Nepovedenné jutsu 07

Nepovedenné jutsu 07

„Ale copak,“ ozvalo se zleva od nich. „Neviděli jste se tady kolik let a už se hádáte?“
Oba se překvapeně otočili po hlase, který patřil Orochimarovi. Ani jeden z nich si nevšiml, kdy se tam objevil. Byli tak ponořeni jeden v druhém a v jejich hádce, že si ani neuvědomovali svoje okolí.

Kushina na nic nečekala, vytrhla svojí paži ze sevření Sasukeho ruky a zaútočila na Orochimara. Nenáviděla ho ode dne, kdy se potkali. Od té osudné chunninské zkoušky, kdy si vyhlédl Sasukeho za svého dalšího hostitele a tím rozeštval jejich tým sedm.
Hnala ji kupředu nenávist, která se jí objevila i v očích. Kdysi si přísahala, že přivede Sasukeho Uchihu zpátky domů, do Konohy, ale asi to jinak nepůjde než, že bude muset zabít toho hadího skřeta.
Zpoza zad vytáhla několik shurikenů a hodila je prudkým pohybem zápěstí po Orochimarovi. Ten se jim ovšem stačil plynule vyhnout a ani se u toho moc nezapotil. Mezitím už Kushina složila ruce a prsty do několika po sobě rychle jdoucích pečetí a v poryvu větru zmizela.
„Hmm,“ ocenil tuto techniku Sasuke, který stál mírně pozapomenutý opodál. Nebo spíše řečeno sledoval bitvu, do které by se přidal, až by nebylo zbytí.
Pojednou se přes celou bitevní scénu přehnala větrná smršť, která neomylně mířila na Bílého hada. Ze zformovaného větru se vynořilo několik velmi ostrých zbraní a obrovskou rychlostí letěli na svůj cíl. Orochimarovi ale ani na chvíli nezmizel z obličeje ten samolibý výraz. Jeho tělo uhnulo ze směru letu zbraní a zároveň si myslel, že se vyhne i tomu zvláštnímu větru, ale opak byl pravdou. Zbraně sice dopadly na místo, kde ještě před chvílí stál, ale vítr změnil svůj směr stejně jako Orochimaru změnil svojí pozici. Vítr ho pronásledoval.
Už skoro opět změnil směr své cesty, když vítr najednou prudce zrychlil a udeřil do něho vší svou silou. Nestačil ze sebe vyrazit ani překvapený vzdech a už byl namáčknutý na stěně bývalé podzemní místnosti. Pokusil se pohnout, ale vítr ho držel pevně připevněného a odmítal ho pustit.
„Sakra,“ zavrčel. Tuhle techniku neznal.
„Myslel sis, že jsem ty dva roky nic nedělala,“ ozvalo se před ním.
Orochimaru zvednul hlavu a uviděl, jak se téměř ze vzduchu vynořuje Kushina a v očích měla pohrdání. Její větrná technika přesně odvedla práci, kterou měla, a teď bylo už jenom na ní, jak to všechno dokončí. Technika, kterou jí naučil Jiraiya během jejich cest, byla silná, ale měla jedinou vadu. Spotřebovala moc chakry a neměla velkou výdrž. Ale i tak se jí pokusila použít na svého jediného skutečného nepřítele, Orochimara, a vypadalo to, že to vyšlo do nejmenšího detailu.
„Opravdu působivé jutsu,“ uznal tuto skutečnost ten had, který zradil svojí vesnici a domov. „Budu hádat, naučil tě jí Jiraiya, že.“
„Tuhle a plno dalších,“ odvětila mu klidně a dívala se, jak se snaží si uvolnit ruce, aby mohl použít nějakou ze svých vlastních technik. „To se ti nepodaří. Tahle technika ovládá vítr, který je všude kolem nás. U té zdi tě drží jenom jeho pouhá přítomnost zde.“
Jak mu vysvětlovala, co je to za techniku, stále se k němu přibližovala. Jednou rukou šáhla za svoje záda a vytáhla na světlo kuneai. Šla k němu a cestou si neustále pohrávala s touto zbraní. Otáčela jí, až se od jejího povrchu odráželi sluneční paprsky a vytvářeli prasátka.
„A teď to konečně ukončíme,“ zavrčela vítězně a napřahovala ruku se zbraní k poslednímu úderu, ale ten bohužel nikdy nedopadl.
Orochimaru od začátku svého uvěznění pomocí větrné techniky hromadil chakru a tu teď vypustil do tenké vrstvy, která kryla jeho tělo. Tím pádem zrušil jutsu, které ho poutalo ke zdi. Ale navenek se tvářil, jakoby ho ta technika dále poutala, čekal, až ta dívka udělá chybu a přiblíží se k němu na malou vzdálenost. A to se bohužel i stalo. Místo toho aby ho Kushina zabila nějakým jutsu na dálku, tak udělala tu chybu, že ho chtěla zabít vlastníma rukama. Měla si to uvědomit, že Orochimaru se jen tak nevzdá, ale teď už se nedalo nic dělat.
