Hon na Akatsuki II.

Je tady další dílek. No pokud někdo z vás četl Já slibuji... tak tento díl ani mo číst nemusíte, páč asi z 99% tam jsou věci z Já slibuji... takže do čtení nikoho nenutím, ale stejně si myslím, že je to docela humorné a doufám že se bude líbit.

*****

Záhadný dopis od Akadsuky :D

„No myslím, že bychom se měli rozdělit do skupinek, přece jenom je nás docela hodně a bylo by to docela nápadné, co myslíte?“ zeptal se Shikamaru a koukal se na nebe.
„Já si myslím, že by Gai team měl jít poslední.“ řekl Sai.
„A z čeho tak soudíš?“ zeptal se Kakashi.
„No přece jenom jsou to nejrychlejší skupina tady. Gai a Lee jsou dost dobře trénovaní...“ nedořekl, protože pár tedy skoro všichni nijové co byli přítomní se na něj uraženě podívali až teda na Gaie s Leem. Ti byli šťastní, že někdo konečně ocenil jejich práci.
„Takže, prosím o klid....dobře, moje skupina půjde východní stranou, skupina Kurenai půjde západní stranou, ANBU a skupina Kakashiho půjde přímo a Gai-sensei se svou skupinou, počkají 20 minut a poté se vydají přímo hned za skupinou Kakashiho. Sejdeme se 5 kilometrů od skrýše Akatsuki a tam si probereme další strategii. Rozumíte?“ vysvětlil všem Shikamaru a bylo divu, že za každým slovem neřekl to je otrava. Všichni kývli na souhlas, vyskočili na větve a vydali se svými cestami.

„Super, tak ještě počkáme na....“ nedořekl Shikamaru, který už zdáli slyšel řev Gai-sensee a Leeho.
„Neji, Tenten kde se flákáte, použijte svou sílu mládí...“ Gai řve přes celý les.
„Ano Gai-sensei, síla mládí.“ přikyvuje Lee na jeho sensee, jenom Tenten a Neji se táhnou vzadu, celí zadýchaní a bez energie. Gai seskočí ze stromu přímo před Shikamaru a ruce si dá v bok. Mezitím za něj doskočí zbylí členové jeho teamu.
„Ha, jsme připraveni na další pokyny.“ řekl plný elánu Gai a Lee jenom přikyvoval. Tenten a Neji jenom vydechovali a pokoušeli se nabrat druhý dech.
„No já si myslím, že bychom si mohli chvilku odpočinou.“ řekl Shikamaru a podíval se na nebe, po obloze pluly krásné mraky a tak se chtěl jen tak natáhnout a dívat se na ně. Gai a Lee na něj jen nechápavě koukali, ale zbytek celé skupiny mu byl vděčný, všichni si posedaly do kruhu a Shikamaru jim mezítím vysvětlil svou strategii.

„Super, takže má každý svou vysílačku....skvělé, team Gaie půjde jako první a Anbu skupina mu bude krýt záda, my tady počkáme až jestli budou nějaké problémy. Hinato, Neji mohli byste se prosím podívat?“ vysvětlil Shikamaru a požádal Hyuuga členy o aktivování Byakuganu.
„Hmm nic nevidím a ty Hinato?“ zeptal se Neji poté co prozkoumal nejbližší okolí.
„Já také ne, ale zdá se, že v té skále, kde by se měli Akatsuki ukrývat nikdo není.“ řekla potichu Hinata a podívala se na Nejiho.
„Jak to myslíš Hinato?“ do sporu mezi Nejim a Hinatou se vmíchala rozrušený Naruto.
„No myslím to tak....“ nedořekla, protože ji přerušil Kakashi.
„Naruto uklidni se, Gai team to prozkoumá a potom budeme vědět víc. Gai ste připraveni?“ zeptal se Kakashi na nevhodnou otázku, protože každý věděl, že Gai a Lee jsou připraveni vždy a všude.
„Tak teame Gai, jdeme na věc.“ postavil se Gai do své pozice, což znamená velký úsměv a zvednutý palec. Lee z toho byl celý nadšený, ale ostatní dělali, že nic nevidí, ještě stěstí, že ANBU měli masky, kdoví jak by se tvářili.
Team Gai a ANBU skupinka vyrazili pomalým tempem k úkrytu Akatsuki. Všichni ostatní na ně čekali v jejich táboře.
Čekali asi 15 minut, než se ozvalo ve vysílačkách Gaiův hlas: „Vzduch je čistý, Kakashi, Kakashi, slyšíš mě? Kdo zabije nejvíc Akaktsuki, jo? Vsaď se, že moje síla mládí zvítězí.....“ Kakashi ztlumil vysílačku a hodil otrávený pohled po všech přítomných.
„To je otrava.....no vyrážíme.“ řekl znechuceně Shikamaru a všichni se vydali k velké skále.

