manga_preview
Boruto TBV 07

Banda tupců 25

Podzim uběhl jako voda, zima nastoupila a v sídle Akatsuki se členové organizace - respektivě jen Pein a Konan - připravovali na předvánoční atmosféru. Byl 23. prosinec a právě velitelský pár svolal mimořádnou schůzi u ranní snídaně.

Ráno v kuchyni.
„Dostal jsem brilantní nápad!“ rozhodl se šéf oznámit svou dlouho utajovanou myšlenku ostatním. Ti ale očividně neměli sebemenší chuť poslouchat vůdcovi řeči obzvláště poté, co je ještě za tmy vytáhl z postelí.
„Zvýšíte nám plat?“ zajiskřily Kakuzovi nadějí oči.
„Deš se bodnout?“ zadoufal Hidan.
„Všechno špatně,“ zavrtěl Pein hlavou a dělal, že Hidanovu poznámku vůbec neslyšel „Co říkáte na to že bychom letos poprvé oslavili Vánoce?“
„To je ale blbej nápad,“ zívnul DeiDei, ale jen co na něj zrzek upřel svůj typický "zabiju tě" pohled, tak zmlkl. Zato Hid se nenechal umlčet:
„A to jako proč bychom měli ku**a slavit nějakej pos***ej pánbíčkářskej svátek?“
„Hlavně že já sem se nechal loni od tebe ukecat, abychom oslavili konec roku v Jashinistickém stylu. Upřímně nezávidím Konan, že pak musela zavolat na tři měsíce opraváře, zedníky, instalatéry a malíře pokojů aby uklidili zbytky tvých "Vánoc". Jen se přiznejte bando,“ vrhl pohledem po ostatních „Komu z vás se líbili Vánoce na Hidanův styl?“
„Tobi má ještě zimnici z toho jak mu Hidan-senpai lezl do pokoje a vyhrožoval mu Jashinem, když mu nedonese ve 2 ráno jeho sušenky.“
Ostatní tentokrát museli dát Tobimu za pravdu. Nikdo z nich si znovu nechtěl vyzkoušet loňský styl Vánoc a tak se rozhodli, že se raději spokojí s Peinovou klasikou.
„Tak dobře šéfe. Za mě tedy ano,“ přihlásil se první Sasori.
„Pokud mě tentokrát nebude zas někdo topit ve vaně tak ... um ano,“ přikývl po chvíli přemýšlení Itachi.
Nakonec byl tedy vůdcův návrh na klasické Vánoce všemi přijat. Všemi až na Hidana ovšem, ale ten musel poslechnout a podřídit se většině.
„No výborně pánové a dámo,“ rozzářil se štěstím zrzek „Udělali jste mi velkou radost. Slibuju, že toto budou Vánoce na které jen tak nezapomenete! Tak a teď k prvnímu kroku. K Vánocům patří i vánoční stromek. Nuže kdo z vás ho půjde koupit?“
S těmito slovy pokukoval Pein po hlavním učetním, ale ten se k tomu moc neměl:
„Kasa je prázdná,“ oznámil Skrblík.
„Jak prázdná? Ty nedělej si ze mě srandu Kakuzáku!“ vyhrožoval mu šéfík prstem „Ještě před měsícem jsme utržili tu pohádkovou sumu za ten Deidarův výherní tiket. Tak mi netvrď, že se jen tak peníze vypařili!“
„Nevypařili. Prochlastali se.“
„Cože?!“
„Slyšíte dobře šéfe. Támhle Kisák nám je všechny prochmelil za měsíc v hospodě.“
„Cožeee?!! KISAME!“
„Měl jsem žízeň a to pivo bylo táák dobrý,“ omlouval se Kis a na tváři mu pomalu naskakoval rumělec.
„Arrrghh zabi-,“ zaskřípal ocelovými čelistmi zrzek až ho modrovláska musela uklidnit. Nejprv mu něco pošeptala do ucha a vzápětí se na šéfově tváři objevil zlomyslný úšklebek.
„Inu dobrá,“ prohlásil „Nedá se koupit tak se musí jít uříznout. Za barákem máme celý les. Vy dva,“ ukázal na zombie dvojku „A Kisame půjdete teď ven a vyberete nějaký hezký smrček. Uříznete ho a pak ho sem dotáhnete!“
„Děláš si ku**a pr**l? Venku je 15 pod nulou!“
„No a? Mám ve skříni zimní kožichy.“

