Ohnivá vůle se nevzdává! Řešení, část 34.

Oba bratři jakmile to slyšeli a viděli, nemohli uvěřit svým, že něco takového existuje, horečnatě přemýšleli, aby eliminoval tuto, pro ně neznámou hrozbu, ani nevěděli, co ta technika umí.
„Co budeme dělat?“ zajímal se Sasuke.
„Nech mě chvilku přemýšlet.“ Kdysi, když vstupoval do Akatsuki, slyšel od Orochimara báchorku, která se vztahovala k Rinneganu, slýchal, že to je nejsilnější oční technika. K tomu Orochimaru přidal legendu o dvou ultimátních technikách tohoto Rinneganu.
Jedna prý oživuje mrtvé a ta druhá ničí všechno, co jí přijde do cesty. Itachi správně odhal, že to bude ta druhá varianta.
Dále ani spojení několika jiných očních technik ho neporazí. Proto Itachi musel přijít na něco, ale hezky rychle.
„Už něco máš?“ ptal se Sasuke, který sám přemýšlel, ale nemohl na nic přijít. Až na to, že…

Hinata se již nacházela hodinu rychlé chůze od Konohy, modlila se, aby Naruto byl v pořádku. Netušila, že se minuli o několik set metrů.
Naruto spěchal za Nagatem a Hinata zase do Konohy, kde by se zapojila do boje po boku ostatních. Pak, až tohle všechno skončí, musím říct pravdu, ale tak, aby nezjistil, že jsem tady byla, jinak to bude pěkná polízanina, pomyslela si Hinata.

Naruto opravdu spěchal, byl v sage modu, proto se podivil, že blízko něj vycítil přítomnost Hinaty.
„To se mi, asi zdálo.“ Řekl si pro sebe, ovšem jeho smysly byly neoblomné. Nech toho, teď není čas myslet na ni, soustřeď na svůj úkol, potom se věnuj dalším věcem! Napomenulo ho vlastní svědomí.
K tomu se velice rychle přibližoval k jeskyni, kde se nacházel Nagato a Konan. Už ji viděl…

„Už si na něco přišel?“ Sasuke by neodbytný.
„Sakra, nemůžeš s tím přestat?“ ohradil se Itachi.
„A s čím?“ divil se Sasuke, pořád sledoval tu rostoucí kouli, která hrozila, že každým okamžikem vybuchne. To mu připomnělo boj s Deidarou. Ani nevěděl, proč si na to vzpomněl.
„No těch otázek! Ale už jsem na to přišel, bude to vyžadovat, aby i tys měl Mangekyou Sharingan.“ Itachi začal konat.
„A jak to chceš udělat? To mám jít a zabít Naruta?“
„Ne, nic tak drastického, bratře.“ Dal mu dva prsty na čelo a usmál se. „Jak se cítíš?“ optal se Itachi.
„Úplně normálně, ale co to mělo být?“
„To je velice zábavné, vás takhle pozorovat, velice mě bavíte, jen je škoda za deset minut, budete mrtví. Chtěl bych se bavit víc…“ Poznamenal Nagato, který si teprve teď všiml, že mezi nimi není Naruto.
„Kde máte Jinchuurikiho?“
„Zkus hádat.“ Odtušil Itachi, který se obrátil na svého bratra. „Zkus se soustředit a uvolni svoji sílu.“ Poradil mu.
„Dobrá, ale moc tomu nevěřím.“ Řekl nedůvěřivě Sasuke. Udělal, jak mu Itachi poradil a skutečně cítil příval nové energie, otevřel oči, jeho pohled byl daleko ostřejší. „Co se to stalo?“
„Dal jsem ti část svých sil, odteď můžeš používat Mangekyou Sharingan, ale…“ nedořekl.
„Vím, jaké riziko hrozí, při používání těchto očí.“ Z části odsekl Sasuke.
„Chtěl jsem ti jen říct, že až zemřu, chci, aby sis vzal moje oči, ber to jako dar.“ Itachimu se o tom mluvilo těžko, ale musel tohle vyslovit.
„Ne, nikdy bych to neudělal, i kdybych se měl celý život utápět v temnotě. Budu to brát jako trest, že jsem odešel z vesnice.“
„Takhle, Sasuke, nemluv, ale ještě než umřu, tak tě donutím, aby sis je vzal.“ Itachi se opět usmál.
„To ještě uvidíme.“ Sasuke se po dlouhé době pousmál.
„Souhlasím, ale teď mě dobře poslouchej…“ Sasuke se nemohl divit víc.
„Tohle je šílenost, víš kolik chakry, budeme muset vydat, abychom to uskutečnili?“
„Toho jsem si vědom, musíme vystihnout ten pravý moment a uvolnit naši techniku. Jen se musíš řídit mými pokyny.“
Sasuke jen kývl a postavil se vedle svého bratra, který vycítil, že technika se blíží svému vrcholu a je nutné začít s přípravou…
„Sasuke, začni se soustředit,“ poradil starší z Uchihů.

