Ta pravá síla 1 - Návrat

Děj se odehrává čtyři roky po té, co Naruto odešel trénovat s Jiraiyou. Rok po jejich odchodu se vydali na trénovat po různých zemích i Sakura s Hinatou. Jako první do listové dorazí Naruto s Jirayiou, pár dní po nich i Sakura s Hinatou.

Je krásný den, slunce svítí, ptáci švitoří. Po celé listové vesnici se ozývá křik z dámské části lázní.
„Konohamaru!“ křičí Ino a honí Konohamara po lázních. Konohamaru vyběhne ven a srazí se s jeho týmovou partnerkou.
„Mo-Moegi?“ koktá chlapec vyděšeně.

Moegi nahodí nejdříve nechápavý pohled, pak ho vystřídá zamyšlený a když se tam konečně objeví Ino, tak začne zuřit. Popadne Konohamara za jeho dlouhou šálu, zvedne ho do vzduchu a začne na něj křičet něco ve smyslu:
„Konohamaru, ty neschopný id**te. Co sis myslel? Já bláhová si myslela, že si třeba dospěl. Proč špehuješ Ino-sempai? To mi vysvětli.“ Než však stihl odpovědět, tak s ním Moegi třískla o zem takovou silou, že se za ním tvořila hluboká rýha. Ino se jen smála a když si uvědomila, že stojí venku jen v ručníku, tak zrudla a cupitala zpět do budovy s jedinou myšlenkou. Však ona mu dá co proto i za mě…
Když už chtěla Moegi dát chlapci další brutální ránu, někdo jí chytil ruku a pousmál se.
„Já myslím, že už má dost.“ prohodil mile cizinec.

Chvíli před tím nedaleko Konohy…
„Už je to dlouho, co Naruto?“usmíval se šedovlasý muž a pohlédl na svého o několik let mladšího žáka.
„Ano, to je Jiraiyo-sama.“odpověděl vysoký blonďatý mladík s průzračně modrýma očima a překrásným úsměvem.
„Jiraiyo-sama? A kam se poděl Zvrhlý poustevník?“ hleděl překvapeně a možná i trochu smutně na Naruta.
„Ale Ero-sennin, já vás jenom zkoušel. Chtěl jsem vědět, jak budete reagovat, ale netušil jsem, že to bude tak hrozně k smíchu.“Dořekl blonďák, který se už začal smát na plno a nemohl přestat. Jiraiya byl chvíli trochu mimo, ale nakonec se rozesmál taky.
„Konohamaru-u-u!“ neslo se listovou vesnicí až k smějícím se mužům.
„Slyšel jste to?“ přestal se smát Naruto a přemístil se do Konohy.
„Jako by se to dalo přeslechnout.“Odpověděl Jiraiya, ale jakmile se otočil, nikdo už za ním nestál, tak si jen uraženě pomyslel. On se přemístil a mě tu nechal, pacholek. Neměl jsem mu dávat ten Minatův svitek s technikami. Já mu dám, mě tu jen tak nechávat. Jen počkej Naruto! Nakonec mu nezbylo nic, než pokračovat v cestě.
Mezitím se Naruto přesunul na střechu budovy naproti lázním a pozoroval, co se dole bude dít.

„Pusť mě nebo ti garantuji to, že jednu schytáš, ať si kdokoliv.“ pronesla zastřeným hlasem a s ledovým klidem Moegi. Cizinec jí pustil a ona se k němu otočila čelem. Naproti ní stála osoba s mužskými rysy. Na sobě měl černý plášť s červeným lemováním na rukávech. Když se otočil k odchodu, tak si všimla červené lišky, kterou měl vyobrazenou na zádech. Trochu poodešel a poté se opět otočil čelem k ninjům z Konohy.
„Nechcete si dát souboj? Vy dva proti mně, aby to bylo fér.“řekl cizinec a trochu se pousmál. To však dvojice ninjů nemohla vidět, jelikož měl přes hlavu kápi.
„Slibuji, že nebudu bojovat naplno.“Dodal už trochu žoviálně.
Moegi s Konohamarem na sebe kývli a postavili se do bojových postojů.
„Tak tedy dobře, přijímáme tvou nabídku, ale myslím si, že nás podceňuješ.“ ozval se Konohamaru a Moegi jen kývla na souhlas.

Jen počkej, ty vejtaho. Jednoho dne budu hokagem a tak tě musím porazit, jinak se nemohu Narutovi-niisan rovnat. Probíhalo Konohamarovi hlavou.
Stačí, když tě jednou škrábnu chakra-skalpelem a rozhodím ti nervy nebo poškodím orgány. Nejdřív však použiji sílu, abych si zjistila tvé reflexy a trochu si tě proklepla. Jak si asi silný? To je jedno, s Konohamarem tě dostaneme. Rozmýšlela Moegi.
Tak uvidíme, jak jste se zlepšili. Doufám, že dost, jinak by vám mohla nějaká moje technika ublížit. Radši použiji techniky typu C nebo B. Konohamaru určitě použije klony a pak se mě bude snažit zasáhnout rasenganem. Vypadá to, že Moegi studovala u bábi Tsunade, takže brutální síla je jasná. přemýšlel i vyzyvatel.