ナルト + フェアリーテイル... (04) - Přátelství aneb Jsou si podobní jako vejce vejci

Jedná se o spojení dvou anime sérií – Naruto a Fairy Tail.
Takže by možná nebylo na škodu, kdybyste si FT nejdříve zkoukli než se pustíte do čtení... ale není to podmínkou
_______________________________________________________________________________________

Minule: Fairytailští jsou již roztroušeni po celé Konoze kromě Mystogana a Kate, kteří se vypařili z vesnice úplně. Mistr Makarov se zabydlel u Tsunade v kanceláři. Gray a Cana následovali Kotetsua a Natsu s Happym zase Izumu. Naruto se zbavil veškeré zátěže cizích návštěvníků a šel vyprázdnit hrnce v Ichiraku, zatímco nejspíš malá část oné zátěže spadne na Sasukeho bedra.

Uběhlo zhruba pár minut a Kotetsu už před Sasukem klečel na kolenou a stále jej prosil. Už se schylovalo k tomu, že obejme jednu z jeho nohou a nepustí ho, dokud černovlasý mladík nebude souhlasit s jeho prosbou.
„Prosím, prosím Sasuke! Stejně určitě nemáš co dělat,“ díval se na něj psíma očima.
„Ach jo… tak dobře, ale bude mě poslouchat na slovo! Jinak ti ho dovedu zpátky a tebe pak vynesu v zubech a venku tě zabiju… Nezapomínej, že moje msty jsou bolestivé!“ mrkl na něj šibalsky.
Kotetsu se trochu otřásl, ale následně s jeho podmínkami souhlasil. Okamžitě se tedy zvedl a pelášil k dvojici, která na něj stále hleděla jako na cvoka, zatímco postávala před jeho domem.

„Tak… pokud se nepletu, tak ty se menuješ Gray, že?“ opáčil Kotetsu k dalšímu černovlasému mladíkovi. Zmíněný kývl.
„Dobře, tak támhleten je Sasuke. Ukáže ti vesnici a tak, takže ho prosim poslouchej a následuj,“ říkal prosebně a zároveň sladce.
Gray hlasitě odfrkl, neměl v úmyslu nikoho poslouchat, ale na druhou stranu se mohl zbavit jednoho z těch dvou bláznů, které potkal pod tou rozpadlou budovou, takže doufal, že tenhle, který se nyní má stát jeho novým společníkem, je alespoň z části normální, a proto prozatímně souhlasil. Sice ho začalo štvát, že si s nima házej jako s volejbalovým míčem, ale pokud ho měl chytit někdo konečně v pohodě, neměl žádné námitky.
Jakmile si dopovídal se svým vnitřním já, přišel ve stylu polonahého tvrďáka k Sasukemu.
„Ehm… proč najednou nemáš oblečení?“ ptal se nechápavě Sasu.
„Áá… odkdy sem?“ vyjekl překvapeně Gray.
„To by mě taky zajímalo…“ vrátil mu jeho kolega.
S podobnými řečmi se vydali do středu všeho dění ve vesnici. Kotetsu s Canou slyšeli už jen nějaké mumlaní namísto srozumitelných slov, zatímco se jim černovlasá dvojice pomalu ztrácela z dohledu.
Několik minut tam postávali v naprosto trapném tichu, ale to po čase Cana prolomila: „Tak zavedeš mě do tý hospody?“ vyjela nedočkavě.
„Nemyslím si, že ti bylo už dvacet, takže se omlouvám… ale napadlo mě, že bych ti nabídl něco jiného než je saké,“ opáčil, zatímco se při slovech ‚něco jiného‘ začal usmívat od ucha k uchu jako hvězda, která právě zabrala pozici nového slunce.
Cana netušila co má tenhle dospělý fešák za lubem, ale protože se nechtěla vzdát té několika málo procentní šance, že se jedná přeci jen o nějaký alkohol, souhlasila a následovala ho do jeho domu.