***
Někde v lese.
„Táhne na mě ku**a!“ klepal se Hid a přitom si vyškubl pár rampouchů z nosu „Kakuzu hejbni sebou a už si nějakej ten pařez vyber!!!“
„Ještě jsem nenašel ten správný. Trpělivost Hidane.“
„Kaku pomoz. Mě otekla jedna noha,“ naříkal z dálky rybák, když se za dvojicí bortil ve sněhu.
„Trpělivost ...!“
„Ta právě došla,“ chopil se v mžiku Jashinista své kosy.
„Mám to! Našel jsem ten správný strom,“ ukázal Kak raději ve spěchu na první strom který spatřil.
„COŽE? Jako tohleto? To si děláš ku**a ze mě pr**l! Tohle si potáhneš sám Skrblajzno!!!“
„Těžko bys našel impozantnější symbol pro naší impozantní organizaci, než je tento impozantní strom,“ namítl hrdě maskovaný.
„Pomozte mi!“ ozýval se někde tlumeně vzadu Kisův hlas ze sněhu.
„Tak Hidane a teď ho zbývá jen porazit. Ještěže máš tu kosu.“
„Mou kosu?!! Si děláš srandu - měl sis na to vzít raděj sekeru ne?“
„No šéf ti tu kosu nevrátil tuším jen tak z milosti. Chtěl abys jí na tohle přesně použil,“ připomněl mu Kakuzu.
„Zabiju ho! Přísahám Jashinovi, že z něj jednou udělám fašírku,“ vztekal se Jashinista a tnul svou milovanou kosou do zmrzlého dřeva, až to v ní zavibrovalo.
„Jde ti to výborně,“ poznamenal Kak a pod maskou ukrýval svůj potměšilý škleb.
„Sklapni jo!“ okřiknul ho Hid, když udělal sotva centimetrovej zářez v kmeni.

***
Po 3 hodinách.
„Wahh moje nebohá kosa,“ naříkal bělovlasý a sledoval se zničeným výrazem zprohýbaný kus oceli.
„Nefňukej a raděj doraž ten smrk,“ napomenul ho Skrblík a opřel se zády o zmíněný jehličnan, když ten pod náhlou vahou zapraskal a začal se hroutit k zemi.
„Bacha!“ varoval včas Hidana, který byl tak zaujat svým zničeným majetkem a nevšiml si, že na něj padá dřevěný kolos.
„Fuu to bylo o fous,“ oddechl si Kak a začal přemýšlet nad transportem vánoční ozdoby „Neviděls někde Kisameho?“
„Nech mě být!“
„Fajn najdu si ho sám. Kisame. Hej Kisame kde jsi?!!!“
„Pomo-,“ ozvalo se zdušeně z nedaleko stojícího sněhuláka, který tam ještě před chvíli nebyl.
„Co tu šaškuješ,“ tahal Kakuzu rybáka ven ze závěje.
„Brrr u-už vím jj-jak se cítí filé v mrazničce,“ odpověděl zledovatělý Kis.
„Klid. Už jdem domů.“
„Máte hotovo?“
„Jo. Problém je teď jak tam ten smrk vůbec dotáhnem,“ zadíval se Kakuzu na největší strom v lese, který jim právě ležel u nohou.

***
„Senpai podívejte. Sněží!!!“ radoval se Tobík, když vykukoval oknem ven.
„Jako loni touhle dobou. Tobi slez z toho parapetu nebo někam spadneš,“ šel mu domluvit blonďák „A vůbec co ty tu děláš? Já myslel, že si raději hraješ s plyšákama než že čučíš z okna?“
„To jo Senpai, ale Tobiho zaujala venku taková rána, že se musel kouknout. Znělo to jako jedna z vašich bomb.“
„Ukaž podívám se taky,“ vykoukl Dei zvědavě z okna a odstrčil maskovaného.
„Deidara-senpai copak tam vidíte?“
„Vidím spoustu sněhu, takže zas budeme muset co odhazovat. Vidím rozbitej sklenik, takže nám nejspíš Zetsusák někam zdrhnul. A taky vidím bandu tří pitomců, jak se táhnou z lesa se zatraceně přerostlým kusem dřeva. Tobi vyřiď šéfovi, že se nám naše Sněhurky už vrátili.“
„Hai Senpai!“

