Osamělá kunoichi 01:Setkání

Blížila se Chuunninská zkouška v Konoze, všichni shinobi už začínali být nervózní a Geninové trénovali tak tvrdě, jako nikdy. Na tuto zkoušku se ovšem chystali i jiní, například Orochimaru, nebo někteří, kteří byli neznámí a obávaní.
Jednou z nich byla i jistá dívka, která cestovala po celém světě, kunoichi bez vesnice. Její jméno mnoho lidí neznalo, ani její schopnosti nebyly známé. Její vzhled byl také neznámý, díky černému plášti, černé masce s kapucí a bílé pásce přes oči. Nikdy nic z toho nesundala na veřejnosti, a tak se stala předmětem legend a pověr. Říkalo se jí Osamělá kunoichi a stávala se terčem, jak vesnic, tak různých organizací. Tato zkouška to však měla změnit.
…
„Hej! Ty s tou tykví! Jak se jmenuješ?“ Sasuke seskočil ze stromu a podíval se na chlapce s červenými vlasy.
„Sabaku no Gaara.“ (Pouštní Gaara) Chlapec se otočil a odcházel společně s Kankurem a Temari. Náhle se zastavil, před ním stála dívka s černou maskou, kapucí a bílou páskou přes oči.
„Tak ty jsi ten Pouštní Gaara. Zkouška ještě ani nezačala a vy už se hádáte?“ Podívala se na tým Sedm. „Uchiha Sasuke, Haruno Sakura, Uzumaki Naruto.“ Její hlas byl tichý, nebezpečný a tvrdý, přesto v něm zazněla skrytá laskavost.
„A ty jsi kdo?“ Naruto zatnul pěsti.
„ Mé jméno není důležité Naruto-kun. Přišla jsem na Chuuninskou zkoušku.“ S tím odešla směrem k centru Konohy.
…
„Jdeme na Chuuninskou zkoušku, dattebayo!“ Naruto byl štěstím bez sebe, když se to dozvěděl.
„Ano, ale bude to těžké, budeme muset hodně trénovat!“ Sasuke se se zamyšleným výrazem zastavil.
„ Jasně, Sasuke-kun!“ Sakuře to nedalo a praštila Naruta. „Slyšels, baka? Bude to těžké!“ Naruto si ublíženě mnul bouli na hlavě. „Za co to bylo, Sakura-chan?“
Kakashi jen protočil panenky a zmizel. Nikdo z nich si nevšiml postavy skryté ve větvích.
…
„Hokage-sama!“ Jeden ze členů ANBU vběhl do kanceláře Hokageho. Sarutobi Hiruzen zvedl oči od dokumentů. „Ano?“
„Je tady! Ta osoba, o které jsme Vám měli říct!“ Obočí Třetího vylétlo nahoru.
„Opravdu?“ V tu chvíli do místnosti vletěl oknem květ rudé růže a přistál na stole. Třetí ho vzal do ruky a zamračil se.
„Hokage-sama?“ Člen ANBU se neklidně zavrtěl.
„Mám schůzku.“ Třetí vstal od stolu a podíval se z okna. Co tu teď chce? Člen ANBU se zeptal: „Má jít někdo s Vámi? Několika členný tým by-.“
„Ne, půjdu sám.“ Třetí obešel člena ANBU a odešel z místnosti.
„A-ano Hokage-sama,“ zamumlal ANBU a zmizel.
…
Dívka v černém se pozastavila na okraji louky s památníkem padlých shinobi. U něj stál Hokage. Kromě něj tu nikdo nebyl. Bylo tiché odpoledne a jediným zvukem v této chvíli byl vítr, ševelící ve větvích. Dívka opatrně vytáhla z taštičky kunai a chystala se ho vložit do rukávu. Pak se zarazila.Třetí by mě přece nepodvedl! Pomyslela si a přesně v té chvíli se ozval hlas:
„Myslíš, že bych tě oklamal? Jsem tu sám.“ Hokage se otočil a usmál se. Dívka zasunula kunai opět do taštičky a vydala se k Třetímu. Přišla až k němu a nezaujatě se dívala na památník. Nastalo ticho. Pak jej naše neznámá přerušila:
„Nečekala jsem, že budete ještě Hokage. Nicméně, jsem za to ráda.“
„ Je to pro tebe lepší, známe se,“ Sarutobi se odmlčel, „přišla jsi na Chuuninskou zkoušku. To se chceš konečně přihlásit ke své vesnici?“
„Možná, spíš mi vadí, že jsem pořád Genin,“ pak se opravila, „ …nám. Je to smutné, že zrovna my…“
„Jak se vám daří?“
„Jde to. Máme rády svůj klid.“
Sarutobi zvedl obočí. „Přesto jej chcete porušit.“
„Já jsem zatoužila po usedlém životě ve vesnici s přáteli,“ říkala to, jako by zažila mnoho dobrodružství, přesto vypadala velmi mladě.
„Právě teď?“ Ona chvíli neodpovídala.
„Kvůli Narutovi, taky tu zkoušku přece skládá, ne?“
„Ano, je z toho celý pryč.“
Usmála se. „Nějaké nové zprávy o Orochimarovi?“ Třetí užasle zvedl obočí.
„Ty o tom víš?“
„To bych nebyla já, ne? Možná byste měli Chuuninskou zkoušku zrušit.“
„Možná…“ Ticho, jen vítr fičel kolem. Pak Třetí řekl: „Změnila ses během těch pár let alespoň trochu?“
„Jsem starší, zkušenější a troufám si říct, že i hezčí.“
„Opravdu?“
Dívka zaváhala, ale pak si sundala masku a kapuci. Třetí se na ni podíval.
„Opravdu…“ Znovu si je nasadila a otočila se k odchodu.
„Ráda jsem Vás viděla.“ Pak zmizela.
Třetí se stále díval na památník padlých. „Já též.“

