Miluju tě, Hinato 8

Raněný a vyčerpaný, plazil se k Hinatě po čtyřech. Každý nádech bolel. Kunai zaražený pod žebry a hvězdice, která téměř prořízla stehno, byli příčinou ztráty velkého množství krve.
„Já tě varoval,“ řekl kdosi klidně, „ale tys mě nebral vážně.“ Ten hlas.. znám, pomyslel si Naruto. Pohlédl před sebe a snažil se zaostřit zrak. Nejiri stál asi patnáct metrů před ním. Hinatu držel jako rukojmí s čepelí přiloženou na jejím hrdle. Naruto zaskřípal zuby.
„Ty šmejde!“ zasípal, „pusť ji!“ Nejiri se rozesmál.
„Myslím, že nejsi zrovna v pozici, kdy si můžeš klást podmínky,“ odpověděl pobaveně.
„Naruto,“ vyjekla Hinata ve strachu, ale Nejiri ji hned přitiskl nůž víc na krk. Naruto na ni pohlédl a usmál se, jak mu jen bolest dovolovala.
„Všechno bude v pořádku lásko, uvidíš; neboj se.“ Hlas se mu zlomil. Hinata v slzách se usmála a přikývla. Nejiri se znovu hlasitě rozřehtal.
„No to je mi ale romantika,“ zvolal. Odložil čepel z Hinatina hrdla a silně ji kopl do zad. Padla tváří do hlíny několik kroků od Naruta. Rychle se zvedla, doběhla k němu a objala jej. Naruto zprudka otevřel oči. Zdálo se to být jako věčnost od doby, co ji naposledy sevřel v náruči. Pohlédla mu do očí, usmála se a láskyplně jej políbila.
„Proč jsi to udělal? Proč jsi sem šel?“ šeptala skrz přerývaný pláč.
„Není můj styl, nechat dámu v nesnázích,“ pousmál se, „bylo jasné, co udělám. Nikdy bych tě tu nenechal.“ Zavřela oči a pevně jej k sobě přitiskla.
„Bude to dobré. Zase spolu budeme chodit po večerech ven, vymácháme se v jezírku.. ale tentokrát zachráním já tebe,“ pokračoval s úsměvem. Hinata nic neříkala. Plakala. Nejiri se k nim pomalým krokem blížil.
„Miluju tě, Naruto,“ zašeptala.
„Já tebe taky, Hinato,“ řekl tiše a pohladil ji po vlasech. Nejiri došel až k nim, popadl Hinatu za vlasy a vytrhl ji z Narutovy náruče. Hinata zakřičela.
„Nech ji být!“ zařval Naruto.
„Doufám, že jste si to užili, protože chci, aby sis uvědomil Naruto, že jsi selhal!“ zavřískal Nejiri. S těmito slovy popadl dýku. A vrazil ji Hinatě do zad. Na Naruta dopadla sprška krve. Jeho srdce se divoce rozbušilo. Kdesi hluboko v jeho nitru vydal ocasý démon táhlý zoufalý výkřik plný zloby a touhy po krvi.

O 3 DNY DŘÍVE

„Jsou tady!“ houkl Sasuke ve dveřích Narutova pokoje. Naruto byl zrovna zabrán do jídla. Pusu měl nacpanou nudlemi a s vyvalenýma očima přitom vypadal jak křeček.
„Ehuh…“ Chtěl už něco zahuhlat, ale zaskočilo mu a začal se dusit. Sasuke k němu rychle přiběhl a dal mu ránu do zad. Naruto celou tu nálož nudlí, kterou měl v puse, okamžitě vyprskl ven.
„Kdo je tady?“ zeptal se rychle, zatímco chytal dech.
„Lidi z Listové, dělej, pojď!“ řekl a vyběhl ze dveří. Naruto neváhal a následoval jej. Za chvíli byli u hlavní brány, kde se už Kakashi bavil s Gaarou. Jakmile Naruta spatřil, zamával mu.
„Jsem rád, že už jste konečně tu,“ řekl Naruto. Kakashi se pousmál (přes masku to sice nešlo poznat, ale fakt se pousmál!)
„To my taky,“ odpověděl Kakashi a pohlédl na svoji družinu. Kromě Leea a Gaie se někteří sotva drželi na nohou.
„Mí lidé vás zavedou na vaše pokoje,“ řekl Gaara, „musíte si odpočinout.“ Kakashi se mírně uklonil.
„Děkujeme Kazekage.“ Gaara pozvedl ruku.
„Prosím, jen Gaara.“ Kakashi přikývl. Gaara přikázal svým lidem, aby ubytovali nově příchozí.
„Naruto,“ zavolal Kakashi na Naruta, „v pět odpoledne za mnou přijď, musím s tebou mluvit.“ Naruto polkl. Asi nějaký „hezký vzkaz od babči, pomyslel si.

