Poslední sbohem: Nesplnitelný sen
Je strašné dívat se
jak umíráš
je strašné dívat se
jak sníš
je strašné dívat se
jak bdíš
je strašné dívat se
a vědět.
Tak hrozně bolí to
když směješ se
tak hrozně bolí to
když pláčeš
tak hrozně bolí to
když nemůžu
tak hrozně bolí to
když vím.
Krev vytékající z tvých úst
bolest
zraněné tělo už nemůže
utrpení
můžeme jen dívat se nepomáhat
bezmoc
čekání na konec je nekonečné
naděje.
Doufám že se vyléčíš
vím že ne
doufám že splníš si svůj sen
vím že ne
doufám že budeš žít
vím že ne
a nemám srdce ti to říct.
Doufám že netušíš
co se to teď děje
a přitom oba víme dobře
že umíráš.
Smrt je v nedohlednu ženeme ji pryč
a přece čekáme ji s nadějí
konec možná ne šťastný leč vítaný
a přece ženeme ho pryč
smrt nahlíží nám přes rameno.
Tak prosím umři už!
Nenechávej nás v tom čekání
křičíme
nenuť nás už dál trpět zoufat si mít naději
pro tebe
stejně všichni víme co čeká nás
jednou
odejdi už a myšlenku na smrt vem si s sebou
neděs nás tím co čeká nás
na konci
nesnaž se každého zachránit.
V jedné vteřině
žaludek jak loď na moři se houpe
mozek vypíná
duše jen v zoufalství se koupe.
Už nejsi mezi námi.
Proč jsi nevydržel ještě jeden den?
Proč jsi nezachránil ještě jeden život?
Proč sis nestihl splnit svůj bláhový sen?
Bez tebe už nemá cenu žít.
Konec si raději zvolím sama svou vlastní rukou.
Hyuuga Hinata
Věnováno jí , protože... protože byla obyčejným člověkem, protože vlastně nikdy docela obyčejná nebyla, a protože byla můj velký vzor. Možná jsem se tu o ní už kdysi mluvila. Možná jsem o ní vždy nemluvila s úctou, ale přestože mě skoro neznala, byla snad jediný člověk, kterého jsem kdy pokládala za svůj vzor. Jenom doufám, že se tam nahoře má líp než poslední rok dva svého... "života". A snad ze mě má i radost... Snad. Dozvím se to ještě někdy? Těžko říct.
Tahle báseň byla tak trochu o ní. A taky o všech lidech, kteří si své sny nemoli splnit kvůli nějaké nemoci... Nebo kvůli ní jenom ztratili své naděje. A pamatujte, vždycky tu je a bude někdo, kdo vás podrží, kdo vám pomůže. Nikdy v tom nejste sami.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
Ať chci jak chci, nikdy se mi u poezie nepodaří napsat všechno, co jsem si z jejího přečtení podvědomě odnesla. Obecně se mi špatně poezie komentuje, chtěla bych toho tolik říct a nakonec vypadne jen pár obyčejných slov. Ale pořád jsou to slova, která jsem napsala, jelikož se mi to líbilo. Proto tu ten pitomej komentář taky chci mít. Abys věděla, že je to zkrátka něco, co mě přinutilo ho napsat
.
(Nikdy v tom nejste sami - přesně tohle jsem teď potřebovala slyšet. Děkuji ti za to, že jsi to napsala, Anko.)
• There'll always be people out there who will tell you that you can't. All you have to do is turn around and say: "Watch me!"
• Vždyť usmát se nebolí.
• Nejnovější myšlenka v text ... Voda není krev, Voda je voda
Vím, jak to myslíš. Občas prostě něco nejde vyjádřit slovy... Nebo možná jde, jenom nevíme, jak na to. Každopádně i takový komentář potěší. Vlastně o to víc, protože ses snažila ho napsat přestože jsi nevěděla, co do něj napsat.
(Hmm... Nejsi sama, kdo něco takového potřeboval slyšet. Smutné je, že svět je plný takových lidí... A nikdo jim to neřekne.)
Děkuju moc. Tvůj komentář mne opravdu potěšil.
JE TO TU! Aneb seznam mých FF.strigga: Mně se nikdy tenhle styl moc nelíbil, ale je to tak půl roku zpátky, co přišel zlom, a občas tak dokonce i něco napíšu... Ale myslím, že tohle je první povedená. Ano, vydržet je v tomhle ošklivé slovo, jenomže si tak opravdu připadám... I když teď mi docela zvedlo ego nejenom to, kolik lidí si to přečetlo tady, ale že se opět našel někdo, koho má tvorba zaujala, projel si toho víc, a poctivě zanechal komentář asi u šestnácti mých děl xD
Ivu, Camelia: Děkuju... Jsem ráda, že se líbilo.
Lee: Taktéž díky a jsem ráda, že tě má tvorba zaujala... Za všechny ty komentáře jsem ti neskonale vděčná ^^
Akumakirei: Občas mám pocit, že náhody řídí můj život občas až příliš... Děkuju
JE TO TU! Aneb seznam mých FF.Většinou u těch náhod asi vydržíme nejdéle... A k btw; tak jsem zase po delší době zabrouzdala do nově vydaných FF a ty jsi první, na kterou jsem klikla. Protože tě znám a vím, že bude dobrá
A byla. Se svojí křičící bolestí.
. • V noci jsou všechny kočky černé.
. ♪ Some days, some nights...
Bolestivé... a nádherné!!! (fňuk)
Ach ten sentiment...
Moc pěkné, moc smutné a fakt silné!
(A s mojí nejoblíbenější postavou!)
Už jsem čekal dost! Dvanáct let! Na Konoze!
Je to moc kraasne ..
Hinata < 3
Je krásná bolestivá podtržená absencí čárek a odhazováním slov na další
řádky
Mám chuť něco podobného napsat, ale většinou to nedopadá dobře...
Docela mi tenhle pocit něco říká. Něco křičícího, něco o ztrátě. Něco... kdovíco, dodneška to neumím pojmenovat.
A k tomu btw - no... "vydržet" je hezké slovo. Ale já ho nemám ráda, protože přináší víc negativních pocitů... co už. Jsem ta poslední, kdo by k tomuhle měl něco říkat
jen... je fajn, že tu zůstáváš alespoň takhle. Minimálně pro ty dva, tři čtenáře. 
Pamatuj, tenhle svět není jen pro silný, stvořen byl pro všechny ztracený duše
a počítá se, jestli tě tvá cesta posilní, a ne to, jak rychle jsi ji ušel
~ Radůza