***
Izumo s Natsuem a Happym se procházeli vesnicí. Nevěděli kam míří, nebo alespoň dva z nich, ale ani ten poslední neměl určený cíl, takže se potulovali všude možně, kam je nohy zrovna zavedly.
„Ách! Mám hlad,“ opáčil po několika desítek minutách ticha Natsu.
„Dáme si rybu?“ zeptal se Happy, přetékající nadšením.
„Když o tom tak mluvíš, tak bych si taky něco dal. Dokonce tu znám i skvělou restauraci… ale promiň,“ otočil se poté Izumo na modrého kocoura, „ryby tam asi nemají.“
Happyho opustilo všechno štěstí, které do té chvíle tak nastřádal. Za chůze se poté trochu kymácel a díval se do země, zatímco začaly jeho ouška propadat gravitaci.
„Neboj Happy, později ti nějakou chytím,“ poklekl Natsu k němu a pohladil ho po jeho modré srsti na hlavě.
„Aye sir!“ povyskočil nadšeně, zatímco mu v očích začaly problikávat zářící hvězdy.
Izumo se zastavil až několik kroků před nimi, jelikož si včas nevšiml, že se růžovovlasý zastavil a pohlazením přerušil i chůzi jejich třetího společníka.
„Tak deme? Možná ti tam Teuchi dá i něco, co ti bude chutnat. Třeba překvapí a rybu mít bude,“ usmál se, zatímco skrytě doufal, že je alespoň trochu motivoval, páč chtěl, aby ho rychle následovali. Jeho žaludek to jednoduše vyžadoval.
„Jasně!“ řekl Natsu a popadl Happyho do náruče a řítil se ke konožskému ninjovi.
Jakmile byl v Izumově rovině, tak se hnědovlasý rozeběhl, aby tam byli co nejdříve.

Dorazili k restauraci za pár chvil. Byli oba tak vyčerpaní během, že ještě pár minut stáli uprostřed cesty a ztěžka oddychovali, zatímco se drželi za kolena. Happy si to však pochodoval v klidu dovnitř, jelikož jeho nosítka právě odpadly.
Po několika chvílích ho však dvojice následovala. Uvnitř seděl ještě nějaký kluk s nahou hrudí, který měl hlavu zabořenou v misce, tudíž kromě jeho zad na nic neviděli. Natsuovi okamžitě do hlavy přilítl polonahý Gray a tudíž začal po cizinci házet vražedné pohledy.
Izumo si sedl na okraj, takže Natsuovi nezbylo nic jiného, než si sednout mezi chlapce, což ho vytáčelo daleko víc, ale holt se na dlouhou dobu zasekl v mysli, takže si místo vybrat nemohl.
Když se posadil, pootočil hlavu doprava, aby se podíval, zda to fakt není Gray. Dotyčný se zrovna taktéž vyškrábal z misky a podíval se na své nové sousedy.
„Áááá!“ vykřikli oba zároveň a začali na sebe neslušně ukazovat.
„Co tady děláš? Neměl si být kdesi jinde… na opačný straně Konohy? Doufal sem, že se o vás nebudu muset starat!“ odpověděl polonahý blonďák.
„A já zase doufal, že si víc podobnej mě a né Grayovi!“ vrátil mu naštvaně Natsu, „Proč nejseš oblečenej?!“
„Bylo mi vedro, jak sem utíkal od budovy Hokage, tak sem si sundal bundu. V tu chvíli mi nedošlo, že sem si ráno nebral tričko, ale prostě sem si řek ‚To vem čert!‘ a tak tu takhle vysedávám, no. Šak nejsem špekatý, tak je to jedno, ne?!“
Natsu nadzvedl levé obočí a začal si ho naštvaně přeměřovat, ale po chvíli ho to přestalo bavit… tedy hned poté, co se ozval jeho žaludek, takže se otočil na Izumu a vyčkával, až něco objedná.

