mám jistý závazek.“ Řekl a Aneko se pomalu začala vytrácet, až zmizela úplně. Kyuubiho tlapka pohasla a s ním přišel pocit bezmoci a lítosti. Je mi to líto. Promluvil něžně Naruto.
„To je teď jedno, popadni ten meč a koukej odsud zmizet, začíná se to tady rozpadat.“ Ze stropu se odtrhl ohromný kus kamene a padal přímo na něj. Rychle odskočil k soše a zuby chňapl po meči. Ten vzal i se sochou juubiho.
Obešel balvan stojícím mezi ním a chodbou a chystal se vyrazit uličkou
„Vrať mi mou paní!“ Vykřikl Ryota, který se náhle objevil v tunelu.
„Tef na febe nebab fas.“ Zahuhlal a Ryotu chytil jedním z ocasu. Ten, ač se vzpouzel sebe víc, nedokázal vyprostit ze sevření. Naruto běžel chodbou a prudce nabíhal do zatáček a vzpouzející se Ryota mu to neulehčoval.
Strop se začal rozpadat a cestu mu zasypávalo čím dal větší množství kamenů. Hlasité skřípání a zvuk rozpadajícího kamení získával na síle, když Naruto konečně byl na konci, tunel se zbořil úplně. Vystřelil ohnivou kouli na puklinu ve stropě a na chvíli si otevřel cestu ke svobodě. Všechnu svou sílu vsadil na jediný prudký skok a zmizel mezi masou kamení.