***
V předsíni.
„Ale to snad ne pánové!“ vyšiloval zase zrzek a zíral na nadílku před hlavním vchodem „Říkal jsem vám smrček. A né 50-TI metrovou monstrozitu!!!“
„Šéfe klid,“ uklidňoval ho Skrblík „Myslím, že dokonale zdůrazní naší velkolepost.“
„A kam to chceš jako narvat co?!! Vždyť do obýváku se nám sotva vejdou jen jeho kořeny!!!“
„Tak se tomu uřízne špička no,“ mavl rukou Kak.
„No paráda! Takže budeme vánočně zdobit kořeny,“ prohodil ironicky zrzek.
„Neeee!!! Tobi chce mít vánoční stromeček a na špičce chce mít vánoční hvězdičku,“ rozbrečel se Lízátko při představě řezaní.
„Peinie to bude trochu problém nemyslíš?“ zastala se Tobiho modrovláska, které se maskovaného zželelo „Opravdu bych si taky přála mít poctivý vánoční stromeček se vším všudy.“
„Drahá snad vidíš, že to není proveditelné.“
„Já mám nápad!“ přihlásil se jako vždy zručný mistr loutkař „Proč bychom museli krátit strom, když mužeme v jednotlivých patrech nad obývákem udělat do podlahy a střechy otvory, kterými se celý smrk do sídla vejde. A špičku s hvězdičkou bude mít hold Tobi nad střechou.“
„Hmmm zajímavý nápad Sasori. Ale jak tam ten smrk chceš nasoukat?“
„S vašimi schopnosti gravitace by to neměl být problém co šéfe?“ mrkl na vůdce povzbudivě rudovlasý.
„No ovšem! Jsem přece dost cool na to abych to zvládl,“ praštil se do čela zrzek „Fajn Sasori, přitáhni z dílny motorovou pilu. Bude se řezat!“

***
*drrrrrrrr*
„Aaa fůj mám v čaji piliny,“ stěžoval si z gauče Itachi, když na něj začalo přílišně chumelit dřevěné smetí.
„Strpení. Za chvíli jsem hotov,“ zahuhlal zezhora z druhého patra Sasori.
„Mám toho plný vlasy!!! Danna přestaňte!“
„Hepčíííí nějak jsem z toho dostal rýmu,“ scháněl se po kapesníku Kisame, když i on už začal být zasypáván „Sasori-san, nepřeháníte to trochu s tím řezáním. Vždyť ty otvory jsou snad 5-ti metrový!“
„Utři si nudli, Makrelo!“ urazil se dotčeně loutkař a posunul si důležitě brusičské brýle „Na velkej strom je potřeba velká díra!“
Hluk byl za chvíli tak dotěrný, že dokonce vylákal ze svých pokojů i věčně zalezlé duo Orochimaru & Sasuke. A jako obvykle to byl Uchiha kdo první promluvil:
„Hej trapoši! Co tu smolíte? Děsně tu táhne.“
*Ti nám tu tak chyběli* pomyslel si otráveně Pein „Zalez zpátky do pokoje, stejnak nemáš nic na práci!“
„Práší se ti od pusy piliny Děravá hlavo.“
„Ty skrčku teď tě dostanu!“ vytočil se do nepříčetna vůdce a zamířil na Sasukeho:
„SHINRA TENSEI!“
„Peinie nééé uvnitř!“ zděsila se Kon, ale bylo už pozdě. Smrtící vlna vybourala zeď v chodbě v prvním patře.
„Paráda. A teď tu táhne ještě víc,“ ucedil Sasuke, když se mu podařilo včas použít přemístění. Právě teď seděl v kuchyni a vybaloval další balík žvýkaček.
„Ježiš šéfe,“ zafňukal zezhora Sasori „Kdo to má po vás furt spravovat.“
„Musím-být-v-klidu,“ říkal si nahlas zrzek a snažil se psychicky nezhroutit.
„Peinie klid. Já tu díru zas zalepím - jen budu potřebovat zas nějaké papíry. Kakuzu půjčíš mi ...“
„Nechte být mé výpisy!!!“ zděsil se maskovaný když zjistil o co Kon jde.
„HOTOVO!“ oznámil nahlas Sasori aby ho dole všichni slyšeli „Ale na půdu nepolezu. Jsou tam červotoči.“
„Hidan to za tebe dodělá. Že jo Hidane,“ optal se šéfík jmenovaného.
„Ani mě nehne! Zničil jsem si ku**a kvůli tobě kosu!“
„Když to uděláš, pořídím ti novou.“
„Fakt?“ zbystřil Hidan.
„Opravdu.“
„Tak fajn. Udělám to. Ale chci aby ta kosa měla v sobě zabudovaný motor na vysokorychlostní otáčení čepelí a byla ze speciální nerezové slitiny.“
„Ok a teď padej,“ vzdychl otráveně zrzek a začal si pomalu vypisovat seznam dárků pod stromeček "Hidan si tedy přeje zahradní sekačku. “