Hinata si musela na chvíli odpočinout, to tempo, co nasadila, bylo vražedné a ona byla na pokraji sil. Jenže vzpomínka na Naruta ji postavila opět na nohy a ona měla svoji rodnou vesnici na dosah. Přišla právě včas, když nějací bandité ohrožovali skupinku vesničanů. Byli upozorněni Nagatem, aby si mohli ve vesnici dělat, co chtěli.
„Bude velmi oslabena.“ Sdělil Nagato.
Zachránila několik vesničanů, kteří se neevakuovali, protože byli na cestách a vrátili se do tohoto inferna.
„Mockrát děkujeme.“ Skoro se klaněli k zemi.
„Nemáte zač a běžte se rychle někam schovat.“ Poradila jim Hinata.
„Hai, madam.“ A utíkali pryč.
Náhodně potkala svého otce.
„Co tady děláš?“ podivil se Hiashi.
„Nic, jen jsem přišla, si něco vyzvednout a vidím tohle, co se tady děje?“ ptala se, ale moc dobře věděla, co se to tady děje.
Hiashi jí to pověděl. „To je hrozné, zůstanu tady a budu bojovat.“ Rozhodla se Hinata.
„Není už s nikým, všichni Peinové, byli zničeni, díky Shikamarovým dedukcím a náhle se tady objevili poslední Uchihové a bojují s tím hlavním, co je řídí.“
„To se divím, takhle to být nemělo. Omlouvám se, otče, ale uvidíme se později.“ Hinata, vždy ta podceňovaná, omráčila otce, jednou ranou, která předčila i Hinatiny naděje.

Naruto stál před jeskyní a před ním než vstoupil, tak se párkrát nadechl.
Bylo to obyčejná jeskyně, jenže přítomnost Nagata a Konan z ní činilo neobyčejnou jeskyni. Ani ne za dvě minuty vstoupil do hlavní části, kde byl Nagato a Konan. Ta mu právě domlouvala, aby toho nechal.
„… tohle jsme přeci nechtěli, Jiraiya-sensei, by tohle neviděl rád a ty to víš!“ Naruto sebou při zmínce o Ero-seninovi mírně cukl.
„A ty zase víš moc dobře, že když použiju tuhle techniku, nemůžu ji vzít zpátky, i kdybych chtěl, tohle je moje cesta a ty mi nebudeš stát v cestě k jejímu dosažení!“ rozkřičel se Nagato.
„Já ti v tom zabráním!“ ozval se Naruto.

Nagatova technika spěla ke svému vrcholu.
Okolí kolem bratrů se podobala malému peklu. Z obou očí již tekla krev, jak byly oči namáhány.
„Teď uvolni sílu Amaterasu.“ Poručil mu, Sasuke to udělal a z očí vyšlehl černý oheň, který začal požírat vše okolo. „Znovu zavři oči a představ si kolem tvého těla ochrannou vrstvu.“
„K čemu to bude dobré?“ nechápal Sasuke, který netušil, že řešením téhle situace je poslední stupeň Mangekyou Sharinganu, Susanoo.
„Přistup ke mně blíž, aby naše propojení bylo co největší.“
„Dobře.“ V tomto momentu mu bylo jedno koho poslouchá, věnoval se pouze tomu, aby splnil úkol.
Z ničeho nic náhle kolem Uchihů se začala vytvářet červená chakra, která rostla a rostla. V té červené záplavě se objevila kostra. Kostru začaly obalovat svaly a kůže, za několik minut se objevila nejdokonalejší technika Kekkei Genkai, klanu Uchiha, Susanoo se svým brněním a katanami, Totsuka no Tsurugi a Yata no Kagami.
Konečný obraz vypadal impozantně, dva bratři, jeden nezkrotný bůh a dvě katany, které každý z nich jako by držel v ruce. Susanoo, byl monumentální, byl takřka o polovinu větší, než když by ho Itachi použil sám.
„Sasuke, ten moment přišel, jsi připraven?“
„Jsem, ať tohle jednou provždy skončí!“
Nagatova Chibaku Tensei byla těsně před výbuchem a bratři stáli nehnutě, připraveni na protiútok.
Itachi spatřil jemné prasklinky, které byly jak pavučinky. Rychle se začaly zvětšovat a zvětšovat…