Láska a strach, čemu podlehnu? část 11.- Vzpomínky

Kapičky potu stékaly dívce po bledé tváři. Její zrak úpěl na šedovlasého muže s jedním okem sharinganu. V obou rukách pevně držela katany a byla připravená na útok. Odrazila se od země a v mžiku se přesunula blíže ke Kakashimu. Objevila se za jeho zády a chtěla na něj zaútočit, ale Kakashi včas zareagoval a útok odrazil. Uchopil její ruku a srazil jí k zemi, nárazem na povrch se rozplynula v hustou mlhu. Byl to jen klon vytvořený z velké hustoty mlhy. Kakashi se otočil a v uličce neuviděl nic jiného než jen mlhu. Byla tak rozsáhlá, že ani se svým sharinganem nic moc nepostřehl. Plamínky svíček pomalu uhasínaly, byla naprostá tma. Zavřel své oči. Teď se soustředil jen na své ostatní smysly, nastražil uši a vnímal okolní změny. Stačílo jen malinká změna v ovzduší, či nepatrný závan a poznal kde co je a jak se hýbe…
Výdech nádech… od začátku toho boje se Hinata naprosto smyslově probudila, už jen doufala, jestli tohle přežije. Od té chvíle, co jí zajali, se snažila udržet si chakru na uzdě a být co nejklidnější, šetřit se. Soustředila se na své ruce, které měla svázané pevným provazem. Nahromadila nepatrné množství chakry do dvou prstů a udělala nepatrný pohyb, malý ale účinný. Nahromaděním chakry vytvořila v jedné krátké chvilce ostří, a tím prořízla kousek lana. Poté už to bylo snadné, obětovala trochu hrubé síly a z pout se vymanila. Sklonila se ke kolenům a osvobodila i své nohy. Proč to udělala až teď? Protože čekala na tu správnou příležitost. Věděla, že kdyby se snažila utéct dřív, tak by to stejnak sama nezvládla.
Sanabi byla bystrá a chytrá, její techniky byly obzvlášť součástí mlhy. Dalo by se říct, že se rozplynula do okolního vzduchu a že je všude. Dokáže zhmotnit předmět a pak zas přeměnit do mlhy. Zhmotnila jednu ze svých katan a tiše se začala přibližovat k němu. Kakashi pocítil, jak se okolní vzduch změnil, vyndal druhý kunaj a čekal na útok. Náhle se útoku dočkal, ostří katany několikrát odrazil zbraní v ruce. Ale i tak ho zasáhla a udělala řez do jeho levé ruky. Na chvilku zasténal bolestí, ale po chvilce bolest ustala. Sundal si čelenku z čela a pevně obvázal ránu.
Teď mu byly oči k ničemu, viděl její chakru všude. Na vteřinku se zamyslel a dostal nápad. Rozběhl se a mířil pryč z té uličky plné mlhy, zastavil se, dokud si nebyl jistý, že vidí její chakru dostatečně daleko od něj, která se rychle přibližovala. Udělal několik pečetí, nahromadil do plic co nejvíc vzduchu, a když vydechl tak se vzduch proměnil v zuřivě velký oheň, který se prohnal celou uličkou, mlha se v tom žáru téměř rozplynula. Sanabi se zhmotnila, její oblečení bylo propálené. Dívka byla po tom dost vyčerpaná, na těle měla několik popálenin, ale to jí nějak nezajímalo.
Kakashi se vrátil, ulička byla celá zuhelnatělá, stěny úplně zčernaly a v rozích plameny ještě dohořívaly. Podíval se na dívku, která se právě postavila na nohy. Sebrala katany ze země a dala do pouzdra, která měla připevněná na pásku na svých zádech. Rozeběhla se k němu a těsně před ním se rozplynula a objevila se za jeho zády. Kakashi věděl, že se tam objeví, chtěl jí podkopnou nohy, ale včas zase zmizela. Objevila se podruhé, neváhal a loktem jí vrazil do břicha, otočil se a chtěl jí levou rukou vrazit ještě jednou, ale Sanabi ho svou rukou zastavila.
„Omlouvám se, ale musím to udělat,“ řekl Kakashi.
Do své pravé ruky nahromadil chakru a vytvořil chidori. Pohybem ruky udeřil do dívčiny těla, po chvilce padla na zem.
„To spíš já promiň, nepodceňuj mě!“ řekla Sanabi.
Objevila se za ním, vyndala svou katanu a chtěla jí Kakashimu vrazit do zad. Náhle jí někdo udeřil do pravé ruky a zbraň spadla na zem. Podívala se dopředu a uviděla Hinatu, jak stojí v bojové pozici.
„Hinato!“ Kakashi byl překvapen, že se tu právě objevila ona.
„Jak? Jak ses dostala ven? Vždyť jsi byla tak vyčerpaná, nemáš dost síly abys semnou mohla bojovat,“ řekla Sanabi.
„Trocha předstírání mi neuškodilo a to si opravdu myslíš, že jsem tak slabá! Už se nenechám nikdy snížit, tak aby mě moje blízké museli zachraňovat. Vždycky jsem byla pro někoho přítěží, už nikdy! To je moje cesta ninji!“ Když to Hinata dořekla, rozeběhla se a technikou jemné pěsti zaútočila na Sanabi. Zasáhla několik jejích chakrových bodů. Ale bylo podivné, že se ještě dokázala hýbat. Nahromadila do svých rukou ještě více a asi i tu poslední chakru, co jí ještě zbývala. Velké množství chakry v jejích pěstí nabralo podobu velkých tygřích hlav. Rozeběhla se a zaútočila na dívku, ta párkrát dokázala uhnout, ale i tak neměla šanci. Konečně dívku zasáhla. Úderem narazila Sanabi do zdi, už se nemohla hýbat. Hinatina ruka byla pořád zaražená v jejím těle. Sanabi se jí podívala do očí, z jejíž tekly slzy.
Hinata chtěla vymanit svou ruku z dívčina těla, ale nešlo to. Dívka jí pevně chytla oběma ruky za zápěstí a nechtěla jí pustit.
„Pusť mě!“ Hinata se snažila se od ní oddělit, ale sevření bylo tak pevné, že každičký odpor byl marný.
„Musím dokončit svůj úkol, který mi Sasuke svěřil. Aspoň pro někoho v životě něco udělám. On byl jediný, kdo mě přijal a já si to nenechám vzít!,“ když to dořekla, nahromadila zbytek chakry a provedla svou poslední techniku. Do Hinatiny ruky začala ta chakra proudit, proběhla rukou, krkem, až se dostala do samotného mozku. Hinatě se začaly promítat všechny vzpomínky společně prožité s Narutem, šťastné i smutné. Ale bylo jí podivné, když si na předešlou promítnutou vzpomínku už nemohla vzpomenout.
„Naruto! Ne… to nééé! Přestaň! Proč mi to děláš! Prosím přestaň,“ Hinata se z pomyšlení, že si na svého Naruta už nevzpomene, rozbrečela. Poté spadla do bezvědomí.
Sanabi jí zkrátka smazala všechny vzpomínky na její lásku. A vložila jí do mysli jednu jedinou myšlenku, která jí úplně změní pohled na Naruta. To byl Sanabin úkol, vymazat Narutovu existenci v Hinatiných myšlenkách.
„Hinato!“ Kakashi se rychle přesunul k ní. Sanabi už byla mrtvá.