***
„Zdar Pinochio. Přišel jsem tě vystřídat,“ uzmul Hid loutkaři motorovou pilu.
„Ty? A dobrovolně,“ koukal nevěřícně Sasori.
„To sice ne, ale šéf mi slíbil hypermoderní vražednou mechanizovanou kosu,“ dmul se pýchou Jashinista „Více obětí pro pána Jashina.“
„No tak fajn,“ tvářil se stále nevěřícně rudovlasý „Zbývá provrtat půda a střecha. Tam už to nechám na tobě. Měj se!“
Jen co odešel, tak se Hidan vydal na půdu. Když otevřel padací dveře první co mu padlo do oka bylo:
„Ku**a kde je tu vypínač! Tady je prd vidět!“
„Po tvé ... pravačce,“ ozvalo se slabě ze tmy.
„Díky ... POČKAT kdo seš!!!“ zbystřil Hidan a hned rozsvítil. Světla zářivek osvítila vyhublého rudovlasého muže, jak se krčí v kolečkovém křesle.
„A ku**a ty seš určitě houmlesák!!“ vrhl se okamžitě bělovlasý na nemohoucího a začal do něj bušit „Co tu sakra děláš!! Máš hlad? Padej o dům dál tady nic nemáme!“
„N-nechte ... mě!“

***
Dole v obýváku.
„Co je to tam za randál? On snad s tou motorovkou neumí zacházet,“ lamentoval Sasori a pomalu litoval, že jí Hidanovi vůbec přenechal na starost „Šéfe byl to fakt dobrý nápad? Hej šéfééé!!!“
Pein byl však nehybně nataženej na gauči bez známky pohybu.
„No to je paráda. On spí!“
Zato modrovláska ihned pojala podezření, které se jí záhy vyplnilo, když Hidan přílítl zezhora a se šíleným výrazem pokřikoval:
„Kde jste kdo. Na půdě se nám usadil nějakej bezdomovec! Ale už jsem ho svázal. Zavolejte někdo šéfa a půjdem ho zmastit!!!“
„Můj ty bože! Uhni,“ vyjekla Konan a upalovala na půdu v závěsu s celou bandou Akatsuki.

***
„Proboha Nagato! Nestalo se ti nic,“ rozvazovala pomlácenou postavu.
„T-ten ... šedivej ... mi to rozbil!“ koktal Nagy a ukazoval nejprve na Hidana, který u padacích dveří scháněl Peina a pak na ovladače sfér na svém kolečkovém křesle.
„Promiň Nagato. On má v hlavě jenom piliny.“
„Blondýno chci mluvit s šéfem! Teď hned!“ držel Jashinista Deidaru za límec „Mě nezajímá, že spí. Máme tu ...!“
„HIDANE!“ Vynořila se mu za zády Konan tak nečekaně, až nakonec v překvapení umělce pustil. A nejen to. Z modrovlásky šlehaly blesky hněvu na míle tak daleko, že se nikdo neodvážil ani pípnout.
„C-co je?“
„Žádnej Pein teď nepříjde!“ dychla mu nepříjemně do tváře „Ale buď si jist, že až příjde tak s tebou zacvičí!“
„Hele co máš s tím bezd-“
*plesk*
Hid dostal takovej pohlavek, že odlítl na druhou stranu půdy. To jí zřejmě vylepšilo tak náladu, že byla ochotná Nagata ostatním i představit:
„Omlouvám se, že jsem vám to neřekla dříve. Tohle je Nagato - Peinova pravá podoba. Náš skutečný velitel.“
Nastala minuta ticha než všem došlo, co to šéfová právě řekla.
„Muhahaha,“ ozvalo se sborově z party.
„Tenhle hubeňour?“ zhodnotil Deidara Nagatovu fyzičku.
„Nagato-san by měl více jíst. Drží snad dietu?“ strachoval se Kisák.
„Jakej Nagato?“ ohlížel se Itachi.
„Mě se líběj jeho vlasy,“ vyslovil Sasori jako jedinej pochvalu.
„Mě se líbí tak nějak celej,“ olízl se Orochimaru.
„Kost a kůže. Moc by mi nešmakoval,“ přikývl kaktusák.
„Zetsu má recht. Počkat ... Zetsu???“ všiml nově příchozího Kakuzu „Co ty tu děláš? Nemáš být náhodou zavřenej ve skleníku?“
„Byla tam zima, tak jsem se přestěhoval sem do teploučka. Líp mi tu raší pupeny,“ vycenil zuby v děsivém úsměvu Zetsusák.
„Sasori,“ přerušila jejich diskuzi Konan „Dokážeš to prosím spravit?“
„Maličkost,“ podíval se na Nagatův ovladač „Upřímně mě překvapuje, že tady pan Smrtka používá ještě analogové vysílání. Dneska frčí digitál.“
„Hele a nebude to bolet?“ strachovala se o svého kamaráda Kon.
„Vůbec. Maximálně ten šok. To víš modernizujeme,“ zašklebil se loutkař na zmateného Nagata „Nechte nás tu chvíli. Potřebuji klid na práci.“

