3 cesty – 8.

Cesta do pekla

Naruto seděl nikde a čekal, a co se stane. Muselo s něco stát, protože byl unesen. Předtím než se to stalo, použil více sil než kdy předtím. Ale čekání mu přihrávalo šanci, že se mu síly vrátí dříve, než si s ním bude chtít jeho únosce znovu promluvit. Naruto neměl ani strach a to bylo na celé situaci nejvíce zvláštní, protože normálně by ho měl mít.
Kyuubi byl v daleko větším šoku než Naruto, protože právě Naruto mu připomínal člověka, o kterého kdysi přišel, jaká to náhoda. Chtěl na to přijít dříve než Naruto bude muset zase bojovat.
„Kyuubi je ve vědomostech opravdu taková síla?“ Zeptal se Naruto.
„Ano Naruto. To mi připomíná, jestli je Nikki s těmito lidmi, nebylo by moudré se jim chlubit, že je tvůj bratr, mohl bys ho ohrozit,“ řekl Kyuubi.
„Právě na to jsem myslel,“ řekl Naruto a Kyuubi se nestačil divit, jak moc se Naruto během několika chvil úplně změnil.
Pak znovu se mu vybavil muž, co mu byl otcem, i když jenom krátce. Kyuubi byl opravdu zmatený, protože se to nijak nedalo vysvětlit.
„Předtím si řekl, že sis na něco vzpomněl, co to bylo?“ Zeptal se Kyuubi.
„To ti nemůžu říct,“ pousmál se Naruto.
Normálně by Kyuubi v takové situaci nevýslovně zuřil, ale tentokrát byl nějakou neviditelnou silou zklidněn dříve než vůbec mohl začít. Trápilo ho to, stále se mu ta myšlenka převalovala v hlavě, nemohl se jí nijak zbavit, stejně jako neměl odvahu se zeptat, jestli má pravdu. A nyní si byl Kyuubi zcela jist a Naruto mu na to úsměvem mlčky odpovídal.
Chvíli se nic nedělo a pak se pomocí stejného víru, ve kterém zmizel Naruto objevil i únosce v tomto ponurém světě. A hned mířil k Narutovi, bylo jasné, že tím mu chce nahnat ještě větší strach, ale Naruto jej dávno prohlédl. To maskovanému Madarovi dělalo starosti.
„Takže? Kdo jsi?“ Zeptal se maskovaný.
„Naruto,“ odpověděl Naruto a uvažoval, jak dlouho ještě bude moct toho maskovaného muže štvát, než mu definitivně dojde trpělivost.
Bylo na něm znát, že tuto odpověď opravdu slyšet nechtěl, ale stále byl opravdu zvědavý, chtěl znát pravdu tak moc.
„Jinak! Byl tvůj otec Čtvrtý Hokage?!“ Zeptal se naštvaný maskovaný Madara.
„Nevím, jsem sirotek,“ odpověděl Naruto a lhal, protože už pravdu znal.
Madara zuřil ještě více a už to na něm bylo i znát, ale stále nemohl odhalit, jestli mu Naruto nelže. Díky svému sharinganu viděl tok Narutovy chakry a ta mu říkala, že to děcko nelže, ale on mu nechtěl věřit, prostě nemohl.
„Kdo tě ty techniky naučil?“ Ptal se dál Madara.
„Naučil jsem se je sám,“ odpověděl Naruto.
Zase lhal, protože se nechystal odhalit o sobě zcela nic a věděl, že mu to projde, proto byl ve výhodě. Měl znalosti, jako nikdo jiný a trochu jej i mrzelo, že si vzpomněl, protože jako jediný věděl, co bude následovat. Kyuubi na něm ten smutek poznal a bál se co se má stát.
„Sám? Dvě techniky třídy S? To ti nevěřím!“ Okřikl ho Madara.
Naruto mlčel a čekal, co se stane dál. Madara zuřil. Pak chytil Naruta a spolu s ním prošel vírem někam jinam. Na tomto místě už bylo o poznání více světla a Naruto musel přimhouřit oči, aby ho náhlá záře neoslňovala. Po chvíli začal rozpoznávat postavy kolem něj. Byli zde všichni útočníci a s nimi i Nikki. Naruto, byl rád, že je v pořádku. Nikki měl ale strach z toho, co má přijít.
„Řekni mi, proč doopravdy jste chtěli unést Nami?“ Zeptal se Naruto Madary.
„Proč bych ti to měl říkat?“ Zeptal se stále rozzlobený Madara.