„Kde jste tak dlouho? Teda vám to trvá....Musíte začít trénovat svou sílu mládí, slyšíte?“ řval na skupinu ninjů Gai, který seděl na velkém šutru před obrovskou horou. Všichni se na něj znechuceně podívali, jenom Lee přikyvoval. Neji měl aktivovaný svůj Byakugan.
„Nikdo tam není....teda aspoň nevidím žádnou chakru.“ řekl Neji
„Dobře okamžik pravdy, Sakuro mohla bys...?“ zeptal se Kakashi.
„Ale s radostí.“ odpověděla s úsměvem Sakura, postavila se 20 metrů od skály, rozeběhla se a ohromnou silou vrazila do skály, která se rozletěla na milion kousků. Zůstala stát před velkou místností. Všichni ostatní se nahrnuly dovnitř, ale hned zase všichni ztvrdly na místě a hleděli na malý papírek, která ležel uprostřed místnosti.

„Mohl by to být výbušný lístek?“ zeptal se Naruto a pořád koukal na malý dárek od jejich „kamarádů“.
„Hmm....neřekl bych.“ ozval se Neji, ale stále všichni koukaly na lístek a čekali, že se něco stane. „Nikde nevidím chakru a myslím, že ji ani nikdo necítí, takže kdyby tady byly nějaké pasti v žádném případě nejsou spojeny chakrou. Ale možné je, že tu budou i jiné pasti, které prostě neuvidíme, musíme to risknout.“
„Haló, je tady někdoooo, Akatsuki vy hyeny zatracený, ozvěte se....!“ zařval na celou skálu Naruto a všichni čekali, že se na ně kameny sesypou, když se nic nedělo po chvíli dodal: „Asi tu opravdu nikdo není.“ Všichni na Naruto koukali jako na největšího pitomce.
„Dobře, takže kdo chce spáchat sebevraždu?“ ozval se Kakashi, ale všichni stále koukali na papírek.
„Já a moje síla mládí zvítězí, zkusím to.“ vykřikl Lee a už si sundával svá závaží.
„Ne Lee, udělám to já...“ vyhrkl na něj Gai.
„Ale ne já jsem rychlejší než vy, mohl bych utéct.“ protestoval Lee.
„Ale Lee, já jsem tvůj učitel a nemůžu dopustit aby se ti něco stalo.“ obhajoval svůj názor Gai. Všichni se už nedívali na lístek, ale dívali se na ty dva jak se spolu hádají.
„Sakra tak už to někdo udělejte, kdyby ste se tady nehádali, dávno bysme už mohli hledat Akatsuki, ale ne, vy se tady vybavujete a hádáte kvůli úplné hovadině.“ rozzuřila se Sakura a rychlou chůzí se vydala vstříct záhadě, kterou někdo musí rozluštit. Vzala lístek do ruky a opatrně ho zvedla, všichni v tu chvíli čekali ránu a zavřeli oči, za kterými jim proběhl celý jejich život. Ale co to, nic se nestalo. Sakura stále svírala lístek ve své ruce a kupodivu její ruka byla stále součásti jejího těla.
„My...my žijeme?“ zeptal se úplně stupidní otázku Asuma.
„Hmm vypadá to tak“ oznámila mu Kurenai. Ale všichni teď, po skvělém zjištění, že jsou naživu, koukali na Sakuru a na to co má v ruce.
„Je to...je to vzkat, a abych pravdu řekla mají velmi originální papíry.“ otočila se, doteď k nim stála zády a zamávala jim papírem, který byl celý černý a v pravém dolním rožku byl červený mráček.