***
V obýváku.
„Mám to,“ smál se mistr loutkař když vcházel do tiše čekající společnosti „Zas máte šéfa jak nového. Vidíte.“
Ukázal směrem na pohovku kde se zrovna probouzel z restartu Deva Pein. A jako první mu pod ránu přišel Jashinista:
„Hidane mám pro tebe dárek.“
„Fakt? A jakej?“ zeptal se nadšeně Hid.
„Shinra Tensei“
Hned na to Hidan přelítl pozpátku Itachimu nad hlavou do předsíně, kde zůstal celý roztažený ležet.
Když se na svého partnera Konan vyčítavě podívala, dodal jen se smíchem „Promiň. Nemohl jsem si to odpustit.“

***
Za 2 hodiny venku.
„Šéfe soustřeďte se!“ varoval zrzka s dalekohledem Skrblík, když sledoval jak se 50-ti metrový dřevěný kolos vznáší nad střechou sídla „Jestli to poděláte, tak vám zas novej barák schánět nebudu!“
„Vždyť já se soustředím!!!“ zaječel vztekle Pein na maskovaného, když v tu chvíli urazil kmenem smrku komín.
„No skvělý a jsme bez komína,“ povzdechl si loutkař.
„Víte vy co...,“ spustil bezmyšlenkovitě šéf ruce dolů.
*PRÁSK*
Hned na to celej smrk zajel střechou do sídla až to v dolních patrech zapraskalo, sem tam byl slyšet zvuk rozbitého nádobí a z přízemních oken se vyvalil šedivý chuchvalec prachu.
„Výborně šéfe, a ani to nebolelo,“ pochválil ryšavého DeiDei „Příště si ale na demolici pozvěte někoho zkušenějšího.“
„Proboha kuchyň! Mé památeční skleničky!“ vběhla zděšeně modrovláska do sídla jen co se prach usadil.
„Tak kdo jde se mnou zdobit?“ zeptal se už klidněji Pein „Vidím že skoro všichni se hlásíte. Tak fajn. Já s Konan, Sasorim a Kisamem ozdobíme spodek v přízemí. Itachi, Sasuke a Pedomaru ozdobí 1. patro. Hidan vyzdobí ... ano Hidane sám ... 2. patro, Kakuzu půdu a Deidara s Tobim se ujmou střechy a celého vršku.“
„Proč musím být zas já s Tobim,“ nadával Dei.
„Protože díky Tobiho hvězdičce musíme vyzdobit celou tuhle dřevěnou obludnost. Když je z ní tak nadšenej tak ať si jí tam pověsí sám. A ty mu můžeš asistovat se svou schopností letu. Nějaké námitky? Ne? Tak rozchod!“

