Proměna 4 díl

„Volala jste mě sensei?“ Položila Otázku nově příchozí.
„Jistě,“ Hokage pozvedla hlavu. „Dostaneš misi třídy S, tak to neber na lehkou váhu.“ Odpověděla pevným hlasem.
„Dobrá,“ Dívka zaváhala. „O co se bude jednat?“
„Budeš se starat o jedno zvíře. Jaké? Toti nepovím.“ Tsunade zacukaly koutky. Bystrá žákyně si toho všimla a na hokage hodila tázavý pohled.
„Nic méně,“ Tsunade. „Tuto misi budeš plnit zde v Konoze, ani já nevím co vše ta potvora zvládne. Za dvě hodiny se vrať.“ Poručila, otočila se v křesle a sledovala dění v Konoze. Zanedlouho se ozvalo krátké PUF! Po Sakuře ani vidu, ani slechu.

„Tak to jsem zvědaví co si na mě vymyslela“ Brblal si pod imaginární vousy Naruto. Právě skákal k sídlu hokage a bral to přes střechy u rušných cest. Stále se ozývala, nám už známá věta: „Hele pejsek“ Toto už Naruto dokonale ignoroval.
„Ještě dvě střechy, už tam budu, JÓ!“ Zavyl Naruto před oknem k Tsunade. Ta se samozřejmě dívala ven a ostatních věcí si nevšímala. Až Naruto ji probudil z tranzu, jenže se lekla a udělala salto vzad na zadek. Naruto raději sklopil dlouhé liščí uši, nadhodil modrá, psí očíčka a dělal, že ho to moc mrzí. Pátá už letěla k oknu s peprnými nadávkami na jazyku. Už se ho chystala přizabít, ale jediný pohled na tu malou nevinou lištičku stačil, aby Tsunade obměkčil.
Naruto očekával bezplatný let do země větru. Raději zavřel oči, jakoby je už nikdy neměl otevřít.
Nic se nedělo. Čekal ránu, jenže místo rány se ozvalo sotva slyšitelné šoupání.
„Pojď dovnitř!“ Rozkázala pátá. Naruto pomalu otevřel jedno oko, když viděl jak hokage usedá ke stolu oddechnul si. Otevřel i druhé oko. Pomalu a neslyšně se vydal ke stolu. Nyní měl čich lepší než Kiba či Akamaru. Rázem věděl kde má Tsunade schovávačky pro saké. Už vím co bude další žertík. Pousmál se nad tou myšlenkou.
„Tak cos vymyslela?“ Padla osudová otázka.
„Než ti to povím zkus něco udělat s těmi ocasy, pokus se přeměnit.“ Jak řekla tak udělal.
Složil pečeť a během chvilky se z kouře vynořila hlava, tělo, nohy a pouze jeden ocas.
„Tak co? Spokojená“
„Velmi dobře, teď co tě čeká. Než přijdeme na to jak tě vrátit do normálu budeš něco, jako mazlíček co umí bojovat a trochu mluvit.“ Zdůraznila slovo trochu a pohlédla na Naruta.
„Ehm, bezva a dál?“
„Jo a,“ Šibalsky se usmála. „Bude tě hlídat Sakura, tak ji poslouchej.“ Jak mile uslyšel slovo hlídat začal protestovat. Bábi se ho snažila uzemnit ránou. To se jí však nepovedlo.
„A dost“ Vykřikla. „Bude tě hlídat Sakura a basta. A nezkoušej na mě psí oči.“
„Fajn a jméno?“ Řekl mrzutě a lehl vedle stolu.
„Nevím, nějaký nápad?“
„Jo, Kurama.“
„Neslyšela jsem to už někde?“ Ptala se Tsunade, ale to už Lištička spala.

„To jsem zvědavá co to bude za zvířátko.“ Rozplývala se Sakura nad představou, že bude hlídat něco jiného než kočky.
„Už je čas." Řekla si a vyrazila k budově hokage svižným krokem.Cestou potkala spousty přátel, prohodila nějaké to slovíčko a šla dal. Bylo jí divné, že nikde neviděla střapatou blonďatou hlavu. Nelámala si s tím hlavu a pokračovala do místnosti kde seděla hokage. Zaklepala, ozvalo se dále a Sakura vešla do místnosti.
„Konečně si dorazila, už bylo načase. Takže tady máš to spící zvíře.“ Tsunade symbolicky kopnula do lišky na zemi. Ta se jen zavrtěla a spala dál.
„Jé ta je hezká.“ Rozplývala se Sakura. „Jak se jmenuje?“
„Kurama, umí mluvit i bojovat. Stačí ho hlídat aby něco nevyvedl.Nějaké otázky?“
„Takže mam dávat pozor aby neprovedl nějakou blbost? A spát bude kde?“
„Samozřejmě že u tebe.“ Tsunade vykouzlila zákeřný úsměv.“ Ale ještě před tím budete mít lehčí misi. Kuramo vstávat!“ Vykřikla až pavučinky spadly ze stropu.
Liška jak nepovel vyletěla do vzduchu kde pro jistotu zůstala.
„ Co to mělo znamenat?“Trošku zavrčel, ale hned si všiml Sakury. Uklidnil se, seskočil na podlahu a čekal.
„Zdravím.“ Bylo jediné, na co se zmohl.
„Dost lelkování, teď k vaší misi.“ Naruto zpozorněl nastražil uši a usmál se.
Konečně mise!

Pokračování příště