…

První část Chuuninské zkoušky byla lehká, druhá část už byla zajímavější. Víte, co se stalo. Třetí část myla ovšem zajímavější díky kvalifikačním soubojům. V hale již všichni čekali na rozlosování. Naruto byl chtivý, jako vždy. Opravdu nejvíce křičí. Naše dívka se pro sebe usmála. Zajímavé děti a zajímavá zkouška. Proti komu budu bojovat? V hlavě se jí ozval tichý hlas: „Aspoň se všem poprvé pořádně předvedeme!“
Na svoji otázku nemusela dlouho čekat.
Hayate si odkašlal. „Je čas, na první kolo kvalifikace.“ Podíval se na srovnávací tabuli, která začala losovat. Všichni ztuhli.

Yamake Orinochi

Aschika Mizunaki

Jeden kluk ze Zvučné se zvedl. Měl černé krátké vlasy, drzý obličej, byl vysoké postavy. Odkráčel ke středu. Od ostatních se ozývalo mumlání.
„Kdo je Aschika Mizunaki?“
Vtom se zvedla naše dívka (dále Aschika) a seskočila z patra do středu.
Bylo vidět, že Yamake zbledl. Místností se nesl šepot.
„ Má smůlu.“
„ To nemůžeš vědět!“
„Kdo to je?“
„Přece Osamělá kunoichi!“
„Tahle?“
„Hej! Proč ten zamaskovanej ksicht?“ Zařval Naruto přes celou halu.
„Mé důvody jsou mé důvody, Naruto-kun,“ Aschika se usmála a víc neřekla, pak se obrátila na Yamakeho. Ten se ušklíbl.
„Prostě se jen bojí ukázat obličej, je to zbabělec!“
Bylo by slyšet spadnout špendlík. Aschika mlčela a v duchu tiše pěnila vztekem. Nakopem mu zadek! Ozval se ten hlas v její hlavě.
Pak řekla: „Neříkej o svém protivníkovi nic, když o něm víš kulový. Zato tě porazím, aniž bych ti dovolila použít jedinou techniku!“
Tomu říkám výzva! Kakashi se zájmem pozoroval Aschiku.
„Moc si věříš!“ Zařval Yamake.
„ A ty moc mluvíš,“ odsekla Aschika a postavila se do bojového postoje.
Hayate si odkašlal. „Tak tedy, BOJ!“