„Aspoň máme jistotu, že je to od nich.“ řekl Gai.
„Ksakru to je otrava...“ fňukal Shikamaru.
„Tak už konečně řekni co tam je.“ zakřičela na ni Ino.
„No sice je to od nich, ale asi to psal úplný idiot, podívejte na ty hrubky.....dokonce i v podpisu Akatsuki napsal ypsilon a-a dokonce tam dal d, podívejte se na to!“ všichni se kolem ní shlukli a koukali na tu hrůzu: Akadsuky
„Já-já nevidím!“ zařval Konohamaru ze zadu.
„Konohamaru, co ty tady děláš?“ zeptal se Kakashi a všichni se na Konohamaru otočili. Ten udělal jenom omluvný obličej.
„A zmiz, tady nemáš co dělat.“ zařvala na něj Sakura. V tu chvíli na Konyho místě byl jenom bílý flek a všichni se vrátili k tomu stupidnímu vzkazu.
„Sakra a to psal jako kdo?“ zeptal se Kiba, který seděl na Akamarovi, aby lépe viděl.
„To fakt nevím, no počkat, ale neměli oni takového idiota, takový pomeranč to byl.“ vzpomněl si Asuma.
„Hmm už vím, jak to.....Boti?“ zeptal se Kakashi a vzpomínal.
„Ne, to zní ujetě.“ řekl stále otrávený Shikamaru.
„Nebyl to....T-...ne to ne“ ozval se Gai a jako všichni vzpomínal.
„Počkat takovej jeden pomeranč sme měli vyvěšený u nás v klubovně na nástěnce, že brácho?“ ozval se jeden z Anbu a šťouchl do toho druhého.
„Jo ty myslíš?......No to byl.....to bylo krutý.“ Anbu hošík dostal totální výtlem, až mu maska začala poskakovat po obličeji.
„Tobi.“ řekl sotva slyšitelně Shino, jenomže jak se ten Anbu řezal a všichni přemýšleli, nikdo ho neslyšel.
„Jak on se jmenoval...“ vzpomínala Hinata a ťukala si prstíčky.
„Tobi.“ řekl o něco slyšitelněji Shino, ale ještě pořád to nestačilo.
„Lee, Lee víš jak vypadal, jak ten manažer kávové firmy v Síle mládí, víš který?“ zeptal se Gai Leeho.
„Ano Gai-sensei, ten co zabil Fabiána.....za to ho nesnáším, neměl žádnou sílu mládí.“ řekl naštvaně Lee.
„TOBI.“ zařval na celou skálu Shino, až všichni zůstali stát a na malou chvíli nic neslyšeli, po krátké pouze se začali ozývat hlášky typu: „A něříkal sem to?“ „Ne neříkal, říkal si Boti“ „Aha, tak promin no“ „Já to věděl“ „Já to nevěděl“.....
„Dobře, dobře, co kdybychom se vrátili k tomu vzkazu?“ zeptala se naštvaně Sakura, která jejich hodinovou debatu na téma: Jak se jmenuje ten velký pomeranč, vůbec neposlouchala a mezitím rozluštila vzkaz.
„Ok takže jsem přišla na to co se v tom píše, je to něco v tom smyslu: Zjistili jsme, ze nas chcete navstivit stop Proto jsme utekli stop Doufam ze se mate dobre stop Uz nas nenajdete stop Ale i kdyby prece....“ zasekla se Sakura.
„Sakura-chan co?“ zeptal se Lee, který žral každé její písmeno.
„Dál to nejde přečíst jenom poslední řádek: Doufame, ze si budete uzivat zbytek sveho zivota v klidu stop.“ podívala se na všechny se zlostí v očích a pro změnu všichni měli v očích děs. Až na ANBU, kterým do těch očí nebylo vidět.