ANBU láska - Kapitola 10.

Něco k FF!

Desatý dílek pro vás! Snad se bude líbit. Tento dílek je hlavně o emocích, však to uvidíte! ) Inspirovala mě k tomu písnička Beth od skupiny KISS, kdyby měl někdo zájem si poslechnout! Opravdu skvělá. < 3
Jinak až to dočtete, tak mě hlavne neukamenujte! :D

Kapitola 10. - Nemoc jménem láska!

Hin se konečně odvážila a zvedla hlavu, první co uviděla, byly namodralé rozesmáté oči, které patřily Narutovi. Díval se na ni zvláštním zkoumavým pohledem, ve kterém byla radost, nevěřícnost a … a láska?!
„Jsi to ty, Hinato?“ zeptal se, aby se ujistil, že nevidí nějaký přelud.
„Ano, jsem, Naruto,“ odpověděla rázně a okamžitě se otočila jiným směrem.
Stará bolest vylezla opět na povrch. Ale proč?! Vždyť teď má Kakashiho, tak proč jí bodalo srdce, když viděla ty modré usměvavé oči?
„Tak dost klábosení a do práce! Ať si o nás Kazekage nemyslí, že jsme neschopní!“ rozkřikla se Tsunade a všechny hezky vyprovodila za dveře své kanceláře.
„Dobře tedy, jdete si pro potřebné věci a za hodinu a půl se sejdeme u brány!“ zavelel Kakashi a zmizel v oblaku prachu. Hin nepochopila, kam měl namířeno, ale neřešila to.
Chtěla se převléknout, ale nevěděla kde. Rozhodně se nechtěla vracet do Hyuga čtvrti, ale asi to jinak nebylo možné.
„Hinato, pojď s námi,“ zavelel Neji a chytl ji za ruku. Druhou rukou chytil TenTen a obě táhl za sebou. Mezitím se ostatní taky rozutekli.
Neji je táhl pořád dál, až se mu Hin vyvlekla.
„Neji, co je?“ vyjela na něj.
Oba zastavili a otočili se k Hinatě.
„Hinato, jak si to mohla udělat?“ zeptal se, aniž by odpověděl on ji.
„Co jsem udělala?“ zeptala se nechápavě.
Neji zavřel oči a mnul si nos. TenTen to celé sledovala a chytla ho za ruku. Nereagoval na ni a dál se uklidňoval. Začal pomalu hovořit.
„Poté, co jsi odešla do ANBU, nikdo nevěděl, co se s tebou stalo. Tvůj otec byl rozčílený, když se dozvěděl, že nejsi v Listové. Nikdo nevěděl, že jsi v ANBU, všichni si mysleli, že jsi mrtvá. Hiashi byl zoufalý, nedokázal si představit, že ztratil svou prvorozenou dceru. Těžce to překonával, ale snažil se zapomenout, až do toho dne. Tvůj post přenechal Hanabi a teď… teď je mrtev. Zemřel v boji za naši vesnici, když se snažil ochránit Hanabi. Nechtěl, aby měla stejný osud jako ty! Kdyby si neodcházela, tak by se nic z toho nestalo. Vím, byl to přísný otec, ale on tě miloval! Tak proč si odešla?! Za všechno můžeš ty!“
Hin se objevily v očích slzy. Nemohla uvěřit, že je její otec mrtvý. Nemohla uvěřit, že to byla její chyba. Nesnesla to a sesunula se na zem. Těch pár měsíců, co si vytvořila novou osobnost, jakoby zmizelo a opět tu byla ta stará, slabá, uplakaná Hinata.
Nevěděla co se děje, ani kde je. Obraz kolem ní byl rozmazaný od slz.
Neji se nemohl na svou sestřenici koukat, bylo mu jí líto, ale musela vědět pravdu. I když to nebyla celá pravda. Rozběhl se domů.
TenTen tam zůstala stát a koukala na Hin, která byla emočně úplně na dně. Klekla si k ní a začala jí utěšovat.
„Hin, neber Nejiho slova, tak k srdci. Chápu, ranilo tě to, ale je lepší žít budoucností a ne minulostí. Každý musí udělat chybu a chybami se člověk učí přeci.“
Hin si utřela slzy a podívala se do TenTeniných očí.
„Problém je v tom, že já dělám chyby pořád!“
TenTen pomohla Hinatě vstát.
„Pojď, půjdeš se mnou ke mně, já si tam sbalím věci a všechno mi v klidu řekneš! Však já tě v tom nenechám,“ usmála se.
Obě tedy šli k TenTen domů.