***
„Deidara-senpai proč jste nevymodeloval ty ptáčky?“ klepal se Tobík a urputně se zuby nehty držel rozviklaného dřevěného žebříku ve výšce padesáti metrů „Vy byste udělal ptáčka, Tobi by si nasedl a pak by letěl nahoru pověsit vánoční hvězdičku na špičku.“
„Škoda plencat jílem,“ zíval zespoda DeiDei, kterého už nebavilo přidržovat žebřík a tak si přitáhl zevnitř židli a teď se zaujetím sledoval Tobiho akrobatické pokusy dosáhnout na špičku smrku.
„Senpai jestli spadnu ...!“
„Tak se asi rozplácneš Tobi.“
„Senpaiiii!!!“
„Ale jestli tě to potěší tak za tebe budu 5 vteřin truchlit a pak si půjdu udělat horkou čokoládu.“
Mistrova slova moc Lízátko nepotěšila a tak se celou svou vůlí snažil natáhnout na špičku stromku která byla od něj na metr vzdálena.
„Už ... už ..UŽ!!!“ dosáhl Tobi na vrcholek a dokonce se mu podařilo zavěsit vánoční ozdobu tam kam patřila.
„Senpaiiii já to dokáázal! Vánoční hvězdiííííííííí .... ááááá!!!“
To už se celý žebřík řítil i s Tobim dolů přímo na místo kde seděl blonďák:
„Proboha letající pitomec,“ snažil se Dei včas uhnout, ale nepodařilo se mu to. Jen co na něj žebřík dopadl, zůstal zaklíněn mezi ním a Tobim.
„Senpai vy jste mě zase zachránil,“ zaculil se Tobík a vrhal na svého parťáka přátelsky okem „Tobi dopadl do měkkého.“
„Hh-mmm slezz ze mě,“ snažil se Deidara osvobodit, ale marně - žebřík byl příliš těžký a na něm sedící Tobi tomu moc nepomohl. A zrovna ve chvíli, kdy už si Dei myslel že nemůže být hůř:
*blesk*
„Mmmm krásná fotečka. Taková romantická,“ bylo slyšet háďákův hlas z okna v 1. patře „To bude prodejní hit letošních Vánoc: pohlednice s nápisem „Hodně štěstí a lásky vám přejí Deidara & Tobi.“
„Arrrghh nenávidím Vánoce,“ ječel vztekle Deidara a snažil se ze sebe setřást Tobiho, přestože v tu chvíli nevěděl, že to nejhorší příjde až následující den.

Poznámky: 

V sídle nám začínají Vánoce. A příště nás čeká nabitý Vánoční speciál ve kterém zažijeme Štědrovečerní večeři, rozdávání dárků a pár nečekaných hostů Eye-wink.

5
Průměr: 5 (9 hlasů)

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele Áža-chan
Vložil Áža-chan, So, 2013-01-05 17:31 | Ninja už: 4204 dní, Příspěvků: 48 | Autor je: Pěstitel rýže

super povídka, těšim se na další díl Naruto

Blog o anime a všem okolo Mrk
aza-anime.blog.cz

Obrázek uživatele gerod-cz
Vložil gerod-cz, Po, 2012-12-17 17:47 | Ninja už: 4620 dní, Příspěvků: 59 | Autor je: Prostý občan

skvělý díl, jen taková poznámka. Žádná s Peinových cest nemá vlastní vůli. Jen mi trochu přišlo, že se Nagato choval jinak než Pein Smiling

Se*e mě, že je Naruto úplný kok*t.

Obrázek uživatele deva path
Vložil deva path, Po, 2012-12-17 17:51 | Ninja už: 5017 dní, Příspěvků: 154 | Autor je: Pěstitel rýže

To vím. Ale bylo mi líto ze sfér udělat jen pouhé nemyslící loutky. Zabilo by to vtip Eye-wink. Řekněme že Nagato trpí vrcholnou fází schizofrenie a každá sféra symbolizuje jednu část jeho osobnosti Laughing out loud.

Velké díky Tarush-chan za vytvoření mého Fanclubu

Deva nově straší i na Devě Laughing out loud a Facebooku

Obrázek uživatele Isade-chan
Vložil Isade-chan, Ne, 2012-12-16 23:52 | Ninja už: 4161 dní, Příspěvků: 369 | Autor je: Konohamarova chůva

vysokorychlostní otáčení čepelí a ze speciální nerezové slitiny
a
Upřímně mě překvapuje, že tady pan Smrtka používá ještě analogové vysílání. Dneska frčí digitál.- tak toto mě dostalo nejvíc Laughing out loud
jako vždy skvělé a velice vtipné. Hóódně jsem se nasmála Laughing out loud
Těším se na vánoční speciálek Laughing out loud

Život je přilš krátký na to, aby se jen přežíval. Proto by se měl žít naplno.