Orochimaru počkal, až k němu dojde na tu nejbližší možnou vzdálenost a prudce se pohnul kupředu. Kushina nestačila ani nijak zareagovat a už jí byla vyražena z rukou zbraň a ona byla přitisknutá ke stěně, kde ještě před chvíli stál Orochimaru, jeho vlastním tělem.
„Udělala jsi chybu maličká,“ ucedil jí do obličeje, ve kterém se zračil šok a překvapení. Kushina nechápala, jak se mu podařilo překonat její techniku a ona to vůbec neucítila.
„K čertu,“ zavrčela, teď už ovšem naštvaně.
„Ale, ale taková slova se nehodí pro mladou dámu,“ usmál se Orochimaru slizce.
Pokusila se mu vzepřít, ale bohužel to mělo za následek, že se k ní ještě více přitiskl. Tělo se jí zachvělo odporem a vztekem.
Odkud si ze svého oblečení ostrý kuneai a dosti nešetrně jí ho přitiskl na krk, až se jí na něm objevilo několik kapek krve.
„A teď se pobavíme,“ ušklíbl se nadšeně, ale ani to skoro nestačil dopovědět a už musel odskočit od Kushiny. Kdyby totiž zůstal ještě chvíli stát na místě, asi by pořádnou schytal. Jelikož místem, kde měl ještě před chvíli hlavu, se prohnala něčí pěst.
„To je naprosto neslušné, “ ohradil se Orochimaru dotčeně. „Takto rušit něčí rozhovor, Sasuke-kun!“
Sasuke se beze slova omluvy otočil na svého mistra a v očích měl led. Kushina stála za ním a nic nechápala.
„Proč,“ zeptala se, ale nedostala žádnou odpověď. Sasuke upíral svůj pohled jenom na Orochimara.
„Že bys začal být sentimentální, Sasuke-kun,“ ušklíbl se sannin. „Nebo že by zatím bylo něco jiného?“
Ale ani jemu nebylo odpovězeno, Uchiha zůstával tichý jako skála. Tím, ale Orochimara řekněme poněkud rozhodil.
„Ustup stranou,“ procedil tiše mezi zuby.
„Ne,“ odvětil Sasuke stejně tiše, ale dost hlasitě na to, aby to Orochimaru uslyšel.
Tomu se stejně jako Kushině objevil na tváři dost překvapený výraz, který na rozdíl od dívky dokázal rychle ukrýt za ironickým úšklebkem.
„Snad ses nám nezamiloval,“ zkusil to tedy Orochimaru z jiného konce. Na tohohle ovšem Sasuke nereagoval jedinou větou, ale i přesto si hadí muž všiml, jak mu cuklo nad okem.
„Kdo mlčí, souhlasí, Sasuke-kun,“ zkonstatoval sannin a vyrazil do útoku.
Z rukávů mu vylezlo neuvěřitelné množství hadů a zamířily přímo na Sasukeho s Kushinou. A ti dva? I když se neviděli kolik let, zareagovali neuvěřitelně sehraně. Mladý Uchiha se nadechl a z úst mu vyšlo několik fireballů. Touto technikou zlikvidoval první linii hadů, ale další se vlnila hned za nimi. To už ovšem nastoupila Kushina se svými stínovými klony a začala ručně likvidovat ten zbytek. Sasuke se tím nenechal zahanbit a přidal se též. Zatím netasil katanu, ničil hady slabými výboji, které vycházely z jeho rukou.
Kushina měla během jejich poměřování sil pocit, že se vrátili o několik let zpátky, kdy byli ještě všichni spolu. Byli se Sasukem dokonale sehraní, jakoby nikdy neodešel. Nakonec, když všechny ty hady spálili, rozčtvrtili či nějakým jiným způsobem zabili, stanuli vedle sebe a ani nebyli moc zadýchaní. Hodili po sobě postraní pohledy, ale když zjistili, že se ten druhý dívá, rychle svůj pohled odvrátili.
„Výborně,“ zatleskal jim k jejich výkonu Orochimaru. S hadím úšklebkem se na ně díval a tleskal. „Tak toto se nevidí hned tak každý den.“
Než stačil některý z nich zareagovat slovy, či nějakým gestem, vyrazily ze země asi metr před nimi zvláštní úponky, které si to hned zamířily k nim. Sasuke stačil ještě zareagovat a uskočil z jejich dosahu, ale Kushina takové štěstí neměla. Jeden úponek jí zachytil za kotník, čímž jí znemožnil útěk. Stiskl jí tak silně, až musela bolestně vykřiknout.
„Sakra,“ zavrčela vztekle. Ani se nenadála a už byla od hlavy k patě obtočená tím úponkem. Pokusila se mu vykroutit, ale moc se jí to nedařilo. Spíše to vypadalo, že jí to obtočilo ještě těsněji.
Orochimaru, který sledoval, jak Sasuke vytahuje katanu se zřejmým úmyslem, se jenom pousmál a udělal nepatrný pohyb rukou. A ten šlahoun se pohnul.

