Akatsuki in the school 6

,,Takový trapas," mumlají ostatní a i když vím, že to není na mě, přesto se mi chce propadnou sto metrů pod zem. Že bych si šla zaskákat do rozbořeného baráku?

Odejdeme z nemocnice. Jdeme cestou kolem “klubovny“, když se za námi ozvou známé hlasy…
,,Hej, počkejte na nás.“ Otočíme se a spatříme Itachiho a Zetsua a za nimi něco, co připomíná člověka kříženého se záchodem.
,,Proboha, co to je?“
,,To je Kisame, šéfe.“
,,Co mu to trčí z…pozadí?“
,,Když jsme ho vytahovali, netušili jsme, že vytáhneme místo Kisameho celý záchod.“
,,Opravdu se divím, že můj rozum je ještě v pořádku. Ještě chvíli mi budete dělat něco podobného a zamluvte mi pokoj v blázinci.“
,,Promiň, Peine,“ ozve se Kisame. Všichni se na něj otočíme. Je celý shrbený, všelijak pokroucený…A to, jak mu ze zadku trčí záchod, zrovna na vážnosti nepřidá. Smích, který mi začne vybublávat ze rtů, se snažím zamaskovat záchvatem kašle. Bohužel marně.
,,Jo, jen se směj, Konan. Však tobě se to nikdy nestalo, co?“
,,Však nestalo. Stalo se to jen tobě.“ Kisame se na mě vražedně podívá a chce něco namítnout, ale přeruší ho Deidarova poznámka.
,,Pst, pozor. Někdo tam jde.“ Všichni se otočím přes rameno, abychom zjistili, kdo přichází. Nějaká postava se k nám blíží.
,,Boha-jeho, co to je?“ Hidan si nevěřícně prohlíží Kisameho, když k nám přijde.
,,Nečum tak. Vypadnou ti oči.“
,,Neměj péči.“
,,Hidane, odkdy říkáš ‘Boha-jeho‚? Nebyl to ještě nedávno Jashin?!“
,,A jo, vlastně. Tak…Jashina-jeho! Já vás radši neznám.“
,,Proč?“
,,No, jdou za námi nějací lidi,“ odpoví Hidan a všichni se opět otočíme přes rameno. ,,Na druhé straně,“ dodá, když zjistí, že všichni čumíme jinam, než máme. Otočíme se tedy na správnou stranu a ano, Hidan měl pravdu. Přicházejí nějací lidi.
,,Fuj, ty úchyle! Vypadni od nás,“ zařvu na Kisameho.
,,Ale Konan!“
,,No promiň, ale já tě NEZNÁM! Nemám žádného přítele kříženého se záchodovou mísou.“ Procházející lidé se po nás začnou otáčet a ťukají si na čelo. Právě proto radši Kisameho neznám. Ostatní pochopili, co jsem tím myslela a začali se chovat stejně, jako já.
,,Jo, vysmahni od nás!“
,,Promiň, ale nechceš si zajít na plastiku?“
,,A vy dva jste co zač? Jeho ochranka?“ Všichni se otočíme na Itachiho a Zetsua.
,,Co? No, my…ehm…My ho taky neznáme!“
,,Lžete! Právě jste s ním přišli!“
,,C-Co? To není pravda!“ Kolemjdoucí se od nás konečně vzdálí na velkou vzdálenost, zmizí za rohem nejbližšího baráku a my jsme tam opět sami. Banda největších úchylů v okolí.
,,Uf, konečně zmizli. Takže, Itachi. Co plánujete udělat s Kisamem?“
,,Hm, najednou nás znáte, co? Když tu nikdo není.“
,,Na to si zvykneš. Co s ním uděláme? Itachi? Peine?“
,,A proč se ptáš mě?“ Pein nahodí opravdu nechápavý výraz. Myslím, že jeho pověstný zdravý rozum (Ne, že by jeho rozum byl slavný a už vůbec ne zdravý. O jeho rozumu se musí mluvit slušně, jinak by se urazil nebo spíš zcvoknul.) už strádá, po zdravotní stránce.
,,No, já nevím. Třeba proto, že jsi šéf…?“
,,Aha. No, to bude asi tím.“
,,Hmm, aha.“
,,Haló, šéfe! Co se mnou teda uděláte?“
,,No, to jest zajímavá otázka…NEVÍM!“
,,Díky.“
,,Hej, hej! Mám nápad. Vezmeme ho na stavbu, kde mají jeřáby. Víte, zvedají s nimi ty těžké věci-“
,,Deidaro, my víme, co je to jeřáb a k čemu se používá,“ povídá Madara. Deidara nahodí uražený výraz.
,,Na stavbu? Ale to po nás budou chtít peníze za vstup, peníze za vykonané služby a nakonec po nás budou chtít peníze ještě za to, že nás nevykopli. Žádné takové, to zvládneme sami.“
,,Uklidni se, Kakuzu. A ty pokračuj, Deidaro,“ vyzve Deidaru Pein. Vidím, že jeho zdravý rozum se opět vrátil. Na to lze říct jen jedno: Vítej zpět v Peinově hlavě!
,,No, že by Kisameho zahákli tím hákem za ten…ehm…záchod a vytahovali by ho tak dlouho, než by z toho vypadl.“
,,Skvělé, Deidaro! Nejsi až taková blondýna,“ chválí ho všichni a on si to náramně užívá. Nedivím se mu. Taková změna. Dřív mu jenom nadávali, že je bl*á blondýna. Hm, však počkej, ono se to vrátí. Nejpozději do pěti minut už bude zase blondýna. A k tomu bl*á.
,,Má to ale jeden háček.“
,,Jaký?“
,,Kde chcete v noci sehnat otevřenou stavbu a k tomu zprovozněný jeřáb?“
,,Deidaro, ty blondýno tupá! Proč tě to nenapadlo hned?!“ No, říkala jsem, že tomu dávám maximálně pět minut, než se to vrátí do starých kolejí.
,,Ale já neříkal hned. Ale jestli chcete, můžeme to zvládnout sami. Jsme přece-“
,,Banda naprostých idiotů? Jo, to jsme. To máš pravdu. Ale zkusit to můžeme. Máš nějakou stavbu vyhlídnutou?“
,,No jasně. Už pěkně dlouho na ni chci hodit bombu.“
,,Deidaro!“
,,A ta bomba mám být já?“
,,Ééé…Ne.“ Překlad: Ano, ta bomba máš být ty.
,,Už jsem se lekl.“
,,Dost keců, jde se na místo. Deidaro, veď nás vstříc Kisameho záchraně!“
,,Ehm, šéfe…Co to mělo být?“
,,Měl to být hrdinský projev. Povedl se mi?“ Pein se na nás všechny vražedně zadívá.
,,Jo, jasně! Byl naprosto úžasný!“ Překlad: Bylo to naprosto hrozné. Ale to se nikdy nesmí dozvědět.
,,Taky si myslím,“ odfrkne si Pein a naparuje se jako krocan. Deidara a ostatní protočí oči, ale vykročí směrem ke stavbě, která má zachránit –spíš zabít- Kisameho. A mně nezbývá nic jiného, než jít s nimi. Nebo-li jít spáchat sebevraždu.

Poznámky: 

POZOR! Spoiler!

No...ehm...Takže po dlouhé době jsem nějak napatlala pokráčko...No, žádná sláva...Jako vždy... Ale tak...snad budete aspoň trošku spokojeni... :D