Naruto Icha Icha special 07

Mezitím Sai a Naruto:
„Hele, tak co bylo s tím pe*isem? Tos jí ho jako fakt ukazoval, jo?“ ptal se Naruto zvědavě Saie.
„Eh… e… Ne, dělal jsem si srandu“ odpověděl s (falešným) úsměvem.
„Naniii? A já se tak těšil, co mi tu povyprávíš…“ řekl zklamaně Naruto a podíval se na Saie tak smutným pohledem, až se mu začaly lesknout oči. To Saie dostalo.
„No, nechtěně mi na něj sáhla.“ Řekl alespoň.
„Vážně?“ nadchl se Naruto. „Jaké to bylo?“
„J-já nevím. Tu ruku tam měla sotva pár vteřin,“ řekl Sai.
„Víš, měl bys to taky zkusit. Řekni třeba Sakuře nebo Hinatě.“
„Hi-Hinatě?!“ zděsil se Naruto. „Vždyť ta v mojí přítomnosti vždycky omdlí,“ posmutněl „A vůbec, co tě to napadlo za blbost?!“
„No… To by mě taky zajímalo,“ zasmál se Sai. „Je to příjemné,“ vylezlo z něj po chvíli.
„Jak jako příjemné?“ ptal se Naruto
„Já nevím, prostě příjemné. Proto to musíš zkusit a-“ dveře od Temariina pokoje se otevřely a na chodbu vyšel Gaara.
„Už je to dobré?“ vyzvídal Naruto.
„Ano, je. Musím už jít, mám něco na práci. Brzy se uvidíme, tak zatím, Naruto, Sai,“ rozloučil se Gaara a urychleně odešel.
Nato Narutovi zakručelo v břiše: „Mám hlad, nezajdeme se podívat, jestli tu není něco jako Ichiraku?“
„Jo, můžem. Jdeme říct Shikamarovi, ne?“ odpověděl Sai. Naruto tedy vtrhl do dveří a uviděl Shikamara sklánějícího se nad Temari.
„Hej, co to s váma je, lidi? Někteří sahají na pe*is, jiní se zase cucají nebo co...,“ začal nadávat. Temari se při druhé Narutově větě otočila a zvědavě se podívala na Shikamara. Ten se zatvářil otráveně.
„Hele, Naruto, my jsme se nelíbali, to se ti nejspíš zdálo z tvého úhlu“
„Jen aby,“ nevěřil blonďák. „Ale to je jedno. Jdeme se tu projít a najít něco, kde můžeme pojíst. Jdeš taky?“
„Ne, ještě jsem se chtěl na něco zeptat,“ odpověděl.
„Dobře, měj se, Temari!“ řekl Naruto a Sai také kývl na rozloučenou.
„Jo, ty taky, Naruto,“ odpověděla, ovšem ten už byl pryč.
„Hele, ty… Už ses někdy líbal?“ ptal se Naruta Sai. Naruto si dal ruce za hlavu, jak měl při chůzi ve zvyku.
„Já? Tss… Už stokrát. Proč se ptáš?“
„Vážně? A to nevíš, jaké to je, když ti někdo sahá na pe-„
„Sklapni Sai!“ přerušil ho.
„Co je?“ ptal se udiveně Sai.
„Nic, jen už mě štve to tvoje věčné pe*isování! Nemusím to slovo slyšel stokrát za den!“
„Tak promiň,“ omluvil se Sai. „Jaké je to, líbat se?“ ptal se dál.
„No, to je…“ Naruto usilovně přemýšlel, co říct. Pak si vzpomněl na jeho pusu se Sasukem. „mokré.. a divné..“
„Tak proč ses líbal tolikrát? Popisuješ to, jako kdyby se ti to nelíbilo.“ Sledoval ho udiveně
„Pff. No dobře, jediná moje pusa byla se Sasukem..“ přiznal potupeně blonďák.
„Proč jste si proboha dali pusu?“ divil se Sai a stěží zadržoval smích.
„Protože jsme se na sebe naštvaně dívali a někdo do mě vrazil. Byla to nehoda!“ obhajoval se Naruto a Sai se rozesmál.
„To bych teda zažít nechtěl.“
„Hele, nesměj se cizímu neštěstí-ttebayo!“
„Promiň, no“ řekl, ještě s širokým úsměvem na tváři, Sai a všiml si krámku s dango. „Dívej, obchod!“ upozornil Naruta. Ten se k oné budově rozeběhl, avšak Sai šel pomalu. Neměl důvod spěchat. Oba si koupili dango, což jsou rýžové koule namočené v nějaké omáčce na špejli, a šli se projít. Najednou se Sai zastavil a zamyšleně pozoroval své dango.
„Co je?“ podíval se na něj zaraženě blonďák.
„Nezdá se ti to něčemu podobné?“ dumal nad jídlem.
„Huh? Opravdu?“ začal si dango prohlížet ze všech stran blonďák.
„Už vím, trochu to připomíná pe-“
„Cože? Na co ty nemyslíš,“ protočil oči Naruto, ale když se nad tím zamyslel, uznal že na tom něco bude. „Opravdu! A můžu si na něj sáhnout!“ řekl jakoby objevil neznámou planetu a začal se smát. „Dokonce do něj můžu kousnout!“ chtěl si ho strčit do pusy.
„Můžu si kousnout?“ zeptal se ho Sai. Naruto se zastavil v pohybu, pusu otevřenou a uvnitř nezakousnuté dango.
„Mé dango! Kousej si do svého. To je jako bys chtěl kousnout do mého…“ dramaticky se odmlčel.
„To se nesmí?“ podivil se Sai.
„To si piš, že ne!“ vyjekl Naruto.
„Četl jsem v jedné knížce, že je to důkaz velice dobrého přátelství,“ vysvětloval nechápavě Sai.
„To jo, ale přátelství s holkama, ne s klukama,“ vysvětlil, pak dodal: „A ne kousání.“
„Héj, kluci!“ volala na ně Ino z druhé strany cesty, když k nim běžela.
„Ahoj,“ řekl Naruto dojídající své dango.
„Mm, to voní!“ řekla Ino, když nasála vzduch prosycený vůni jídla a otočila se k Saiovi.
„Chceš si kousnout?“
„Opravdu můžu? Mám hlad jako vlk.“ Sai jí podal tyčinku s rýžovými koulemi. „Děkuji!“ usmála se a bezmyšlenkovitě se do pochoutky zakousla.
„A nechtěla by sis také kousnout do mého…“
„Drž hubu, Sai!“ procedil Naruto mezi zuby zatímco mu zacpával pusu.
„Děje se něco?“ zeptala se Ino, když odtrhla oči od jídla.
„Nic, nic!“ zamlouval to potící se Naruto.