Ve smluvený čas tedy Naruto klepal na dveře Kakashiho pokoje. Nic.
„Kakashi?“ houkl. Furt nic. Po deseti minutách začal být Naruto naštvaný. No jak chceš. Dopřál si malý rozběh a chtěl dveře vykopnout, ale v tom okamžiku se otevřely a Naruto zahučel dovnitř. Zamrkal a zjistil, že nad ním stojí Kakashi s vyvaleným okem.
„To ses mě tak nemohl dočkat?“ řekl překvapeně.
„Ne, chtěl jsem ty dveře vyrazit. Čekám tu už nějakou chvilku,“ odpověděl Naruto zatímco se sbíral ze země. „Ale to je jedno. Co jsi chtěl?“ Kakashi ukázal na židli a Naruto se posadil.
„Nebudu chodit kolem horké kaše Naruto.. Museli jste ho přehlédnout, Hinata už je s nejvyšší pravděpodobností držena v jejich úkrytu…a..“

Hinata se probrala z bezvědomí. Seděla spoutaná na židli. Páskou přes oči nepronikalo světlo; pravděpodobně nějaká tmavá místnost. Nevěděla kde je, ani jak se sem dostala. Byakugan! Místnost byla malá a bez nábytku. Vedly do ní jen jedny dveře. Nevím, proč se pokoušeli zastírat mi oči. Poslední věc, kterou si pamatovala bylo, že ležela v nemocnici a… Do očí se jí vedraly slzy. Viděla, jak ten muž, jenž si říkal Nejiri podřízl hrdlo jejího otce. Shinobi jako on si takovou smrt nezasloužil. Dveře se otevřely. Trhla sebou. Příchozí zdá se nijak nepospíchal. Ozvěny jeho pomalých kroků se zlověstně rozléhaly, byť byla místnost malá. Neznámý došel až k ní a sundal jí pásku z očí. Buykugan už aktivovaný neměla, takže před sebou viděla jen siluetu.
„Vím, že ta páska je naprostá zbytečnost, jelikož vlastníš Byakugan.. ale.. holt standardní postup.“ Byl to muž. Jeho hlas byl mladý a zvučný.
„Dovol mi to tady trochu prosvětlit,“ řekl. Zatleskal, načež se rozžehly čtyři louče visící na stěnách a vrhaly po místnosti mírné světlo
„Jsi tak krásná,“ vydechl muž. Jakmile Hinata spatřila Nejiriho tvář ovládl ji neskutečný vztek. Začala sebou cloumat a křičet. Pouta ale nepovolila. Nejiri nespokojeně zamlaskal.
„No no, to k ničemu nepovede,“ řekl výchovně. Hinata ho však neposlouchala. Po třech minutách to vzdala. Nejiri se pousmál. Rychlým pohybem ji chytil dlaní za bradu, aby nemohla uhnout a políbil ji. Hinata zděšením vytřeštila oči.

