manga_preview
Boruto TBV 15

Ishidate - Kapitola sedmnáctá: Překvapení

Ishidate

Kapitola sedmnáctá: Překvapení

Ishidate se po několika hodinovém odpočinku se členy ANBU vydal na cestu. Slunce už pomalu začalo zapadat a tak mladík zrychlil přesun. Stále ho otravovalo zranění, které mu způsobil ten kunai zabodnutý těsně vedle ledviny. I přes mistrovské léčení elitního zdravotníka to bude chtít ještě trochu času na zahojení.
Najednou mladík zpozorněl, protože se něco šustlo na cestě po pravé straně. Okamžitě zastavil, uskočil do blízkého křoví a pozoroval, co se bude dít. Na cestě stála skupinka evidentně opilých pobudů kolem velmi starého muže, kterému vyhrožovali smrtí, pokud jim nedá všechno co má. Chvilku zaváhal, co udělá, protože ho velmi bolelo jeho zranění, ale nakonec vyskočil z křoví a kopem s množstvím chakry uzemnil jednoho z pobudů. Bohužel se naplnily Ishidateho nejhorší obavy, jeho ledvina po dopadu na zem silně zarezonovala a znovu vykašlal trochu krve. Byl úplně odkrytý, čehož se zbývající tři pobudové snažili využít. V tom se však stalo něco, co nečekal jak mladý ninja, tak opilci. Starý muž pustil hůl, kterou držel v ruce a přesunul se velmi rychle k útočníkům, které během několika sekund odzbrojil a poslal do bezvědomí. Po té se stařík otočil směrem k Ishidatemu a pomohl mu vstát na nohy.
„Děkuji ti za pomoc chlapče, už to je dlouho, co jsem musel bojovat,“ řekl muž.
„To nestojí za řeč, musím se …“ nedokončil větu hnědovlasý ninja, opět se rozkašlal a spadl na zem.
„Ne tak rychle, nejdříve si odpočiň a sněz tohle,“ namítl stařík a vytáhl z batohu dvě pilulky.
„Nemůžu odpočívat, musím rychle vyrazit a připojit se k ostatním,“ vysoukal ze sebe rychle Ishidate.
„Jediným místem kam bys odsud mohl spěchat je vesnice Shirakawa a tam shodou okolností bydlím, takže můžeme jít spolu, pokud nic nenamítáš,“ sdělil klidně vráščitý muž.
„Dobrá tedy, jmenuji se Ishidate a pocházím z Konohy. Přicházíme, abychom vaši vesnici ochránili před nájezdníky,“ řekl mladík, v klidu se posadil a vzal si pilulky.
„Těší mě, mé jméno je Hengoku a jsem jeden ze starších radních vesnice Shirakawa. Bohužel nevím, o jaké nájezdníky se jedná. Naši vesnici už dlouhé roky nikdo neohrozil.“
„To musí být nějaký omyl, v tom případě musím spěchat ještě víc,“ rozhodl rázně hnědovlasý ninja.

*****

Za tři hodiny se dvojce nacházela na malém kopečku před cílovým místem. Ishidate měl po cestě příležitost dozvědět se něco bližšího. Byl hodně překvapený, protože vesnice nebyla vůbec ohrožená a už vůbec ne pod útokem nájezdníků. Jediným problémem vesnice byl nedostatek peněz. Také zjistil, že v Shirakavě panují rozepře mezi staršími. Hengoku zastával názor, který se ostatním nelíbí, a proto nedávno ztratil veškeré funkce kromě místa v radě. Mladík začínal mít zlé tušení, co se skrývá za povoláním devíti ninjů z Konohagakure do vesničky bez peněz a problémů. Netušil, že se brzy dozví nepříjemné zprávy.
„Hned, jak dorazíme, musím zjistit, co se stalo. Chci Vás požádat, abyste mě ihned zavedl k hlavnímu vůdci rady,“ řekl Ishidate.
„Samozřejmě, i já jsem velmi zvědavý, co se to děje.“

*****

Hlavní budova se nenacházela příliš daleko, takže během pár minut byli vevnitř a šlapali po schodech nahoru do kanceláře hlavy vesnice. Mladík začínal mít špatný pocit a také cítil různé druhy chakry všude v budově. Nebylo pochyb o tom, že tu buď jsou, nebo byli neznámí ninjové. Když zaklepali a vstoupili do kanceláře, viděli jen zaskočené výrazy dvou ninjů z Kumogakure no Sato, kteří se o něčem dohadovali se třemi staříky.
„Další ninja z Konohy? Mělo jich být jen osm!“ zakřičel jeden ze dvou shinobi.
„Ti starochové nás podrazili, musíme ho okamžitě složit,“ rozhořčeně konstatoval druhý a okamžitě na to hodil po Ishidatem kunaie.

Mladý ninja z Konohagakure odrazil kunaie jako nic a okamžitě se pustil do protiútoku.
„Raiton: Raigen Raikochu,“ křikl a objevil se za ním oslňující záblesk, který oslepil všechny ostatní v místnosti. Toho Ishidate využil, tasil katanu a okamžitě ukončil život obou dvou ninjů.
Po tom co si mladík schoval katanu zpět do pochvy na zádech, otočil se k stále mžourajícím vůdcům Shirakawy.
„Zeptám se jen jednou. Co to má znamenat, kde jsou ostatní shinobi z Konohy?“ řekl rázným hlasem Ishidate.
„To není tak, jak to vypadá, my jsme…“ nedokončil větu jeden ze tří radních.
„Mluv ty podlézavá kryso. Co tady dělali ninjové z Kumogakure?“ vložil se do toho Hengoku.
„Museli jsme někde získat peníze. Feudální pán Kaminari no kuni nám dal výhodnou nabídku. Pokud dokážeme oslabit Hi no kuni, zajistí nám ochranu a dobře nám zaplatí. Museli jsme je sem vlákat pod falešnou záminkou,“ odpověděl koktavým hlasem.
„Kde jsou teď?“ zeptal se chladně hnědovlasý mladík.
„Zajali je k výslechu a vedou je do Kumogakure no Sato. Bylo jich asi dvacet,“ rozkoktal se ještě více.
„Dobře, to mi stačí,“ řekl Ishidate, znovu tasil katanu a postupně všechny tři zabil.
„Musím jít za nimi a přivést je zpět. Tady už není bezpečno, tímto okamžikem ztratila vaše vesnice ochranu Konohy. Doporučuji vám odejít pryč,“ pokračoval mladík.
„V žádném případě! Pomůžu ti v hledání tvých přátel a pokusím se tento čin vysvětlit Hokage osobně. Kdysi jsem býval ninjou, mohu být nápomocný. Jelikož už zde nezůstal nikdo jiný, vedení vesnice teď připadlo na mou hlavu,“ rázně odpověděl Hengoku s pevným pohledem v očích.
„Dobře, vyrazíme hned.“

***** Pokračování příště

Poznámky: 

Opět delší pauza Laughing out loud Tak nějak mě to zase chytlo a chtěl bych trochu pokročit dál no Smiling

5
Průměr: 5 (4 hlasů)