manga_preview
Boruto 26

Červená řeka, díl 08

„Takže to, co máš na rameni. Ten znak je...“ řekl Kakashi.
Rin přikývla: „Je to znak toho, že je ve mě zapečetěný Houkou.“

„Chápu, ale věř mi. Pomsta je ten nejhorší sen, jaký můžeš mít.“ pověděl Kakashi.
„No jo, a co se vlastně stalo s Uchihou?“ zeptala se.
„Byl zraněný, ale utekl.“ řekl a vstal, „Přemýšlej o tom, jestli je vůbec dobré stát se ninjou jen kvůli pomstě. Sasuke to tak taky udělal. Snad nechceš skončit jako on. Až tě přijdu zase navštívit, sděl mi odpověď.“ Sensei odešel z místnosti. Rin si znovu lehla a přemýšlela nad slovy, které jí muž sdělil.

Dívka ležela sama na pokoji a koukala na strop. Nemohla spát, i když byla opravdu unavená. Sedla si a spustila nohy z postele. Podívala se na svoji nohu, kterou zasáhl Sasuke při jejím útoku. Kdyby neuhnula, mohla to schytat mnohem hůř. Při vzpomínce na Uchihu se v ní hromadil hněv, avšak pořád musela myslet na Kakashiho slova. Opravdu takhle Sasuke skončit kvůli pomstě? Stal se tak bezcitným a zradil svoji vesnici. Tohle všechno může odplata způsobit, zamyslela se, když se dívala na podlahu. I přes tyhle všechny myšlenky se ale své pomsty nemohla vzdát. Opatrně si stoupla na studenou zem. Udělala krok, ale ucítila prudkou bolest, která jí projela celým tělem. Neudržela rovnováhu, ať se snažila sebevíc svoji bolest překonat.
„Co tu blbneš? Sice jsi se vzbudila mnohem dřív, než předpokládali, ale i tak musíš odpočívat.“ zaslechla Rin známý hlas. Byl to Kiba, který ji zachytil, aby nespadla.
„Jsem v pořádku.“ odfrkla, když jí pomohl zpátky k posteli.
„To se mi moc nezdá. Kdybych nepřišel, ležela bys teď rozpláclá na zemi.“ zasmál se. Podívala se na něj trochu uraženě, ale pak se usmála taky.
„Co tě to napadlo, jít proti Uchihovi sama? Proč jsi nás nezavolala?“ zeptal se náhle. Úsměv na její tváři se vypařil. Pohlédla z okna ven. Bylo tam krásně.
„Nevím. Jsem zvyklá spoléhat se sama na sebe.“ usmála se a potom se na něj podívala. Zakručelo jí v břiše.
„Sakra. Mám hroznej hlad.“ začervenala se.
„Půjdu se zeptat, jestli ti něco nedají.“ usmál se a odešel na chodbu. Hned jak zmizel za dveřmi, Rin se opět postavila. Zkusila udělat krok. Sice se musela trochu opřít o postel, ale zvládla to. Pousmála se a zkusila další. Po chvilce došla k oknu a podívala se ven. Byla v přízemí. Fajn, to půjde, pomyslela si. Ujistila se, že venku nikdo nebyl a pomalu vylezla. Bolest v její noze byla opravdu nesnesitelná, ale každým krokem si na ni pozvolna zvykala.
Kulhavým pohybem šla ulicí Konohy.

„Kam máš namířeno? Zdá se, že do nemocnice ne.“ zaslechla za sebou čísi hlas.
„Jak jsi mě našla?“ zeptala se a pomalu se otočila. Za ní stála Sakura a mile se usmívala.
„Věř mi, jen jdu kolem. Ale i tak tě musím zavést zpátky do nemocnice. Ještě nejsi v takovém stavu, aby ses mohla toulat po městě.“ řekla a Rin se zadívala do země.
„Ale já nemůžu čekat. Musím trénovat a stát se co nejsilnější. Ty jsi lékařský ninja. Nemůžeš mi nějak pomoct?“ zeptala se. Sakura se zamyslela.
„Možná by to šlo. Pojď semnou.“ nařídila s úsměvem. Rin se na ni vděčně podívala a šli.

