Ležím v trávě a ty jsi vedle mě 04 - Nová mise

Hinata se naklonila k výloze a zadívala se na jakési shogi v netradičním provedení s žabími figurkami. Podívala se na cenovku a povzdechla si, musela by na ni šetřit měsíce. Otec by jí na takovou zbytečnost nedal peníze.
Znovu si povzdechla a s nákupem v ruce se vydala směrem k Ichiraku. Neji i Hanabi po té bouřce, která trvala několik dní, onemocněli a nehnuli se z postele ani na krok. Otec jí přikázal, aby domů donesla něco teplého.
„Tady nášup!“ zvolal Teuchi. „Oh, vítejte!“
Hinata jako obvykle vyslovila svou objednávku a sama si jeden ramen dala. Když zaplatila a chystala se k odchodu, v krámku se zničeho nic objevil Shino s Kibou. Kiba se zubil, jako kdyby zadržoval smích. Shino měl kamenou tvář schovanou pod kapucí a mlčel jak to dělával.
„Hinato, poď, tohle musíš vidět!“ křenil se Kiba a tahal Hinatu za rukáv.
„O co jde?“ zeptala se Hinata podrážděně, když ji Kiba táhl na cvičiště u pomníku padlých hrdinů.
„O takovou malou pomstu,“ odvětil Kiba. „Shino, nemrač se na mě tak, víš, že to nemám rád!“
U třech kůlů stálo několik lidí. Pár senseů a jejich studenti. Kiba táhl Hinatu dopředu.
„To je-“
„Jo! Dobrý co?!“
Na prostředním kůlu byl přivázaný Naruto, měl na sobě jakousi směšnou mašli a na obličeji čmárance tuší a vedle něj, na pravém kůlu, byl podobně zařízený Lee. Měl dokonce ještě růžová líčka.
„N-Naruto-kun, Lee-san!“ zvolala Hinata zděšeně. „Tohle opravdu není směšné!“
„Máš opravdu,“ ozvalo se za ní. „Je to otravné.“
Shikamaru tam stál ve své zelené vestě, s malíčkem zanořeným do ucha a unaveným obličejem. S rukama v kapsách se k nim došoural a ještě se škrábal ve vlasech. Vypadal znuděně.
„Existuje lepší zábava, než čekání na moment, až se ti dva konečně proberou,“ řekl nevzrušeně. Hinata kývala hlavou.
„Tak proč tady seš, když se tu nudíš!“ vyjela na něj Ino, která zaslechla jejich rozhovor. Shikamaru si povzdechl, znovu se poškrábal na hlavě a zvážněl...
„To je tak otravný ti to vysvětlovat... Bohužel, pátá nás volá. A i když je to hrozný, tady to pako půjde s námi. Bohužel, tak to prostě je... Takže ho i Leeho musíme probudit.“
Ino na něj zírala napůl v šoku a napůl s překvapením. „Koho „nás“? Shikamaru, posloucháš mě?!“
„Vždyť jsem to už říkal! Bože-“ odmlčel se a zopakoval: „Já, Hinata, Kiba, Shino, Sai, Neji, Naruto a Lee.“
„Proč já také nejdu?“ dožadovala se Ino vysvětlení.
„Pátá říkala, že má pro tebe a Sakuru nějakou práci.“
„Obávám se, že Neji je svého povolání na pár dní neschopen,“ šeptla Hinata.
„Smůla.“
„Bude těžká Mise, Shikamaru-san?“
Sai seděl před Narutem a maloval mu vousy po nos. Hinata vykřikla, když se Sai zvedl a jedním tahem dokončil své dílo. Zakryla si ústa dlaněmi a sledovala, jak se Kiba snaží probudit tím, že mu spolu s Akamaru vyjí do ucha. Shino byl ochotně požádán, aby svoje brouky poslal Leemu pod kombinézu a začaly ho nemilosrdně lechtat.
Lee se po chvilce probral, a jak předpovídal kdysi dávno Kakashi, měl příšernou kocovinu.
Ovšem Naruto byl stále v bezvědomí. Krom jeho hlasitém kručení v břiše nevydával žádné zvuky, snad jen chrápání.
„Chouji, jsi připraven obětovat svoje brambůrky?“ zeptala se Ino. Chouji si však přitiskl brambůrky na svou hruď a naštvaně odkráčel.
„Ah, Shikamaru!“ oslovila ho Hinata. „Musím si pospíšit, musím ten ramen odnést domů, sejdeme se u Hokage-sama, ano?“
„Huh? Jo...Jasně.“
Shikamaru byl opět duchem nepřítomen se situací a sledoval Hinatu, jak se ještě naposledy otáčí za kůly, sleduje dění a rukou si stíní oči před sluncem. Sledoval ji dlouho a připadalo mu to, jako kdyby se zastavil čas. Ten moment byl tak úchvatný. Ale nic úchvatného nevydrží dlouho bez kazu.
„Naruto, ty nenažranče!“
Seběhlo se to tak rychle. Kiba klel, protože se Naruto nějakým způsobem dostal z provazů a plazil se po zemi rovnou k Hinatě. Nejprve ji chytl za sukni (Hinata div nedostala záchvat) a poté se začal natahovat po bílé igelitce s logem Ichiraku.
Kiba se Shikamaru ho od ní odtrhli a předali do jistě schopné péče Sakury. Oba, rudí vztekem, Hinatu odtáhli od Sakury, co nejdál to šlo. Shikamaru, vzteklý kvůli momentu, který Naruto přerušil, Kiba vzteklý kvůli samotnému Narutovi.
„Ale no tak,“ šeptala Hinata stydlivě. „Vždyť má jenom hlad...“

…
„Shikamaru, jsi velitelem této mise, jasné?!“ zeptala se Tsunade naštvaně, mezitím, co Izumo a Kotetsu přinášeli do kanceláře fialové křeslo s boulí na opěradle. Naruto seděl na zemi, ruce složené, s přihlouplým výrazem ve tváři. Hinata se mírně červenala, Sai si črtal Tsunade ve své nejdelší chvíli, A lee dopíjel lék proti kocovině. Kiba vypadal podobně jako Naruto a Shino... Byl prostě Shino.
Po té dostali všichni mapy a instrukce u brány.
„Dobrá, rozdělíme se na Skupiny... Hmm, tak jak to jen-“
„Já budu s Tlustoobočnatcem-tebbayo!“
„V žádném případě!“
„COOO!!!???? PROČ???!!“