„Byl v tom Kyuubi?“ Řekl Naruto protože si byl jistý, že je to tento případ.
Okamžitě, když ho Madara přemístil, tak Naruto ucítil démoní chakru, ale bylo z ní poznat, že trpí. Naruto věděl, co bude následovat.
„Jak to můžeš vědět?!“ Křikl po něm rudovlasý únosce.
„Nagato!“ Procedil mezi zuby Madara.
Nagato se okamžitě bál, protože Madara byl nevypočitatelný v těchto věcech.
„No, ale Nami není jinchuuriki, to já,“ řekl Naruto.
Všichni se na něj okamžitě podívali a nechtěli věřit tomu, co slyšeli. Naruto se nebál, ale za to Kyuubi ano. Sám předtím Narutovi říkal, že ve vědomostech je moc a Naruto svému nepříteli prozradil své největší tajemství.
„Proč si to řekl Naruto?!“ Rozčílil se Kyuubi.
„Promiň, ale musel jsem to udělat,“ řekl Naruto a Kyuubi mu to bez všech okolků věřil a byl tak nějak uklidněn.
Madara už ani chvíli neváhal a přenesl je všechny na místo, které se nikomu z nich moc nelíbilo. Naruto okamžitě poznal, co to je za věc, ale byl to jenom on, kdo doopravdy věděl, co to je.
„Začneme s ním,“ přikázal Madara.
„To nemůžeme!“ Řekl pohotově Nikki a věřil, že se mu toho Naruta podaří zachránit.
Madara se prudce otočil směrem k Nikkimu a Nikki se lekl, právem měl strach. Madara byl jako vždy nevypočitatelný.
„Nikki má pravdu, sám si říkal, že Kyuubi musí být poslední!“ Zastal se Nikkiho Nagato.
Maskovaný Madara se uklidnil a uznal, že troufalý Nagato měl pravdu. Začal uvažovat nad tím, co by měl udělat s Narutem, aby jim nikam nemohl utéct. Narutovi se naskytla šance, že by se mohl vyhnout svému osudu, ale stejně dobře věděl, že teď nemá šanci na únik.
„Naruto budeme moct utéct, připrav se na vhodnou příležitost,“ řekl Kyuubi.
Naruto s ním souhlasil, opravdu nechtěl zůstat v této situaci. Pak zase zmizel ve víru a ocitl se na úplně jiném místě. Tentokrát s ním byl Madara a i ten Nagato. Nagato měl něco s sebou.
„Udělej to pořádně, nesmí nám utéct!“
Strašidelně vyhlížející okovy zařinčely a během chvíle byl Naruto spoután, ani nevěděl, jak. Řetězy byly přiraženy k zemi nějakými tyčemi. Ty sice nevypadaly pevně, ale Naruto poznal, že z něho vysávají jeho veškerou sílu. Šance na útěk byla pryč. Naruto, ale jakoby věděl, že se to stane. Únavou klesl k zemi, na nic víc se nyní nezmohl.
„To je špatné?! Musíme něco udělat!“ Okřikl Naruta Kyuubi.
„Kyuubi, nic udělat nemůžeme,“ řekl Naruto.
„To se teď jenom tak vzdáš všeho, cos našel a chtěl chránit?!“ Křičel po něm naštvaný Kyuubi.
„Ničeho se vzdát nechci! Ale obávám se, že musím,“ řekl smutně Naruto.
Kyuubi neměl k tomu slov, věděl, co se může stát Narutovi a věděl, co se zaručeně stane jemu, přesto mu to všechno připadalo tak nostalgické, i on sám se chtěl tomuto konci přiblížit.

Kakashi s týmem se mezitím zcela v šoku vrátili do Listové a šli informovat Hokageho o tom, co hrozného se stalo. Nikomu nebylo moc do řeči, když Kakashi celou situaci vysvětlil.
„Měli bychom dát vědět Kushině,“ navrhl Třetí Hokage.
„To bychom měli, jenom si pořád myslím, že to není nejlepší nápad,“ řekl smutně Kakashi.
„Sám si řekl, že si vzpomněla na vše, má tedy právo vědět, co se stalo s jejím dítětem,“ řekl Třetí.
„Samozřejmě Třetí. Měl bych to vyřídit osobně,“ navrhl Kakashi.
Třetí Hokage s tím souhlasil a Kakashi se za chvíli vydal na další cestu opět do Vířivé. Jenomže tentokrát, bez nadšení, protože nesl velice špatné zprávy. Jak je měl Kushině sdělit? A proč se všechna taková neštěstí musela stát právě Narutovi, synovi jeho mistra.