Kakashi se objevil v jednom bytě.
Byt byl velice zaprášený a prázdný, až na pár věcí, které byly na poličkách.
Rámečky s fotkami, zbraně a nějaké knihy, takové obyčejné věci, ale pro majitele byly velmi cenné.
„Chyběly jste mi,“ zašeptal do tichého pokoje a usmál se. Poté vzal obě dvě knihy, které obývaly polici a utřel z nich prach.
„Konečně to budu zase já!“ zasmál se, když si prohlížel některé stránky.
Strčil si je do kapsy. Ještě se vybavil zbraněmi na misi a opět zmizel do ulic Konohy. Konkrétně do jednoho obchůdku s překrásnými věci, které zaručeně potěší. (Pozn. Autorky: Do jakého obchůdku zmizel, to vám povím až v nějaké budoucí kapitolce. Snad vás tím napnu a potom i potěším! Teď můžete leda tak hádat, ale stejně to neuhodnete! )

Mezitím se Hin stihla převléknout a pomohla TenTen s hledáním věcí po jejím pokoji.
„Hinato, jak si to myslela s těmi chybami?“ zeptala se TenTen, která nad tím nějakou chvíli už uvažovala.
Hin si povzdychla.
„Už odmala mám mnoho starostí, a když do toho přijde ještě láska, tak už člověk prostě neví, co dělá,“ odpověděla jí.
„Jaká láska?“ zeptala se opět TenTen.
„Už odmala jsem byla zamilovaná do Naruta. To díky němu jsem se snažila zlepšit. Celý svět se mi zhroutil potom, co jsem zjistila, že Naruto a Sakura… Moje srdce to nesneslo a tak jsem musela pryč. Přesněji řečeno do ANBU, tam jsem potkala spoustu nových přátel, díky kterým jsem na Naruta zapomněla. Jak se dá láska vyléčit, jinak, než láskou? To prostě nelze! Opět jsem se zamilovala a tentokrát to i vyšlo. Moje láska mě také miluje, jenže potom co jsem dneska viděla Naruta… nehorázně mě píchlo u srdce. Připadala jsem si, jako že se nic z toho nestalo a stále jsem v Listové. Stále zamilovaná do Naruta. A teď do toho ještě smrt mého otce, která se stala kvůli mně…!“
Hin už sotva popadala dech, jak se snažila mluvit bez koktání a vzlyků, ale zadržet se to nedalo. Opět se rozbrečela.
„Hin, nebreč, však ono se to nějak vyřeší. Vezmi si mě a Nejiho, taky jsme to neměli lehké, ale teď jsme spolu. Když se budeš snažit, tak Naruto bude tvůj. Stejně se Sakurou to nebylo vážný, jelikož má stále oči pro Sasukeho. Když jsi odešla, Naruto byl jako tělo bez duše, to samé Neji. Oběma chyběla důležitá osoba, která odešla. To ty jsi ta o-.“
„Přestaň TenTen,“ okřikla ji Hin, „Miluji jenom Kakashiho, a tak to zůstane! Žádný Naruto už nemá v mém srdci místo!“
TenTen se ani nepohnula. Byla šokovaná její odpovědí.
„Ka-kakashi?“
„Jo, je mi jedno, co si budete myslet, já ho miluju a on mě! A teď pojď, musíme jít, nebo přijdeme pozdě,“ zakončila jejich rozhovor a vyšla ven z TenTenina domu.