Naruto Icha Icha special 06

K večeru se dostali do Sunagakure no sato.
„Skvělé, že jste již tady! Nemocnice je po páté odbočce doprava,“ řekli shinobi hlídající vchod do vesnice, jakmile poznali znak na jejich čelenkách. Ino jim bleskurychle poděkovala a běželi dál. Na nemocniční chodbě skoro srazili Kazekageho.
„Gaaro!“
„Naruto!“ objali se přátelsky.
„Konečně jste tady. Doufám, že to stihneme vyrobit včas!“
„Jo, měli bychom. Kolik ještě zbývá dní?“ ptal se Shikamaru.
„Jen čtyři.“
„V tom případě pokud máme všechny ingredience, nám ještě plno času zbude.“
„To jsem rád. Pojďme za lékařským týmem. Ino je lékařský ninja, že ano?“ Ino přikývla. „V tom případě jim můžeš pomoct s výrobou“ „Hai!“ Jakmile se začalo pracovat na výrobě, šli všichni kromě Ino navštívit Temari.
„Gaaro, nemusíš tady pořád chodit. Máš hodně práce,“ řekla Temari se zavřenýma očima.
„To počká. Shinobi z Konohy právě dorazili, už se pracuje na protijedu. Jsou tu se mnou.“ Odpověděl Gaara a Temari překvapeně otevřela oči, které hned ulpěly na konožských shinobi.
„Skvělé! Ráda vás zase vidím“ usmála se na ně.
„Otravná ženská,“zamumlal ze zvyku Shikamaru, ale přehlušil ho Naruto svým hlasitým pozdravem.
„Jak se ti daří, Temari?“ zeptal se, když Naruto ztichl-
„Bylo i líp,“ odpověděla.
„Co ten jed vlastně dělá? Když byl otrávený Kankurou, nebyl tak v pohodě,“ ozval se Naruto.
„Vlastně, mám co chvíli nějaké záchvaty. Nemůžu se pořádně nadechnout a začne mi téct krev z nosu.“
„Proboha! A jak často se to děje?“
„Kdykoliv, nemůžu to předpokládat.“ Najednou se jí z nosu spustila krev.
„Sakra!“zaklela
„Běžte ihned pryč!“ vyhodila je Temari a Naruto se Saiem prchli na chodbu.
„Jde to nějak zmírnit?“ zadoufal Shikamaru.
„Ne. Ale netrvá to moc dlouho.“ Odpověděl Kazekage a chytil sestru za ruku. Ta už lapala po dechu. Shikamaru ji po krátkém zaváhání chytil za druhou a vyděšeně ji sledoval, jak zápasí o každý nádech. Ta krev jí to hodně ztěžovala, protože se kvůli ní nemohla nadechnout ničím jiným než pusou. ´Proboha, ať už to přestane´zaprosil v duchu Shikamaru. Nemohl se jen tak dívat, jak někdo trpí a nic nedělat. Obzvlášť, když šlo o Temari. Líbilo se mu na ní, jak je silná nejen fyzicky, ale i psychicky. Že vypadá, že je jí všechno jedno, ale přitom se strachuje o všechny, které má ráda. Mezitím, co tak přemýšlel, se Temariin stav zlepšil a začala dýchat zhluboka. Nejspíš to bylo pro ni hodně unavující, protože ihned usnula.
„No, budu už muset jít. Kdybyste něco potřebovali, tak mne nebo bratra najdete v kanceláři nebo tady.“ Ozval se Gaara a šel ke dveřím.
„Jistě, díky.“
„Ne, to já děkuju vám,“ zavřel za sebou Gaara dveře.
Shikamaru se otočil zpátky k Temari. Jak sladce spala… Vzal jakýsi kus hadru, co byl na stolku vedle postele a namočil ho do misky s vodou ležící vedle. Začal s ním utírat její již zaschlou krev. Po chvilce Temari začala procitat. Jakmile poznala, kdo se o ni stará, zamračila se.
„Proč si s těma dvěma neodešel?“
„Vlastně ani nevím. Chtěl jsem ti nějak pomoct.“
„A tos chtěl udělat z jakého důvodu?“ ptala se dál. Shikamara napadlo, že tak nějak by mohl vypadat křížový výslech.
„Pche, takové hloupé otázky,“ řekl otráveně „Ty snad vidíš ráda, když někdo z tvých přátel trpí?“
„Ne,“ odvětila zaskočeně.
„Tak vidíš.“ Temari se k němu otočila zády. Nesnáší, když nemá poslední slovo ona.
„Nevěděla jsem, že jsme přátelé,“ řekla po chvilce.
„Už to víš.“
„Baka,“ zamumlala.