Sairan 5 - Nečekaný zjev

„Zzz…Zzzz…Zzzz.“ Rozléhalo se po jednom z dolů. Anshin měl totiž celkem rušnou noc. Zatím co děcka nocovali na louce, zašel si do jednoho z barů ve vesničce a zapomněl peníze u Kin v baťohu. Takže se celou noc ukrýval před barmanem a jeho dvěma gorilama. Kvůli tomu se svůj spánek snažil dohnat na místě, kde je tma i přes den.
„Sensei!“ Vypípla Kin, když už jí nebavilo poslouchat Anshinovo chrápání. Ten jí ale sám přes sebe nemohl slyšet. Rozsvítila svíčku co si sebou zabalila a pohlédla na něho. Ten měl lihovkou na víčka načmáraný nepovedený oči. Pod jedním okem měl dokonce autogram jejich autora Atarashiho. Dívka se na nepovedený pokus jen potupně podívala a poté zařvala.
„Sensei!“ Ale výsledek byl stejný jako před tím.
„Tohle je trapnější než když si odemne kluci půjčili a maskovali to listím.“ Povzdechla si.
„Sensei! Snídaně!“ Zařvala jako poslední pokus k probuzení jounina.
„Co…kde…to už?“ Ozvalo se a Anshin otevřel oči.
„Proč nespíte v noci?“ Zeptala se udiveně.
„Já? Já spím v noci.“ Začal se jounin bránit.
„A proč tady spíte.“ Dala si ruce přes sebe a zamračila se.
„Já…já nespal.“ Zapíral stále.
„A co ty oči a podpis Atarashiho na vaší tváři?“ Ukázala na černý nápis na jeho tváři.
„Eh…no…to…byla hra.“ Ušklíbl se.
„Hra? Ok…tak já si s vámi taky pohraju.“ Začala se hrabat v batohu a vyndávat různý šminky atd.
„Cooo…ne to…to nemyslíš vážně!!! Nééé!!!“
…
„Shizuko nemrač se tak.“ Ušklíbl se Atarashi na svého týmového kolegu, s kterým právě seděl v místní restauraci.
„Jak se nemam mračit, koukni se na tu hromadu misek. Je snad větší než dnešní senseiova únava. Máš to čím zaplatit?“ Podrbal se chlapec ve vlasech.
„Neboj se, půjčil sem si od Kin.“ Usmíval se a vytáhl z kapsy peníze. „Budu platit vrchní.“ Zavolal si genin šéfkuchaře a vytáhl z kapsy peníze, načeš je položil na pult. Jakmile je vzal vrchní do rukou proměnili se mu v usušené listí.
„Co to má sakra být?“ Podíval se nechápavě na Atarashiho.
„Ehe….“
„Doběhla tě tvým vlastním trikem.“ Nastolil Shizuko potupný pohled. „Chci vidět, jak to teď zaplatíš.“ Povzdechl si.
„Takže ty chlapče nemáš čím zaplatit?“ Podíval se kuchař na hromadu misek. „To na tebe budu muset asi někoho zavolat.“ Zamračil se.
„Ale já…sem měl peníze…vážně…já…“ Nevěděl Atarashi co říct. Shizuke taky začal přemýšlet nad dobrou výmluvou, neboť čekal že by ho do toho stejně kolega zatáhl.
„Tak si vyber, mytí podlahy nebo nádobí?“ Zvýšil muž hlas. Jenom co dořekl větu objevil se před jeho stánkem dým po jehož rozplynutí se chlapcům i udivenému staříkovi zjevila vysoká, hubená blondýna v Anbu masce a znakem konohy na ní. Oboum geninum se náhle rozklepaly kolena.
„Atarashi, cos to sakra proved.“ Podíval se na Shizuko na kolegu.
„Jen…jen nemám čím zaplatit…ale já to splatím…slibuju…“ Zarazil se neboť nevěděl jak ženu oslovit, Přes masku nebylo poznat jak se tváří, jen si oba chlapce prohlížela, Atarashiho více než Shizuka.
„Svatá nudle…tohle je snad poprvé co mě někdo vzal doslovně.“ Kulil obchodník oči snad ještě víc než kluci. Anbu stála a jen mlčky hleděla na trojici vykulených a poté začala šmátrat pro něco do kapsičky na pomůcky.
„Šahá si pro zbraň.“ Křikl Shizuko.
„Nééé prosím ne, já už budu hodnej, slibuju!! Už nikdy nedám Kin do šminek lepidlo a Shizukovy nenalakuju nehty když spí. Slibuju!“ Začal se Atarashi klepat.
Anbu se podrbala ve vlasech a poté z kapsičky vytáhla peněženku, podívala se na šéfíka a ukázala na misky od rámenu.
„Tisíc…ryu.“ Vypípl udivený kuchař. Anbu pokývla a položila peníze na bar. Potom se podívala opět na oba chlapce a rozplynula se v dalším mráčku prachu.
„Co to sakra bylo.“ Kulili na sebe všichni tři oči. Barman se podíval na peníze.
„Určitě je to zase nějakej váš trik a zase budou falešný.“ Odsoudil chlapce bez řádného soudu.
„S tím mi nemáme nic společného.“ Zakroutili hlavou oba chlapci naráz.
„Takže když je roztrhám tak nezmizí co.“ Pousmál se na ně. V tu chvíli se Atarashi začal modlit aby to byly pravý peníze. Chlápek vzal všechny peníze a radostně je začal porcovat nožem na maso.
„Ták co bude? Už se bojíte hajzlíci.“ Usmál se na chlapce , když s níčením peněz skončil. Atarashi raději zavřel oči aby neviděl jak se peníze rozplynou v prachu stejně jako jejich majitel. Shizuko celou komedii pozoroval a celkem dobře se bavil. Papírky byly stále na místě, jak je kuchař nechal.
„Co…co je tohle za podvod?? Neříkejte mi že bely pravý.“ Polkl chlápek z hluboka. To už i Atarashi otevřel oči a začal se kochat jeho zděšeným obličejem.
„Vypadá to že jste přišel o naší útratu.“ Zasmál se.
„Jak…je…tohle…možné!!!“
„No, tak my už raději pudem, nashledanou.“ Zvedl se Shizuke ze židle. Čapl týmového kolegu a táhl ho pryč.
…
„Zbláznila ses?! Mohla si ohrozit celou misi!“ Zamračila se hnědovlasá dívka na Anbu.
„…“
„Já vím že si to měla povolený ve stavu nouze, ale tohle nebylo tak strašný.“ Měla co dělat aby udržela nervy na uzdě.
„…“
„Chováš se stále jako malý děcko!“ Dala si ruce v bok a probodávala blondýnu pohledem.