„Sakra, mělo mě to napadnout...“ řekla rudovláska otráveně, když opět stála před nemocnicí.
„Takhle ti můžu nejlíp pomoct.“ odvětila Sakura, když ji pevně chytla za ruku a táhla zpátky do špitálu.
„Hledali jsme tě po celé nemocnici! Kam jsi se vypařila?“ chrilila na ni sestra hned jak vstoupili do dveří. Rin se jen naštvaně dívala někam pryč a pokoušela se vyprostit ze Sakuřina sevření. Marně. Byla donucena vrátit se na pokoj, tentokrát ve vyšším patře.

„Takže ses pokusila utéct?“ zaslechla hlas, který ji vyrušil z myšlenek. Otevřela oči a sedla si.
„Už jste si přišel pro moji odpověď?“ řekla znuděným hlasem a nechala jeho otázku bez odpovědi. Kakashi jednoduše přikývl a stoupl si vedle její postele.
„Nechci se stát ninjou jen kvůli pomstě. Jen už nikdy nechci vidět ten obraz, který se mi objevil před čtyřmi lety. Už nechci, aby kvůli mě někdo položil život.“ sdělila mu svoji odpověď.
„Dobře. Jsem rád, že sis to uvědomila.“ přikývl a otočil se. Vykročil směrem ke dveřím. Když je otevřel, zastavil se, „Pokud souhlasíš, můžu se stát tvým učitelem. Myslím si, že když se naučíš lépe používat ninjutsu a skombinuješ ho se svým taijutsu, staneš se mnohem silnější.“ Rin se na něj překvapeně podívala a na tváři se jí objevil radostný úsměv.
„Ale co Gai-sansei. Bude s tím souhlasit? Z jeho častých vyprávění vás měl za svého rivala.“ zeptala se. Kakashi se na ni podíval a i když měl masku, poznala, že se usmívá.
„Já s ním promluvím. Jsem si jistý, že s tím bude souhlasit. Až se uzdravíš, začneme s tréninkem.“ dořekl a odešel. Rin si lehla a po chvíli usnula.

„Můžu dál?“ ozval se dívčí hlas. Rin otevřela oči, pomalu si sedla a přikývla. Dovnitř vstoupila Sakura a nesla košík s ovocem.
„Ty mi čteš myšlenky!“ zaradovala se, když zpozorovala jídlo. Dívka s růžovými vlasy jí dala košík na postel a Rin si s chutí vzala hrušku. Už umírala hlady.
„Hele, nevíš, kdy mě pustí z nemocnice?“ zeptala se polykajíc první sousto.
„Proč pořád tak spěcháš? Podle mě to bude trvat tak týden, ale uzdravuješ se celkem rychle, takže by to mohlo být i dřív.“ usmála se.
„A nemůžeš použít svoje lékařské ninjutsu, abys to ještě trochu urychlila?“ zeptala se prosebně.
„Můžu to zkusit, ale nic nezaručuju. Ukaž mi nohu.“ povzdechla si Sakura. Rin odhrnula přikrývku a dívka s růžovými vlasy začala s léčením.
„Je to celkem hluboké, Nechápu, jak jsi s tím mohla někam jít.“ zamračila se. Rudovláska si spokojeně vzala další ovoce.
„Všem říkám, že jsem v pořádku, ale nikdo mi nevěří.“
„Tohle není v pořádku. Když se budeš přepínat, rána se zase otevře a strávíš v nemocnici víc času.“ Sakura se zarazila. To není jen mým ninjutsu, jak to, že se to tak rychle léčí? zamyslela se, když cítila rychlé uzdravování.
„Děje se něco?“ zeptala se s plnými ústy, když viděla její zamračený obličej.
„Oh... Ne, nic. Jen asi promluvím se sestrou, určitě by tě mohli pustit rychleji, možná za dva dny.“ řekla s úsměvem a vstala.
„Ale musíš mi slíbit, že do té doby neopustíš nemocnici. Jasné?“ Rin se na ni naštvaně podívala, potom jenom přikývla. Sakura se usmála a odešla. Dívka si lehla na postel a vzala si jablko z košíku. Neodejít z nemocnice celé dva dny? A co tu budu dělat? Kdyby mě někdo chodil navštěvovat, bylo by to v cajku, pomyslela si.

