Kaeri 17 - Bylo nebo nebylo?

Tým složený z Niki, Anshina a Rawi, si to skákal po větvích lesa, přímo směrem vesnice Rotesa. Niki byla celou cestu užvaněná. Nutno podotknout že ani jeden z těch dvou neřek Rawě o Nikině stavu, a tak si chudák dívka myslela že se Niki zbláznila. Anshin byl taky trochu na pochybách, ale dělal jako že Niki věří.
„Jak je to ještě daleko?“ Zeptala se Niki, při skákání, a nepozorností málem narazila do jedné z větve.
„Asi den cesty, pokud v noci zastavíme.“ Usmál se Anshin na Niki a pomyslel si. „Něco se opravdu nikdy nezmění.“
„Rawo, proč sebou táhneš ten kapesní nožík, když máme kunaie.“ Zeptala se Niki Rawy, když si všimla věci, co dívka neustále žmoulala v ruce.
„To je můj talisman.“ Usmála se Rawa a podívala se na červený kryt nožíku, ve svých rukou.
„A půjčíš mi ho?“ Pohlédla Niki na Rawu tázavě, ta ale jako by se vyděsila.
„Ani náhodou, ten mám po babičce, nikdy ho nedám z ruky.“ Schovala Rawa raději věcičku do kapsy, aby náhodou Niki nenapadlo jí ho vzít.
O několik hodin později se tým zastavil na kraji lesa.
„Tady se utáboříme. Řekl Anshin a začal si vybalovat stan. Rawa udělala to samé, jen Niki pohodila bágl opodál a sedla si ke stromu. Už se pomalu začalo stmívat. Anshin Katonem rozdělal oheň. Niki ale stále nestavěla svůj přístřešek.
„Ty sis zapomněla stan doma?“ Řekl Anshin.
„Myslím, že stan je zbytečnost.“ Usmála se na něho Niki a trochu to vypadalo, jako by mluvila Mikon.
„Jestli chceš, ke mně do stanu se 2 vejdeme.“ Řekla Rawa, ale Niki jí odbyla.
„Ne, ale díky. Budu spát v koruně tohohle stromu a pozorovat Hvězdy.“ Usmála se na oba dva blondýna a poklepala na kmen stromu.
„A co hlídka?“ zeptala se Rawa.
„Tohle není nijak obtížná mise. Nikdo nemá důvod po nás jít.“ Zamyslel se genin.
„Jestli tě to uklidní, nechám tady dole klon.“ Prohlásila Niki.
„Dobře, myslím že to bude nejlepší řešení.“ Řekla Rawa.
Anshin s Rawou zalezli každý do svého stanu a Niki vyšplhala pomocí chakry až nahoru, do koruny stromů. Tam si vybalila plátěnou dekou a každý její konec přivázala k jednomu ze dvou vrcholů stromů, takže z toho měla celkem pěkný lehátko. (Nezáviděl bych jí větrnou noc )
„Málem bych zapomněla. Kage Bunshin no jutsu.“ Řekla a pod stromem se objevil její klon.
„Jestli chceš, můžeš se pokusit ho ovládat, ale měnit ti ho radši nebudu.“ Pomyslela si Niki.
„Dobře, dobrou noc.“ Zasmála se Mikon na Niki.
Niki si lehla do “pohovky“ hleděla na hvězdy. Začal vzpomínat na svůj poslední spánek v korunách stromů. To ještě byla Mikon na živu, a jim bylo tehdy 12. Bylo to při chudinský zkoušce, kdy Mikon usnula a málem z toho byl problém. Niki díky vzpomínkám pozvolna usnula.
„Dobré ráno ospalče.“ Ozvalo se Niki v hlavě, když se probudila.
„Ahoj… Jak to šlo?“ Otevřela Niki oči a nad sebou uviděla nádhernou oblohu bez mráčků.
„Nešlo, vůbec.“ Zazněl Mikonin hlas smutně.
„Nevadí, jednou se ti to povede.“ Řekla povzbudivě Niki, sbalila si deku a seskočila ze stromu dolů, kde zrušila bunshin. Anshin i Rawa měli ještě půlnoc.
„Kolik je hodin?“ Pomyslela si Niki.
„7:30“ Řekla Mikon.
„Neřikej mi že máš v mí hlavě i hodinky.“ Řekla udiveně Niki.
„Ne, blbče.“ Začala se Mikon smát.
„A jak to teda víš.“ Podivila se blondýna.
„Podle postavení slunce na obloze.“ Řekla Mikon ještě trochu rozesmátým hlasem.
„Myslíš že je mam vzbudit.“ Zatvářila se Niki škodolibě, a podívala se na Anshinův stan.
„Vsadím se s tebou o co chceš, že to neuděláš.“ Řekla Mikon tajemně.
„Di někam s těma tvejma sázkama.“ Odpálkovala jí Niki.
„Koukni se Anshinovi do stanu.“ Začala Mikon provokovat.
„Ne!“
„Proč ne?“
„Protože ne! Bude průšvih.“
„Od kdy si ty proti průšvihu???“
„Tak dobře.“ Nechala se Niki zlákat a pomalu se přibližovala k anshinovi stanu. Už byla skoro u něho, když v tom…. Anshin vystrčil hlavu ze stanu, Niki úlekem zacouvala a spadla přímo na stan Rawy. Genin se začal tlumit tomu jak se Niki vyděšeně zvedla a začala prohledávat kus plátna, kde by asi tak měla Rawa být.
„Co se tam děje?“ Objevila se hlava Rawy vedle té Anshinovi.
„To mi ani neřikej.“ Začala Mikon vyřvávat tak že se Niki chytnula za uši a začala pobýhat kolem dokola.
„Co se jí stalo?“ Podivila se Rawa.
„Má záchvat.“ Vylezl Anshin ze stanu, šel k Niki a zatáhl jí za strom.
„Co blbneš?“ Vykulil na ní oči.
„To já ne, to Mikon, začala mi do uší řvát co vy dva jste v tom stanu spolu dělali.“ Držela se Niki za uši a tvářila se jako by jí uletěli včely, a přitom zapomněli na královnu.
„Tak o tohle tu jde.“ Začal se Anshin smát.
„Čemu se směješ.“ Koukala na něho Niki i Mikon nechápavě.
„Nic nebylo, Rawa se jenom probudila dřív a tak přišla ke mně dostanu. Jen sme si povídali.“ Pokračoval Anshin ve smíchu, z čehož obě dívky usoudili že jim asi nelže.
Po té co se vše vysvětlilo si Anshin s Rawou sbalili věci a tým se vydal na cestu. Asi za 7 hodin stanula trojice na kopci. Anshin vytáhl mapu a začal se rozhlížet kolem.
„Tady dole pod kopcem by to mělo být.“
„Nebyl si tady už Anshine.“ Řekla Niki, když se podívala pod příkrý sráz kopce.
„Ještě nikdy sem tu nebyl.“ Řekl udiveně Anshin. Rawa se taky divila, nevěděla že Anshin kdysi podpálil lesy, okolo Konohy. Oba dva k Niki přišli a podívali se dolů.
Z vesnice zbylo jen obrovské ohniště. Z baráků zbyl jen popel a nikde nebyly patrné známky života.