Láska a strach, čemu podlehnu? část 4,- Oslava

„Hinato! Hinato! Vstávej, už je ráno“, ozvalo se ze zdola.
„Už jdu mami.“ Hin se rychle oblékla a kráčela dolů do kuchyně.
„Maminko, dneska budu zase trénovat s Nejim. Jestli budeš něco potřebovat, tak budeme na cvičišti“, oznámila.
„Ehm ehm…“
Hinata se udiveně podívala dopředu.
Stál tam otec, mamka, sestřička a Neji.
„Hodně štěstí k narozeninám Hinato“, společně řekli.
Tak to je poprvé, co mi popřáli hnedka ráno, pomyslela si.
„Děkuju mockrát všem“, poděkovala Hin.
„Dnes ti je 18 let, už jsi dospělá“ oznámil otec.
„Upekla jsem ti dort, až půjdeš za kamarádkami, tak se poděl ano?“
„Díky maminko, je moc hezký“
Hinata se rozloučila a šla s Nejim na cvičiště.
Zatímco tmavovláska už pilně trénuje, Naruto se teprve probouzí.
„Naruto! Naruto vstávej!“ křičí na něho Sakura, která nedočkavě čeká za dveřmi bytu.
„No jo, už jdu!“ Chlapec vstal z postele a šel otevřít dívce. Měl rozcuchané vlasy a oblečenou košili na křivo.
„Víš kolik je hodin? Jak si myslíš, že to máme stihnout, když ty se tady couráš!“
Sakura se snaží projít všelijakým nábytkem a oblečením na zemi.
„Tady je ale nepořádek. To se divím, že s tebou Hinata dokáže být!“ stěžuje si.
„Bla bla bla… umíš jěště něco jiného, než kritizovat ostatní?“ řekl Naruto.
Růžovláska se uraženě podívá na blonďáka.
Začal hledat svoje kalhoty, tričko, ponožky a nakonec svou ninja čelenku.
Kráčel do koupelny si vyčistit zuby.
„Tak už máš nějakej ten dárek?“ zeptá se Sakura.
„Jo chrr… pak ti ho ukasu“ , zamumlal Naruto s kartáčkem v puse.
Vyšel z koupelny umytý, oblečený a za čas aspoň jednou učesaný. Šel hledat svůj poklad, ale z nějakého důvodu ho nemohl najít. Hnedka zpanikařil.
„Sakra, sakra… do háje, kde může být?“ Naruto se nervózně prohrabával ve své skříni.
„Naruto? Kam jsi ho dal?!“ Otáže se dívka.
„No právě tady by měl být, ale není tu! Krucinál… prosím, Sakuro pomoz mi.“
„A jak si myslíš, že ti mohu pomoct, když ani nevím, co to je a jak to vypadá“, řekne naštvaně.
„Je to přívěšek s motýlkem ozdobený kamínky.“
Sakura se chvilku zamyslela, zatímco Naruto rozhazoval své věci ze skříně. Růžovlásce napadlo, jak ho rychle najít. Rozeběhla se a utíkala z bytu.
„Hej, kam si myslíš, že jdeš?“ zeptal se.
„Počkej tu, za chvíli jsem tady. Jen pro něj zajdu“, odpoví dívka.
Pro koho?“ O kom to asi mluvila, pomyslí si.
Neji a Hinata už unaveně dýchají z náročného tréninku. Hinata se pokouší popadnout dech.
„Odpočinem si“, navrhne Neji.
Sedli si na trávník, černovláska se po několika sekundách z únavy
vyvalila na zem. Chlapec se upřeně podíval do dáli, někoho asi vidí.
„Sakura- chan? Co tu dělá?“
„Ahoj uff ...lidi“ dívka udýchaně pozravila.
„Neji můžeš semnou na chvilku jít? Potřebuju s něčím pomoct“, poprosí.
„Jasně, Hinato, počkáš tu?“
„Jo, jen běž, já si zatím odpočinu“ řekla Hin.