„..A Hiashi.. je mrtvý.. Nejiri ho zabil. Ohledně Hinaty, nevíme co s ní je.“ Narutem jakoby projel blesk. Žaludek měl jako na vodě. Ruce se mu rozklepaly a srdce divoce rozbušilo. Vzduch kolem něj se začal chvět. Kakashi sebou trhl a uskočil. On tu čakru neovládá! Je vyvolaná hněvem! V tom okamžiku Naruto vyrazil děsivý a nelidský výkřik. Čakra kolem něj nabrala červenomodrou barvu a začala prudce vířit. Rychle vstal z postele a obrovskou ránou prorazil díru do zdi. Bijuu mód mu prozradil, kterým směrem jít.
„Naruto, počkej!“ zakřičel Kakashi. Naruto jeho slov nedbal a vyskočil. Hinata byla naživu. Cítil její čakru. Proč jsem já blbec ten Bijuu mód nepoužil dřív! vynadal si. Odrazil se od střechy, na kterou zrovna dopadl. Já si tě najdu ty zmetku! A zabiju tě tím nejhorším možným způsobem!
„Naruto,“ ozval se Kyuubi, „buď opatrný.“ Odpovědi se mu nedostalo.
„Sakra, tohle není dobré!“ řekl Kakashi nahlas. Chtěl hned vyrazit ke Gaarovi a sdělit mu co se stalo, ale v tom otřásl celou vesnicí silný výbuch. U východní části hradeb se začal zvedat kouř. Co se to… řekl si Kakashi a pohlédl dírou ve zdi ven. „Slyšel, jak kdosi začal křičet: Rychle, k východní zdi, napadli nás!“ Neváhal a co nejrychleji běžel najít Gaaru. U východní hradby se začalo ozývat první řinčení zbraní a výkřiky. Voda, země, oheň, vzduch; shinobi proti sobě bojovali všemi možnými technikami.
No tak. Kde jsi Gaaro? přemýšlel Kakashi. Najednou se asi sto metrů od místa bojiště zvedl obrovský písečný mrak. Na jeho vrcholu stála pouze jediná postava. Aha! Rychle k němu pospíchal. Pár metrů před ním vyskočil do vzduchu a doufal, že si jej Gaara nesplete a nezaútočí na něj. Jeho obavy se však naštěstí nenaplnily. Gaara si byl plně vědom Kakashiho přítomnosti. Za chvíli už stáli vedle sebe.
„Kolik jich je?“ zeptal se Kakashi. Gaara přejel pohledem po bojišti.
„Asi dvě stě,“ řekl po chvíli. Kakashi zavrtěl hlavou.
„Tohle není útok, to je sebevražda!“ Gaara se k němu otočil.
„Kde je Naruto?“ Kakashi stiskl zuby a chvíli mlčel.
„Na cestě do jejich úkrytu,“ řekl tiše, „nedokázal jsem ho zastavit. Neposlouchal.“ Ta informace Gaaru znepokojila. Zhluboka se nadechl a dlouze vydechl.
„Dobře,“ řekl pevně, „pošlu pětadvacet lidí z ANBU za Narutem. My se postaráme tady o tu pakáž.“ Kakashi na něj pohlédl.
„To nedělej,“ pravil. Gaara se zamračil. „On se o sebe dokáže postarat,“ pokračoval Kakashi a pousmál se. „Navíc, jeho mysl teď spaluje obrovský hněv. Mohl by někoho z tvých ANBU zabít.“ Pohlédl zpátky na bojiště. „Až to tu vyřídíme, půjdeme za ním.“ Zrakem přejel po bojišti a uviděl Sakuru se Sasukem, jak bojují bok po boku. Gaara chvíli přemýšlel, ale nakonec souhlasil.
„Dobrá tedy,“ zašeptal. Kývl na Kakashiho a společně se vrhli do víru boje.

Už musím být blízko. Cítím její čakru čím dál víc, pomyslel si Naruto. Před chvílí ještě běžel po písku. Nyní se plížil v temnotě jeskyně, jenž skýtala útočiště věznitelům Hinaty a nepřátelům Písečné. Slyšel útržky konverzací, ale žádná z nich mu nedala podstatné informace. Nejednou ho skoro odhalili. Strávil dobrou půlhodinu blouděním. Hinatina čakra byla ale tak blízko! Najednou se nalevo od něj otevřely dveře a z nich vyšel nějaký muž. Tvářil se podivně spokojeně. Naruto byl naštěstí ve stínu, takže si jej ten muž nevšiml. Dveře zůstaly otevřené. Naruto skoro ztratil dech. Uvnitř seděla na židli spoutaná Hinata. Srdce mu poskočilo. Nebyla zraněná, ale vypadala znechuceně. Chvíli ji pozoroval. Ale pouze do té doby než začala plakat. Pak už to nevydržel. Zkontroloval, jestli jej nikdo neuvidí a rychle vběhl do dveří.
„Hinato,“ sykl, „to jsem já.“ Hinata zvedla hlavu a otevřela ústa úžasem. Slzy jí stékaly po tváři a přesto se po chvíli s malou nadějí usmála Ten úsměv ale hned zmizel.
„Naruto!“ zakřičela a podívala se za něj. Naruto se ani nestihl otočit.
„Zdravím.“ Uslyšel něčí hlas těsně před tím, než dostal ránu jakýmsi tupým předmětem do spánku. Bez hlesu padl na zem. Ještě než ztratil vědomí, uslyšel Kuramův tlumený hlas.
„Říkal jsem ti, Naruto, ať jsi opatrný..“