***
Gray mezitím kdesi veprostřed Konohy pšiknul.
„Někdo na mě myslí,“ řekl tiše.
Sasuke se na něj znuděně podíval, ale na druhou stranu v tom cosi viděl, „Co ženský?“ zeptal se poté, aby se ujistil v tom, co ho právě napadlo.
„Ani to nezmiňuj. To je samý Gray-sama! Fešáku a tak podobně,“ zazoufal jeden z černovlasých. „Ach bože!! Jsem fakt rád, že sem tady zkejsnul zrovna s Canou a Kate.“
Sasukeho jeho odpověď potěšila, „Fákt?“ vypálil nadšeně.
„Tebe to těší?! Nejseš náhodou na tom podobně? Stačilo projít vedle nějaký holky a viděl sem, jak po tobě šlehaj pohledy… Taky sem měl párkrát pocit, že než sme začali utíkat, tak někdo volal Sasuke-kun!“
„No právě! …těší mě, že už v tom nejsem tak úplně sám!“ pousmál se Uchiha.
Gray tedy jen chápavě pokýval hlavou. Hned poté však chlapci začali vést další konverzaci, ve které si byli tak podobní. Svlékaní do půli těla, když jdou do boje. Při chůzi a slovech se chytili kolem ramen a, na pohled jako nejlepší přátelé, pochodovali vesnicí.

„Sasuke-kun!“ opáčil dívčí hlas za nimi.
Oba se otřásli a báli se otočit. Gray se bál, že to bude nějaká potrhlá fanynka a bude muset zase začít utíkat… nebo při nejhorším, že by se zamilovala i do něho. A Sasuke se bál jenom toho prvního, zatímco doufal v to druhé.
Avšak Uchiha se poté odhodlal otočit, i když se zatajeným dechem, neboť ten sladký hlas, který jej volal, nezněl zrovna tak, jako písklák jeho největší pronásledovatelky.
„Ach Hinato,“ oddychl hlasitě, „Co se děje?“
Dívka zhluboka dýchala, neboť, jak se zdálo, tak je hledala za běhu. Ale hned jak popadla dech, spustila: „Volá tě Tsunade-sama. Také hledá Naruta-kun, který má přivést ještě nějaké neznámé tváře… nevím o koho jde, ale prý s nimi má být právě on, takže kdybys na něj někde narazil, tak mu to prosím řekni.“
Sasuke tedy kývl a černovláska se otočila a běžela zase pryč.
„Tak paráda. Musím najít tu vymletou hlavu a pak zajít za Hokage…“ řekl opravdu převelice nadšeně, „A jak se zdá, tak ty taky.“
Gray pouze pokrčil rameny a svého nového přítele následoval, jakmile se někam vydal.

Nešli zrovna dlouho, protože Sasuke věděl, kde hledat. Zastavil se u Ichiraku ramen, kde seděli tři osoby. Sasuke tam vpadnul, zatímco Gray stál uprostřed cesty se složenýma rukama na prsou a vyčkával.
„Naruto! Máme jít za Hokage, tak přestaň žrát a mazej!“ rozkázal Uchiha, aniž by někoho z přítomných pozdravil.
Blonďák se otočil s vykuleným výrazem, zatímco měl plná ústa a ještě k tomu mu z nich viselo několik nudlí. Netrvalo dlouho než všechno spolkl, vyluxoval omáčku a rychlostí světla vytáhl peníze, popadl svou bundu a utíkal směrem k budově Hokage. Nová mise byla na cestě.
„Hej ty blbče! Nemáš bejt sám! Kde máš ty cizince nebo koho vlastně to máš hlídat?!“ volal za ním ještě Sasuke. Naruto byl však už v nedohlednu.
Na tu podívanou se díval ještě Izumo s Natsuem, který vypadal v tu chvíli přesně jako Naruto.
Gray, jakmile se rozkoukal, si všiml svého přítele, takže okamžitě řekl, „Sasuke. Ten koho ještě hledáš je támhleta růžová palice.“
„Aha, paráda! Takže ty deš taky s náma, takže dožer, zaplať a poď!“ řekl, když se zaměřil pohledem na salamandera.
Natsu párkrát zamrkal a polkl. Chvíli trvalo, než mu došlo, co že má udělat, ale poté se obrátil na Izumu s prosebným výrazem. Izumo pochopil, a jelikož vykonával svou roli chůvy výborně, zaplatil a vydal se se všemi do kanceláře Hokage.