Sasuke se zamračil, když uviděl, že ta podivná rostlina dostala Kushinu. Nikdy takovou techniku u svého mistra neviděl. Věděl sice, že si zakládá na hadech, ale o květinách nic nevěděl. Nakonec pokrčil nepatrně rameny a natáhnul rukou za svá záda. Nahmatal rukojeť a vytáhnul z pouzdra svou zbraň. Už se chtěl rozběhnout na pomoc, když zaregistroval zvláštní vlnivý pohyb té rostliny. Zůstal tedy stát na místě a pozorně jí sledoval. Rostlina se zavlnila a pak neuvěřitelnou silou a rychlostí mrštila Kushinou směrem na Sasukeho. Ten to sledoval s mírným znepokojením. Bleskově tedy zasunul katanu zpátky do pouzdra a čekal na náraz těla. I když si pohrával s myšlenkou, že by jí nechal dopadnout na zem.

I když se na náraz dívčího těla připravil, přesto ho to na chvíli úplně ochromilo. Ten náraz byl opravdu prudký, dokonce až tak, že se o několik desítek centimetrů posunul.
Chvíli vydýchával ten zážitek, ale najednou si uvědomil, že má v náruči měkké dívčí tělo. Opatrně, aby jí náhodou nic neudělal, si ji odtáhnul od hrudi a zadíval se na ní. Po tomto zážitku měla zrychlený dech a trošičku se třásla.
Jeden z posledních členů klanu Uchiha zvedl hlavu, s velmi naštvaným pohledem se zahleděl na Orochimara a ze rtů mu tiše sklouzlo: „Bastarde!“
Dotyčný to sledoval s velikým úsměvem na tváři a bylo vidět, že se opravdu, ale opravdu baví. Nejenom tím bojem, ale i tím jak provokuje Sasukeho a Kushinu.
„Sasuke, Sasuke,“ zakroutil pobaveně hlavou, nad tím jak se Sasuke ochranitelsky tvářil.

„Už mě můžeš pustit,“ ozvalo se tiše z Kushininých úst. Už se vzpamatovala z toho zážitku a teď se snažila vykroutit ze Sasukeho náručí, i když se jí tam líbilo, ale to by nikdy nahlas neřekla.
Sasuke se na ní jenom podíval a uvolnil svoje sevření. Dívka se opět plnou vahou ocitla na nohou a v tom okamžiku, kdyby jí znovu nechytil, by se skácela na zem. Překvapeně vydechla a podívala se na svoje nohy.
„Blbá kytka,“ zanadávala, když uviděla zakrvácený kotník. Ale i tak se znovu osvobodila z bezpečné náruče a pokusila se postavit. I když jí to bolelo, na tváři se jí to už neobjevilo. Poodstoupila a zvedla tvář k Sasukemu. Ten měl jedno obočí vysoko zdvižené, až se mu skoro ztrácelo ve vlasech, a v obličeji se mu zračili pochybnosti. Kushina se nad jeho výrazem jenom ušklíbla a otočila se čelem k nepříteli. A hned jak uviděla jeho výraz, zvedl se v ní hněv.
„Ten parchant, si s námi jenom hraje,“ ucedila vztekle skrz zuby. Už se chtěla rozběhnout a zaútočit na něho, když najednou tiše zaúpěla a skácela se na zem, držíce se za kotník.
Ze rtů jí splývaly nadávky, které se jen tak neslyší, a všem okolo bylo jasné, že se je naučila od Zvrhlého poustevníka.
Sasuke si pro sebe povzdechl, tasil katanu a přistoupil ke Kushině, aby jí mohl případně pomoci.

Kakashi se otočil od probíhající bitvy s Kabutem a naskytl se mu velmi zvláštní obrázek. Uviděl Orochimara, který stál asi pět metru od Sasukeho. Ten na něho mířil svojí katanou a u levé nohy se mu choulila Kushina. Překvapeně zamrkal a skutečně nevěřil vlastním očím.
„Copak se to tam děje,“ zamyslel se.