Po chvilce v Narutově bytě…
Blonďák nervozně seděl na posteli, přehrával si v hlavě dobu, kdy ukládal dáreček do skrýše. Ale na nic nepřišel. Najednou někdo zaklepe.
To je Sakura, pomyslí si.
„Tak Neji, prosím použij svůj byakugan a najdi ten přívěšek,“ poprosí dívka.
„Co ten tu dělá?“ udiveně se otáže vynervovaný chlapec.
„Je támhle pod skříní, asi propad, když jsi ho tam dával.“
Naruto se rychle sklonil a začal lovit dárek.
Když ho uchopil do ruky, ulevilo se mu. Ještě ho zvedl a podíval se, jestli tam náhodou nechybí nějaký kamínek.
„Uff, je celej“ oddychl si.
„Je nádherný“ Sakura začala zkoumat ten krásný kousek.
„Pro koho je?“ zeptá se Neji.
„Ten je pro Hinatu, myslíš si, že se jí bude líbit?“ zeptá se blonďák.
„No to určitě chlape.“
„Prosím, udržíš to v tajnosti a neřekneš to Hinatě? Bude to překvapení. Chystáme pro ni oslavu na večer.“
„Jo, jasně“ přikývne Neji.
Neji už šel za Hinatou.
„Ty, Naruto mi půjdeš pomoct přenést lavičky a stoly na ostrov“ přikáže Sakura.
„Na jaký ostrov?“ ptá se chlapec.
„Na ostrov v Konožském jezeře, tam bude celá oslava“, odpoví.
O několik hodin později…
Hinata se z dnešního tréninku vracela unavená, ale i když se jí chtělo příšerně spát, těšila se na večer strávený s Narutem.
Věděla, že má dneska narozeniny. Třeba jí její kluk něčím překvapí.
Když se vrátila domů, kupodivu nikdo nebyl doma.
V kuchyni, na dvoře, ani ve společenské místnosti nikdo.
Šla tedy do svého pokoje. Po náročném dni si dala dlouho očekávanou sprchu. Za chvilku byla hotová, vyšla z koupelny.
Najednou si všimla, že na stole leží jedna krásná červená růže a vedle ní nějaké psaníčko.
Hinata otevřela dopis. Bylo na něm:

Vzhlédni na krajinu a uvidíš zářivá světýlka,
pohledem na ně se ti zajiskří v tvých očích.
Jdi za nimi a malý zázrak uvidíš.
PS: Podívej se z okna.

Dívka se s zvědavostí podívá z okna. Uviděla tam podivná blikající světýlka pod jedním stromem.
Hodila na sebe mikinu a šla se tedy podívat. Pod stromem byly desítky skupinek světlušek vznášející se nad její hlavou. Najednou se z něčeho nic rozhodly někam poletět.
Hinata byla tím zjevem omámená. Kam letěli ony, tam šla i ona. Do té doby až nedorazili na dané místo. Bylo to Konožské jezero. Když to uviděla, nemohla uvěřit svým očím.
Ostrůvek byl celý osvětlený. Na stromech sakury a třešně byly pověšeny lampiony, na hladině vody jezera byly rozházené růžové okvětní lístky a malé bambusové mističky se zapálenými svíčky.
Most, který spojoval břeh a ostrov, byl ozdobený bílými růžemi a růžovými stuhami.
Okolo poletovali světlušky a popoháněli Hinatu, aby přešla most. Dívka se nemohla od té krásy odtrhnout, až nepocítila něčí ruku na svém rameni. Otočila se, aby zjistila, kdo to je. Byl to Naruto.
Ani se nestačila podívat do jeho očí a jejich rty se spojily.
„Naruto? To je nádhera, co to má znamenat?“ otáže se dívka.
„To je naše překvapení, udělali jsme to jen a jen pro tebe“, odpověděl.
„My??“
Všichni nadšeně vyšli ze svých skrýších a společně řekli: „ Hodně štěstí k narozeninám Hinato!!!“
Hinata se z nadšení neudržela a rozplakala se.
„Mockrát vám děkuji, všem“, poděkovala Hin.
Sakura a Ino vyšli z davu a nečekaně vzali Hinatu za ruku.
„Tak, to tu zatím rozjeďte a nás na chvilku omluvte“, řekli dívky.
„Holky, kam mě to vedete?“ otáže se.
Sakura vyndala z kapes tmavý šátek a zakryla Hinatě oči.
„To je náš dárek pro tebe. Teď tě trochu zkrášlíme ne?“ řekne růžovláska.
Za několik minut vyšli. Ino sundala šátek. Dívka uviděla ostatní, jak na ní divně zírají.
„Co je? Je semnou něco, že na tak mě tak tupě zíráte?“ řekne Hinata.
Není divu, že se ostatní tak zarazili. Dívka byla oblečená do nádherných světle modrých šatech ozdobené volánky a bílou výšivkou, na němž byli blýskající kamínky.
Naruto z toho byl tak překvapený, nikdy by si nemyslel, že by její dívka vypadala tak nádherně.
„Jsi moc krásná, nádherná Hinato“, řekne blonďák.
„To je slabé slovo Naruto“, řekne Kiba.
„Tak už toho nechte kluci, Hinata je v toho šoku“, řekne růžovláska.
Naruto si vzpomněl, že Hinatě ještě něco chybí.
Vyndal z kapsy zabalenou krabičku a dal jí své dívce.
„To je ode mně“ řekl chlapec.
Tmavovláska rozbalila dáreček a otevřela krabičku. Byl v ní přívěšek s motýlkem ozdobený třpytícími kamínky a vzadu bylo vyryto „Pro mojí jedinou lásku mého života“.
„Ten je překrásný Naruto, moc ti děkuji“, poděkovala.
Políbila chlapce na čelo. Naruto jí pověsil přívěšek na krk a řekl:
„Tak teď už jsi dokonalá“.