Láska a strach, čemu podlehnu? část 12.- Osudová rána

„Tak tmavé oči, temné a bez jakéhokoliv citu. To se tak moc změnil? Sasuke, jsi úplně jiný. Tak moc jsi podlehl pomstě, že ti ani život není drahý.“ Naruto se upřeně díval do Sasukeho očích, byly tak chladné.
„Co na mě tak zíráš!,“ řekl Sasuke.
Najednou z křoví vystoupila Karin, měla na tváři nepříjemný falešný úsměv.
„Sasuke“
„Co je, už tu holku vyřídila?“
„Na poslední chvíli to zvládla, ale bohužel je mrtvá,“ řekla dívka.
„To je škoda, byla dobrá. Kdo jí zabil?“
„Ta Hinata, jen měla štěstí…“
„Slyšíš to Naruto! Máš docela odvážnou holku,“řekl chlapec.
„Cos jí udělal? Kde je Hinata!“ Naruto už skoro překročil svoje hranice zuřivosti.
„Řekni mi to Sasuke!“
„Víš co? Necháme to na jindy, stejnak jsem svůj úkol splnil, proč bych si s tebou měl teď hrát. Radím ti, nehoň se za mnou a starej se radši o ty svoje kamarády. A jednoho člověka už máš na krku, běž se podívat na tu svoji Hinatu nebo ti na ní snad nezáleží? Koho by sis vybral… zachránit svého ztraceného přítele nebo svou holku….Jsi slabý!“
„Sasuke! Já tě přivedu zpět. Zachráním tebe a svoje přátele ochráním!!!“
„Jak jsi naivní, a co kdybych zničil celou Konohu, bral bys mě ještě za přítele? Protože to je můj jediný úmysl. Moje pomsta je zničit vesnici, která zradila svůj vlastní klan!“
„Zničit Konohu? To si myslíš, že se tím všechno spraví? Že tím očistíš Uchihy a bude klid? Bude to ještě mnohem horší, rozvíříš další spory a ani ty už nikdy nebudeš žít v míru.“
„Už jsem ti řekl, žiju jen pro pomstu a nic jiného než ji vykonat nechci. Pro to je moje existence a ty ani nikdo jiný mě v tom nezabrání. Na to už je všechno pozdě.“
„Sasuke!“
„Připrav se na válku a pamatuj si, nebudu mít žádné slitování ani s tebou.“
Sasuke se vypařil v černých plamenech.
„Sakuro!“ zavolal na ní Kakashi „Rychle! Nevím co je s Hinatou, najednou spadla do bezvědomí a nemůžu jí probudit.“
Jak to Naruto uslyšel, rychle se rozeběhl ke Kakashimu. Sakura začala prohlížet tmavovlasou dívku.
„Má nepravidelný tep, několik vnitřních poranění v oblasti plic, nemůže dýchat.“ Dívka si rychle sundala černé rukavice a začala se soustředit na léčbu zranění.
„Sakuro! Bude v pořádku, že ano?“ Naruto se moc o Hinatu moc bál, nedokázal si představit, kdyby to nezvládla a zemřela.
„No tak HINATO!!! Nevzdávej to!“
Dívka se snažila, jak jen mohla, aby HInatu udržela při životě.
„….Kde… kde to jsem. Je tu takové prázdno. Haló!!! Je tu někdo?...nikoho tu nevidím, jen odraz sebe. Jsem vůbec naživu? Nic si nepamatuji.“
„Hinato! Hinato….probuď se! Slyšíš?“
„Čí je to hlas? Mám takový pocit, že ho znám, ale kdo? Nemůžu si vzpomenout!“
„Hinato! Probuď se! Zakřičel Naruto zoufale.
Dívka konečně zareagovala a otevřela oči. Viděla rozmazaně, ale obličeje rozpoznala.
„Mistře Kakashi, Sakuro, KIbo, Akamaru…“ Podívala se na Naruta, ale nic neřekla.
„Hinato, jsi v pořádku? Zeptal se blonďák, ale dívka mu neodpověděla.
„Hinato… už je dobře,“ řekl Kakashi. Dívka se podívala na mistra a nepatrně se usmála.
„Bolí tě něco?“ zeptala se Sakura. Lehce zavrtěla hlavou.
„Dám ti napít.“ Kiba přinesl láhev vody a nechal Hinatu se napít. Naruto k ní přistoupil.
„Víš, jak jsem se o tebe bál? Ani si nedokážeš představit, jak by mi bylo, kdybych tě navždy ztratil,“
Chlapec se podíval do dívčiných očích, bylo na nich něco divného. Takový pohled od ní neznal.
„Proč nic neřekneš? Proč mlčíš?“
Hinata se na něho otočila, usmála se a řekla:
„Kdo-Kdo jsi? Promiň, neznám tě. Na ostatní si vzpomínám, ale o tobě nic nevím.“
„Co- cože? Počkat… Hinato, nevtipkuj… myslím to vážně.“ Naruto nedokázal přijmout to, že si na něho Hinata nevzpomíná. Pořád se na ní upřeně díval, ale v jejích očích nebylo nic.
„Hinato! Vždyť to jsem já, Naruto Uzumaki. Pamatuješ? Vždycky jsi mě sledovala, už od akademie. Plnili jsme spolu mnoho misí. Ty mě miluješ a já miluju tebe. Ty, moje jediná láska a já tvoje.“
Hinata byla z Naruta docela vyděšená, ale i tak si nedokázala nic vybavit. Nedokázala si vzpomenout ani na jednu vzpomínku s ním.
„Promiň, opravdu si na tebe nevzpomínám, je mi líto,“řekla.
Naruto nevěděl co dělat, v hlavě se mu míchaly všelijaké myšlenky. V očích se mu začaly hromadit slzy, byl zoufalý. Zvednul se a opřel se o strom, byl myšlenkami úplně mimo, upřeně se díval do země. Bylo mu najednou tak špatně, zvýšil se mu tlak, srdce mu začalo rychle tlouct. Stěží dýchal a na tváři pocítil proudy potu, které mu stékaly po čele.
Hinata se na něho podívala a měla už docela strach, jestli mu něco není.
„Jsi v pořádku? Nepotřebuješ něco?“
„Ty-ty nejsi Hinata. TY NEJSI HINATA!!!“
Dívka se hrozně lekla, když to uslyšela. Rychle od něj ustoupila dál.
Kakashi uslyšel Narutův výkřik, šel se na něho podívat. Byl celý vyděšený, když uviděl Naruta jak na Hinatu zuřivě kouká těma červenýma očima a kolem něj se začala hromadit démonická chakra devítiocasýho, byl tak vzteklý.
„Naruto! Naruto uklidni se!“ vykřikl Kakashi.
„Ona si na mě nevzpomíná! Ani neví, kdo jsem. Proč!!!“
„Před chvilkou byla v bezvědomí, možná je to jen na chvilku. To se může stát, protože měla menší otřes mozku. Uklidni se Naruto!“ řekla Sakura.
Naruto se uklidnil, chakra okolo něj postupně mizela a nakonec se přeměnily i jeho oči, ale byl tak vyčerpaný, že únavou spadl do spánku.