Jak čekala, v nemocnici se opravdu nudila. Sem tam ji navštívila Sakura, občas se objevil i Kiba. Byli to však návštěvy krátké, takže zbytek dne neměla co na práci. A protože celý den strávila v posteli, nebyla vůbec unavená a v noci skoro nespala. Taková nuda, ještě že mě zítra pustí, zamyslela se a povzdechla si.
„Rin, ty chceš trénovat s Kakashim?!“ zařval Gai, který z ničeho nic vtrhl do pokoje. Rin nadskočila leknutím. Potom si dala ruku do vlasů a usmála se.
„Ale no tak, Gaii. Neber to tak tragicky. Jen chci, aby se stala ještě lepším ninjou.“ objevil se najednou Kakashi ve dveřích.
„Jak to nemám brát tragicky, když mi moji žačku, která překypuje mládím, přebere můj věčný rival?!“ hysterčil mistr s lítostí.
„Ale no tak, senseii. Vždyť to není konec světa. Pořád budu vaše žačka, jen už s vámi nebudu tak často trénovat.“ snažila se Rin zachránit situaci. Sakra, prej bude souhlasit a přitom tu dělá takový scénky. Kakashi-sensei vůbec neumí odhadovat reakce lidí, pomyslela si, když si vzpomněla, co jí předtím říkal. Prosebně se podívala na Kakashiho.
„Gaii, nech Rin odpočívat, pojďme to vyřešit na chodbu.“ nabídl mu a konečně odešli. Rin si oddechla. Teď jen musím spoléhat na mistra Kakashiho, že to nějak vyřeší, pomyslela si. Lehla si a po dlouhém snažení konečně usnula.

Poznámky: 

Osmý díl je prakticky o ničem a vůbec se mi nepovedl Laughing out loud Je krátký a nudný Sticking out tongue Ale co už, všechno nemůže být epes rádes Laughing out loud Každopádně vám chci hrozně poděkovat, že jste neskončili hned u druhýho dílu a dočetli jste se až sem Laughing out loud Abych tak řekla, je to zhruba polovina povídky Laughing out loud Mám v plánu i druhou část, ale to je ještě daleko, uvidíme o ohlasu Laughing out loud Takže ještě jednou díky moc za přečtení a případné okomentování či ohodnocení Laughing out loud


Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na "Uložit změny".
Obrázek uživatele LussyHatake
Vložil LussyHatake, St, 2012-03-07 21:06 | Ninja už: 2671 dní, Příspěvků: 248 | Autor je: Pěstitel rýže

Moc pěkný díl a trochu mě i pobavil s tím Gaiem na konci Laughing out loud Promiň, že to čtu zase tak pozdě Laughing out loud Určitě se těším na další díl Smiling

Obrázek uživatele Kia
Vložil Kia, St, 2012-03-07 08:42 | Ninja už: 2457 dní, Příspěvků: 306 | Autor je: Konohamarova chůva

Děkuju vám moc Laughing out loud Gomen za Shikamara Laughing out loud Asi jsem v tu dobu, co jsem to psala, měla shlídnutý to, jak zahrabal Hidana pod zem (můj další oblíbenec Laughing out loud) a tak jsem ho tam nedala no Laughing out loud

Nemohu tasit. Na záštitu meče se usadila vážka.

Obrázek uživatele HiTomi-chan
Vložil HiTomi-chan, Út, 2012-03-06 17:46 | Ninja už: 2507 dní, Příspěvků: 1187 | Autor je: Pěstitel rýže

je to fakt dobrý Laughing out loud Smiling Hrozně se mi to líbí Laughing out loud Smiling A souhlasím plně s Rioushkou Laughing out loud Chyběl mi tam Shikamaru *srdíčka v očích* Laughing out loud Ale jinak super dílek, těším se na další Smiling

Přátelé jsou jako brambory, když je sníte, tak zemřou...
Ne všichni, kdo bloudí, jsou ztraceni.
Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou..

Obrázek uživatele Ría
Vložil Ría, Út, 2012-03-06 16:15 | Ninja už: 2486 dní, Příspěvků: 1510 | Autor je: Prodavač v květinářství Yamanaka

Mmm... stydím se, že to čtu až teď Laughing out loud Ale v tom návalu nově vydaných povídek, sem to vůbec nezahlédla... Parádní díl, ale mě tam chyběl Shikamaru Laughing out loud
Ale fakt bomba.. těším se zase na příští díl Eye-wink Kakashi YES