***
„Kde je Cana?“ ptal se mistr Makarov, když se parta ukázala v Tsunadině kanceláři.
„Někde flámuje s tím Keksem nebo jakže se menoval,“ odpověděl mu Gray, který jako jediný tak nějak věděl, kde by měla být a k tomu, kdo je Kotetsu a Cana zároveň.*
Následně se on se Sasukem, Narutem, Natsuem a Happym vydali blíže ke kancelářnímu stolu, zatímco Izumo odešel a zavřel za sebou dveře. Všechny informace, které tu měly padnout, neměly být pro jeho uši, takže raději odešel sám, než aby ho jistá dáma vyrazila tvrdou silou.
„Takže. Vymýšleli sme tady s paničkou plán,“ načal mistr.
„Vážně? To mi chcete říct, že ste jenom nepopíjeli a nedrbali?“ nevěřil vlastním uším Sasuke, který jako jediný zřejmě zanalyzoval situaci, ve které se nacházeli. Všude totiž ležely lahve od saké.
Tsunade začala koukat z jednoho konce místnosti na druhý a tvářila se jako největší neviňátko. Makarov zase začal odkašlávat.
„Tak vidíte,“ neodpustil si Sasuke.
„To je fuk! Ale plán sme vymysleli!“ vyjela Tsunade.
„Půjdete hledat X-bally,“ doplnil Makarov, „Nemůžeme tu zůstat navždy a proto nám ta krásná dáma půjčí nějakou její sílu, abychom je našli co nejdříve a dostali se odsud. A částí té síly budete zřejmě vy dva,“ ukázal na Naruta a Sasukeho.
„Samozřejmě tohle není konečné složení, protože na hledání nějakých pilulek není potřeba nějak extra hodně lidí. A mise taky nezačíná hned teď, je to jen předčasné upozornění,“ pokračovala zase Tsunade.
„Vyrazíte totiž až se tu objeví Mystogan a Marikate, jelikož na tu misi jsou nejvhodnější,“ oznámil poté mistr.
„Jenže my nevíme, kde jsou… Jak si můžete být jistý, že se tu v blízké době ukážou?“ tázal se Natsu vychytrale.
„Protože je to Mystogan… ať je kdekoliv, vždy najde cestu a vrátí se.“

***
„Um… chceš říct, že sme se ztratili?“
„Ehe,“ zastavil se Mystogan v chůzi s omluvným a zároveň nevinným úsměvem na tváři. K tomu si ještě prohrábl své modré kadeře, zatímco se díval na svou společnici.
Kate se rovněž zastavila a chvilkově na něj zírala, než mu úsměv vrátila a s protočením očí se vydala opět na cestu. Mystogan tam ještě chvíli stál s jeho úsměvem, ale netrvalo dlouho než se mu povedlo ji dohnat. Když tedy kráčeli vedle sebe, začala se Marikate plně věnovat hledáním zpětné cesty, aby zachránila Mystovu image.

***
„Ůůů,“ zatřásl se konožský blonďák, „obešla mě smrt. Mám takový pocit, že to bude špatný znamení,“ opáčil Naruto zčistajasna.**

_________________
* Má být jakože Gray zná oba a ví, že jsou kdesi spolu... Např. Sasuke zná jenom Kotetsua. Naruto zase odešel dřív než zjistil, kdo s kým bude a tak xD
** Pro jistotu: Odstavec s Mystem a Kate byl jenom jako vsuvka, takže pak to s Narutem je už normálně v kanceláři s ostatními.